Komplexní průvodce hydroizolací obvodových zdí

Jedinou účinnou ochranu stavby před vlhkostí představuje hydroizolace. Její absence, poškození či špatné provedení je nejčastější příčinou vlhkého zdiva. Již krátkodobé působení vlhkosti významně zhoršuje tepelně-izolační vlastnosti konstrukce, později pak dochází ke snížení tlakové pevnosti a k degradaci materiálu.

Prováděné rekonstrukční práce na budovách vzhledem k dlouholeté funkčnosti by měly být vždy zaměřeny i na zajištění stavebních konstrukcí proti působení vlhkosti. Taktéž při nové výstavbě si založení stavby bez hydroizolace neumíme představit.

Proč je hydroizolace obvodových zdí tak důležitá?

Obvodové zdivo je zpravidla součástí nosné konstrukce a jeho nejdůležitější funkcí je zabezpečit stabilitu stavby, ale také schopnost tepelně a zvukově izolovat. Obvodové zdivo přenáší zatížení celé konstrukce do základů a přes ně dále až do podkladové vrstvy zeminy, proto je nutné věnovat mu zvýšenou pozornost.

Obvodové zdivo obvykle dělí od základové konstrukce hydroizolace, která brání pronikání vlhkosti do stěn. Důležité jsou také tepelně akumulační vlastnosti obvodových stěn. Akumulace je schopnost materiálu teplo přijímat a při ochlazení vnějšího prostředí ho opět uvolnit.

Starší domy byly často stavěny bez moderních izolačních technologií, což znamená, že jejich zdivo je náchylné k pronikání vlhkosti. Voda se může dostávat do konstrukce jak ze země (vzestupná vlhkost), tak i z atmosféry (srážková voda). Při rekonstrukci domu je proto klíčové věnovat pozornost správné aplikaci hydroizolace, která zabrání dalšímu poškozování stavby.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Sklepy jsou až příliš často místem, kde je vlhko, plíseň a v některých případech i stojatá voda. Dlouhodobé působení vlhkosti totiž poškozuje stavební konstrukci, snižuje schopnost zdiva izolovat teplo a často způsobuje růst plísní. Dokonce i malé množství vlhkosti v konstrukci (kolem 1 %) snižuje izolační schopnosti konstrukce až o 4 %. Dodatečná hydroizolace sklepa je tedy něčím, o čem byste neměli moc dlouho přemýšlet.

Diagnostika stavu zdiva a příčin vlhkosti

Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací. Před zahájením jakýchkoli izolačních prací je nutné provést detailní průzkum stavu zdiva. Zaměřte se na viditelné známky vlhkosti - mapy, solné výkvěty, plísně. Také je třeba určit stupeň degradace omítek a zdiva, typ a stáří konstrukce, úroveň podzemní vody a drenážní podmínky.

Pro přesné určení příčin vlhkosti doporučujeme využít služby odborníka, který provede měření vlhkosti zdiva a navrhne vhodný postup renovace. Na nutnost sanace zdiva nás upozorňuje až projevující se degradace povrchových úprav zdiva vznikem tmavých ploch.

Typy vlhkosti a jejich řešení

Vlhkost může mít různé zdroje a podle toho se volí i způsob hydroizolace:

• Vzestupná vlhkost: Vzniká kapilárním vzlínáním vody ze země. Nejčastější problém u starších domů bez vodorovné izolace.
• Srážková voda: Voda pronikající z exteriéru, např. kvůli špatné fasádě nebo nefunkčním okapům.
• Kondenzace: Vnitřní vlhkost vznikající špatným větráním nebo tepelnými mosty.
• Netlaková voda: Jedná se o smáčení zdiva.
• Tlaková voda: Nejvíce se projevuje hlavně v suterénních prostorách a v místech.
• Poškození z havárií: Např. z děravých střech.

Metody hydroizolace obvodových zdí

Existuje několik účinných metod, jak provést dodatečnou hydroizolaci sklepa a zabránit tak vlhkosti a vodě v pronikání do zdiva. Můžete buď izolovat sklep zvenku nebo provést hydroizolaci sklepa zevnitř.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Vnější hydroizolace (odkopání obvodových stěn)

Jednou z nejefektivnějších metod je odkopání obvodových stěn a provedení izolace sklepa proti vodě zvenku. Tato metoda zahrnuje vytvoření výkopu po celé délce obvodových stěn až pod úroveň základů. Díky tomu můžete stěny různými způsoby izolovat zvenku a vyřešit tak zdroj problému. Nedá se to však udělat vždy.

1. Po celé délce obvodových stěn vykopete asi metr širokou brázdu. Hloubka bude záležet na tom, jak hluboko je vaše základová deska.
2. Po výkopu aplikujete na stěny vertikální hydroizolaci. Můžete použít buď klasické asfaltové pásy, nebo moderní řešení v podobě tekuté gumy, která vytvoří vodotěsnou, bezešvou a velmi pružnou membránu.
3. Po aplikaci hydroizolace pak na dno výkopu instalujete drenážní trubky, které odvedou spodní vodu - ideálně do kanalizace. Na hydroizolovanou stěnu pak můžete přidat ještě tepelnou izolaci v podobě polystyrenu.
4. Nakonec vše zasypete štěrkem a zeminou a výkop zhutníte.

Díky této metodě odstraníte vlhkost jednou provždy. Nebude vás tak trápit ani voda, ani plíseň a dokonce ani vzlínání vlhkosti do dalších částí domu. Odkopání obvodových stěn je náročné na čas i na fyzickou práci a pravděpodobně si na to budete muset někoho najmout. Navíc, ne u všech staveb to můžete provést. Pokud bydlíte v řadovce, obvodové stěny odkopete jen ze dvou stran a to nebude stačit.

Vnitřní hydroizolace

Druhou možností je provést izolaci sklepa zevnitř. Tady vás nečekají žádné výkopy, takže to zvládnete sami mnohem rychleji a tolik se u toho nenadřete. Postup zahrnuje nanesení hydroizolačních stěrek nebo nátěrů na vnitřní stranu stěn a podlahy.

1. Ve sklepě je nejdřív potřeba odstranit staré omítky a poškozené vrstvy.
2. Na připravené zdi i podlahu pak nanesete penetrační nátěr, který povrch zpevní a nachystá na další vrstvy.
3. Po zaschnutí penetrace můžete začít nanášet hydroizolaci. Buď můžete použít velmi odolnou tekutou gumu, hydroizolační cementovou stěrku nebo třeba barevnou tekutou gumu. Na hydroizolaci podlahy sklepa pak můžete zvolit tekutou dlažbu.
4. Platí také, že nejdříve je potřeba izolovat stěny a až pak se vrhnout na izolaci podlahy ve sklepě. Pokud vás trápí i tlaková voda, je vhodné vyztužit hydroizolaci geotextilií.
5. Po aplikaci necháte vše dobře zaschnout a případně nanesete další vrstvy.

Tato metoda je poměrně rychlá a neinvazivní. Izolace sklepa zevnitř problém se spodní vodou neřeší, ale pouze ho blokuje. Pokud je navíc vlhkost extrémní, je potřeba nátěr kombinovat s dalšími opatřeními v podobě injektáže nebo prořezání stěn.

Další metody hydroizolace

Kromě vnějšího odkopání a vnitřních nátěrů existují i další metody, které se často kombinují pro dosažení maximální účinnosti:

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

1. Podřezání zdiva

Jedná se o oddělení zdiva izolační deskou. Taktéž pracná ale svépomocí proveditelná metoda je podřezání ruční ocelovou pilou (lze vypůjčit v půjčovně nářadí).

• Vybourání cihel: Vybourá se vždy několik řad cihel nad plánovanou úroveň hydroizolace v šířce 1 metr, položí se pás hydroizolace, opět se zazdí a vybourá se část zdi vedle. Je to velmi pracná metoda, která ale nevyžaduje žádnou speciální techniku.
• Nerezové plechy: Do ložné spáry zdiva se z boku narážejí desky nerezového vlnitého plechu ručním pneumatickým kladivem nebo strojně. Nevýhodou této metody jsou velké rázy při zarážení plechů, čemuž musí vyhovovat statika zdiva. Je nutné, aby ve zdivu byla rovná ložná spára. Je třeba počítat s tím, že ocelový plech tvoří tepelný most ve zdivu.
• Strojní řetězová pila: Pomocí strojní řetězové pily se prořízne drážka (opět po jednotlivých záběrech o délce vhodné pro konkrétní zdivo) v ložné spáře zdiva, do které se vloží hydroizolační deska (sklolaminát, plast), sloužící jako hydroizolace a utěsní se klíny a rozpínavou maltovou směsí. Kolem stěny je nutný rovný podklad pro řezací zařízení. Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené).
• Diamantové lano: Do stěny je třeba kromě místa řezu vyvrtat druhý otvor pro diamantové lano, to se nasadí na kladky a navleče na hnací kolo. Tímto způsobem lze řezat i betonové konstrukce a zdivo bez ložné spáry.

Pro podřezání zdiva potřebujete hodně prostoru a většinou i přístup z obou stran zdi. Nevyřešíte tím vlhkost, která proniká přes zeď z boku, pokud se k ní nedokážete z druhé strany dostat.

2. Injektáž zdiva (chemická clona)

Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm.

U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Směrnice neudává normové spotřeby injektážních prostředků. Injektáže mohou být tlakové i beztlakové.

3. Elektroosmotické systémy

Jedná se o technologii aktivní drátové elektroosmózy, která se instaluje do obvodového zdiva. Tato metoda se často kombinuje s chemickou injektáží.

Příprava podkladu pro hydroizolaci

Pokud už je zdivo vlhké, je třeba vždy odhalit příčinu vlhkosti a následně zabránit jejímu pronikání do konstrukce.

1. Odstranění omítek: Je nejdřív potřeba odstranit staré omítky a poškozené vrstvy. Vše, co pevně nedrží musí pryč, protože hydroizolace by jinak špatně přilnula. Prvním krokem k úspěšnému odvlhčení stavby bylo provedení oklepání cementových špatně prodyšných omítek ze stěn a pročištění spár zdiva tak, aby se nahromaděná vlhkost ve zdivu mohla volně odpařovat do prostory, který se dá odvětrávat sklepními okénky. Tímto krokem dojde ke snížení vlhkosti zdiva v suterénu.
2. Očištění zdiva: Povrch nesmí obsahovat nesoudržné a odlupující se části, prach a zbytky stavebních materiálů.
3. Vyspravení trhlin: Trhliny a chybějící části zdiva je třeba vyspravit a doplnit.
4. Vyschnutí zdiva: Povrch může být před aplikací hydroizolace vlhký, ale nesmí být mokrý. Nechat zdivo vyschnout (případně použít vysoušeče).

Specifika hydroizolace u různých typů starých staveb

Kamenné domy

Kamenné zdivo má nepravidelnou strukturu a vysokou nasákavost. Podřezání je obtížné, doporučuje se chemická injektáž s vyšší viskozitou a vnější hydroizolace a drenáž.

Hliněné a smíšené stavby

Citlivé na vlhkost, nesnáší cementové materiály. Řešením jsou vápenné omítky, hydrofobní nátěry na přírodní bázi a odvodnění základů bez zásahu do konstrukce.

Historické objekty

Vyžadují šetrný přístup a často i souhlas památkářů. Doporučují se reverzibilní metody (např. injektáž), minimální zásahy do konstrukce a spolupráce s odborníky na památkovou péči.

Nejčastější chyby při hydroizolaci starých domů

• Nesprávná diagnóza příčiny vlhkosti
• Použití nevhodných materiálů (např. cementové omítky na hliněné zdivo)
• Chybějící drenážní systém
• Nedostatečné vyschnutí zdiva před aplikací izolace
• Nedodržení technologických postupů

Doporučené produkty a materiály

Na trhu existuje mnoho produktů pro hydroizolaci. V nabídce Weber najdete těsnící malty, vodotěsné omítky a hydroizolační stěrky. Mezi osvědčené patří:

• Injektážní krémy proti vzlínající vlhkosti: SikaMur® InjectoCream, AquaStop Cream.
• Hydroizolační nátěry: Mapei Idrosilex, tekutá guma Kanda.
• Sanační omítkové systémy: Knauf Sanova, materiály dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D.
• Asfaltové pásy pro izolaci základů: Bitagit, IKO, Vedag.
• Minerální hydroizolační stěrky: Se schopností krystalizace (např. systém od firmy Remmers).

Tabulka s přehledem metod hydroizolace

Pro lepší přehlednost níže uvádíme souhrnnou tabulku s klíčovými informacemi o nejčastějších metodách hydroizolace obvodových zdí.

tags: #hydroizolace #obvodovych #zdi #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak na elegantní interiér s bílými obklady a fialovou
• Možnosti montáže rozvaděčů Hensel
• Jak se bránit následkům pádu sněhu?
• Podmínky řezání dřeva
• Přečtěte si o silikonové omítce Weber.pas 1,5 mm