Hydroizolace šikmých střech: Komplexní průvodce pro ochranu vašeho domova

Střecha má chránit proti mrazu, dešti, sněhu a větru nejen uživatele objektu, ale veškeré konstrukce a hodnoty pod ní. Mapy od vody na stropě, zatuchlý vzduch a v nejhorším případě kapající voda - to je noční můra každého majitele domu. Přitom příčina je často neviditelná a skrývá se nad vaší hlavou: selhávající hydroizolace.

Představte si hydroizolaci jako dokonalý nepromokavý plášť pro váš dům. I ta nejmenší dírka nebo nedbalý spoj může způsobit, že budete mít „mokro v botách“. Správně provedená hydroizolace je tedy neviditelným hrdinou, který po desítky let chrání váš majetek, zdravé prostředí domova i váš klidný spánek. Pojďme se podívat, jak se tento hrdina rodí.

Proč je hydroizolace tak důležitá?

Hydroizolační nátěr na střechu tvoří ochrannou vrstvu na střešní krytině a brání tak pronikání vody a vlhkosti dovnitř do budovy. Proces je klíčový, ať už se jedná o ploché či šikmé střešní konstrukce - riziko je podobně vysoké u všech typů. Pronikání vlhkosti totiž nemusíte poznat na první pohled, voda se může pomalu a postupně dostávat do konstrukce, a pokud se neobjeví fleky na omítce, často to zjistíte až, když je pozdě. Předejděte tedy opravě zatékání střechy a proveďte hydroizolaci dříve, než se problémy objeví.

Dlouhodobým pronikáním vody a vlhkosti do konstrukce střechy totiž dochází ke korozi kovových prvků, poškození vnitřních izolačních materiálů a nosných dřevěných částí. Efektivní hydroizolace střechy vám tak ušetří spoustu starostí a ve výsledku i financí, a to ať už řešíte hydroizolaci plochých střech, či hydroizolaci šikmých střech. Navíc se nejedná jen o prevenci proti vodě. Hydroizolace chrání střechu před škodlivými účinky UV záření i chemickou erozí. Právě tyto faktory mohou způsobit postupnou degradaci střešních materiálů, což vede k nutnosti dalších oprav a v krajním případě k celkové výměně střešní krytiny.

Pojistná hydroizolace v konstrukcích šikmých střech

Hlavní hydroizolací šikmé střechy je krytina. Protože ne všechny druhy krytin zabrání proniknutí vlhkosti, vody a prachu do střešní konstrukce, tepelnou izolaci a krov musí chránit pojistná hydroizolace (PHI). Je to proto, že žádná skládaná krytina není těsná proti polétavému sněhu a tlakové vodě. Provedení pojistné hydroizolace (PHI) v konstrukcích šikmých střech je stanoveno normami ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a ČSN 73 1901 Navrhování střech, a to v případech, je-li součástí skladby střechy tepelná izolace a je-li svrchní plášť tvořen skládanou krytinou.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Pojistná hydroizolační vrstva chrání vrstvy pod sebou a prostory pod střechou proti vodě, která protekla krytinou, nebo proti sněhu, který do střechy navál, a to ať už v důsledku vady nebo poruchy krytiny nebo za extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek. Tyto fólie mají ve svém sortimentu výrobci samotných krytin, ale také výrobci např. tepelných izolací. Jedná se o plastové vícevrstvé fólie, které v sobě kombinují odolnost proti kapalné vodě a zároveň propustnost pro vodní páru (jsou tzv. difuzně propustné).

Třídy těsnosti pojistné hydroizolace (PHI)

Je nepochybné, že počet zvýšených požadavků se musí projevit i v návrhu příslušného doplňkového opatření. V tabulce 1 je definováno šest tříd těsnosti PHI, přičemž nižší třída označuje takovou PHI, která je spolehlivější než ve třídě vyšší. Zvýšené požadavky kladené na střechu se generují z vyšší míry působení dále uvedených vlivů v kombinaci s dalšími faktory, jimiž mohou být např. dlouhé krokve, členitá střecha, vyšší nadmořská výška, vyšší sněhová oblast, zateplená střecha, nechráněná poloha, užívání objektu, blízkost velké vodní plochy, častý výskyt bouřlivých větrů, riziko újmy na zdraví či na majetku vlivem sesuvu sněhu ze střechy, hřeben vysoko nad terénem, blízkost vzrostlých porostů, požadavky památkové péče, ale zejména menší sklon, než je bezpečný.

První a druhá třída těsnosti PHI

První a druhá třída těsnosti PHI se jinak nazývá vodotěsná PHI nebo vodotěsné podstřeší. Liší se od sebe pouze tím, že u 2. třídy je možné nespojité provedení PHI v oblasti hřebene a nároží, což je typické pro tříplášťovou střešní konstrukci, zatímco u 1. třídy je tato nespojitost vyloučena, fólie přechází hřeben a nároží bez přerušení, což je možné jen v případě dvouplášťové skladby. Druhá odlišnost se projevuje průběhem hydroizolačních pásů v oblasti kontralatí. Zatímco u 2. třídy těsnost pásy jsou položeny na bednění ještě před montáží kontralatí, u 1. třídy pásy jsou pokládány přes kontralatě. Obě třídy se vyznačují nejvyšší těsností, a tedy jejich návrh reflektuje ty nejméně příznivé podmínky. Součástí PHI je celoplošné bednění, k němuž jsou jednotlivé pásy kotveny např. hřebíky. V obou třídách je nezbytné utěsnit vzájemné napojení hydroizolačních pásů. U 2. třídy je nezbytné utěsnit i spáru mezi kontralatí a pásem tak, aby bylo vyloučeno zatečení kolem hřebíků. U 1. třídy těsnosti je vyloučena jakákoli nespojitost PHI, tedy i odvětrávací otvory v oblasti hřebene/nároží. V rámci 1. třídy lze tedy navrhovat výlučně dvouplášťové střešní konstrukce.

Třetí třída těsnosti PHI

Návrh 3. třídy těsnosti PHI zaručuje ještě poměrně velkou spolehlivost skladby střešního pláště proti průniku vody, přičemž této spolehlivosti může být dosaženo při použití relativně běžných materiálů a technologií. Mezi 2. a 3. třídou je rozdíl jen v materiálech pro vlastní hydroizolační vrstvu. Ve 3. třídě se navrhují pojistné fólie lehkého typu nebo pojistné desky. V případě fólií je součástí PHI i celoplošné bednění. Provádí se utěsnění spojů pásů a utěsnění spáry mezi pásy/deskami a kontralatěmi. Utěsnění pásů fólie se provádí pomocí vhodných lepicích pásek nebo přímo integrovanými lepicími okraji pásů. Utěsnění spáry mezi kontralatěmi a fólií se provádí těsnicími páskami nebo těsnicí pěnou podle výše uvedených zásad. V rámci 3. třídy lze navrhovat jak tříplášťové, tak i dvouplášťové střešní konstrukce.

Čtvrtá třída těsnosti PHI

Ve 4. třídě těsnosti PHI zůstává ještě celoplošné bednění, pokud je PHI navržena z lehkých fólií nebo lehkých asfaltových pásů. Jednotlivé pásy se k bednění připevňují sponami nebo hřebíky, vždy však jen v místě délkového překrytí pásů. Při návrhu PHI z pojistných desek bednění samozřejmě odpadá, neboť desky se považují za samonosné prvky. I když je hydroizolační vrstva tvořena lehkou fólií, která z hlediska difuzního odporu patří k vysoce difuzně otevřeným materiálům (sd je cca 0,03 m), nelze pominout vliv bednění jako nedílné součásti PHI na šíření vodní páry.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Pátá třída těsnosti PHI

