Hydroizolace vnější stěny, když nelze kopat: Metody a řešení

Hydroizolace patří mezi základní a zároveň nejdůležitější součásti každé kvalitní stavby. I když zůstává oku skrytá, její význam je zásadní - chrání konstrukci před vodou a vlhkostí, čímž prodlužuje její životnost a zajišťuje zdravé vnitřní prostředí.

Hydroizolace je systém technických opatření, který zabraňuje pronikání vody a vlhkosti do stavebních konstrukcí. Jejím cílem je chránit stavbu proti negativním účinkům vody - ať už jde o dešťovou vodu, spodní vodu nebo zemní vlhkost. Tvoří ji obvykle speciální materiály, jako jsou asfaltové pásy, stěrkové hydroizolační hmoty, fólie nebo nátěrové systémy. Tyto materiály vytvářejí nepropustnou vrstvu, která brání průniku vody do konstrukcí.

Hydroizolace nachází uplatnění ve všech částech staveb, kde hrozí kontakt s vodou nebo vlhkostí. Nejčastěji ji najdeme u základů, sklepů, střech, koupelen nebo teras. V případě hydroizolace základů a podzemních částí objektu chrání hydroizolace před vzlínající vlhkostí a spodní vodou. Pokud se zanedbá, může docházet k postupnému nasákávání zdiva a jeho degradaci.

Proč je izolace sklepa potřeba řešit?

Vlhkost a voda ve sklepě jsou problém. A není to jen o tom, že vlhké stěny, ze kterých se odlupuje zdivo, nevypadají dobře - vlhkost může mít celkem vážné důsledky pro celou stavbu i pro vaše zdraví. Dlouhodobé působení vlhkosti totiž poškozuje stavební konstrukci, snižuje schopnost zdiva izolovat teplo a často způsobuje růst plísní. V takovém prostředí pravděpodobně nic skladovat nechcete. Dokonce i malé množství vlhkosti v konstrukci (kolem 1 %) snižuje izolační schopnosti konstrukce až o 4 %. Dodatečná hydroizolace sklepa je tedy něčím, o čem byste neměli moc dlouho přemýšlet.

Možnosti izolace sklepa proti vlhkosti

Existují dvě hlavní metody, jak dodatečnou hydroizolaci sklepa provést a zabránit tak vlhkosti a vodě v pronikání do zdiva. Můžete buď izolovat sklep zvenku, nebo provést hydroizolaci sklepa zevnitř.

Čtěte také: Materiály pro sokl

1. Odkopání obvodových stěn - hydroizolace sklepa zvenku

Jednou z nejefektivnějších metod je odkopání obvodových stěn a provedení izolace sklepa proti vodě zvenku. Tato metoda zahrnuje vytvoření výkopu po celé délce obvodových stěn až pod úroveň základů. Díky tomu můžete stěny různými způsoby izolovat zvenku a vyřešit tak zdroj problému. Nedá se to však udělat vždy.

Jak na to?

Po celé délce obvodových stěn vykopete asi metr širokou brázdu. Hloubka bude záležet na tom, jak hluboko je vaše základová deska. Po výkopu aplikujete na stěny vertikální hydroizolaci. Můžete použít buď klasické asfaltové pásy, nebo moderní řešení v podobě tekuté gumy Kanda. V druhém případě se jedná o odolnou asfaltovou emulzi, která vytvoří vodotěsnou, bezešvou a velmi pružnou membránu. Bude se vám jednodušeji aplikovat a navíc ke stěně dobře přilne. Po aplikaci hydroizolace pak na dno výkopu instalujete drenážní trubky, které odvedou spodní vodu - ideálně do kanalizace. Na hydroizolovanou stěnu pak můžete přidat ještě tepelnou izolaci v podobě polystyrenu - ve sklepě se tak lépe udrží stabilní teplota. Nakonec vše zasypete štěrkem a zeminou a výkop zhutníte.

