Rosení oken a vliv izolace: Proč se na vašich oknech tvoří kondenzace?

Rosení oken je nepříjemný jev, který může mít hned několik důvodů. Samotné rosení skel vzniká ve chvíli, kdy se teplý a studený vzduch setká s chladnějším povrchem. Jedná se tedy o povrchovou kondenzaci (zkapalnění) vlhkosti v místnosti, která může postupem času udělat pěknou neplechu v podobě opadávání omítky nebo vzniku plísní.

Při výrobě oken jsou nejčastěji využívána dvojskla či trojskla, do kterých se vkládají speciální izolační rámečky snižující rosení nebo namrzání skel. Ač jsou okna tímto prvkem vybavena, i tak se může stát, že ke kondenzaci dochází. Nejdůležitější je zjistit, kde rosení vzniká.

Kde k rosení dochází?

  • Rosení v prostoru mezi skly.
  • Rosení skel z vnější strany.
  • Rosení skel z vnitřní strany.

Rosení oken mezi skly

Tato forma rosení oken je jednou z nejhorších, jelikož to znamená, že skla dobře netěsní a do meziprostoru vniká vzduch. Příčinou může být vadný materiál nebo špatná montáž. V takovém případě je nutné okna reklamovat a vyměnit za nová.

Rosení oken zvenku

Pokud se vám okna rosí zvenčí, můžete si oddychnout. Nejedná se o závadu, ale pouze o přirozený jev, kdy je venku vyšší vlhkost vzduchu a zároveň teplota vzduchu vyšší než je teplota skla. K vnějšímu rosení skel dochází nejčastěji na podzim, kdy je počasí velice proměnlivé. Dá se říci, že tento jev je naopak důkazem kvalitního těsnění oken a není třeba ho nijak řešit.

Rosení oken zevnitř

Proč se rosí okna zevnitř? Stručně napsáno, protože je v místnosti moc vlhko. Nejčastěji s tímto problémem lidé bojují v koupelně a kuchyni, ale také v nevětraných a nevytápěných místnostech (sklep, podkroví). K rosení oken dochází nejčastěji v zimě, kdy je venkovní teplota znatelně nižší než teplota uvnitř, a tak na chladném skle vnitřní teplý vzduch zkondenzuje. Tohoto jevu se nedá zcela zbavit, ale je možné ho alespoň omezit.

Čtěte také: Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně

Odkud se vlhkost v domě bere?

  • Vaření.
  • Zalévání rostlin.
  • Praní a sušení prádla v interiéru.
  • Odpařovače vody.
  • Vlhkost z novostavby.
  • Lidé a jejich vykonávaná činnost.
  • Výmalba zdí.

7 hlavních příčin rosení oken

  1. Nedostatečné větrání (nejlepší je nárazové větrání jednotlivých místností, vytvoření průvanu).
  2. Vaření bez použití digestoře.
  3. Sušení velkého množství prádla.
  4. Nedostatečné vytápění místností.
  5. Použití starých oken s nízkou tepelnou izolací.
  6. Hodně květin na parapetu okna.
  7. Umístění záclon a závěsů k oknům (zabránění cirkulace vzduchu u skel).

Nejlepší řešení problémů s orosenými okny

Dnešní moderní okna jsou vybavena kvalitním těsněním, které zabraňuje jak prostupování vzduchu a tepla, tak i úniku vlhkosti vytvořené uvnitř místnosti. Primárně je nejdůležitější pravidelné větrání (případně mít okna na mikroventilaci) nebo používání rekuperace.

Rosný bod je definován jako teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nedokáže více vodních par absorbovat. Více informací o rosném bodu naleznete v článku: Zateplení domu?

Akumulace zdiva vyjadřuje jeho schopnost akumulovat teplo. U stěn s nízkou akumulací tepla dochází při přerušení vytápění k velmi rychlému poklesu teploty povrchu stěn na vnitřní straně obytných prostor. Více informací o akumulační schopnosti zdiva naleznete v článku: Jak ušetřit za vytápění a provoz domu?

Další souvislosti s izolací a konstrukcí budov

Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Zvýšená vlhkost v tepelné izolaci následně napáchá velké škody. Kromě toho, že snižuje tepelněizolační schopnost izolace, může také způsobit tvorbu vlhkých map na podhledu, podpořit bujení plísní a hub a v neposlední řadě může narušit i statiku krovu. Co potřebuji a za kolik? Jak vypadá moderní střecha? Rekonstrukce střechy?

Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) je nejčastěji difúzně propustná fólie, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Nízkoenergetické a pasivní domy

Nízkoenergetický dům představuje stavbu, která dosáhne spotřebu energie na vytápění maximálně 50 kWh/m2 za rok. Na dosažení této hodnoty je zapotřebí zvolení otopné soustavy s nižším výkonem, rekuperace, využívání obnovitelných zdrojů tepla a dobře zateplená konstrukce. Více informací o zamezení vzniku tepelných mostů naleznete v našem článku: Zateplení domu?

Pasivní dům je stavbou s vysokou úsporou tepelné energie. Jedná se o pečlivě vyprojektovanou, postavenou a odborně zkontrolovanou stavbu, doplněnou úspornými technologiemi, zdroji vytápění a větrání. Snazší cesta k pasivnímu domu nebo modernizaci střechy? Co potřebuju a za kolik? Jak na úsporné bydlení, které obstojí i za 30 let?

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

tags: #iprima #na #vasi #strane #izolace #informace

Oblíbené příspěvky: