Jak betonovat odtok: Kompletní průvodce pro správnou instalaci

Ať už stavíte dům, rekonstruujete nebo třeba budujete venkovní terasu, bez betonu se neobejdete. Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Špatně připravený beton se pak začne projevovat třeba až po několika měsících nebo letech, a tak bude oprava náročná, nebo nemožná.

Výběr odvodnění a materiálů

Volba odvodnění je základ a pro hobby použití to platí dvojnásob, reklamovat „samopokládku“ totiž nikde nemůžete. Co se týče materiálu, jsou ideální volbou žlaby z kompozitního plastu. Narozdíl od těch těžkých betonových se s nimi skvěle manipuluje a můžeme je jednoduše krátit na míru. My jsme zvolili žlaby značky HAURATON, konkrétně RECYFIX PRO 100 s kompozitními kryty FIBRETEC.

Typy krytů a třídy zatížení

Z čeho budou kryty je jen na Vás. Obyčejný pozink je levný, ale vydrží většinou nejméně. Lehký kompozit je chemicky odolný a nabízí více barevných variant. Dále je vhodné zohlednit konkrétní pojezdové podmínky. Pokud se jedná pouze o pochozí žlab, po kterém občas přejedete autem, třída zatížení A15 (15 kN = 1,5 tuny) by měla stačit a seženete jej v každém hobbymarketu. Když však po žlabu často přejíždí větší vozy (plně naložené dodávky, nákladní vozy např. je rošt instalován ve žlabu.), je nutné myslet na vyšší třídu zatížení, aby se zamezilo poškození žlabu.

Rozměry a napojení

V 99% případů rozměrově plně dostačuje žlab se jmenným profilem (vnitřní šířkou) 100 mm, nebo i menší. Větší kalibr budete potřebovat pouze pro dvorky rozměru menšího náměstí, nebo v případech, kdy je do žlabu zároveň sveden např. trubky DN 50. Nejjednodušší je napojit čelní stěnu žlabu klasickou PVC trubkou na odtok, jako jsme to udělali my - přímo do předvrtané skruže. Pokud je kanalizace níže, lze ve dně žlabu vykroužit předpřipravený otvor a napojit jej kolenem. U velmi dlouhých linií je možné použít samostatnou vpust s košem na nečistoty.

Pachový uzávěr

Máte starší smíšenou kanalizaci, případně domácí čističku? Tak rozhodně myslete i na pachový uzávěr integrovaný v napojovací trubce. Vyhnete se nepříjemnému zápachu linoucímu se z Vašeho nového žlabu.

Čtěte také: Betonování na starý beton: Průvodce

Příprava betonové směsi

Na malých stavbách si vystačíte s ručním mícháním betonu. Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi. Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost. Výrobky se označují kombinací písmene C a různých číslic: první číslo za písmenem udává pevnost v tlaku v MPa, druhé číslo hodnotu pevnosti měřenou na metru krychlovém.

Suroviny a poměry

Pro betonování větších ploch se vyplatí připravit si betonovou směs ze základních vstupních surovin, tedy z cementu, křemičitého „ostrého“ písku a vody. Určení vhodného poměru vstupních surovin však vyžaduje zkušenosti, jinak hrozí, že připravíte beton nedostatečné kvality, špatné konzistence a malé pevnosti. Správný poměr vstupních surovin - častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota. Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.

Teplota a vytvrzení

Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám.

Typy betonových směsí

Než se pustíte do výběru konkrétní betonové směsi, zamyslete se, jaké vlastnosti od materiálu vyžadujete a k jaké práci jej budete využívat. Běžnou betonovou směs můžete snadno zaměnit s jiným typem stavebního materiálu.

• Beton pro vysoké pevnosti: je vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další.
• Potěry či „potěrový“ beton: jemný, méně pevnostní a nekonstrukční je vhodný pro hrubé betony, vytváření betonových mazanin podlah pod dlažbu, koberce a jiné povrchy. V různých třídách jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce.
• Rychleschnoucí betony: využijete tam, kde potřebujete pokračovat ve stavebních pracích bez delších technologických přestávek, ale nemůžete nechat materiál pořádně vyzrát.

Tabulka typů betonu

Instalace odvodňovacího žlabu

Před zahájením prací je dobré zohlednit původní stav. Důvodem k výměně byl původní beton propadlý vlivem let. Voda se držela u skruže, vsakovala do jílovité půdy a působila tak ještě větší propadání.

Čtěte také: Návod na betonovou podlahu do voliéry

1. Vymezte prostor: Zvolte místo odtoku (nejnižší místo), začátek a konec linie. Nastavte výšku tak, aby bylo dosaženo spádování. Natáhli jsme si provázek kopírující hranu žlabu, jako kontrolní bod pro vodováhu.
2. Příprava podkladu: Minimální výška betonového podkladu je 15 cm. Žlab je nutné zabetonovat v celé výšce. Žlaby instalujte s vloženými rošty, aby nedošlo k deformaci žlabu během instalace.
3. Ukotvení žlabu: Aby se žlaby při pokládce ani nehnuly, hodily se nám jednoduché kotvy z ohnutého hrubého drátu. Vždy jsme je střídavě zabíjeli po stranách tak, že jsme fixovali žebrování zespodu žlabu.
4. Příprava bednění: Během tuhnutí podkladního betonu jsme si připravili bednění a kryt žlabu svrchu zalepili páskou, aby do něj nezatekl beton.
5. Armování: Pokud bude žlab jako v našem případě více zatěžován a okolní podmínky jsou nestabilní, lze použít i jednoduché armování.
6. Betonování: Nakonec jsme namíchaným betonem vyplnili bednění, pečlivě jej natlačili do spár v žebrech žlabu a povrch na závěr vyspádovali a vyhladili. Při tuhnutí betonu jsme nechali kryty ve žlabu, aby při vytvrzování nic nepopraskalo. Okolní povrch by měl být trvale 3 až 5 mm nad horní plochou krytů žlabů.

Instalace lineárního odtoku ve sprchovém koutě

Bez ohledu na to, zda zvolíme nástěnný, podlahový nebo rohový lineární odtok, montáž se skládá z několika kroků. Prvním krokem je ověřit typ podlahy a jakou oddělovací podlahu budova má. Já jsem chtěl to bezpodmínečně dělat sám, protože poslední 2 betonování sprcháče v rodině dopadly k velké nespokojenosti hlavně s tím, že zedník neudělal žádný spád. Takže hurá na to. Kout má rozměr 90 cm na 90 cm a celý se vynechal při betonování podlah. Stojím tak na hydroizolaci základové desky a koukám na připravenou odtokovou HT trubku.

1. Příprava a usazení kanálku: Objednávám odtokový nerez kanálek 70 cm šířku. Totiž min 10 cm na každé straně kanálku je nutné vynechal na hydroizolační pásku. Poté jsem dal přece jen polystyren jako první vrstvu a sice 4 cm XPS. Zapěnil podél stěn a začal proměřovat umístění nerez kanálku. Cílem dne bylo usadit kanálek a ukotvit, aby byl pevně usazený do potřebné výšky a polohy a jiný den pak zabetonovat. Použil jsem dvě plné cihly jako podložku a nožičky sprcháče dal do lepidla. Pěkně to do příštího týdne zatvrdlo. Bez toho bych si to netorufl betonovat. Skoro jistě by se to hlo při betonování.
2. Napojení odtoku: Současně s dáním do lepidla jsem vytvořil z HTček odtok a napojil na existující odtok ve zdi. Sklon odtoku kanálku na podlaze jsem proměřil vodováhou ze zabetonované hrany současné podlahy na spodní hranu kanálku, čili tam, kde půjde beton. Je to skoro 2 cm na půl metru. Tradičně jsem z flašky vyzkoušel, jestli voda odtéká.
3. Armování a betonování: Ústí HT redukce od kanálku bylo poměrně vysoko budoucí dlaždičce, tak jsem použil ještě malou kari síť z 1 mm drátu, malá oka. Umístil jsem to nad HTčko. I když to asi není úplně nutné, ale člověk to dělá pro sebe. Beton jsem stahoval dřevěným prknem a malou vodováhou, co jsem si uřízl na míru a hladítkem a rukou beton udusával. Radši míň než víc toho betonu, resp pořádně to tlakem stáhnout prknem. Domáznout se to lepidlem pak dá kdykoli. Samozřejmě jsem si předtím nakreslil na omítku kam až budu betonovat, a pak to "jenom" dodržel".
4. Izolace: Jakmile je sprchový odtok na svém místě, můžete přejít k instalaci prvků lineárního podlahového odtoku. Odtok musí být vždy výše než přípojka na kanalizaci a mřížka musí být 1-2 mm pod dlažbou. Poté, co je vše nainstalováno a beton je položen, dalším krokem je izolace. Vývod odtoku je přelepen těsnicí páskou, která se používá i v rozích sprchového koutu. Tekutá hydroizolační fólie se nanáší na stěny a podlahu jako vodotěsná izolace. To by mělo být aplikováno na celý povrch podlahy a na stěny do vzdálenosti minimálně 1.5 m od podlahy.
5. Obkládání: Teprve po dokončení všech výše zmíněných prací můžete přistoupit k obkladům, které jsou potvrzením předchozího tvrzení, že lineární odtok nelze správně instalovat do interiéru, kde má být provedena pouze zběžná renovace. Obkládání začíná na straně odtoku. Menší dlaždice jsou nejlepší volbou, protože je nebude nutné řezat. Alternativou k lineárnímu odtoku může být ultratenká sprchová vanička. Je umístěna téměř na úrovni podlahy, takže její použití bude stejně pohodlné jako lineární odtok.

Betonování dna bazénu

Stavba bazénu svépomocí je náročný, ale uspokojivý projekt. V tomto článku se zaměříme na klíčový krok - betonování dna bazénu.

1. Přípravné práce

Prvním krokem pro instalaci bazénu je výběr vhodného místa. Než začnete se stavbou bazénu, je nutné vědět, jakým příslušenstvím bude bazén osazen. Světlo, protiproud a některá další příslušenství již není možné dodatečně instalovat. Před zahájením výkopových prací si nezapomeňte značkovacím sprejem nebo vápnem vymezit prostor pro kopání.

Výkopové práce

Na výkopové práce si můžete najmout firmu nebo brigádníky. Někdo je dělá dokonce sám. My jsme využili nakonec bagru. Ve větší hloubce by práce s lopatou a krumpáčem byla téměř nemožná, jílovitá půda byla tvrdá jako beton. V případě, že se do tohoto pustíte sami, ušetříte peníze. Na druhou stranu je to časově náročné a může se to podepsat na Vašem zdraví. Laminátový bazén jsme usadili do terénu, proto je potřeba před instalací bazénu vyhloubit jámu cca o 20 cm větší na každé straně než je samotný bazén. Doporučujeme zároveň vyhloubit i jámu na technologii. Pro protiproud jsme připravili výkop pro šachtu, která je umístěná na středu bazénu 60 cm od tělesa bazénu. Výkop pro šachtu by měl být ze všech stran o 30 cm širší než šachta samotná).

Odvodnění

Bazén nikdy neusazujte, tam kde hrozí zatopení, buď spodní, nebo povrchovou vodou. Popřípadě bazén a šachtu částečně zvyšte nad terén. Prostupy šachty jsou vodotěsné, ale nemusí udržet silný tlak spodní vody. Pokud se dostanete na spodní vodu, je nutné tuto vodu oddrenážovat nebo jiným způsobem dostat pod úroveň betonové desky. Pod betonovou deskou je tedy vhodné mít štěrkové lože, kvůli odvodnění. My jsme narazili na hranici spodní vody a pro jistotu jsme použili po obvodu dřenážní potrubí o průměru 100 mm, které jsme svedli do předem připravené kanalizace. Pokud nemáte k dispozici kanalizaci nebo Vám nevychází spád, je vhodné drenáž svést do drenážní šachty a odtud automatickým čerpadlem vodu přečerpávat do kanalizace.

Čtěte také: betonování základu posuvné brány krok za krokem

2. Betonáž základové desky

Betonovou desku pod bazén můžeme betonovat sami sušším nebo mírně zavlhlým betonem třídy minimálně C15/20, tak aby byla základní deska bez vln a prohlubní. Výška betonové desky by měla být minimálně 10 cm, ale při realizaci jsme pro náš vnitřní klid nechali 15 cm. Deska má povolenou toleranci rovinatosti 5 mm na celé ploše.

Armování

Do betonu jsme použili ocelovou síť s oky 15 x 15 cm a průměru drátu min. 6 mm. Kari síťe jsme umístili po celé ploše budoucí desky.

Zrání betonu

Doporučuje se nechat betonovou desku vyzrát alespoň 30 dní. My ji nechali po dohodě se stavařem zrát 15 dní a začli jsme s instalací bazénového tělesa.

3. Instalace bazénu a obetonování

Na betonovou desku jsme ještě před instalací bazénu, nalepili cementovým lepidlem 3cm XPS polystyrén. Není však nic proti ničemu, když polystyren položíte volně těsně před uložením bazénu - bez lepení. Laminátové bazény jsou relativně lehké, a tak je možné je při dostatečném počtu lidí usadit i ručně. Každý bazén od Krajči je opatřen úchyty pro jeřáb. Bazén je již z výroby osazen vestavným příslušenstvím - trysky, skimmer, světlo, protiproud. Schody bazénu je vhodné podezdít bloky ztraceného bednění, případně napružit a podbetonovat (musí se zaplnit betonem celý prostor pod schody). Schodiště jsme betonovali zároveň s bazénem. Do bazénu napustíme 20 cm vody a můžeme začít s obetonováváním bazénu. Při betonování postupně dopouštíme vodu tak, aby byla hladina vody vyšší o 20 cm než betonová vrstva. Beton nehutníme, rovnoměrně obetonováváme kolem celého bazénu. Veškeré práce zvládnete za 2 - 3 dny. Pokud chcete mít větší jistotu, že se vám stěny nezdeformují, můžete bazén zapažit latěmi, zpěvníte tak stěny při betonování.

4. Betonová deska kolem bazénu

Jakmile je beton ve výši 20 cm pod bazénovým lemem, začínáme s přípravou betonové desky kolem bazénu. Záleží na tom, jak chceme mít desku širokou (doporučujeme minimálně 60 cm kolem bazénu a prodloužený 3 m za bazén), deska nesmí mít spád (po montáži zastřešení se kolejnice prohnou a zastřešení při pojezdu drhne). Potom desku zašalujeme a tím ji určíme budoucí tvar. Desku vyplníme kari sítí, aby byla vyztužena a po zabetonování nepraskla (např. působením mrazu v zimním období). Po zašalovaní je možné začít s betonováním. Musíme si uvědomit, že tento beton bude vystaven různým povětrnostním podmínkám (mráz, vlhko, horko) a proto je nutné použít kvalitnější beton. Doporučujeme ideálně konstrukční beton C25 přímo z místní betonárky, který má o trošku menší nasákavost a tím pádem i delší životnost, cenový rozdíl oproti základnímu betonu C20 a C25 je v řádech stokorun na m3.

5. Finální povrch

Dlouho jsme váhali nad finálním povrchem, avšak když jsme si uvědomili nedostatky a pozitiva každého z nich, tak jsme nakonec vybrali kamenný koberec Piedra s kvalitní pryskyřicí.

• Betonová zámková dlažba: nevypadá u bazénu moc dobře.
• Terasová dlažba: je trvanlivá, dobře se udržuje, avšak v létě pálí a nemá dobré protiskluzové vlastnosti, což je v okolí bazénu zásadní, navíc pokud chcete zastřešení, je vhodné dlažbu kolem bazénu lepit. Taková dlažba pak není moc trvanlivá vzhledem k tomu, že se časem většinou mrazem od betonu uvolní.
• Dřevěná podlaha: se zase musí pravidelně natírat, dřevo se vlivem počasí kroutí a mění svůj vzhled. Navíc dřevo není úplně vhodné do okolí bazénů.

Jako nejvhodnější materiál v poměru cena/užitek/praktičnost se nám jako nejlepší volbou kolem bazénu jeví použití kvalitního kamenného koberce s hloubkovou penetrací a kvalitní pryskyřicí (kamínek Boticino o velikosti 2 - 4 mm s pryskyřicí od firmy Piedra). Toto řešení má několik výhod: neklouže, netrpí mrazem, má spoustu barevných odstínů, vypadá elegantně, nejsou vidět žádné spáry a je omyvatelná. Je odolná vůči bazénové chemii a soli a netvoří se na ní kaluže. Oproti dlažbě na přímém slunci nepálí a můžete po ní pohodlně chodit bosou nohou.

tags: #jak #betonovat #odtok

Oblíbené příspěvky:

• jak vybrat sloupky pro pergolu
• Návod na betonovou pracovní desku svépomocí
• Podnikatelský profil Antonína Šindeláře
• Vše o obkládání koupelny zde
• Ochrana a vzhled: lišty Audi