Díky této metodě odstraníte vlhkost jednou provždy. Nebude vás tak trápit ani voda, ani plíseň a dokonce ani vzlínání vlhkosti do dalších částí domu. Ale má to i své nevýhody. Odkopání obvodových stěn je náročné na čas i na fyzičku a pravděpodobně si na to budete muset někoho najmout. Navíc ne u všech staveb to můžete provést. Pokud bydlíte v řadovce, obvodové stěny odkopete jen ze dvou stran a to nebude stačit. Proto existuje i druhé řešení.

2. Hydroizolace sklepa zevnitř, když nelze kopat

Druhou možností je provést izolaci sklepa zevnitř. Tady vás nečekají žádné výkopy, takže to zvládnete sami mnohem rychleji a tolik se u toho nenadřete. Postup zahrnuje nanesení hydroizolačních stěrek nebo nátěrů na vnitřní stranu stěn a podlahy.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Jak na to?

Ve sklepě je nejdřív potřeba odstranit staré omítky a poškozené vrstvy. Vše, co pevně nedrží musí pryč, protože hydroizolace by jinak špatně přilnula a nedělala to co má. Na připravené zdi i podlahu pak nanesete penetrační nátěr, který povrch zpevní a nachystá na další vrstvy. Po zaschnutí penetrace můžete začít nanášet hydroizolaci. Buď můžete použít velmi odolnou tekutou gumu Kanada, hydroizolační cementovou stěrku nebo třeba barevnou tekutou gumu. Na hydroizolaci podlahy sklepa pak můžete zvolit tekutou dlažbu. Záleží na tom, jak moc je sklep vlhký a co preferujete. Platí také, že nejdříve je potřeba izolovat stěny a až pak se vrhnout na izolaci podlahy ve sklepě.

Pokud vás trápí i tlaková voda, je vhodné vyztužit hydroizolaci geotextilií. Po aplikaci necháte vše dobře zaschnout a případně nanesete další vrstvy. Pokud je vlhkost extrémní, je dobré poradit se s odborníky a kombinovat hydroizolační nátěr s chemickou injektáží nebo s prořezáním zdiva.

Tato metoda je poměrně rychlá a neinvazivní. Jakmile vše zaschne, můžete sklep začít používat. Také vás nečekají žádné větší stavební práce a celý proces je poměrně jednoduchý - tekutá guma se snadno aplikuje a poskytuje vysoce účinnou ochranu proti vlhkosti a vodě. Navíc je možné nátěr použít téměř všude. Jenže… Izolace sklepa zevnitř problém se spodní vodou neřeší, ale pouze ho blokuje. Pokud je navíc vlhkost extrémní, je potřeba nátěr kombinovat s dalšími opatřeními v podobě injektáže nebo prořezání stěn.

Případová studie: Problémy s vlhkostí u novostavby

Zajímavou, leč dost drahou zkušenost získal jeden stavebník rodinného domu v obci blízko Prahy. Koupil si starší domek ve svahu, u kterého byla připravena základová deska pro zamýšlené rozšíření domu. Na okraji desky ke svahu stála v době koupě domu betonová opěrná zeď. Nový majitel využil základy pro novou přístavbu. Stalo se ale, že jeho představy o dispozici a půdorysných rozměrech přístavby se lišily od představ původního majitele.

Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

Na severovýchodní a severozápadní straně, směrem ke svahu deska významně přesahuje půdorys přístavby, naopak jihozápadní stěna přístavby je již mimo betonovou desku a pro její založení byl realizován nový základový pas. Deska nebyla nijak upravována. Nový majitel, stavebník přístavby, si vzpomíná, že povrch desky se svažoval od severu k jihu a byl značně nerovný. Na pozemku je velmi nepropustná jílovitá půda.

Původní část domu byla částečně podsklepena. Při rekonstrukci domu byl přístup do sklepa z domu zrušen, nyní se do sklepa vchází venkovními schody a dveřmi z venku. V suterénu po realizaci přístavby nezbylo žádné okno ani jiný způsob větrání. Stěny přístavby byly realizovány z pórobetonových tvárnic, celý dům je zateplen ETICS s tepelnou izolací z polystyrenu. Povrchy vnitřních stěn jsou obloženy sádrokartonovými deskami lepenými PUR pěnou, a to i v suterénu.

V přízemí domu se po letních deštích v roce 2016 lokálně projevily vlhkostní poruchy na stěnách nad podlahou, některé dokonce byly provázeny rozvojem plísní. Ještě horší situace byla v suterénu. Ten sice byl vlhký i před rekonstrukcí, ale nový rozsah vlhkých a plesnivých povrchů majitele domu překvapil.

U svahu byla realizována nová opěrná stěna z betonových tvárnic ztraceného bednění zalitých betonem. Stěna není rovnoběžná s žádnou stranou domu, dotýká se severního rohu pórobetonové nosné stěny přístavby. Přerušila tak zateplení stěny. Původní opěrná stěna zůstala skryta v zemině nasypané za novou opěrnou stěnou. Mezi stěnou přístavby a novou opěrnou stěnou vznikla bezodtoková proláklina. Při prohlídce po dešti bylo na trojúhelníkové ploše mezi opěrnou stěnou a domem mokro. Na této ploše pod tenkým nánosem hlíny byl zjištěn povrch staré betonové desky. Zpod stěny na desce vyčnívá asfaltový pás s vložkou ze skleněné rohože. Je ukončen cca 20 cm od stěny. Asfaltový pás byl překryt úzkým pruhem nopové fólie. Zateplení stěny začíná cca 5 cm nad povrchem desky. Asfaltový pás nebyl napojen na svodové potrubí ani nebyl vytažen svisle na stěnu. Zmíněnou plochu mezi opěrnou stěnou a domem „zásobovaly“ vodou hned tři zdroje: svah za domem, přetékající podokapní žlab a nejspíš i netěsné svodové potrubí u lapače splavenin. Navíc část svodového potrubí měla zcela nevhodný sklon. Po málo nepropustném povrchu svahu za domem stéká k domu voda nejen z vlastního pozemku, ale i od sousedů. Výtok podokapního žlabu přístavby je právě nad problematickou proláklinou a na plochu střechy nad ním je vyústěno dešťové potrubí z vyšší původní části domu. U výtoku nebyl ochranný plech, který by bránil přetékání vody. Navíc žlab byl chybně osazen tak, že jeho vnitřní okraj byl níže než vnější a voda přetékala na povrch fasády. U severovýchodní stěny přístavby je plocha se zámkovou dlažbou. Úroveň této plochy je o cca 20 cm výše, než úroveň dlážděné plochy před domem. V sondě provedené do vyvýšené dlážděné plochy v blízkosti jižního rohu domu se potvrdilo, že navýšení je způsobeno existencí betonové základové desky.

Co se tedy v čerstvě dokončeném domě dělo?

Betonová deska, která na severovýchodní a severozápadní straně významně přesahuje půdorys přístavby, dokonale zadržuje na svém povrchu dešťovou vodu. Tato voda může pronikat pod i nad vodorovnou hydroizolaci. V zadní části domu se na desce hromadí značné množství vody, její zdroje jsou uvedeny výše. Vinou sklonu povrchu základové desky se voda snadno šíří v půdorysu přístavby, popřípadě se v prohlubních nerovného povrchu staré základové desky hromadí. Voda proniklá na vodorovnou hydroizolaci vzlínala do zdiva. Vlhnutí zdiva bylo nejspíš po určitý čas skryto povrchovou úpravou provedenou ze sádrokartonových desek nalepených PU lepidlem. Pohyb vody po hydroizolaci vyvolával obavy, že vodou mohla být zasažena i tepelná izolace pod podlahou.

Vlhnutí stěn sklepa, které bylo známo již z doby před rekonstrukcí, souvisí se založením domu v nepropustné zemině. Voda stékající po povrchu svažitého terénu nebo těsně pod ním proniká do zásypů kolem suterénních stěn a hromadí se tam. Suterén je nejspíš bez hydroizolace, nebo tato je dožilá. Voda pak prosakuje do stěn.

Co s tím vším?

Vzhledem k rozhodující příčině vlhkostních poruch bylo doporučeno co nejdříve eliminovat vliv staré základové desky, tedy cca 10 cm od obvodu domu proříznout starou základovou desku a v desce vybourat žlábek široký cca 30 cm. Ponechaný okraj desky v kontaktu s domem byl upraven seříznutím tak, aby měl sklon alespoň 15 ° do žlábku. Bylo také doporučeno přerušit novou opěrnou stěnu v okolí rohu přístavby. Ukázalo se, že její funkci může lokálně převzít stará opěrná stěna. Mezery mezi starou a novou stěnou na krajích vybouraného otvoru se pak zazdily. Zešikmený okraj staré desky a bok žlábku na straně k domu bylo doporučeno u stěny stojící jen na základové desce obložit tepelnou izolací z XPS pro snížení rizika namrzání zeminy pod okrajem základu. Dále se vytvořilo betonové dno žlábku podélně spádované k napojení na jímku kanalizace. Dno má příčný profil soustřeďující tok vody.

Pro vyloučení rizika pronikání vody na vodorovnou hydroizolaci se doporučilo provést svislou asfaltovou hydroizolaci na patě pórobetonové stěny vedenou až do žlábku. K tomu bylo nutné dočasně odstranit část zateplení stěny, začistit povrchy, které budou podkladem pro hydroizolaci, a opatřit je penetračním nátěrem. Hydroizolace se nakonec provedla z vyztužené asfaltové stěrky.

Další doporučení se týkala realizace žlábku: vložit drenážní perforovanou hadici, žlábek zasypat praným říčním kamenivem frakce 16-32 mm a pod povrch zásypu vložit filtrační textilie. Textilie je jakási z nouze ctnost, s ohledem na hloubku žlábku a úrovně terénu, která má usnadnit nezbytné pravidelné čištění žlábku. Na pozemku přece jen hrozí splavování jílu a hlíny a zanášení spadaným listím. Také bylo třeba opravit podokapní žlaby a svodové potrubí. Ve svahu se má ještě zřídit povrchový sběrný žlábek nad opěrnou stěnou, který by zachytil a odvedl vodu z terénu nad domem. Ve sklepě se doporučilo odstranit SDK, podél stěn zřídit sběrné žlábky zaústěné do jímky osazené čerpadlem s alespoň plovákovým spínačem, zajistit přímé větrání sklepa a pro vysychání temperovat vnitřní vzduch. Pro větrání se nabízelo provést větrací otvory ve vstupních dveřích a zprovoznit nepoužívaný komínový průduch, popřípadě vstup do průduchu osadit ventilátorem.

Druhy hydroizolací a jejich účel

Izolace je materiál, který něco určitého nepropustí - například vodu, ale také třeba teplo, elektřinu nebo zvuk. Budeme se věnovat izolaci, která nepropustí vodu, tedy hydroizolaci. Na trhu je nabízeno nespočet druhů hydroizolací, ale všechny mají za úkol ochránit náš majetek od vody, která do nemovitosti nepatří.

Běžně se setkáváme s vodorovnou (horizontální) hydroizolací a svislou (vertikální) hydroizolací. Každá má však svůj vlastní účel a dokáže pomoci pouze v tom případě, pokud jste pro řešení situace vybrali tu správnou.

Svislá izolace

Svislou hydroizolaci můžeme najít okolo obvodových zdí z vnější strany pod povrchem země. Chrání spodní část nemovitosti od přítoku vody z boku - od průsaku z boku. Tímto se zabrání pronikání vlhkosti ze zeminy, která ke stěnám přiléhá z bočních stran.

Často se jako svislá izolace používá takzvaná nopová folie. Ideálně by ale měla sloužit jako ochrana jiné svislé izolace. Snadno se může protrhnout a pak neizoluje.

Vodorovná izolace

Dalším druhem hydroizolace je vodorovná (horizontální) izolace. Tento druh izolace chrání nemovitosti zespodu a zabraňuje podzemní vodě dostat se do zdí postupným vzlínáním (ze základů nahoru).

Izolace u starších nemovitostí

Starší nemovitosti mohou mít svislou i vodorovnou izolaci v kritickém stavu. Když je izolace poškozená, voda může pozvolna vzlínat a dostávat se do vnitřních i vnějších zdí nemovitosti a začne páchat značné škody.

Některé starší nemovitosti horizontální izolaci nikdy ani neměly a jsou tak častými oběťmi vzlínající vlhkosti.

Rozdíl mezi vodorovnou a svislou izolací je tedy jasný. Svislá izolace chrání obvodové zdivo z boku a vodorovná izolace chrání nemovitost od přísunu vody zdola (vzlínání).

Proč není svislá izolace úplným řešením?

Pokud se ve zdech zdi objeví vlhkost, je potřeba určit, odkud se voda bere. Pokud je vlhkost také vzlínající, pak instalace svislé hydroizolace není konečným řešením situace. Voda bude do budovy dále vzlínat od základů a bude stále vaším protivníkem. Zdi budou stále mokré. Svislá izolace tak může znamenat zklamání a vyhozené peníze.

Tento fakt je důvodem, proč obkopání zdí a následná aplikace svislé izolace nepomáhá objektům, které jsou zasaženy vzlínající vlhkostí.

Systém Biodry může pomoci tuto situaci vyřešit.

Chemická injektáž jako řešení

K sanaci vlhkého zdiva objektu lze přistupovat i po jednotlivých etapách. Prvním krokem bylo provedení vlhkostního průzkumu, kdy došlo k zaměření míry zavlhčení zdiva a identifikaci příčin vlhnutí objektu. Hlavními problémy domu jsou chybějící svislá a vodorovná hydroizolace na úrovni spodní stavby. Obvodové zdivo suterénu nemá vytvořenou funkční svislou hydroizolaci proti pronikání vlhkosti do zdiva z boku od přilehlé zeminy.

Celý koncept sanačních opatření spočívá ve třech hlavních zásazích. Prvním krokem k úspěšnému odvlhčení stavby bylo provedení oklepání cementových špatně prodyšných omítek ze stěn a pročištění spár zdiva tak, aby se nahromaděná vlhkost ve zdivu mohla volně odpařovat do prostoru, který se dá odvětrávat sklepními okénky. Tímto krokem dojde ke snížení vlhkosti zdiva v suterénu. Druhým krokem, který jsme provedli ještě v první fázi, bylo provedení injektáže zdiva v úrovni podlah suterénu na veškerém obvodovém a vnitřním nosném zdivu. Po ukončení třetího kroku bude objekt zajištěn a zaizolován proti průniku vlhkosti a bude postupně vysychat. Pak je možno provést nové povrchové úpravy zdiva v podobě omítek, případně zdivo ponechat v režném stavu bez povrchové úpravy.

Rozhodujeme se pro gelovou injektáž jedné stěny v podúrovňovém sklepě a zároveň o úpravu podlahy. Podsklepená je pouze čtvrtina domu a obvodová stěna je velmi vlhká. Jde o smíšené kamenné zdivo. Chata je postavena v 60 letech minulého století. Její garáž je ze 2/3 zapuštěna do svahu v mýtním lese. V zadní části v jednom rohu vždy po déletrvajícím dešti vystoupí mokro do zdi. V rozměrech 1x2 m, ale omítka neopadá, pouze štuk. Venkovní strana rohu nad zemí na světle vápencocementové omítce (falešný brizolit) se vytvoří tmavý flek cca 1x1 m včetně výskytů bílých solných vzorců. Omítka drží. Stavba nosných obvodových zdí 30 cm široká je z voštinových cihel zn. Tyn. Konstatujeme, tak to asi bylo špatně postaveno, a nyní to potřebuje opravit.

Dobrý den,mám dotaz..u starého domu (kotovice) vlhne stěna nejspíše od souseda..soused si udělal podél domu (boční strana) zahrádku kde si vysadil květiny atd..hlínu zasypal až ke stěně kde nedal ani nopovku..je možné ze stěna vlhne zevnitř jelikož zalévá květiny a hlína vsakuje vodu a pouští do stěny kotovice? Omítky jsem obouchal a nechávám sušit..stačilo by od souseda odkopat hlínu 50cm do hloubky dat nopovou folii a poté zahrnout zpět a uvnitř v místnosti použit sanační omítku a sanační štuk?

Dobrý den, mám sklep, asi 2,5m pod terénem, umístění pod kopcem. Při deštích a odtávání sněhu ze stropu kape voda. Ze spodu nenastupuje, proto mě napadlo, že by stačilo vodu dostat do stran. Odkopávat a izolovat lepenkou by bylo velmi nákladné, proto bych raději nějakou službu např. injektáží. Pomohlo by?

Dobrý den, bydlíme zhruba 3 roky v domě z roku 1880 a z důvodu vlhkosti a vzniku plísní plánujeme provést injektáž přípravkem AquaStop Cream. Pokud jsem to dobře z předchozích příspěvků pochopila, je vhodné vytvořit v místnostech po injektáži vanu z AquaStop Bitumenu, aby nedocházelo k prostupu vlhkosti do podlahy z podloží, které je pod ní. Chci se zeptat, jestli je vhodné také provést odkopání domu a venkovní izolaci. A pokud ano, prosím do jaké hloubky a co použít jako izolant. Je vhodný také Bitumen a nopová folie?

Chtěl bych sanovat zdivo, které je cca 1m pod úrovní terénu. Dům je cca 60 let starý a nějaké odvodňovací pasy tam pravděpodobně jsou. Každopádně se do zdiva táhne vlhkost a opadává omítka nejhorší situace je na fotce. Chci se optat, zda pomůže vrtat otvory v několika řadách nad sebou a naplnit je AquaStop Creamem, nebo stačí jedna řada, zda mám použít AquaSaltStop, AquaSan Porosity…zkrátka správný technologický postup, abych minimalizoval další nutné práce v budoucnu.

Doporučené materiály a postupy

  • Webertec 915: Je asfaltová izolační stěrka pro hydroizolace sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou, podzemních garáží či obrácených střech. Voda v objektu je velkým problémem. Vlhkostí je ohrožena zejména spodní část staveb.
  • Tekutá guma Kanda: Jedná se o odolnou asfaltovou emulzi, která vytvoří vodotěsnou, bezešvou a velmi pružnou membránu. Snadno se aplikuje a dobře přilne ke stěně.
  • Hydroizolační cementová stěrka: Další možnost pro vnitřní izolaci.
  • Tekutá dlažba: Vhodná pro hydroizolaci podlahy sklepa.
  • Geotextilie: Pro vyztužení hydroizolace, pokud vás trápí i tlaková voda.
  • Sanační omítka a štuk: Pro vnitřní úpravy vlhkých stěn.
  • Drenážní trubky: Pro odvod spodní vody.
  • Nopová fólie: Ideálně by měla sloužit jako ochrana jiné svislé izolace.
  • XPS (extrudovaný polystyren): Pro snížení rizika namrzání zeminy pod okrajem základu.

Vykopali jsme podlahy cca 30cm, nalili beton, na ten se dala ipa. Tu jsem přetáhl do vany až nad původní vodorovnou izolaci a o řádek cihel víc jsem pro jistotu použil vaše injektáže. Zdá se že to funguje bezvadně. Nevidím známky vzlínající vlhkosti. Řeším, ale jiný problém. všude máme podlahové topení, skladba beton, ipa, 14cm polystyren podlahovka zalitá cemflow a finální podlaha. Dům zatím není zateplený. Bojujeme s tím, že se nejspíš (moje teorie) při určitém počasí vytváří tepelné mosty mezi zdí (ipou) a skladbou podlahy a to hlavně na severní straně. Občas je cítit těžký vzduch a jako byste přišel na stavbu a cítil pár dní starou čerstvou omítku. Moje domněnka je, že je potřeba zateplit základ domu a zde se dostávám k otázce na vás. Nevím jestli je dobrý nápad ten základ natáhnout nějakou hydroizolací. Například vaším systémem. Při stavbě nových domů je to běžné, ale bojím se aby se netlačila voda nahoru. Nicméně pokud bych to neudělal a dal tam jen polystyren určený k zateplování základů, tak ten také nepropouští vodu.

Dobrý den,mám dotaz..u starého doma (kotovice) vlhne stěna nejspíše od souseda..soused si udělal podél domu (boční strana) zahrádku kde jsi vysadil květiny atd..hlínu zasypal až ke stěně kde nedal ani nopovku..je možné ze stěna vlhne zevnitr jelikož zaléva květiny a hlína vsakuje vodu a pouští do stěny kotovice? Omítky jsem obouchal a nechávám sušit..stačilo by od souseda odkopat hlínu 50cm do hloubky dat nopovou folie a poté zahrnout zpět a uvnitř v místnosti použit sanační omitku a sanační štuk?

Důležitost hydroizolace v koupelnách

V koupelně, sprše nebo kuchyni brání hydroizolace pronikání vody do podlahy a stěn, což pomáhá předcházet vzniku plísní a poruchám v nižších patrech. Pokud máte v koupelně mramorový či keramický obklad a dlažbu bez hydroizolace, čekejte časem problémy. V podstatě se ani nedá zapomenout na hydroizolaci pod dlažbu a obklad v koupelně a všude tam, kde je vlhko, když pokládáme a obkládáme profesionálně, podle norem a osvědčených postupů. Ale ani profíkům neuškodí jednou za čas si zopakovat, proč je hydroizolace důležitá a že se opravdu nevyplatí na ni zapomenout.

Hydroizolační vrstva by měla být na každé podlaze a obkladu v prostorech, kde krátkodobě, ale pravidelně působí voda a vlhkost. Tedy zejména v koupelnách a na WC. Na podlahu a stěny můžeme dát vodě a vlhku nejodolnější materiál, jaký existuje. Je to však potřeba udělat správně, jinak nám budou i keramika nebo mramor k ničemu. Jde o to, co zabraňuje konstrukci podlahy a stěny ve styku s vodou. V zásadě jde o penetraci podkladu a nanesení hydroizolační vrstvy na podklad. Součástí komplexního hydroizolačního systému jsou i kvalitní tmely, spárovky a hydroizolační pásky. Z fyzikálně-technického hlediska je další hydroizolační vrstvou i samotná závěrečná obkladová vrstva, tedy dlažba a obklad. Jako funkční, osvědčené řešení se na podlahové podklady používají i flexibilní hydroizolační pásy. Tato vodotěsná a pružná izolace je kromě ochrany před vlhkostí ideální i na dodatečné vyrovnání podkladu. Pásy se aplikují na penetrovaný podklad flexibilním lepidlem. Po zaschnutí lepidla, přibližně za 12 hodin - dle technologického popisu konkrétního typu - můžete aplikovat dlažbu. Pro lepení dlažby na flexibilní hydroizolační pás potřebujete samozřejmě vysoce flexibilní lepidlo. Nejháklivější nejen v koupelnách, ale i saunách a bazénech - co se působení vlhkosti, vody, ale i údržby týká - jsou kouty, rohy, přechody a dilatace. Tam nestačí jen aplikovat penetrační směs a hydroizolační nátěr.

Izolační vlastnosti dlažby a obkladu v koupelně dotáhnete k dokonalosti použitím voděodolné nebo nejlépe vodoodpudivé spárovací hmoty. Darmo budou podlaha a stěny penetrované, hydroizolované a obklad i dlažba správně aplikované, když nebudete mít odolné spáry. Pokud máte zodpovědně vyrovnaný, penetrovaný a izolovaný podklad, usnadněte si práci při pokládání a obkládání. Nejběžnějšími důsledky vynechání hydroizolace v koupelně jsou skvrny, „mapy“ a plísně. Skvrny způsobené pronikáním vody pod obklad do konstrukce stěny či podlahy uvidíte časem na stěně ve vedlejší místnosti nebo na stropě pod koupelnou. Tehdy je už pozdě plakat nad rozlitou vodou a je čas na kompletní předělávku obkladů a dlažeb v koupelně.

tags: #hydroizolace #vnejsi #steny #kdyz #nejde #kopat

Oblíbené příspěvky: