Izolace komína a dřevěného stropu: Bezpečné a funkční řešení prostupů

Stavba komínu svépomocí může být někdy ošemetná záležitost. Někteří svépomocní stavebníci nedodrží protipožární normu při průchodu komínu střešní konstrukcí a mají pak problémy s kominíky. Je důležité si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladeny technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně, respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.

Požadavky na komínové prostupy a bezpečnost

Při řešení prostupu komína konstrukcí je velmi důležitým požadavkem „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.

Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V označení komína je vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“. U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.

Pro požární bezpečnost je maximální přípustná teplota na hořlavé konstrukci 85 °C. Při fyzických měřeních i počítačových simulacích bylo zjištěno, že na plášti komína může být až 75 % teploty spalin. Tento poměr výrazně ovlivňuje materiálové a konstrukční provedení komína, ale jednoznačně z toho vyplývá, že na povrchu komína v jeho neochlazované části může být bezpečná teplota několikanásobně překročena.

Obecně platí, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Typy izolace komínů

Je nutné izolovat komín od dvou negativních destruktivních faktorů: od přehřívání konstrukcí a od netěsnosti na spojích. Proto v článku zvážíme dva typy izolace komína:

• Ohnivzdorná tepelná izolace;
• Hydroizolace.

Doporučuje se okamžitě provést komplexní izolaci, vyřešit nejen hlavní problémy, ale také zlepšit provozní podmínky pece.

Protipožární izolace komínů

Nejjednodušší a nejspolehlivější, ale ne vždy nejlevnější způsob je instalace keramického nebo kovového sendvičového komínu. V takových komínech je vnitřní potrubí, které plní funkci odvádění kouře, vyrobeno z tepelně odolné oceli nebo keramiky a je tepelně izolováno nehořlavými ohřívači: minerální, kamenná nebo čedičová vlna. Vnější vrstva sendvičového komína je vyrobena z oceli nebo hotových tvárnic z expandovaného jílu. Prefabrikované komíny jsou vybaveny prvky pro upevnění, revizi, údržbu a také pro připojení více topidel. Instalace takového komína není obtížná, ale vyžaduje dodržování pokynů, teprve potom bude zcela bezpečná.

Další izolační metodou používanou při stavbě pece je zděný komín. Vzhledem k nízké tepelné vodivosti cihly se její stěny nezahřívají na nebezpečně vysoké teploty, takže kromě správného provedení protipožárního řezání podlah a střech nejsou nutná žádná další opatření k zateplení takového komína. Chcete-li ušetřit peníze a usnadnit stavbu, zděný komín je někdy zakončen kovovou nebo keramickou trubkou. V tomto případě jsou tepelně izolovány podle níže popsané technologie. Tepelná izolace kovových a keramických jednoduchých trubek je možná pomocí potrubí z nehořlavých materiálů a minerální nehořlavé tepelné izolace - kamenné nebo čedičové vlny. Je možné provozovat takové komíny bez tepelné izolace, ale provádění řezání ohně podle všech pravidel je v každém případě povinné.

Nejnebezpečnější verzí komína z hlediska požární ochrany je kovová trubka, která není chráněna tepelným izolantem. Vzdálenost od takových trubek k dřevěným a plastovým konstrukcím by neměla být menší než 0,6 metru. Ale ani dodržení této vzdálenosti vás neochrání před popáleninami při náhodném dotyku, takže je lepší potrubí izolovat bez čekání na problémy. Nejjednodušší způsob, jak izolovat jednu trubku, je obalit ji vrstvou nehořlavé izolace, jako je čedičová vata, a chránit ji shora kovem nebo omítkou. Bod tání tohoto materiálu se blíží 1000 stupňům, což je mnohem více než teplota kouře. Rohože z čedičové vlny o tloušťce minimálně 5 cm se omotají kolem trubky s přesahem a upevní se převinutím ocelovým drátem.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Hydroizolace komínů

Hydroizolace komína se instaluje v místě jeho výstupu na střechu. Čím větší je potrubí a čím dále od hřebene se nachází, tím obtížnější provozní podmínky na něj čekají: když prší, teče vydatnější voda, v zimě - zvýšené zatížení sněhem. Dešťová a tající voda s nedostatečnou hydroizolací proniká dovnitř domu, což vede k zatékání, hnilobě dřeva a destrukci betonových a cihlových konstrukcí, včetně samotného komína. Způsob hydroizolace závisí do značné míry na tvaru potrubí a typu střešní krytiny. Pro kulaté trubky se používají kovové nebo polymerové řezy, pro obdélníkové trubky se používají kovové zástěry a spojovací lišty.

Konkrétní řešení a materiály

Naštěstí se na trhu objevují nové materiály, díky kterým si při stavbě komínu svépomocí můžete být zase o něco jistější. Žhavou novinkou je praktický parotěsný prostup cihelných komínů střešním pláštěm z pěnového skla.

Parotěsný prostup z pěnového skla

Nový parotěsný prostup cihelných komínů dodávaný společností HELUZ brání srážení vlhkosti, snižuje tepelné ztráty střešní konstrukce a také splňuje protipožární normu, protože je nehořlavý a jeho tloušťka je 50 mm. Norma totiž vyžaduje, aby komínové těleso pro pevná paliva bylo vzdáleno od hořlavých materiálů minimálně 5 cm. Tyto možné komplikace eliminuje nový parotěsný prostup HELUZ z pěnového skla Foamglas, který ve střešní konstrukci bezpečně napojí paropropustnou fólii na cihelné komínové těleso.

Parotěsný prostup z desek Foamglas o tloušťce 50 mm má hned tři výhody:

• není difúzní;
• brání tvorbě rosného bodu;
• srážení vlhkosti.

Zároveň představuje tepelně izolační řešení, které zamezí úniku tepla kolem komínu, protože je napojeno přímo na něj.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

„V případě, že stavebník nalepil paropropustnou fólii přímo na komín, nelíbilo se to kominíkům, protože fólie neměla atest na to, aby přišla do přímého kontaktu s komínovým tělesem. Nehledě k tomu, že teplota komínového tělesa je proměnlivá. Paropropustná fólie na něm stejně nedržela a odlepovala se. Proto společnost HELUZ vytvořila tuto zábranu z pěnového skla Foamglas o tloušťce 50 mm, což je prvek, který může přijít do přímého styku s komínovým tělesem, přitom je dodržena bezpečnostní pěticentimetrová mezera a fólie na této zábraně drží přilepena tepelně odolným tmelem,“ vysvětluje Jan Míchal.

Montáž parotěsného prostupu HELUZ pro cihelné komíny:

1. Do místa spodní části prostupu připevníme okolo komínu pomocí plastových sponek montážní pásku. Za ni zavlékneme plastové rohy, které budou prostup držet po dobu zaschnutí tmelu.
2. Na plochy desek naneseme housenkovitě tepelně odolný tmel. Stejně jej naneseme i na čela (hrany) desek, které budou k sobě slepeny.
3. Desky položíme na plastové rohy a přilepíme na komín a k sobě tak, aby vytvořily kolem komína požadovaný prostup.
4. Všechny čtyři slepené desky okolo komína stáhneme dodanou stahovací páskou. Před konečným stažením na hrany desek umístíme další plastové rohy, aby desky chránily před poškozením.
5. Po zaschnutí tmele (při 15 °C min. tři hodiny) obě stahovací pásky opatrně odstraníme.

Řešení pro nerezové komíny

U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Chtěl bych upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Ukázky řešení prostupů

Prostup komína šikmou střechou

V případě novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky, a skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR), prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže probíhal následovně. Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa, aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm. Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm. Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost. Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách. Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem. Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína. Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.

Prostup komína plochou střechou

V případě jednopodlažní stavby s plochou střechou je při řešení samostatného nerezového komínu na fasádě velmi těžké zkombinovat požadavek na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Po konzultaci s dodavatelem komínů bylo zvoleno řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - v tomto případě třívrstvý nerezový svislý kouřovod, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu.

Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou). Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí.

Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy. Stahování bylo prováděno velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Dodavatel v návodu pochopitelně uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.

V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm.

Důležité aspekty a doporučení

Vývoj materiálů a technologií ve stavebnictví společně s vývojem spotřebičů v posledních letech výrazně ovlivňuje požadavky na komínové těleso, jeho konstrukci a způsob začlenění do stavby. Obecně je potřeba jiné řešení komína než dřív, a to vždy s ohledem na konkrétní připojovaný spotřebič a charakter stavby. Velké jsou rozdíly ve spotřebičích a jejich požadavcích na funkčnost komína, stejně jako jsou velké rozdíly v provedení stavby a vlivu na bezpečnost komína ve stavbě. Funkčnost komína z pohledu celkové komínové problematiky je důležité zajištění optimální funkčnosti komína, pro kterou má velký význam provedení a umístění tepelné izolace komínové vložky. Větší efektivita a účinnost spotřebiče znamená velmi nízké teploty spalin, které přinášejí problémy s funkčností komínu.

V dřevostavbách nebo v budovách s dřevěnými stropy je nutné věnovat pozornost nejen vlastnímu provedení komína ať keramického nebo kovového, ale také kouřovodům a vlastním tepelným zdrojům, které mohou být také příčinou požáru v budově. V ČSN 73 4201:201 Komíny kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv je uvedeno v čl. 7.1.1, že kovové kouřovody přirozeně větrané v teplotní třídě rovné nebo vyšší než T200 musí být nainstalovány ve vzdálenosti nejméně trojnásobku jejich jmenovitého průměru od hořlavého materiálu. Tato vzdálenost nesmí být menší než 375 mm. Toto ustanovení se týká neizolovaných kovových kouřovodů určených obvykle pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva.

Dá se říci, že ve vašem případě, kdy cihelný komín CIKO Universal průměr 160mm při průchodu trámovým stropem se dotýká jednoho z trámů, je jediné správné řešení provést výměnu a nosný trám umístit minimálně 50 mm od pláště komínu. Dřevěnou podlahu odříznout a nahradit nehořlavým materiálem - např. dobetonovat. Tato pravidla jsou poměrně přísná, zvlášť u nových nebo rekonstruovaných zděných komínů. Je zajímavé, že pravidlo umístění hořlavých konstrukcí (především tedy dřevěných trámů, nosníků, krokví,…) 5 cm od komínu a 30 cm ve zdivu od průduchu je velmi staré.

Nejkritičtější úseky izolace komína jsou průchody podlahami, proto je jim věnována zvláštní pozornost. Při použití jakéhokoli komína je nutné izolovat průchody: jak sendvičovou trubku, tak cihlu a kov v izolaci. Průkazy se provádějí za následujících podmínek:

• Ve stropech a střeše jsou vytvořeny otvory pro průchod potrubí tak, aby od jeho okrajů ke stěnám potrubí byla vzdálenost alespoň 25-35 cm.
• Okraje otvoru jsou ošetřeny azbestocementovými nebo kovovými plechy, pro tepelnou izolaci je uspořádána krabice.
• Prostor kolem potrubí je vyplněn kamennou nebo čedičovou vatou bez vytváření dutin a mezer.
• Dřevěné konstrukce umístěné v bezprostřední blízkosti komínových průchodů jsou ošetřeny sloučeninami zpomalujícími hoření.

Zabudování komína do stavby a jeho návrh vyžaduje hlubší zamyšlení a pečlivý přístup. Určitě doporučuji konzultovat tuto problematiku s odborníky. Bezpečnost a funkčnost komínového tělesa se tedy v praxi odvíjí nejen od správného návrhu vlastního komínového systému, ale také od správného způsobu realizace stavebních detailů. Na trhu již existuje řešení, které dokáže uspokojit nároky na parotěsnost detailů stavby a zároveň zajistit odstup hořlavých materiálů od komína s důrazem na požární bezpečnost. Ale neméně důležité je i správné provedení tohoto stavebního detailu.

Omítání cihlové trubky

Cihlová trubka se zvenčí příliš neohřívá, proto je nutné ji co nejdříve izolovat, aby se zlepšily provozní podmínky a prodloužila životnost. Nejdostupnějším způsobem izolace zděného komína je omítnutí cementovou maltou nebo maltou na bázi cementu a vápna. Místo písku do něj můžete přidat prosáté strusky. Při velkých nepravidelnostech v potrubí se vrstva omítky ukazuje jako poměrně silná, proto se doporučuje nejprve uzavřít všechny trhliny a rozdíly uvedeným roztokem a poté zakrýt potrubí výztužnou sítí. Omítání se provádí ve dvou vrstvách. První vrstva není vyrovnána. Pro druhou vrstvu je potřeba hustší roztok. Nanáší se hladítkem a rozetře na hladký povrch. Je nutné omítnout celé potrubí od podlahy až po strop nebo střechu.

Opláštění cihelných trubek azbestocementovými deskami

Tato metoda převyšuje omítání z hlediska úspory tepla 2-2,5krát a spočívá v lepení azbestocementových desek na cementovo-vápennou maltu na vnější stěny potrubí. Potrubí se vyztuží síťovinou a nastříká se první vrstva malty. Vysušte to. Nařežte azbestocementové desky na velikost trubky.

tags: #izolace #mezi #komin #a #dreveny #strop

Oblíbené příspěvky:

• Montáž ztraceného bednění
• Široké spektrum aktivit v Jižních Čechách
• Macramé lucerna: krok za krokem
• Imitace dřeva Brož pro zahradu
• Koně a lesnictví: Tradiční metoda