I 5. třída těsnosti se provádí na tuhém podkladu. Pátá třída sice neobsahuje požadavek na utěsnění vzájemného napojení pásů fólie, avšak tím, že prostor pod pásy je, resp. bude, dodatečně vyplněn tepelnou izolací a za předpokladu, že pásy jsou nataženy bez průvěsu, je vyloučeno případné rozkmitání okrajů pásů proti sobě a tím i možnost zafoukání sněhu. Toto provedení je možné pouze v případě dvouplášťové skladby. Zde je důležitý požadavek na tvarovou stabilitu tepelné izolace, neboť je třeba vyloučit vyboulení PHI směrem do vzduchové vrstvy pod krytinou. V rámci 5. třídy se navrhuje PHI z pásů fólií lehkého typu.

Šestá třída těsnosti PHI

Šestá třída těsnosti PHI (nejméně spolehlivá) je tvořena pásy difuzní fólie, které jsou volně napnuté na krokvích se vzájemným přesahem, aniž by bylo požadováno utěsnění pásů v oblasti délkového překrytí. Účinné slepování pásů fólie bez tuhého podkladu je totiž technicky neproveditelné, a proto požadavek investora na přelepení napojení pásů je nesmyslný. Důležité je zejména položení prvního pásu nad okapem, a sice s co nejmenším průvěsem tak, aby se vyloučila tvorba vodních pytlů. Šestou třídu těsnosti lze navrhovat pouze v případě tříplášťové skladby.

Izolace střechy proti vodě: Jaký materiál použít?

Pokud se rozhodnete pro aplikaci hydroizolace na střechu, je potřeba vybrat správný materiál. Ten by měl dlouhodobě odolávat extrémním povětrnostním vlivům i mechanickému opotřebení. Mezi nejoblíbenější a nejčastěji využívané hydroizolační materiály patří například gumoasfalt na střechu či podobné produkty na bázi tekuté gumy. Takové izolace střechy mají výjimečnou elasticitu, roztažnost a odolnost proti praskání, což je pro udržení neporušené ochranné vrstvy zásadní.

Fóliové systémy

Fóliový hydroizolační systém FATRAFOL-S je určen pro vytvoření povlakové hydroizolace střech. Uplatnění nachází na všech typech objektů od rodinného domu po rozsáhlé skladovací a výrobní areály. Využívá se na novostavbách stejně jako při rekonstrukcích a modernizacích budov. Je vhodný pro široké spektrum konstrukčních variant střech, tj. střech plochých i šikmých, jednoplášťových i dvouplášťových, s klasickým pořadím vrstev i s obráceným pořadím vrstev, pro střechy mechanicky kotvené, lepené střechy nebo přitížené zelené střechy a pro střechy bez nebo s provozním souvrstvím.

Pro moderní stavby a zelené střechy se často volí PVC nebo TPO fólie - jsou to vlastně takové high-tech celtoviny, které se svaří v jednolitý, neprostupný koberec. Fólie podle jednotlivých typů a výrobců může buď ležet na tepelné izolaci - je tzv. kontaktní, anebo může být natažena v provětrávané vzduchové mezeře nad tepelnou izolací - je tzv. nekontaktní. Pro dosažení těsnosti proti vodě a vzduchotěsnosti je vhodné fólie vždy lepit v přesazích. To lze samozřejmě spolehlivě provést pouze, pokud fólie spočívá na nějakém podkladu - tedy na tuhé tepelné izolaci nebo na bednění. Fólie by měly být pečlivě napojeny a nalepeny na veškeré detaily ve střeše - prostupy, střešní okna, komíny apod. Pozor, materiály pro pojistné fólie obvykle nejsou dlouhodobě odolné vůči UV záření. V minulosti se pro pojistnou hydroizolační vrstvu hojně využívala průsvitná fólie z difuzně nepropustného plastu, které byla opatřena tzv. mikroperforací, a tím jí měla být zajištěna difuzní propustnost.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Asfaltové pásy

Klasikou jsou asfaltové pásy, které jsou dnes díky moderním úpravám mnohem pružnější a odolnější než ty, které si pamatujete ze střech paneláků. Pro vodotěsné podstřeší se jako pojistná hydroizolační vrstva pak používají klasické povlakové hydroizolační materiály - asfaltové pásy (tzv. typ S - čili natavitelné). Gumoasfalt na střechu se vyznačuje schopností vytvářet obzvlášť silné a odolné hydroizolační vrstvy. Je plně vodotěsný, protipožární a odolný proti UV záření, chemikáliím i mechanickému poškození. Navíc se dá použít na celou škálu materiálů, můžete ho nanášet v poměrně tenké vrstvě a opravovat pouze poškozená místa bez nutnosti celkového přetření. Přípravek se stejnými vlastnostmi u nás najdete pod pojmem Tekutá guma Kanada. Tekutá guma Kanada má roztažnost až 1800 % a po zaschnutí tvoří pružnou a odolnou membránu. Vyznačuje se vodotěsností, protipožárností, je odolná proti UV záření, chemikáliím a mechanickému poškození.

Tekuté hydroizolace

Pro složité tvary plné komínů a světlíků jsou geniální tekuté hydroizolace, které se natřou jako barva a vytvoří bezesparou, gumovou vrstvu. Tekutá guma na střechu je pak o něco „méně robustnější“ materiál, který po aplikaci vytvoří nepropustnou flexibilní membránu. Ta je odolná nejen vůči vodě, ale také proti UV záření a různým chemickým látkám, což zajišťuje dlouhodobou funkčnost bez nutnosti časté údržby. Díky jednoduché aplikaci a vysoké roztažnosti po zaschnutí je vhodná jak pro izolaci rovné ploché střechy, tak pro hydroizolaci šikmé střechy. A využijete ji i na konstrukcích, které mají mnoho průchodů a nerovností. Seženete ji např. jako barevnou Tekutou gumu Alfema.

Jak na aplikaci a údržbu hydroizolace?

S celým procesem si počkejte na jaro či na léto, kdy jsou stabilní teploty a příznivé počasí. Nemusíte se bát, zvládnete to v klidu svépomocí, chce to však dostatek času a pečlivou přípravu.

Příprava povrchu

Tohle je ta nejméně viditelná, ale nejdůležitější práce. Pokládat drahou izolaci na špinavý a nerovný podklad je jako stavět dům na písku - je to zbytečná práce, která se vám brzy a draze vymstí. Podklad musí být doslova jako operační sál: čistý, suchý, hladký a pevný. Každé zrnko prachu nebo mastný flek působí jako oddělovač a brání dokonalému přilnutí. Každá kapka vlhkosti uzavřená pod izolací se v létě promění v páru a vytvoří bouli. Proto profesionálové věnují přípravě povrchu maximální péči, včetně penetračního nátěru, který podklad zpevní a zajistí, že se izolace „zakousne“ a nepustí.

1. Kompletní vyčištění střechy: Odstraňte veškeré nečistoty, prach, mastnotu a případné existující nátěry, které by mohly ovlivnit přilnavost nové hydroizolační vrstvy. Po očištění byste měli střechu nechat pořádně vyschnout a zajistit, aby se k ní znovu nedostala vlhkost.
2. Oprava poškození: Před aplikací hydroizolačního nátěru je také potřeba opravit viditelné trhliny, díry nebo jiná poškození. Pro tyto účely můžete použít speciální tmely a výztužné materiály.
3. Sjednocení savosti povrchu: Pokud se chystáte aplikovat hydroizolaci na starší střešní krytiny (např. se starými asfaltovými pásy), je ideální povrch napenetrovat tak, aby izolace dobře přilnula po celém povrchu.

Aplikace hydroizolační vrstvy

Tady se ukáže skutečné řemeslo. Při natavování asfaltových pásů plamenem je potřeba zkušenost a cit, aby byl pás prohřátý tak akorát. U fólií zase speciální horkovzdušné svářečky vytvářejí z jednotlivých pruhů jeden dokonale vodotěsný „zip“, který je pevnější než samotný materiál. U tekutých izolací je zase klíčové dodržet správnou tloušťku vrstvy a technologické pauzy. Je to mravenčí a precizní práce, kde není prostor pro chyby a improvizaci.

1. Aplikace hydroizolačního nátěru: Izolace se aplikuje pomocí nástřiku, štětce či válečku. Rohy, okraje a různé záhyby je vhodné natřít štětcem pro precizní aplikaci, na zbylé rovné plochy můžete pak použít váleček nebo stříkací pistoli. Vrstvu aplikujte rovnoměrně tak, aby se netvořily bubliny a nikde nezůstala prázdná místa. Během aplikace je také nutné zajistit stabilní podmínky - ideálně suché a teplé počasí - které pomohou co nejlepší adhezi i rychlému schnutí.
2. Schnutí hydroizolace: Po aplikaci musí nátěr pořádně zaschnout. Většinou se doporučuje vyčkat minimálně 24 hodin, nicméně záleží na tom, jaký materiál použijete, kolik vrstev budete aplikovat a jak vám přeje počasí.

Finální kontrola a údržba

Hotová střecha je skvělý pocit, ale práce tím nekončí. Pravidelná údržba hydroizolačního nátěru je pak stejně důležitá jako pečlivá aplikace. Při použití gumoasfaltových nátěrů či tekutých gum se nemusíte bát, že byste každý měsíc museli provádět nějaké úpravy, nicméně občas je potřeba udělat tyto kroky:

• Pravidelné kontroly: Minimálně dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim, je třeba střechu zkontrolovat. Soustřeďte se na to, zda někde nejsou nějaká poškození nebo opotřebení.
• Čištění střechy: Na krytině se čas od času drží listí a jiný odpad, což může způsobit zadržování vody. Pro tekuté gumy i gumoasfalty to nepředstavuje riziko, nicméně alespoň jednou za rok se vyplatí střechu očistit.
• Odstranění vegetace: Jakékoli rostliny, mech nebo houby, které na střeše začnou růst, mohou hydroizolační vrstvu mechanicky poškodit. Riziko je sice malé, nicméně stejně jako v případě listí a nečistot se vyplatí vegetaci jednou za čas odstranit.

Dodržováním těchto kroků zajistíte, že vaše střecha zůstane v dobrém stavu a hydroizolace poskytne maximální ochranu po dlouhá léta.

Zateplení šikmé střechy a jeho význam

Spotřeba energií roste, což má negativní vliv na životní prostředí. Jedním ze způsobů, jak ho eliminovat, je snaha dosáhnout co nejvyšších energetických úspor. Dostatečná tepelná izolace je jedním z řešení, která mohou přispět ke snížení zmíněných nežádoucích účinků. Nejdůležitější je střecha, protože chrání celou stavbu. Podceníme-li izolaci střešního pláště, nejen že bude v podkroví chladno, ale postupně se vlivem počasí znehodnotí střešní konstrukce. A náklady na její rekonstrukci či výměnu nám určitě připomenou opodstatnění kvalitní tepelné izolace.

Ne vždy je pravidlem, že přímo pod šikmou střechou se nachází obytný prostor. Ceny bytů a domů však nutí stavebníky rekonstruovat i podkrovní prostory. Obytné podkroví je v poslední době módním trendem z ekonomického, ale i estetického a architektonického hlediska. K zateplení šikmé střechy se nejčastěji používá izolace z minerálních nebo skleněných vláken. Tyto materiály mají vynikající tepelně-izolační vlastnosti a také plní funkci zvukové izolace a protipožární ochrany. Na izolaci šikmé střechy a svislých ploch je třeba vybrat lehčí variantu s hmotností do 50 kg/m3, aby se izolace v místě přichycení netrhala, a tak nesnižovala svůj účinek. Izolace se aplikuje třemi základními způsoby. Nejčastěji se tepelně-izolační desky ukládají mezi krokve střešní konstrukce. Izolaci lze umístit i na krokve z vnitřní nebo vnější strany. Pokud potřebujeme v klimaticky náročné oblasti zvětšit tloušťku tepelné izolace a výška krokví nám to neumožňuje, zateplení mezi krokvemi lze kombinovat se zateplením na krokve z vnitřní strany.

Parozábrana

Proti vlhkosti z vnitřní strany chrání tepelnou izolaci parozábrana. Důležitá je odvětrávací vrstva mezi povrchovou úpravou a parozábranou a také bezchybné přelepení spojů parozábrany. Progresivní řešení nabízí samolepicí spoje, které jsou její součástí. Parozábrana se klade mezi tepelnou izolaci a povrchovou úpravu krovu z vnitřní strany. Jelikož v interiéru také vznikají páry, které se v důsledku vzájemného působení atmosférických tlaků snaží dostat ven z interiéru, parozábrana před nimi tepelnou izolaci chrání. Vzduchové vrstvy (provětrávané nebo neprovětrávané), ať už z interiérové, nebo exteriérové strany, potom uzavírají systém chránící tepelnou izolaci a konstrukci krovu před znehodnocením. Umožňují odvětrání nebo odstranění případného kondenzátu nahromaděného na hydroizolaci a parozábraně.

Skladba šikmé střechy

Odborníci doporučují pro obytný prostor tříplášťovou šikmou nebo strmou střechu, která má tepelně-izolační vrstvu vyplňující prostor mezi krokvemi ve spodním plášti. Spodní plášť tvoří směrem od tepelné izolace k interiéru parozábrana, dřevěné bednění, nevětraná vzduchová vrstva a sádrokartonová nebo jiná povrchová úprava. Nad tepelnou izolací se nachází provětrávaná vzduchová vrstva a nad ní pojistná hydroizolace. Dvouplášťovou šikmou střechu si může stavebník dovolit tehdy, když použije vysoce difuzní pojistnou hydroizolaci. Díky svým vlastnostem se mohou pokládat přímo na tepelnou izolaci a odvětrávací vrstva není třeba.

Kolik to bude stát?

Cena izolace střechy se může výrazně lišit v závislosti na řadě faktorů, jako je typ střechy, použité materiály i rozsah prací. Samozřejmě platí, že čím větší střecha, tím větší cena a záleží také na jejím sklonu. Pokud střecha navíc vyžaduje rozsáhlé přípravné práce, jako je čištění, oprava nebo výměna poškozených částí či oprava krovu, celkové náklady se také zvýší. Obecně lze říci, že cena izolace ploché střechy je obvykle nižší než cena izolace šikmé střechy, což souvisí s technickou náročností a přístupností střešní konstrukce. V ceníku pro hydroizolaci střech se obvykle setkáte s různými cenami podle specifikací použitých materiálů a složitosti instalace. Pokud se např. rozhodnete pro tekutou gumu na střechu, cena bude záviset na tom, jaký typ gumy zvolíte, jak velkou střechu máte a kolik vrstev budete dávat. Cenu pak samozřejmě výrazně snížíte tím, že hydroizolaci provedete sami, nicméně chápeme, že ne každý na to má čas či zkušenosti. V každém případě určitě poptejte více nabídek od různých odborníků, abyste měli jasnou představu o celkových nákladech. Cena hydroizolace ploché či šikmé střechy se tak může pohybovat od několika tisíc korun do větších částek v závislosti na uvedených faktorech.

tags: #hydroizolace #sikma #strecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• proč používat nylonové stěrky při vaření
• Jak opravit stolovou desku
• Vše o stropních podhledech
• Detaily o schnutí fasádní barvy
• Informace o dvířkách EW 15 DP3