Komplexní ochrana staveb proti zemní vlhkosti a radonu

Izolace proti radonu je klíčovým ochranným prvkem staveb, který efektivně zabraňuje vdechování radonu a jeho produktů s negativními dopady na lidské zdraví. Radon, vzácný plyn objevený Friedrichem Ernstem Dornem v roce 1900, vzniká radioaktivní přeměnou uranu obsaženého v zemské kůře. Je neviditelný, bez zápachu a patří mezi nebezpečné radioaktivní plyny, které mohou ohrozit lidské zdraví.

Česká republika patří mezi oblasti s jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky liší podle vlastností geologického podloží, jeho propustnosti pro plyny a koncentrace radonu (Rn indexu). Hromadění radonu v domě, neboli OAR (objemová aktivita radonu v místnostech), s sebou nese nárůst zdravotních rizik, zejména rizika rakoviny plic. Produkty jeho přeměny totiž mohou tvořit shluky s aerosoly, které se dostávají právě do plic. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky.

Zdroje radonu a cesty jeho průniku do budov

Radon se do budovy dostává několika cestami:

• Z podloží: Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí. Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m³. Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m³. Vyskytují-li se ve spodní stavbě netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru.
• Ze stavebních materiálů: Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další. Přestože je v ČR množství přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech pod pravidelnou kontrolou od roku 1991, vyskytuje se u nás zhruba 30 000 budov pocházejících z dřívějších dob, k jejichž výstavbě byly použity stavební materiály s vyšším obsahem rádia. Vzhledem k jeho dlouhému poločasu přeměny se takové materiály stávají prakticky konstantním zdrojem radonu a záření gama. Příkladem jsou škvárobetonové panely a tvárnice ze škváry z elektrárny v Rynholci (spalovala uhlí z dolu Anna s vyšším obsahem rádia), vyráběné v Prefa Hýskov (2. polovina 50. let - 1986), používané pro montované rodinné domky typu Start (cca 3 000 postavených) a bytové domy v Praze a Středočeském kraji. Dále pak plynosilikátové tvárnice vyráběné v letech 1956 až 1982 v Poříčí u Trutnova z elektrárenského popílku (elektrárna v Poříčí spalovala uhlí s vysokým obsahem uranu ze sloje Baltazar).
• Z vody: Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Lázeňské vody používané v Jáchymovských lázních mají hodnoty řádu 10 000 Bq/l.

Legislativní požadavky a měření

Atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. omezují koncentraci radonu v pobytových prostorech stávajících staveb směrnou hodnotou 200 Bq/m³ a dávkový příkon záření gama ve výšce 1 m nad podlahou a ve vzdálenosti 0,5 m od stěn směrnou hodnotou 1,0 µSv/h. U novostaveb se navrhuje a provádí stavba tak, aby v dokončeném domě při intenzitě větrání splňující hygienické podmínky nebyla koncentrace radonu vyšší než 100 Bq/m³.

Měření a stanovení radonového indexu je povinné dle stavebního zákona. Budovu je vždy třeba chránit izolací proti radonu. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace s radonovým odporem větším než předepsaný minimální radonový odpor. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde lze nedostatky použitého stavebního materiálu nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit dodatečnými opatřeními.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Při zjištění vyššího dávkového příkonu záření gama ze stavebních materiálů je nutné navrhnout i ochranu proti gama záření. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu, který charakterizuje úroveň záření gama, nepřesahuje uvnitř domů za normálních podmínek 0,12-0,18 μSv/h. Vyšší hodnoty signalizují zvýšený obsah přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech. Příkony do 0,5 μSv/h jsou akceptovatelné, nad touto úrovní je třeba realizaci opatření proti gama záření zvážit.

Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku (nízký, střední, vysoký). Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je ale tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant s přihlédnutím k úpravám podloží a přítomnosti podzemní vody.

Protiradonová opatření ve stávajících stavbách

Návrh opatření musí vždy vycházet ze změřené koncentrace radonu v jednotlivých místnostech a popřípadě i z výsledků podrobnějších diagnostických měření určujících zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Opatření se vždy navrhují podle ČSN 73 0601 (2006) [1]. Při výběru protiradonového opatření je třeba vycházet z jejich účinnosti.

Opatření proti záření gama ze stavebních materiálů

Nejúčinnějším opatřením je odstranění materiálů, které jsou zdrojem záření gama. Poměrně snadno jsou odstranitelné omítky, násypy a nenosné zdivo v domech, kontaminovaných odpady z těžby stříbrných a uranových rud v Jáchymově. Poměrně hůře se vyjímají tvárnice z poříčského plynosilikátu a prakticky neodstranitelné jsou nosné stěny z panelů či bloků, vyrobených z rynholeckého škvárobetonu.

Není-li možné kontaminované materiály odstranit, lze snížení dávkových příkonů dosáhnout instalací stínění z materiálů o vysoké objemové hmotnosti. Pro snížení dávkového příkonu o cca 30 % postačí barytové nebo cementové omítky o tloušťce do cca 50 mm. Pokles o 50 % by vyžadoval tloušťku barytového betonu okolo 80 mm nebo použití přizdívky z plných cihel, případně i z jiných výrobků z pálené hlíny či betonu o tloušťce 150 mm. Je-li vyžadován ještě vyšší pokles, nezbývá než použít obklady ocelovým plechem. Možnosti stínění jsou omezeny jeho technickou proveditelností, výrazným omezením vnitřního prostoru a nárůstem hmotnosti konstrukce.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Nelze-li technicky zajistit snížení dávkového příkonu na požadovanou úroveň, snížíme účinky ozáření na uživatele omezením pobytu osob v blízkosti materiálů o zvýšeném dávkovém příkonu. Omezení pobytu osob se dosahuje převážně takovým rozmístěním vnitřního vybavení místnosti, které by vylučovalo dlouhodobější pobyt osob.

Opatření proti radonu ze stavebních materiálů

Koncentraci radonu v interiéru způsobenou exhalací radonu ze stavebního materiálu lze snížit odstraněním daného materiálu. Není-li to možné, můžeme buď zvýšit intenzitu větrání pobytového prostoru, nebo uvolňující se radon odvětrat pomocí vzduchových mezer vytvořených kolem stavebních konstrukcí. Dříve používané těsné povrchové úpravy v podobě různých elastických nátěrů, stěrek a tapet nejsou dlouhodobě účinné a již se nedoporučují.

Odvětrání radonu pomocí vzduchových mezer může být řešením v dostatečně větraných domech. Mezery lze vytvořit z plastových profilovaných (nopových) fólií, tvarovaných polymerních desek nebo postavením předstěny na bázi zdiva či sádrokartonu. Výhodou je, že nevětráme celou místnost, ale jen malý objem vzduchové mezery, což minimalizuje tepelné ztráty i spotřebu elektrické energie na provoz ventilátorů. Nejčastěji používaným opatřením je tedy zvýšení intenzity větrání pobytového prostoru, protože problémy s vyšší úrovní radonu bývají zejména tehdy, klesne-li intenzita větrání pod 0,3 h^-1.

Odvětrání radonu z podloží

Ve stávajících stavbách je odvětrání radonu z podloží považováno za vůbec nejúčinnější opatření, které lze použít i při velmi vysokých koncentracích radonu. Jeho průměrná účinnost se pohybuje až kolem 95 %. Princip je velmi jednoduchý - z odsávacích vrtů instalovaných do podloží pod domem se nuceně odvádí půdní vzduch s radonem. Odsávací vrt je perforované potrubí, které se zavrtává do původní zeminy pod stávající podlahy, aniž by došlo k jejich porušení. Navrhuje se nejčastěji z tuhých plastových trub, ocelových trub s plastovou vložkou nebo nerezových trub. Zavrtávání je možné provádět ze sklepa, z montážní jámy v jedné z místností nebo z exteriéru. Půdní vzduch se z odsávacích vrtů odvádí pomocí ventilátoru, jehož výkon se navrhne v závislosti na tlakových ztrátách ve sběrném potrubí a v podloží. Ventilátor musí být schopen dopravovat vzduch o relativní vlhkosti 80 % až 100 % a přitom odolávat protékající zkondenzované vodě a zvýšené prašnosti dopravovaného vzduchu.

Rekonstrukce podlah

K rekonstrukci podlah se přistupuje tehdy, když jsou stávající podlahy ve velmi špatném stavu (např. shnilé dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží) nebo když je třeba řešit i zvýšenou vlhkost konstrukcí. V nové podlaze musí být vždy kombinována protiradonová izolace s odvětráním podloží nebo s odvětranou ventilační vrstvou. Tím se zabraňuje transportu radonu i vlhkosti neizolovanými stěnami a spárou na styku nové podlahy a stávající stěny.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

K odvětrání podloží se používá odsávací potrubí, které se pokládá do drenážní štěrkové vrstvy pod novými podlahami a navrhuje se nejčastěji z perforovaných plastových trub či hadic o průměru od 60 do 100 mm. Odsávací potrubí se doporučuje osazovat po obvodě místností, aby byl největší podtlak dosažen pod místem napojení podlahy na stěnu, kde mohou vznikat netěsnosti. Ventilační vrstva může být vytvořena jak pod protiradonovou izolací, tak nad ní. Ve stávajících stavbách je odvětrání podloží nebo ventilační vrstvy vždy nucené, a proto nesmí být realizovány průduchy v obvodových stěnách či soklech sloužící k dodávce vnějšího vzduchu do podloží nebo ventilační vrstvy, neboť přispívají k výraznému ochlazování stavebních konstrukcí a ke ztrátě podtlaku.

Větrání v energeticky sanovaných domech

V energeticky sanovaných domech s utěsněným obvodovým pláštěm a novými těsnými okny bývá častou příčinou zvýšené koncentrace radonu nízká intenzita větrání, která v řadě případů nedosahuje ani hodnoty 0,1 h^-1. Zvýšení intenzity větrání je vhodné. Přirozené větrací systémy dokáží snížit koncentraci radonu maximálně na polovinu a nucené na čtvrtinu. Podle potřebného množství větracího vzduchu lze intenzitu větrání zvýšit buď přirozeným způsobem (například pomocí okenních, či stěnových větracích štěrbin), nebo nuceně. Ve druhém případě přichází v úvahu nucené podtlakové odvětrání kombinované s větracími štěrbinami, lokální ventilační jednotky s rekuperací tepla nebo centrální rovnotlaká ventilace s rekuperací tepla. Nucené systémy mohou být spínány v závislosti na rychlosti přísunu radonu.

Materiály a technologie pro izolaci proti vlhkosti a radonu

Pro izolaci proti radonu můžete využít několik způsobů:

• Asfaltové pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů)
• Syntetické a polymerní fólie

U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů (správně provedenému svařování asfaltových pásů), prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu (odpovídající předpokládané životnosti stavby). Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601. Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího. Stále však platí nutnost sekundárního opatření v případě podlahového vytápění v kontaktní konstrukci (odvětrávací systém spodní stavby).

Gutta Guttafol M FOIL se používá k izolacím staveb proti zemní vlhkosti. Fólie se dá použít jako protiradonová bariéra, jako izolace do prostředí s vysokou agresivitou nebo jako separace v podlahách.

Gutta Guttadrytek - tvarovky vhodné pro vytvoření izolace podlah proti vlhkosti a izolace proti radonu. Tvarovky Guttadrytek ve tvaru kopule (iglů) vytvoří dokonalé odvětrání podlahy. Jsou ideální pro celkové odvlhčení domu, odvlhčení sklepa a pro celkovou revitalizaci spodní stavby u starších objektů nebo budov s nefunkční izolací proti vodě a izolací proti radonu.

Protiradonová izolace pro nízký index

Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci opět s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji.

Protiradonová izolace pro střední index

Jejím základem jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby. Na izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.

Protiradonová izolace pro vysoký index

Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné).

V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace.

Co je důležité při provádění izolace proti radonu

• Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
• Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
• Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky.
• Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
• Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).

Podlahové ventilační vrstvy, které mohou být pod i nad protiradonovou izolací, bývají tvořeny plastovými nopovanými fóliemi, plastovými tvarovkami, vlnitými cementovými deskami atd. Vzduch se z mezery odvádí pasivně nebo aktivně, nejlépe opět nad střechu objektu.

U nových staveb jsou větrací systémy podloží nejčastěji tvořeny soustavou perforovaných drenážních trub, které se ukládají do souvislé drenážní vrstvy o nejmenší tloušťce 150 mm vytvořené z vhodného kameniva zpravidla frakce 16/32 mm. Proti penetraci betonu při betonáži podkladní betonové desky musí být drenážní vrstva na povrchu chráněna (geotextilií, lepenkou atd.). Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných drenážních trub by neměla být menší než 2,0 m a větší než 4,0 m. Průměry koncových trub se volí v rozmezí 60 až 100 mm, sběrné potrubí se navrhuje s průměrem 100 až 150 mm. U nových staveb se půdní vzduch z drenážního potrubí odvádí nejčastěji pasivně prostřednictvím stoupacího potrubí o průměru 125 až 200 mm ústícího do vnějšího prostředí nad střechou domu. Odvětrání jen do obvodových stěn je nepřípustné.

Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Lze je také použít pro snížení koncentrace radonu v domě. Zkušenosti z řady realizovaných staveb však ukazují, že není dobré ponechat vyřešení radonu jen na vzduchotechnických systémech. Nepodaří-li se totiž provést kontaktní konstrukci v dostatečné těsnosti, může být přísun radonu do domu tak veliký, že pro snížení koncentrace radonu pod směrnou hodnotu by bylo nutné provozovat větrací systém s takovými intenzitami větrání, které nejsou vůbec energeticky efektivní.

Dodatečná izolace stavebních konstrukcí na styku se zeminou

Příspěvek se zabývá dodatečnou izolací stavebních konstrukcí na styku se zeminou. Je prezentován postup sanačních prací, kde významným pomocníkem jsou směrnice WTA tuto problematiku popisující a řešící. Jsou zde komentovány jednak injektáže, tlakové i beztlakové, stejně jako dodatečné vodorovné izolace. Významnou roli sehrává vhodný materiál a dodržování předepsané technologie. Zapomínat se nesmí ani na odstřikující vodu a kondenzační vlhkost. Na vysoce odborném provedení detailů je závislá úspěšnost sanace.

Na nutnost sanace zdiva nás upozorňuje až projevující se degradace povrchových úprav zdiva vznikem tmavých ploch. Prováděné rekonstrukční práce na budovách vzhledem k dlouholeté funkčnosti by měly být vždy zaměřeny i na zajištění stavebních konstrukcí proti působení vlhkosti.

Typy vody a jejich vliv na zdivo

• Netlaková voda: Jedná se o smáčení zdiva např. při poruše svislé izolace, která neodvádí vodu mimo zdivo.
• Tlaková voda: Např. z důvodu špatné drenáže. Nejvíce se projevuje hlavně v suterénních prostorách a v místech tzv. studených spojů.
• Poškození z havárií: Např. z důvodu poruch vodovodního nebo kanalizačního potrubí.

Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací. Přitom mají být zohledněny faktory technické, ekonomické a požadavky památkové péče. Směrnice WTA podrobněji rozpracovávají diagnostické postupy a metody pro zjišťování stavu zdiva. Tyto směrnice poskytují vodítko pro posuzování zdiva a přehled diagnostických metod. Taktéž při nové výstavbě si založení stavby bez hydroizolace neumíme představit.

Metody dodatečné izolace zdiva

Injektáž zdiva

Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovou metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Směrnice neudává normové spotřeby injektážních prostředků.

Prořezávání zdiva

U tohoto postupu se jedná o oddělení zdiva izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo jsou spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry. Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.

Vnitřní svislá izolace

V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Např. bobtnavé a s vodou reagující látky. Styk svislé stěny a podlahy se zaoblí vhodnou maltovinou. Na povrchové svislé izolace se musí provést ochranná vrstva.

Drenáže

Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. Je důležitá dostatečná hloubka uložení drenáže (min. 300 mm pod úrovní podlah suterénu) a štěrkový obsyp drenáže frakce 8-32 mm musí být provedený do výšky nad úroveň podlah suterénu min. 200 mm.

Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému. Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy. Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí. V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu. Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace.

Tabulka: Účinnost různých stínících materiálů

Účinnost různých stínících materiálů proti záření gama je možno odhadnout podle následujících údajů, které uvádí závislost zeslabení:

tags: #izolace #proti #zemni #vlhkosti #a #radonu

Oblíbené příspěvky:

• Stavební poradenství Slaný
• Vše o Ytong překladech pro nadpraží
• Vlastnosti lamino desek dub
• SIKU Super model MAN Lions City
• Tipy pro uskladnění palivového dřeva