Kompletní průvodce svislou hydroizolací vnějších stěn

Hydroizolace základů a zdiva pod úrovní terénu je zásadní stavební opatření, které chrání dům před pronikáním vlhkosti a vody z okolní půdy. Bez kvalitní svislé izolace základů se dešťová voda, roztátý sníh nebo vysoká hladina spodní vody postupně dostávají přes stěny základů do konstrukce. Voda najde cestu i přes nejmenší praskliny v betonu nebo spárách mezi cihlami. Vlhkost ve zdivu vede k tvorbě plísní, zatuchlému zápachu, zhoršení tepelně-izolačních vlastností stěn a postupné degradaci stavebních materiálů. V extrémních případech může dlouhodobé působení vody narušit i samotnou konstrukci domu.

Profesionální hydroizolace zdiva pod terénem vytváří spolehlivou bariéru, která brání pronikání vody do konstrukce. Chrání stavbu nejen před vzlínající vlhkostí, ale také před bočním průsakem vody z okolního terénu a tlakem spodní vody. Svislá hydroizolace základů je důležitá jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích starších domů, kde původní izolace často chybí nebo je již po letech nefunkční.

Co je svislá hydroizolace a proč je nezbytná?

Izolace je materiál, který něco určitého nepropustí - například vodu, ale také třeba teplo, elektřinu nebo zvuk. My se budeme věnovat izolaci, která nepropustí vodu, tedy hydroizolaci. Svislou hydroizolaci můžeme najít okolo obvodových zdí z vnější strany pod povrchem země. Chrání spodní část nemovitosti od přítoku vody z boku - od průsaku z boku. Tímto se zabrání pronikání vlhkosti ze zeminy, která ke stěnám přiléhá z bočních stran.

Svislá hydroizolace chrání svislé plochy základů, které jsou v kontaktu se zeminou. Zatímco vodorovná hydroizolace řeší vzlínající vlhkost zespoda, svislá zabraňuje pronikání vody ze stran. Bez ní můžete čekat vlhké zdi, plísně, poškozené omítky a v nejhorším případě i statické problémy. Svislá izolace je proto nutná všude tam, kde základové zdivo přichází do styku s vlhkou zeminou. U suterénních stěn, soklu, ale i u jednoduchých základových pásů rodinných domů.

Svislá izolace se provádí hlavně za účelem odvětrání a izolace sklepních prostor nebo dalších prostor pod úrovní terénu. Jde o metodu, která zcela izoluje spodní stavby a na sto procent zabraňuje pronikání vlhkosti z půdy do podzemních prostor.

Čtěte také: Hydroizolace zdiva zevnitř

Rozdíl mezi vodorovnou a svislou izolací

Běžně se setkáváme s vodorovnou (horizontální) hydroizolací a svislou (vertikální) hydroizolací. Každá má však svůj vlastní účel a dokáže pomoci pouze v tom případě, pokud jste pro řešení situace vybrali tu správnou. Rozdíl mezi vodorovnou a svislou izolací je tedy jasný. Svislá izolace chrání obvodové zdivo z boku a vodorovná izolace chrání nemovitost od přísunu vody zdola (vzlínání).

Dalším druhem hydroizolace je vodorovná (horizontální) izolace. Tento druh izolace chrání nemovitosti zespodu a zabraňuje podzemní vodě dostat se do zdí postupným vzlínáním (ze základů nahoru).

Kde se svislá hydroizolace aplikuje

Svislá hydroizolace se používá především u konstrukcí, které jsou dlouhodoběji v kontaktu se zeminou a vystavené tlaku vody:

  • Suterénní stěny: U domů se sklepem je hydroizolace suterénních stěn nutnost. Ideální je svislá hydroizolace základů zvenku při stavbě, ale u stávajících objektů se často řeší hydroizolace sklepa zevnitř.
  • Sokl a spodní část nadzemního zdiva: Ta část základů a zdiva, která je v kontaktu se zeminou nebo vystavená odstřikované vodě, potřebuje ochranu proti vlhkosti. Hlavně u starších staveb bez kvalitní vodorovné izolace.
  • Opěrné zdi a konstrukce ve styku se zeminou: Opěrné zdi, terénní schodiště nebo jiné konstrukce, kde je zdivo trvale v kontaktu se zeminou z jedné strany, vyžadují svislou hydroizolaci.
  • Rekonstrukce starých domů: U starších staveb bez původní hydroizolace může být svislá izolace nutná i u běžných základových konstrukcí, pokud se projevují problémy s vlhkostí.

Problémy s vlhkostí u starších nemovitostí

Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Starší nemovitosti mohou mít svislou i vodorovnou izolaci v kritickém stavu. Některé starší nemovitosti horizontální izolaci nikdy ani neměly a jsou tak častými oběťmi vzlínající vlhkosti. Když je izolace poškozená, voda může pozvolna vzlínat a dostávat se do vnitřních i vnějších zdí nemovitosti a začne páchat značné škody. Pokud se ve zdech zdi objeví vlhkost, je potřeba určit, odkud se voda bere.

Nejčastější projevy vlhkosti ve zdivu

  • Bílé solné výkvěty
  • Mokrý sokl a opadávající omítka
  • Plíseň v rozích nebo za nábytkem
  • Zatuchlý zápach ve sklepě
  • Studené, vlhké stěny i v obytných místnostech

Proč svislá izolace není vždy úplným řešením

Opravit svislou izolaci nestačí! Voda totiž u starších nemovitostí bude nejspíš také vzlínat odspodu. Pokud je vlhkost také vzlínající, pak instalace svislé hydroizolace není konečným řešením situace. Voda bude do budovy dále vzlínat od základů a bude stále vaším protivníkem. Zdi budou stále mokré. Svislá izolace tak může znamenat zklamání a vyhozené peníze. Tento fakt je důvodem, proč obkopání zdí a následná aplikace svislé izolace nepomáhá objektům, které jsou zasaženy vzlínající vlhkostí.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Jak na svislou hydroizolaci

Aplikace svislé izolace proti zemní vlhkosti není věda, ale vyžaduje pečlivost a správný postup. Při provádění dodatečných hydroizolací zdiva ve styku se zeminou se vždy upřednostňuje jejich provedení z vnější (venkovní) strany obvodového zdiva domu. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá hydroizolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody. Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem.

Výběr hydroizolačního systému ovlivňuje spousta faktorů jako například vlastnosti nebo stav podkladu, staveniště nebo přírodní podmínky. Hydroizolační materiál musí být vhodný pro podklad a musí být schopný odolat podmínkám namáhání. Pokud je podklad ohrožen trhlinami, musí mít hydroizolační materiál schopnost přemostění trhlin. Před rozhodnutím o provedení nových dodatečných svislých hydroizolací doporučujeme provést vlhkostní průzkum, který určí příčiny vlhnutí a stav současných hydroizolačních vrstev. Podzemní hydroizolace je prvním a nezbytným krokem před vypracováním stavebního projektu.

Příprava povrchu

Základová zeď musí být čistá, suchá a zbavená všech nečistot. Odstraňte zbytky betonu, hlíny nebo jiné nečistoty. Na savé povrchy (beton, cihly) aplikujte penetraci, která zajistí lepší přilnavost hydroizolace. Pozor na ostré hrany a výstupky. Ty je potřeba zabrousit nebo začistit, aby nepoškodily izolační vrstvu.

Výběr správného materiálu pro svislou hydroizolaci

Na trhu je nabízeno nespočet druhů hydroizolací, ale všechny mají za úkol ochránit náš majetek od vody, která do nemovitosti nepatří. Pro svislou hydroizolaci základů existují různá řešení - od tradičních asfaltových pásů přes SBS membrány až po moderní nátěrové systémy, které jsou efektivní a jednoduché na aplikaci. Pro svislou hydroizolaci používáme všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.

ALCHIMICA poskytuje podzemní hydroizolační řešení pro vnější povrchy suterénu, která nabízí vynikající ochranu betonu ve vysoce výkonných aplikacích. Naše kompletní řada tekutých membrán PB má výjimečné vlastnosti jako bariéra proti vlhkosti, samoopravné schopnosti s certifikovaným účinkem proti kořenům a vysokou tažností (>2000 %), které poskytují vynikající schopnosti přemosťovat trhliny a chemickou odolnost. HYPERDESMO®-PB Systems nabízí pokročilá hydroizolační řešení pro základy, pódia, desky a opěrné zdi v obytných a komerčních budovách. HYPERDESMO®-PB-MONO je rychle tuhnoucí, polyuretanová tekutina obohacená o bitumen. Vhodná pro aplikaci na svislé povrchy: nestéká a nevytváří bubliny.

Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

Hydroizolace v podobě tekuté gumy vytváří bezešvou, elastickou vrstvu odolnou proti tlakové vodě. Snadno se nanáší štětcem nebo válečkem, dokáže překlenout menší praskliny a na rozdíl od pásových izolací nemá problematické spoje. Aplikace je jednoduchá i pro domácí kutily a výsledek je spolehlivý. Pro místa s extra vysokými nároky na odolnost, například hlubší suterény nebo problematické půdní podmínky, je ideální tekutá guma Kanada. Ta zvládne i extrémní podmínky a poskytuje dlouhodobou ochranu tam, kde běžné materiály nestačí.

Pro hydroizolaci vnitřní strany zdiva uvnitř objektů je vhodná silikátová hydroizolační hmota. Dále se používají asfaltové stěrkové hmoty, jejichž výhodou je plošné nanesení, kdy se nevytváří žádné spoje. Dalším plusem stěrek je velmi dobrá odolnost proti vodě. Používají se také modifikované asfaltové pásy.

Aplikace hydroizolace

Tekutou gumu nanášejte ve dvou vrstvách. První vrstvu aplikujte štětcem nebo válečkem rovnoměrně po celé ploše. Po zaschnutí (obvykle 4-6 hodin) aplikujte druhou vrstvu kolmo na první. Prostupům a rohům věnujte zvláštní pozornost. Tady použijte geotextilii zatlačenou do první vrstvy a překrytou druhou vrstvou.

Ochrana izolace

Po zaschnutí je nutné izolaci mechanicky ochránit před poškozením při zasypávání. Když vytvoříte svislou hydroizolaci z vnějšku budovy, je ideální ji ochránit proti poškození, které by mohlo nastat při zpětném zásypu půdou. Dále je vhodné ji chránit proti povětrnostním vlivům a proti zatížení vodou. Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou folii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace.

Často se jako svislá izolace používá takzvaná nopová fólie. Ideálně by ale měla sloužit jako ochrana jiné svislé izolace. Snadno se může protrhnout a pak neizoluje. Nopová fólie se rozhodně nedá považovat za hydroizolaci. Fólie, která se k izolaci používá, navíc vytváří vzduchovou odvětrávací dutinu mezi půdou a izolovanou konstrukcí. Ochrannou vrstvou může být plošný geodrén. Ten slouží jako tepelná izolace a zároveň má odvodňovací funkci. Dále lze jako ochrannou vrstvu použít nopové fólie nebo desky z extrudovaného polystyrenu. Ochrana se skládá ze 3 vrstev. Mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.

Nejčastější chyby, kterým se vyhnout

  • Aplikace na vlhký podklad: Izolace na vlhkém povrchu se špatně přichytává a může se následně odlupovat. Nechte základ řádně vyschnout, vlhkost by neměla přesáhnout 4 %.
  • Nedostatečné ošetření detailů: Rohy, prostupy a napojení jsou kritická místa. Právě tady se nejčastěji objevují netěsnosti. Používejte výztužné tkaniny a věnujte těmto místům extra pozornost.
  • Příliš tenká vrstva: Úspora na tloušťce izolace se nevyplatí. Dodržujte doporučenou spotřebu materiálu. Pro tekutou gumu platí 1,5-2 kg/m².
  • Chybějící ochrana izolace: Nechráněná izolace se při zasypávání snadno poškodí. Mechanická ochrana není luxus, ale nutnost.
  • Špatné načasování prací: Nenanášejte izolaci za mrazu, deště nebo vysokých teplot. Ideální podmínky jsou +5 až +25 °C a suchý vzduch.

Sanační metody pro vlhké zdivo

Moderní hydroizolační technologie vytvářejí spolehlivou bariéru, která brání průniku vody do konstrukce domu. U starších budov je možné provést účinnou hydroizolaci i bez rozsáhlého bourání. Před zahájením jakékoli sanace je důležité určit hlavní příčinu. Jiný postup zvolíte u zemní vlhkosti, jiný při problémech s větráním nebo špatným odvodněním terénu. Bez správné diagnózy budete jen zbytečně utrácet za neúčinná řešení.

Chemická injektáž zdiva

Chemická injektáž je dnes velmi rozšířený způsob, jak ve zdivu vytvořit novou vodorovnou izolaci bez nutnosti větších stavebních zásahů. Do spodní části zdi se navrtají otvory, do kterých se aplikuje hydrofobní látka - nejčastěji silikonový krém, mikroemulze nebo pryskyřice. Ta pronikne do pórů a kapilár a po vytvrzení vytvoří bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody.

  • Výhody: minimální zásah do konstrukce, žádné bourání; vhodné pro cihlové i smíšené a kamenné zdivo; rychlá aplikace, kterou lze zvládnout i svépomocí (při dodržení správného postupu).
  • Na co si dát pozor: je důležité dodržet správné rozteče a hloubku vrtů; u hrubého a nepravidelného zdiva může být složitější zajistit rovnoměrné proniknutí látky; vysoká vlhkost nebo zasolení zdiva může ovlivnit účinnost.

Proto se často doporučuje nechat si stav zdiva odborně posoudit, případně injektáž svěřit firmě, která má s daným materiálem zkušenosti.

Mechanické podřezání

Tato metoda spočívá v tom, že se zdivo vodorovně prořízne a do vzniklé spáry se vloží nová hydroizolační vrstva (např. nerezový plech nebo plastová fólie). Vznikne tak nepropustná linie, která fyzicky přeruší vzlínání vody.

  • Výhody: při správném provedení poskytuje trvalou a velmi účinnou ochranu; funguje bez závislosti na vlhkosti nebo typu zdiva.
  • Nevýhody: technicky náročné a časově zdlouhavé; vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, aby nedošlo k porušení statiky; méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi.

U starých domů se smíšeným nebo kamenným zdivem je třeba podřezání vždy dobře zvážit. V takovém případě bývá bezpečnější oslovit odbornou firmu, která zhodnotí stav konstrukce a navrhne optimální způsob provedení.

Elektroosmóza

Elektrofyzikální metoda využívá slabý elektrický proud, který v kapilárách zdiva mění směr pohybu vody - místo aby stoupala vzhůru, je tlačena zpět do země. Do stěn se instalují elektrody propojené s řídicí jednotkou. Systém pracuje trvale a nevyžaduje zásadní stavební zásahy.

  • Výhody: šetrné řešení vhodné pro historické budovy a památkově chráněné objekty; nezasahuje do zdiva mechanicky; funguje dlouhodobě, pokud je systém udržovaný.
  • Nevýhody: vyšší pořizovací cena zařízení; účinnost se může lišit podle typu a zasolení zdiva; potřebuje trvalé napájení a občasnou kontrolu.

Elektroosmózu lze použít samostatně, nebo jako doplněk k chemické injektáži v místech, kde mechanické zásahy nejsou vhodné.

Odvlhčení základů a spodní stavby

Zastavit vzlínání ve zdivu je jedna věc - ale bez ochrany základů a okolního terénu může být veškerá práce zbytečná. Základy starých domů bývají bez jakékoli izolace, a pokud se k nim voda z terénu dostane, vlhkost se bude tlačit znovu do stěn, soklu i podlah. Obkopání základů a svislá hydroizolace je krok, který spočívá ve vykopání úzkého výkopu kolem domu - vždy po částech, aby nedošlo k sesuvu půdy nebo porušení statiky. Poté se očistí zdivo až na kámen nebo cihlu, odstraní se staré zbytky omítky a povrch se penetruje. Důležité je izolaci vytáhnout nad úroveň podlahy interiéru, aby byla napojena na případnou vodorovnou injektáž. Tím se vytvoří kompletní vodotěsná vana.

Drenážní systémy

Drenážní odvodňovací systémy představují důležité technické řešení v oblasti sanace staveb, zejména v situacích, kdy dochází ke hromadění vody v okolí základů a obvodového zdiva. Drenážní systémy proto navrhujeme především v případech jílového nebo jinak málo propustného podloží, kde hrozí kumulace vody u základů domu. Drenážní systém slouží k účinnému odvádění přebytečné vody, která se může hromadit v okolí základů domu. Při intenzivních deštích nebo dlouhodobě vlhkém období se voda nejprve vsakuje do propustných vrstev půdy. Taková situace může vést k celé řadě problémů, mezi které patří zejména zatékání vody do objektu, výrazné vlhnutí obvodového zdiva nebo poškození podlahových a stavebních konstrukcí. Riziko těchto problémů se výrazně zvyšuje zejména u staveb, jejichž základy jsou založeny hlouběji pod úrovní terénu.

Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systémů je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami.

Odizolování podlahy a soklu

Zapomínat by se nemělo ani na podlahu. Ve starých domech často najdeme pouze udusanou hlínu, škváru nebo beton bez izolace. Vlhkost pak proniká zespodu a obejde nově izolované stěny.

Postup:

  • Odstranit staré vrstvy až na zhutněné podloží.
  • Položit podkladní beton nebo štěrkopísek.
  • Nanést hydroizolační vrstvu z tekuté gumy.
  • Na ni položit novou betonovou desku s izolací (tepelnou i proti vlhkosti).

Nezapomeňte na napojení: Spojte izolaci podlahy se svislou izolací stěn i vodorovnou injektáží - vytvoříte tak ucelený systém, který zabrání jakékoliv cestě vody.

Hydroizolace sklepa

Sklepní prostory jsou specifické - kombinují se zde problémy s vlhkostí vzlínající, tlakové vody a kondenzace. V suterénních prostorech, kam proniká tlaková či tekoucí voda, je technologie provedení svislé hydroizolace zdiva ideálním řešením. V případě přístupného obvodového zdiva z vnější strany se odvlčení sklepních prostor objektu pomocí metody svislé hydroizolace zdiva provádí odkopem přilehlého terénu spodní stavby.

Možnosti řešení:

  • Venkovní izolace (obkopání + stěrková izolace + drenáž).
  • Vnitřní tanking - cementové hydroizolační stěrky (když nelze sklep obkopat).
  • Chemická injektáž stěn a podlahy.
  • Řízené větrání a odvlhčovače vzduchu.

Typickým příkladem hydroizolace z vnitřní strany objektu je, když voda prochází skrze zdi suterénu a hydroizolace se provádí z vnitřní strany. Hydroizolace z vnitřní strany obecně znamená, že se hydroizolační vrstva aplikuje ze strany stavebního dílce, která je opačná než strana v kontaktu s vodou. Hydroizolace z vnitřní strany objektu je náročnější než hydroizolace z venkovní strany, protože voda proniká skrz konstrukci k hydroizolačnímu materiálu a snaží se jej „odtrhnout“ od podkladu. Důležité: Pokud je to možné, aplikuje se hydroizolační materiál na venkovní stranu stavby.

V případě, že je potřeba provést sanaci sklepních prostor svislou izolací zdiva, ke kterému je z vnější strany zamezen přístup nebo se jedná o tvarově složité plochy, lze provést izolaci z vnitřní strany objektu pomocí minerální stěrky. Aplikace minerální stěrky zajistí tzv. zkřemenění a to nejen hydroizolační vrstvy, ale i netěsných stavebních hmot. Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí.

Doplňková opatření a zateplení základů

Součástí kvalitní ochrany domu by mělo být také zateplení základů. Tepelná izolace základových stěn výrazně omezuje tepelné ztráty v místě, kde dům přichází do kontaktu se zemí. Správně provedené zateplení základů a soklu pomáhá udržet stabilní teplotu v interiéru, snižuje náklady na vytápění a zároveň chrání konstrukci před promrzáním.

Sanační omítky

Pomáhají zdivu dýchat a vizuálně zlepšují stav. Ale pozor - neřeší příčinu, používají se až po izolaci.

Protiplísňové nátěry

Užitečné na lokální likvidaci plísní. Nezapomeňte ale odstranit příčinu vlhkosti - jinak se plíseň vrátí.

Úprava terénu

Zemina nebo dlažba kolem domu musí mít sklon od objektu. Opravte okapy a svody, které odvádějí vodu přímo k základům - častý a podceňovaný problém.

Svislá hydroizolace je investice do zdravého a bezpečného bydlení. Správně provedená izolace základů vám ušetří starosti s vlhkostí, plísněmi a nákladnými opravami. Pokud plánujete stavbu nebo rekonstrukci, svislou izolaci základů nepodceňte. Kvalitní materiály a správný postup jsou zárukou, že se s problémy vlhkosti nebudete potýkat desítky let.

tags: #hydroizolace #vnejsi #zdi #informace

Oblíbené příspěvky: