Komplexní hydroizolace staveb: Detaily kolem roxorů a řešení pro základové desky

Hydroizolace zabraňují pronikání vody do konstrukcí staveb, zejména přes ploché střechy, balkony a základy domu. Kvalitní hydroizolace je základ dlouhodobé stability a zdravého prostředí v objektu. Při jejím provádění je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost citlivým místům, jako jsou prostupy roxorů a spoje.

Typy hydroizolačních materiálů a jejich aplikace

Ve stavebninách DEK najdete všechny typy hydroizolačních materiálů pro váš dům i zahradu. Hydroizolační fólie a asfaltové pásy se využívají nejčastěji k hydroizolaci základů, soklů a plochých střech. Hydroizolační fólie jsou lehčí a tenčí, lépe se s nimi pracuje, oproti tomu asfaltové pásy jsou odolnější proti mechanickému poškození.

Některé části stavby můžeme ošetřit hydroizolačními nátěry nebo hydroizolačními stěrkami. Ty se obvykle realizují v interiérech, například v koupelnách a nebo mokrých provozech.

Dále se používají materiály jako:

• Technoelast: Multifunkční, biologicky odolný střešní a hydroizolační materiál vysoké kvality a zvýšené spolehlivosti. Vyrábí se technologií oboustranného nanášení speciální izolační směsi (bitumen, termoplast SBS nebo jeho modifikace a plnivo) na sklolaminát nebo polyester.
• Bipole: Vysoce kvalitní hydroizolační materiál vyrobený na bázi skleněných vláken, skleněných vláken nebo polyesteru. Asfalt zde hraje roli pojiva. Materiál má vysokou pevnostní charakteristiku a poskytuje spolehlivou izolaci povrchu.
• Gidrostekloizol: Vyroben ze skleněných vláken impregnovaných směsí asfaltu a plniv. Jako ochranná vrstva se používají polymerní fólie. Upevňuje se na stavební konstrukce fúzí nebo lepidlem.
• Hydroizol: Azbestové plátno impregnované bitumenem s vynikající biologickou odolností.
• Metaloizol: Oboustranný materiál na bázi kovové fólie ošetřené bitumenovým tmelem. Je vysoce odolný, ale krátkodobý.
• Folgoizol: Stejná kovová izolace, pouze vrstva bitumenu je nanesena na jednu stranu.
• Bikrost: Základem tohoto materiálu může být sklolaminát nebo polyester impregnovaný bitumenem. Chráněno na obou stranách hrubým a jemnozrnným práškem z písku, břidlice a dalších minerálů. Rozlišujte mezi střešním a podšívkovým bikrostem.
• Linocrom: Vyrobeno na organickém základě s asfaltem jako pojivem. Chráněno plastovou fólií nebo minerálním práškem. Používá se k hydroizolaci střech a základů.

Hydroizolace základové desky s bohatým armováním

Při hydroizolaci základové desky rodinného domu s bohatým armováním, kde roxory prostupují do budoucích stěn suterénu, je třeba postupovat s maximální precizností. Původně projektant často navrhne izolaci ze dvou vrstev asfaltových pásů. Pokud se však objeví problémy s únosností zeminy a je nutné dodatečně přepočítat a vyarmovat základy, je třeba revidovat i způsob hydroizolace.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Pokud se základová deska nachází ve svahu a z desky trčí roxory, na nichž budou stavěny betonové tvárnice (ztracené bednění), je provádění hydroizolace přes hranu desky k budoucímu napojení svislé hydroizolace velice pracné.

Řešení pro hydroizolaci kolem roxorů

1. Po obvodu desky kolem roxoru a svisle přes hranu desky je možné použít tekutou hydroizolaci.
2. Jako tekutou hydroizolaci lze zvážit dvousložkovou bitumen-polymerovou emulzi neboli „tekutý kaučuk“, která pevně obklopuje povrch konstrukce a vytváří na ní silnou vodotěsnou membránu.
3. Následnou svislou hydroizolaci (a také vodorovnou v ploše) je možné natavit na vyschlou tekutou hydroizolaci. Při řezání je dobré, když se izolace lehce nahřeje, pak se to řeže samo. Na výstupky trubek se krásně předehřejí, spíš úplně roztaví, kousky izolací a namačkají se na trubku. Vznikne z toho celistvý asfalt, aniž by se muselo nebezpečně zahřívat kolem plastových trubek.

Faktory ovlivňující výběr hydroizolačního systému

Výběr hydroizolačního systému ovlivňuje spousta faktorů jako například vlastnosti nebo stav podkladu, staveniště nebo přírodní podmínky. Hydroizolační materiál musí být vhodný pro podklad a musí být schopný odolat podmínkám namáhání. Pokud je podklad ohrožen trhlinami, musí mít hydroizolační materiál schopnost přemostění trhlin. Před rozhodnutím o provedení nových dodatečných svislých hydroizolací doporučujeme provést vlhkostní průzkum, který určí příčiny vlhnutí a stav současných hydroizolačních vrstev.

Hydroizolační systém musí být na podobné minerální bázi jako podklad - např. cihla, nebo beton. Hydroizolační systém nesmí obsahovat látky, které by po jeho aplikaci vyvolaly škodlivé jevy na zabudované prvky v konstrukci, případně by znamenaly poškození celé konstrukce.

Svislá hydroizolace

Svislé plošné hydroizolace z vnější strany objektu jsou veškeré plošné hydroizolace aplikované na stavební díl, který je nebo bude v kontaktu s vodou. Při provádění dodatečných hydroizolací zdiva ve styku se zeminou se vždy upřednostňuje jejich provedení z vnější (venkovní) strany obvodového zdiva domu. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá hydroizolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody. Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem.

Pro svislou hydroizolaci používáme všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Metody svislé hydroizolace:

• Hydroizolace bitumenovými tmely (potahová hydroizolace): Provádí se tmely na bázi bitumenu, často s polymerními přísadami nebo roztaveným bitumenem. Použití hotových tmelů není obtížné. Můžete si udělat i roztavený asfalt, ale příliš rychle ztvrdne, zejména v chladném počasí. Proto se do bitumenu přidává 20-30% změkčovadla - jakýkoli levný olej.
• Svitková hydroizolace: Provádí se pomocí svitkových materiálů, často obyčejných střešních materiálů. Před zahájením práce je základ také ošetřen základním nátěrem. Střešní materiál je na konstrukci přilepen bitumenovým tmelem nebo hořákem (tavené svitkové materiály).
• Omítková hydroizolace: Tato metoda umožňuje vyrovnat povrch základu a zároveň jej chránit před ničivým působením vody. Pro aplikaci hydroizolace se vyrábějí speciální směsi s přísadami odolnými proti vlhkosti. Směs se nanáší jako obyčejná omítka.
• Hydroizolační základ s tekutou gumou: Relativně nový materiál s výhodou dobré přilnavosti k povrchu a bezšvového provedení.

Vodorovná hydroizolace

Vodorovné plošné hydroizolace jsou vystaveny enormní zátěži a jsou na ně kladeny ty nejpřísnější požadavky. Mezi tuto zátěž patří hlavně klimatické podmínky, chemická zátěž a mechanická zátěž. Hydroizolace betonové desky je ideálně prováděna ze spodní strany: Provede se roznášecí vrstva, na ni hydroizolační vrstva, poté separační vrstva. Pro hydroizolaci betonové desky, nebo podlahy lze použít polymery modifikované minerální a bitumenové tekuté systémy.

Vodorovná hydroizolace základu chrání nejen před přímým dopadem podzemní vody, ale také kapilární vody, která se šíří v pórech a mikrotrhlinách v důsledku jevu osmózy. Používá se na křižovatce spodní části stěny k základu, k hydroizolaci podlah atd. Kapilární vlhkost ze základu se nejčastěji odřízne položením jedné nebo dvou vrstev střešního materiálu podél jeho horního okraje. Střešní materiál se pokládá na sucho nebo se lepí na asfaltový tmel. Dále lze použít hydroizolaci z cementové malty s hydroizolačními přísadami (nejjednodušší - „tekuté sklo“).

Hydroizolace spár a prostupů

Mnoho defektů hydroizolace se objeví ve styku stěna - podlaha. Spojují se zde dvě plochy pod úhlem 90°. Pokud se tyto plochy vůči sobě pohybují, například kvůli různým teplotním změnám a pohybům v podloží stavby, je pohyb zaměřený právě na spoj pod úhlem 90°, což způsobuje velmi vysoká napětí na hydroizolaci. Za účelem omezení těchto napětí se instaluje zaoblený fabion. K vytvoření náběhového fabionu využíváme rychletuhnoucí opravné malty a hydroizolační tmely v systémovém řešení tak, aby byl materiál fabionu kompatibilní se zvoleným hydroizolačním systémem.

Hydroizolace spár mezi stěnou a podlahou, pracovních spár a trhlin jsou typickými příklady oblastí, které vyžadují zvláštní pozornost. Tyto citlivé oblasti potřebují zvláštní péči ještě před samotnou hydroizolací. Konstrukční, dilatační a další spáry jsou nezbytné například k umožnění pohybu konstrukce. Utěsnění těchto spár musí být trvalé, pružné, se stabilním tvarem a UV odolné. Dlouhodobě odolná a s podzemní vodou se snášející hydrostrukturní pryskyřice se osvědčuje všude tam, kde není možný přístup k vnější ploše utěsňovaného stavebního prvku. Bobtnavé bentonitové pásky se používají k utěsnění pracovních spár a dilatačních spár proti tlakové i netlakové vodě. Tyto pásky zvětšují svůj objem při kontaktu s vodou.

Ochrana hydroizolační vrstvy a drenáž

Zpětné zasypání výkopu a sedání zeminy jsou časté zdroje poškození hydroizolační vrstvy. Materiál užívaný k zasypání výkopu obvykle obsahuje hrubé složky. V průběhu zasypávání mohou být tyto hrubé složky natlačeny na hydroizolaci a mohou ji tak poškodit. Z tohoto důvodu je nutná instalace ochranné vrstvy. Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou folii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace. Ochrana se skládá ze 3 vrstev. Mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Drenáže slouží k odvodu nahromaděných srážkových vod kolem obvodových zdí domu a používají se v případě působení vody v málo propustných zeminách. Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systémů je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami.

Hydroizolace z vnitřní strany objektu

Typickým příkladem hydroizolace z vnitřní strany objektu je, když voda prochází skrze zdi suterénu a hydroizolace se provádí z vnitřní strany. Hydroizolace z vnitřní strany obecně znamená, že se hydroizolační vrstva aplikuje ze strany stavebního dílce, která je opačná než strana v kontaktu s vodou. Hydroizolace z vnitřní strany objektu je náročnější než hydroizolace z venkovní strany, protože voda proniká skrz konstrukci k hydroizolačnímu materiálu a snaží se jej „odtrhnout“ od podkladu. Důležité: Pokud je to možné, aplikuje se hydroizolační materiál na venkovní stranu stavby.

Penetrační hydroizolace

Touto metodou se na vyčištěné vlhké stěny nanášejí vrstvy speciální směsi. Tyto látky reagují s vodou a vytvářejí krystalické inkluze, které vyplňují všechny póry a nepravidelnosti stěn. Hloubka průniku až 250 mm. Tato metoda zcela vylučuje poškození stěn vlhkostí, ale tuto kompozici lze použít pouze na betonové výrobky.

Pro vlastní zpracování se hydroizolace provádí v několika fázích:

1. Stěny a podlaha se připravují na impregnaci. Všechny póry a praskliny jsou očištěny od nečistot a prachu a poté hojně navlhčeny vodou.
2. Penetrační hydroizolační prostředek je zředěn silněji, jsou zpracovány všechny povrchy sklepa. Látka spolehlivě ucpává všechny póry a po několika dnech ji ošetříme penetračním prostředkem.

Nejlepším prostředkem je složení Penetronu. Nanáší se velmi tenkou (0,002 mm) první vrstvou.

Hydrobeton jako alternativa

Způsobem ochrany základů a suterénů budov může být výroba jejich konstrukčních prvků ze speciálního hydro-betonu, který zahrnuje několik značek. Stupně hydrobetonu se vybírají v závislosti na charakteristikách provozu konstrukce. Tento stavební materiál lze použít pro stavbu přístavních konstrukcí, bazénů, podzemních bunkrů atd. Hydrobeton dokonale vydrží tlakovou a netlakovou vodu i působení agresivních chemikálií rozpuštěných ve vodě. Hydrobeton se úspěšně používá pro stavbu budov na kopcích nebo horských svazích. V období dešťů v takové oblasti se může výrazně zvýšit zatížení půdy základem budovy a zvýší se plocha kontaktu vody se základem stavebního objektu. Hydrobeton vám proto v takových případech umožňuje vyřešit mnoho problémů stability základu vůči tlaku vody a půdy.

Stanovení hladiny podzemní vody (GWL)

Nejprve budeme považovat možnosti výskytu hladiny podzemní vody (GWL) za nejdůležitější faktor a jejich vliv na typ hydroizolace. Hydroizolační práce musí být provedeny bez ohledu na to, zda je na staveništi podzemní voda nebo ne. Pokud se během studie hydrogeologie území zjistí přítomnost podzemních vod, doporučuje se kromě hydroizolace provést i odvodnění. Je tedy možné vyloučit riziko zaplavení lokality kvůli sezónním výkyvům hladiny podzemní vody. Pokud je voda dostupná v půdě po celý rok pod úrovní základny budovy, bude to mít pozitivní vliv na stav nosných konstrukcí. Ale stavební konstrukce jsou také negativně ovlivněny atmosférickými / povrchovými vodami. Proto musí být slepá oblast kolem objektu provedena.

Hydroizolace se provádí takovým způsobem, že stoupá podél povrchu svislé stěny do výšky nejméně 20 centimetrů. U cihel a dřevěných konstrukcí stoupá ochrana proti vlhkosti až k základu až 20-25 centimetrů nad zemí. Pokud je podlaha budovy položena na dřevěných konstrukcích, je povoleno přivést izolaci na povrch až 15 centimetrů.

Doporučení pro vlastní provedení hydroizolace

Při pokládce asfaltové hydroizolace je důležité dbát na několik klíčových aspektů. Penetraci vždy nanášet ve stínu a až na očištěný a obroušený povrch desky. Hořák na PB láhev se dá koupit za 500 Kč, reduktor není třeba. Zkontrolovat si velikost závitu na láhev. Přilepení k desce stačí lehce, není nutné tam nechat ruce, zato slepení přesahů spojů musí být velice velice důkladné. Jako zatížení po přilepení je super použít další válec lepenky. Má 35 kg a krásně rovnoměrně zatíží natavenou část, za kterou se točí parní válec a ještě se předehřeje.

Základní izolaci V60S35 s přesahem přes desku 15 cm a okraj se rovnou ohnul a navařil k desce. Přesahy přes jednotlivé pruhy se dělaly vždy 10 cm a pořádně se prohřály až z nich pomalu tekl asfalt. Vždy je důležité, aby spoje byly udělány hodně kvalitně. K desce to stačí navařit trochu, dům to zatíží (PVC izolace je například úplně volně nepřilepená k desce). Druhá vrstva, například protiradonová izolace DEKBIT AL40, je cuklá o dalších 10 cm, tedy přesah za deskou je 25 cm, aby stačil na první řadu cihel, čímž rovnou vznikl ucuk 10 cm, aby se hezky navařila v prostoru spodní vrstva k spodní vrstvě, horní vrstva k horní vrstvě. Navařování druhé vrstvy jde perfektně, protože mírou se chytáte ke spodní vrstvě a i se to lépe prohřívá a slepily se k sobě pořádně.

Kolem celého domu půjde po obvodu pás 1 metr vysoký, který půjde od první řady cihel, zde bude spojen s AL40 přes desku, zde bude spojen s V60S35 až po vylitý základ. Na této obvodové izolaci pak bude přichycen extrudovaný polystyren 6 cm pro izolaci základu. Navařování bude opatrnější, aby se nerozpustil polystyren v cihlách, nebo se použije lepení.

tags: #hydroizolace #kolem #roxoru #detaily

Oblíbené příspěvky:

• Ekonomické řešení pro vaši střechu
• Výběr štěrku pro odvodnění
• Moderní řešení pro energeticky efektivní bydlení
• Izolační omotávky: Chrání, izolují, zvyšují výkon
• Jak bezpečně odstranit azbest ze střech ve Zlíně