Požární pásy mezi střechami: Komplexní přehled

Požární bezpečnost je žhavé téma každé stavby a je předmětem mnoha dotazů. Je to velice podstatný údaj, který má nesmírný vliv na několik subjektů. Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit ztrátám na životech, zdraví osob a majetku. Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou stanoveny normami řady ČSN 73 08xx.

Definice a základní pojmy

Požární odolnost je schopnost stavební konstrukce plnit svou funkci v případě požáru. Udává se v minutách, přičemž rozsah zahrnutý normou je 15-180 minut. Požaduje se především u konstrukcí nosných a požárně dělicích. Abychom pochopili význam požární bezpečnosti, je nutné si stanovit základní pojmy a popsat jejich význam.

Požární výška a užitná podlaží

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. V případě ustupujícího podlaží, kdy podlaží není v jedné výškové úrovni nebo v případě objektu ve strmém terénu, bývá rozhodující výšková úroveň vstupního podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek, respektive nejníže položený vstup. Za užitná podlaží se nepovažují např. střechy.

Třídy reakce na oheň

K určování hořlavosti slouží stupnice, která popisuje chování materiálu. Všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810 [1], musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

  • Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
  • Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
  • Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Index šíření plamene po povrchu

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863 [3]. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Požárně nebezpečný prostor (PNP)

Požárně nebezpečný prostor je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti (tzv. požárně otevřené plochy).

Zkušební metody požární odolnosti

Požární odolnost konkrétně navržených stavebních konstrukcí musí být minimálně stejná nebo vyšší než je hodnota požadovaná normou. Ta se prokazuje několika způsoby.

Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 [4]

Tato zkouška reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Vzorek je tvaru písmene „L“, 2,4 m vysoký. Hlavní rameno je dlouhé 1,2 m, vedlejší 0,6 m. Výkon hořáku je oproti hodnotám, které lze zaznamenat například při požáru bytu (při plně rozvinutém požáru může výkon dosahovat 5 MW, [5]), redukovaný na 100 kW. Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku.

Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 [7]

Tato zkouška odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m, délku hlavního ramene 3,0 m a délku vedlejšího ramene 1,2 m. V hlavním rameni je proveden otvor (2,0 × 1,2 m) do zkušební komory se zdrojem tepla. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW, jako zdroj tepla jsou taktéž povoleny i dřevěná hranice (celková hmotnost cca 400 kg) nebo vana s hořlavou kapalinou (60 litrů heptanu). Protože tato zkouška nebyla doposud implementována do systému českých norem, chyběla i hodnotící kritéria.

Další způsoby prokazování požární odolnosti

  • Požární zkouškou: Zejména u systémových výrobků, jejichž tvar, tloušťka nebo kvalita se nemění. Zkoušky se provádějí v požární peci akreditované laboratoře.
  • Z hodnotových norem: Lze vyčíst empirické (většinou konzervativní) hodnoty požární odolnosti pro tradiční konstrukce.
  • Z publikace „Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů“: Autoři R. Zoufal a kolektiv shrnuli výpočtové hodnoty požární odolnosti z „Eurokódů“ pro základní typy a rozměry konstrukcí.

Změny v normách a požadavky na zateplení

Nové znění ČSN 73 0810:2016 [1] přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb a sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu.

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

Sjednocení požadavků

Změnou je sjednocení požadavků v několika aspektech. Společně se zrušením různých požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší.

Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží. V minulosti u vyšších staveb platilo, že do určité výškové polohy požárního úseku hp bylo možno použít kombinaci hořlavého a nehořlavého tepelného izolantu a od vyšších podlaží bylo potřeba použít pouze nehořlavý tepelný izolant. Změnou je rozšíření počtu konkrétních konstrukčních řešení, kdy a jak se musí použít nehořlavý tepelný izolant.

Dodatečná vnější tepelná izolace obvodových stěn objektů

Tento problém se stává velmi aktuální jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska hygienického. Dodatečné zateplení obvodových stěn je však vedeno zejména snahou o dosažení příslušných úspor energie potřebné k vytápění objektů stávajícího bytového domovního fondu. Z pohledu stavebního zákona se jedná o stavební úpravu, jejíž provedení může negativně ovlivnit požární bezpečnost, a proto ji lze realizovat pouze na základě ohlášení stavebnímu úřadu, respektive na základě stavebního povolení.

ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. ČSN 73 0810.

Změnou je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů. V případě, že je třeba zateplovat již zateplený objekt, požadavky stanovuje odst. 3.1.3.7 a 3.1.3.8 ČSN 73 0810:2016. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby. Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem. Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran.

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Požární pásy a jejich řešení

Požární pásy jsou vodorovné a svislé části obvodové konstrukce na hranici požárního úseku a zabraňují přestupu požáru do jiného požárního úseku přes fasádu (exteriérem). Požární pásy musí být taktéž zhotoveny na hranici dvou objektů (např. když se jedná o stavbu v proluce).

Pásy mají být alespoň 0,9 m široké (vysoké) a musí být z konstrukcí druhu DP1, nesmí mít ve své ploše požárně otevřené plochy a na jejich povrch musí být použity výrobky nešířící plamen po povrchu (is = 0 mm/min.). Požární pásy není nutné navrhovat u objektů s požární výškou do 12,0 m včetně, u objektů které jsou vybaveny sprinklerovým stabilním hasicím zařízením, popřípadě v dalších specifických (méně častých) případech.

Specifické detaily a výjimky

Obvodové konstrukce, které prokazatelně nezajišťují stabilitu objektu (tedy lehké obvodové pláště, vyzdívky skeletového systému apod.), jsou vyňaty z hodnocení konstrukčního systému, ke snížení požadavku na instalaci požárních pásů ale nedochází. Lehké obvodové pláště tedy mohou být druhu DP3 a lze je libovolně užít u objektů s požární výškou do 12,0 m. U objektů vyšších je nutné kombinovat takový plášť s požárními pásy druhu DP1.

Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1 [4]. Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech.

U jednopodlažních objektů není na ETICS jako na ucelený systém kladen žádný požadavek, musí se pouze použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E. Požadavku (nebo spíše úlevy) lze použít pouze u jednopodlažních objektů, které tvoří jeden požární úsek a u nichž je požární odolnost konstrukcí hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802 [9], respektive položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804 [10].

Variabilita požárních pásů na fasádě

Následující obrázky ilustrují různé varianty řešení požárních pásů na fasádě:

  • Obrázek 9: Varianty řešení vodorovných požárních pásů na fasádě (svislý řez):
    • (a) přímý požární pás
    • (b) prodloužený požární strop (např. balkonová deska nebo římsa)
    • (c) a (d) ustoupení obvodové stěny nad nebo pod požárním stropem
  • Obrázek 10: Varianty řešení svislých požárních pásů na fasádě (půdorys):
    • (a) přímý požární pás
    • (b) ustoupení líce obvodové stěny
    • (c) prodloužení požární stěny

Zateplovací systémy (ETICS) a jejich požární bezpečnost

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu.

Obecně můžeme konstatovat, že správně provedené certifikované zateplovací systémy z pěnového polystyrenu i z minerální vlny jsou bezpečné a proto jsou také v celé Evropě velmi rozšířené.

Požární otevřenost fasády

S rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je ale stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“. Tedy, zda množství hořlavého tepelného izolantu neuvolňuje při svém hoření nadlimitní množství tepla. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

Příklad: Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3 [16]).

  • Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha.
  • Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha.

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Materiály a jejich třídy reakce na oheň pro ETICS

Požadavky na konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací se zpřesňují podle čl. 3.1.3 ČSN 73 0810 takto:

  1. Konstrukce se hodnotí jako ucelený výrobek (povrchová úprava, tepelná izolace, nosné rošty, upevňovací prvky, popř. další specifikované součásti) a za vyhovující se považuje:
    • Třída reakce na oheň B, jde-li o konstrukce s výškovou polohou do hp ≤ 22,5 m, přičemž tepelně izolační část musí odpovídat alespoň třídě reakce na oheň E a musí být kontaktně spojena se zateplovanou stěnou.
    • Třída reakce na oheň A1 nebo A2 v případech nekontaktního spojení s dutinami, které umožňují svislé proudění plynů, nebo jsou-li tyto konstrukce ve výškové poloze hp > 22,5 m.
  2. Povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene is = 0 mm.min-1.

Za kontaktní spojení se považují případy, kde mezi tepelnou izolací a povrchem obvodové stěny jsou i vertikální otvory (např. vlivem profilovaného povrchu obvodové stěny), jejichž průřezová plocha v horizontální úrovni není větší než 0,01 m2 na běžný metr.

Speciální požadavky

Bleskosvod

Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády.

Vnější únikové cesty

Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Kombinace tepelných izolantů

Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch (kosmetických, ale i funkčních) a instalace takové kombinace je časově náročnější a vyžaduje aplikaci různých technologických postupů. První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2).

Střechy a požární bezpečnost

Chování střech vystavených vnějšímu požáru se hodnotí s ohledem na riziko šíření požáru střešním pláštěm a rozlišuje se, zda se jedná o střešní plášť v požárně nebezpečném prostoru, nebo o střešní plášť mimo požárně nebezpečný prostor. Zkouškou se prověřuje vždy celá konkrétní skladba střešního pláště.

Chyby při návrhu střešních konstrukcí

Častou chybou u konstrukcí střech dochází v okamžiku, kdy realizační firma se záměrem ušetřit navrhuje na střechu (kde nosnou vrstvou je trapézový plech a na něm leží tepelná izolace) záměnu minerální vlny za polystyren. Trapézový plech jako kov velmi dobře vede teplo a polystyren sám o sobě velmi vysoké teploty v době požáru nevydrží. Proto pokud chcete nahrazovat minerální vlnu polystyrenem, nemůžete to provést v celé tloušťce izolace, ale na trapézový plech je potřeba položit vrstvu minerální vlny alespoň 40 mm a až na ni vrstvu polystyrenu. Tento problém odpadá, pokud je pod tepelnou izolací např. železobetonová deska nebo jiný nespalitelný strop.

Požární riziko na střeše

Pokud na střeše hrozí požární riziko (střecha je v oblasti možného pádu hořících předmětů z okolních budov nebo na ni jsou vyústěna okna téže či jiné budovy), musí vykazovat střešní plášť požární odolnost k ochránění vnitřního prostoru budovy. Tato charakteristika je sledována v místech, kde spodní část konstrukce střechy tvoří zároveň podhled a možným odkapáváním hořící hmoty by byly ohroženy unikající osoby.

Materiály pro střešní izolace

Vodotěsná izolace z hydroizolační fólie je oproti asfaltovým pásům náchylnější na propálení. Na druhou stranu vodotěsná izolace z hydroizolační fólie představuje z hlediska množství hořlavých hmot výrazně menší požární zatížení objektu než vodotěsná izolace z asfaltových pásů.

Hydroizolační fólie mohou plnit na rozdíl od asfaltových pásů vedle své základní hydroizolační funkce i další provozní nebo technologické funkce. Například některé speciální fólie z mPVC mohou tvořit i přímou pochůznou plochu balkonů nebo lodžií. Spolu s hydroizolačními fóliemi jsou však dnes nabízeny pro použití na plochých střechách i fotovoltaické solární systémy, zajišťující ekologickou výrobu elektrické energie přímo ze sluneční energie.

Právní předpisy a normy

Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou stanoveny normami řady ČSN 73 08xx. Změnový zákon předkládá změny zákona o požární ochraně.

Vyhláška č. 23/2008 Sb.

V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb. Vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.

Vyhláška č. 246/2001 Sb.

Prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně ve vztahu k navrhování jednoduchých staveb je především vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

ČSN 73 0810:2016

U objektů podle ČSN 73 0810:2016 v čl. 3.1.3.3. (šíře min. 900 mm) a v oblasti bleskosvodu min. 250 mm (nebo umístit svod min. 250 mm od ETICS). Alternativou k uvedeným požadavkům čl. 3.1.3.6 je provedení zateplení s krycí vrstvou třídy reakce na oheň A1/A2 tloušťky min. 25 mm. Uvedenému požadavku vyhoví např. kontaktní zateplovací systémy s minerální vlnou.

Od 1. 8. 2016 je povoleno dle ČSN 73 0810 čl. 3.1.1.2 pouze použít materiály s třídou reakce na oheň A1 až E.

Založení ETICS

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4:

  • Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
  • Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
  • Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
  • Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m.

Závěr

Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit ztrátám na životech, zdraví a majetku. Jako obecně ve stavebnictví, tak i v požární bezpečnosti (a v požární bezpečnosti obzvlášť) je nutné být na straně bezpečnosti. Proto všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810 [1], musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

tags: #požární #pás #mezi #střechami #informace

Oblíbené příspěvky: