Izolace základové desky garáže: Kompletní průvodce hydroizolací a tepelnou ochranou

Zajištění co nejnižších energetických nároků je snem každého majitele nemovitosti. Především u rodinných domů je tlak na snižování energetické náročnosti nejviditelnější a nízkoenergetické domy jsou stále žádanější. Jedním ze způsobů, jak snížit měsíční náklady na energie, je tepelná izolace základové desky, která přináší řadu výhod.

Základová deska se jako jeden z typů plošných základů používá u většiny staveb. Pro její správné vyhotovení je klíčová i její správná izolace, protože po dokončení stavby je základová deska prakticky nedostupná a případné nedostatky se už ve většině případů nedají napravit.

Tepelná izolace základové desky přináší úspory na energiích

Při snahách o dosažení energetických úspor je vždy dobré zamyslet se nad tím, přes která místa uniká nejvíc tepla. Mnozí si jako první vzpomenou na okna, případně střechu. Ty však ani zdaleka nejsou jediným zdrojem úniků drahocenného tepla. Už při výstavbě rodinného domu je dobré si uvědomit, kolik tepla uniká přes podlahy a také, že se s tím dá dělat víc než jen sáhnout po běžné podlahové izolaci.

Jak tedy účinně zabránit únikům tepla v podlahové části? Je třeba se zaměřit na to, co se nachází pod samotnou podlahou. Samozřejmě i běžná podlahová izolace pomáhá snižovat tepelné úniky, tepelná izolace základové desky je však ještě účinnějším řešením. Izolační materiály se v tomto případě umísťují nad nebo pod základovou desku, zkrátka všude tam, kde dochází ke kontaktu základové desky se studeným podkladem, resp. půdou. Přitom se určitě vyplatí vzpomenout, že takováto izolace je pro základovou desku zároveň dodatečným ochranným prvkem.

Pokud se rozhodnete pro tepelnou izolaci základové desky, velmi důležité je uhlídat si nejen způsob montáže izolačního materiálu, ale i jeho kvalitu. Tepelná izolace základové desky má význam jen tehdy, když je udělána s maximální přesností.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Jaký je nejvhodnější materiál pro tepelnou izolaci základové desky?

Materiál, kterým chceme tepelně zaizolovat základovou desku, by měl splňovat několik kritérií, která se nevyplatí podceňovat. V první řadě by měl být dostatečně odolný vůči zatížení a tlaku. Je třeba zohlednit konkrétní stavbu, neboť jiné nároky jsou kladeny například na menší rodinný dům a jiné například na garáž.

Mimo odolnosti vůči tlaku je důležité, aby zvládl dlouho odolávat vlhkosti a nebyl nasákavý. Je třeba také počítat, že v některých místech bude izolační materiál v kontaktu s půdou, která je prakticky stálým zdrojem vlhkosti. Samozřejmě, tepelná izolace se musí udělat kvalitně, tak aby byla souvislá a okolí desky bylo precizně zabedněné.

Velmi častým materiálem, který se využívá na tepelnou izolaci základových desek, je extrudovaný polystyrén XPS, resp. desky vyrobené z tohoto materiálu. Tento typ izolace je vhodný zejména pro svou vynikající odolnost vůči extrémnímu tlaku a vlhkosti. Přesně pro tento účel jsou k dispozici různé druhy desek z XPS polystyrénu, které je možné pospojovat do kompletního izolačního systému. Izolační desky, kterými vytváříme bednění, by měly mít tloušťku minimálně 100 mm a na spojení jednotlivých prvků se doporučuje používat přesně tvarované úhelníky. Toto řešení je ideální i pro nízkoenergetické stavby.

Desky pěnového polystyrenu s minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku a mrazuvzdorné, jako je Isover EPS Sokl 3000, se na rozdíl od klasického pěnového polystyrenu neřežou do bloků, ale vyrábějí se litím do forem, což deskám propůjčuje mimořádné vlastnosti. Jedná se o speciální typ EPS desek napěňovaných do forem pro náročné tepelné izolace konstrukcí v přímém styku s vlhkostí.

Izolace soklu

Sokl je místem, kde se obvodové stěny napojují na terén. Působí na něj srážková voda, mráz, sníh, ale také mechanické vlivy - např. pohyb osob, automobilová doprava apod. Zateplení je potřeba zejména ze dvou důvodů: aby nedocházelo k promrzání základů a tvorbě koutových plísní. Izolace se na sokl lepí až do úrovně nezámrzné hloubky (cca 80 cm pod zemí). Tepelná izolace základové desky je nezbytná pro zamezení tepelných ztrát. Izolace se v tomto případě instaluje i pod úroveň nezámrzné hloubky. Musí odolávat nejen vlhkosti, ale také tlaku zeminy.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Izolace soklu a spodní části domu:

• Zamezuje promrznutí základů a části terénu pod domem.
• Snižuje tepelné ztráty.
• Zabraňuje kondenzaci vlhkosti i jejímu transportu mezi základy a zdivo.
• Prodlouží životnost zdiva a spodních částí stavby.
• Umožní plynulou návaznost podzemního a nadzemního izolačního systému.

Spodní část domu je místo, kde na izolaci působí velký tlak konstrukce i okolní zeminy společně s vodou. Nutnou vlastností takové izolace je proto ještě vyšší mechanická odolnost a nenasákavost. Na sokl a základ by se mělo použít 10 až 12 cm izolace na bázi XPS.

Hydroizolace základové desky garáže

Garáž jako taková vytápěná být nemusí, ale pak je nutno řešit její odizolování od vytápěných částí domu. Pokud ji budete temperovat na 15°C například z důvodu, že ji budete často využívat jako dílnu, pak bude vhodnější regulovat teplotu v garáži v době nevyužívání nad 0°C (aby nezamrzlo topení) a vytápět jen v případě pobytu. Tomu je potřeba pak přizpůsobit i volbu tepelných izolací, které budou navrhovány v různých konstrukcích dle požadavků normy.

Vlastní garáž bude považována za částečně vytápěný prostor. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby u novostaveb RD byla naplněna hodnota doporučená.

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) pro podlahu částečně vytápěného prostoru k zemině je 0,85 (W/m².K) a hodnota doporučená je 0,60 (W/m².K). Hodnota U požadovaná pro strop a stěnu z vytápěného prostoru k částečně vytápěnému prostoru je 0,75 (W/m².K) a doporučená 0,50 (W/m².K). Pokud by se uvažovalo s rezervou na to, že garáž nebude vytápěná vůbec, bylo by to U požadovaná 0,60 (W/m².K) a doporučená 0,40 (W/m².K).

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Pokud se tedy jedná o podlahu garáže, pro doporučenou hodnotu je potřeba vložit 6 až 8 cm tepelné izolace na bázi EPS (uvažuji λ 0,042 W/m.K). Zateplení stropu garáže (předpokládám keramický strop a podlahu v obytné místnosti s kročejovou izolací) by mělo být pro splnění doporučené hodnoty provedeno nalepením izolace na strop v tloušťce 6 až 8 cm. Stěny garáže k obytným místnostem se stěnou Porotherm 30 P+D (U dle výrobce 0,70 W/m².K) by bylo nutno zateplit 4 až 6 cm tepelné izolace. Je-li mezi garáží a vytápěnou místností jen tenká příčka, mělo by být toto zateplení větší, kolem 8 cm tepelné izolace. Zateplení se provádí z chladnější strany, tedy na stěně garáže. V případě, že by v budoucnu nebyla garáž vytápěná vůbec, doporučuji dát izolací o něco více již nyní, tedy na úroveň doporučených hodnot dle normy pro nevytápěný prostor. Na strop garáže tedy 8 cm izolace a na stěny rovněž.

Pro podlahu vytápěného prostoru k zemině je minimální hodnota U 0,45 (W/m².K) a hodnota doporučená je 0,30 (W/m².K). Pro splnění doporučené hodnoty by bylo potřeba osadit alespoň 14 cm izolace na bázi EPS (součinitel tepelné vodivosti λ 0,042). V případě, že je málo místa pro větší tloušťku, lze použít extrudované polystyrény XPS (λ 0,029), nebo šedé podlahové polystyrény (λ 0,031), kde pak postačí zmiňovaných 10 cm pro splnění doporučení normy. Nutnou podmínkou je dále dobré zaizolování detailu soklu, tedy protažení tepelné izolace pod terén alespoň 80 cm (provádí se z XPS), navazující na zateplení fasády.

Izolace základů stavby je potřeba vždy. Liší se pouze její kvalita a postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem. Za úkol mají:

• zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
• ochranu proti stékající i tlakové vodě,
• izolaci proti radonu a jiným plynům.

Materiály pro hydroizolaci

Podlaha přilehlá k zemině je typ konstrukce, která se vyskytuje u většiny staveb. Nejčastěji používaným materiálem pro zhotovení voděodolné ochrany základové desky jsou asfaltové natavovací pásy. Dříve se používaly oxidované, dnes se více používají modifikované, které mají větší odolnost.

Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásům mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.

Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí. Pro podzemní hromadné garáže bytového domu je hydroizolace uvažována pod základovou desku. Zde se jedná o tlakovou izolaci, tzn. tloušťka fólie min. 1,5 mm. Skladby naleznete v Konstrukčním a technologickém předpisu Fatrafol-H. Pro voděodolnou ochranu základové desky se doporučuje tekutá lepenka, která je vhodná právě na beton či zdivo.

Jsou ale i jiné možnosti, např. mPVC fólie, při jejichž výrobě se používají změkčovadla, a tak by neměla přijít do přímého kontaktu s polystyrenem, anebo hydroizolační systémy, jejichž základem je pryž (guma). Jako ideální řešení se nabízí bezespárý hydroizolační systém, např. stříkané hydroizolace.

V případě jílového podloží je nutné izolovat proti vodě. Pokud chybí fólie nebo lepenka pod samotnou deskou, a řemeslníci navrhnou další asfaltové pásy, kari síť a vrstvu betonu, je to řešení, avšak zvyšuje výšku podlahy. Alternativou je penetrace a stěrka. Doporučujeme použít LEPENKU V KÝBLU místo základové izolace. Nejprve je potřeba podklad napenetrovat STAVLEPEM ředěným 1:5, vyčkat 120 minut a nanést LEPENKU s přesahem na vnitřní plochu 10 cm. LEPENKU naneste ve 3 vrstvách vždy s technologickou přestávkou na vyzrání (cca 24 h.). Izolaci plochy můžete provést pomocí plánovaných asfaltových pásů, příp. lze celou plochu izolovat pomocí LEPENKY (ve 3 vrstvách slouží i jako protiradonová izolace). Nezapomeňte ještě zvnějšku izolovat základovou spáru, opět doporučujeme LEPENKU V KÝBLU, zde ještě navíc s vlepeným TĚSNICÍM PÁSEM PROFI.

Radonová izolace

Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu). Pro podzemní garáže nemusí být protiradonová izolace nutná, ta se uvažuje u pobytových místností.

Postup izolace základů garáže a zahradního domku

1. Penetrace betonové desky
   • Základním krokem je penetrace betonu. Penetrační nátěr beton sjednotí, zvýší jeho přilnavost a celkově připraví betonový povrch k další práci.
   • Beton očistěte od případných uvolněných částí, které důkladně odstraňte (například průmyslovým vysavačem). Chybu neuděláte také při použití odmašťovacího prostředku. Pak beton nechejte pořádně vyschnout.
   • Na suchý beton následně naneste penetrační vrstvu válečkem nebo štětcem. Řiďte se návodem výrobce.
   • Následuje čekání na vyschnutí penetračního nátěru, což trvá několik hodin. Připravený povrch poznáte tak, že se stane matnějším. Na dotek pak musí být samozřejmě suchý.
   • Podle doporučení výrobce pokračujte s další vrstvou. Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
2. Hydroizolace (asfaltové pásy nebo tekutá lepenka)
   • Dalším krokem je izolace proti vlhkosti. Její hlavní účel je zabránit vniknutí vody a vlhkosti do konstrukce. Doporučujeme zvolit mrazuvzdorný hydroizolační nátěr, například tekutou lepenku.
   • Tekutá hydroizolace se pohodlně nanáší a funguje spolehlivě. Může být použita v exteriéru i interiéru.
   • Při nanášení nátěru se řiďte doporučením výrobce. Materiál rozmíchejte a štětcem, válečkem nebo hladítkem aplikujte přímo na napenetrovaný beton.
   • Nátěr je vhodné aplikovat ve dvou vrstvách, takzvaným křížovým způsobem. Mezi těmito nátěry si dejte odstup několik hodin. S aplikací druhé vrstvy začněte v momentě, kdy je první nátěr ještě vlhký.
   • Nezapomeňte také na to, že izolaci byste měli natřít také na pár centimetrů stěny. Zabráníte tím vniknutí vody do podlahy kolem rohů. Rohy místnosti pak vyslužte dilatační páskou, která se vkládá do čerstvě nanesené první vrstvy hydroizolace.
   • Kompletní vyschnutí může trvat až 3 dny.
   • Pokud máte garáž nebo zahradní domeček již postaven, ale došlo k chybě a mezi spodní hranou montované stavby a betonovým základem se vytvořila spára, přes kterou za deště do garáže zatéká, jediným řešením je utěsnit tuto mezeru zevnitř. To je velmi důležité! Můžete použít polyuretanovou pěnu, která se aplikuje na vnitřní stranu garáže a vyplní mezeru, nebo těsnící spárovací tmel na bázi polyuretanu.
   • V případě asfaltových pásů se „pokládka“ izolace provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu.
   • Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
   • Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů: pro příčné přesahy minimálně 12 cm, pro podélné přesahy minimálně 8 cm.
   • Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm.
   • Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.
   • V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá: ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně), na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu), s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
   • Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.
3. Adhézní můstek
   • Aplikace adhézního můstku je velmi snadný úkon podobně jako nanášení penetračního nátěru. Postačí jedna vrstva.
   • Jedná se o velmi přilnavý typ nátěru, který zajistí spojení obou podkladů. Zpevňuje nesoudržné povrchy, sjednocuje savost porézních podkladů a vytváří pevnou a přilnavou vrstvu.
4. Samonivelační stěrka
   • Dalším krokem bude nanesení samonivelační vrstvy. Doporučujeme provádět tento krok až uvnitř postavené stavby, a to až ve chvíli, kdy víte, že jste předchozím krokem vytěsnili případné spáry a nerovnosti.
   • Tento krok již svou logikou, kdy tento podklad bude po nanesení výše, než spodní hrana stěny, nedovolí vodě průniku do stavby.
   • Poraďte se a zvolte vhodný materiál s ohledem na finální úpravu. Jde o vrstvu, která může sloužit jako podklad pod dlažbu. Pokud budete finální vrstvu napojovat přechodem k jiné, pak je potřeba připravit přechodové lišty.
   • Aplikací tohoto materiálu ovlivníte výšku případné dlažby. V této chvíli si tedy zvolte, jak vysoko by dlažba měla být umístěna.
   • Samonivelační stěrka se prodává pytlovaná a po smíchání s vodou v předepsaném poměru vytvoří tekutou směs vysoké viskozity, díky čemuž se hmota jednoduše srovná do roviny.
   • Samonivelační stěrka je rychle tuhnoucí, během 24 hodin je zpravidla pochozí. Materiál nanášíme v pruzích, které od sebe budou vzdáleny 20 až 30 centimetrů. Následně je rozetřete k sobě pomocí zubové stěrky, díky které dorovnáte požadovanou hloubku. Takto urovnaná stěrka se následně finálně dorovná ježkovým válečkem, který jí rovněž odvzdušní.
   • Pracujete se stěrkou rychle a v etapách, abyste ježkovým válečkem již tuhnoucí stěrku nepoškodili.
   • Tato finální vrstva by měla schnout asi 3 dny. Zabraňte při schnutí, aby na povrch dopadaly sluneční paprsky.

Ochrana izolace základů

Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí.

Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev).

Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Tabulka: Součinitelé prostupu tepla U (W/m².K) pro garáže

Jak docílit maximální životnosti izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

• Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
  • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
  • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
  • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.

Nedoporučuje se opomíjet pravidelnou údržbu garáže a kontrolu stavu těsnění, aby byla zachována jeho dlouhodobá účinnost.

tags: #izolace #pod #zakladovou #desku #garaze

Oblíbené příspěvky:

• kompletní návod na pokládku šindelů
• Kompletní průvodce Weber omítkami
• Montáž sádrokartonového podhledu krok za krokem
• Instalace parozábrany a sádrokartonové konstrukce
• výběr altánu