Ian McEwan: Betonová zahrada – Hra na dospělé v osamělém světě

Román Betonová zahrada od Iana McEwana, poprvé uveřejněný již v roce 1978, je dílem, které dodnes neztrácí nic ze své zvláštní, „nemorální“ naléhavosti. Je to silný, šokující, zvrácený a místy i morbidní příběh, který se zabývá dráždivým tématem nechtěně nabyté svobody čtyř sourozenců.

Děj a jeho kontroverze

Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra - hra na dospělé. Osamělý dům na periferii se stává kulisou pro jejich experimentování s hranicemi morálky a společenských norem. Z obavy o ztrátu domova se sourozenci rozhodnou před světem náhlý odchod rodičů utajit. Zásoba betonu původně určeného k úpravě zahrady se jim bude hodit.

Děti se spontánně rozhodnou matčinu smrt zatajit a mrtvolu ve sklepě zalijí betonem. Domem se postupně šíří nesnesitelný zápach, v místnostech se kupí odpadky a usazuje špína. Spisovatel Ian McEwan se v novele Betonová zahrada zabývá dráždivým tématem nechtěně nabyté svobody čtyř sourozenců, která s sebou nese jak uvolnění všech dosud utajovaných choutek, abnormálností až perverzit, tak i úzkost, regresi a touhu po matčině náruči. Děti se spontánně rozhodnou zatajit smrt rodičů: chvíli si situaci užívají, někdy jsou nervózní a bezradné, jindy se snaží vše řešit racionálně.

Hlavním vypravěčem příběhu je patnáctiletý Jack. Jeho optikou McEwan chirurgicky popisně a odosobněně drtí krunýř morálních hodnot a společenských předsudků. Nikoho a nic nehodnotí, neodsuzuje, a stejně tak ani nikomu nefandí. V atmosféře všeprostupujícího dusna nastává postupný a hluboký rozvrat životního ukotvení. Každé z dětí se vyrovnává se ztrátou přirozeného rodinného jádra po svém. Únikem do literatury a vlastního psaní, do milostného vztahu, k autoerotice nebo transsexualitě.

Momenty, u kterých víte, že "tohle je špatně", jsou zároveň tím, co dělá knihu zajímavou. Celé je to děsivé, barvité a podivně skvělé. To, že na konci knihy dojde k incestu, vlastně bylo téměř očekávatelnou kulminací potlačovaných emocí a rozpadu zdravých rodinných hranic.

Čtěte také: Využití betonových prken v zahradě

Recepce a dopad na čtenáře

Kniha Betonová zahrada vyvolává velmi zvláštní pocity a mrazení při čtení. Je to skvěle napsaná kniha, kterou jen tak neodložíte. Po celou dobu čtení mnozí cítili napětí a současně je mrazilo v zádech. Samotný obsah udivuje, zaráží a šokuje svou morbiditou, úchylností, přemrštěnou sourozeneckou láskou, „šíleným dětským humorem“ a špinavostí. Kniha je divná a těžko se hledají slova, kterými ji popsat. Na velmi krátkém úseku života několika postav vytváří něco, co by se dalo označit až za sociologicko-psychologickou sondu do jejich života. I po dočtení z ní mnoha čtenářům běhá mráz po zádech.

Mnoho lidí připadá tato kniha morálně závadná a odporná, zatímco jiným přišla naprosto skvělá. Dusno, které prostupuje nejen horkým letním počasím, v němž se děj odehrává, ale i celou atmosférou mezi postavami, je nepřekonatelné. V době, kdy byla vydána, musela být šokující. Autor ve svém psychologickém příběhu obnažuje společenská tabu jako je incestní sex a násilí, díky čemuž se může někomu zdát příběh dosti perverzní. Dnes už jsou hranice posunuté, takže by tím autor už tolik nešokoval, ale stále je to téma, které vyvolává silné emoce.

Kniha je mrazivý příběh, který je podávám s naprostou samozřejmostí a otevřeností. Nabízí vhled do chování psychopatů, o nichž si na konci příběhu vlastně můžeme říct, že chápeme, proč se takto zachovali, známe přesně pohnutky, které je k jejich činům vedly. V té rodině bylo vždycky něco špatně a rozhodnutí, která společně dělali, byla těžko pochopitelná pro někoho, kdo se ve stejné situaci a v podobném věku neocitl. Je to skvěle popsaná situace, která se doopravdy mohla stát, a psychologie nám může vysvětlit, proč se tak vlastně dělo.

Audioknižní a divadelní adaptace

Betonová zahrada byla adaptována i do podoby audioknihy a divadelní hry, což svědčí o její trvalé rezonanci. Román byl mistrně interpretován v audioknižní podobě. Audioknihu Betonová zahrada vydala Euromedia Group, a.s. a byla natočena ve studiu All Senses Production s. r. o. Na dojmu přidává i skvělé načtení Danem Krejčíkem pro ČRo.

Divadelní adaptace zdařile vystihuje zvláštní atmosféru příběhu. Výtvarnice a autorka výpravy Eva Jiřikovská vytvořila prostor, v němž se děj odehrává, s velkou citlivostí vůči předloze. Saudkovsky temný, se zvrhlou nostalgií vymodelovaný dům diváka přitahuje jako každé vetešnictví, všude se kupí harampádí a nesourodé kusy nábytku. Beton coby prvek zvrácenosti se jako červená nit táhne celou hrou. Nejprve je přítomen verbálně - v úmyslu otce zalít celou zahradu betonem, později se stane i nepřímou příčinou otcovy smrti a matčiným hrobem. Nakonec zaplní celý prostor, musí mu ustoupit vše.

Čtěte také: Postup výroby betonových prken

Děj dramatu se neodehrává lineárně, přítomnost s minulostí se mísí. Některé obrazy se vracejí - otcova smrt, matka, jež se vynořuje spíše jako duch. Vše směřuje k vyvrcholení - k incestu. Inscenace otevírá důležitá témata - například otázku svobody a bezradnosti, jak s ní naložit, téma probouzející se sexuality a jejích hraničních podob, nejsilněji však v představení vystupuje téma perverze - ve vztazích, ve vnímání sebe sama i ve vztahu k širšímu okolí.

Produkční týmy adaptací

Čtěte také: Dlažba pro nevidomé BEST – KLASIKO

tags: #ian #mc #ewan #betonova #zahrada

Oblíbené příspěvky:

• Jak položit plovoucí podlahu svépomocí
• ikonická Müllerova vila
• Průvodce tvorbou graffiti šablon
• vlastnosti drátkobetonu
• Objevte eleganci a funkčnost dlažby DITON