Komplexní řešení zateplení a sanace staré chalupy

Mnozí lidé se kvůli vysokým cenám energií stěhují na chaty a chalupy. Nedostatečná tepelná izolace starých staveb ale většinou neumožňuje jejich celoroční obývání. Výběrem kvalitní tepelné izolace s dobrými akustickými a bezpečnostními vlastnostmi si vytvoříte krásné a pohodlné bydlení. A díky programu Nová zelená úsporám můžete na zateplení objektu získat i dotaci.

Paní Alena má své kořeny v jižních Čechách, ráda se sem s celou rodinou vrací již několik let na generacemi opečovávanou, půvabnou, historickou chalupu s bytelnými kamennými klenbami. Jak sama říká: „Máme již několik desítek let s manželem a dcerou kamennou chalupu v krásné krajině jihočeského Písecka. Chalupa není velká, ale roky přibývají a s nimi i práce na chalupě. Je pro nás čím dál tím více náročnější o vše pečovat a zároveň si užívat zaslouženého klidu. Chalupa je v zástavbě, takže se nám před několika lety povedlo se napojit na místní plynovod. Těšilo nás tehdy, že jsme se tím posunuli na zdroj energie, který se nám v budoucnu vyplatí a jeho spotřeba nebude pro nás finančně náročná. Ale ouha, před časem se tento zdroj ukázal jako nedostačující a vzhledem k vysokým cenám za energie i finančně nákladný. Kotel nestačí naši spotřebu pokrýt, a tak jsme nuceni některé místnosti dotápět původními kamny, konkrétně na dřevo. Celá chalupa se pak pro mne příjemně proteplí. Vždy když v neděli z chalupy odjíždíme, je mi líto, že draze vyrobené teplo zde necháváme a nečeká tam na nás do příštího víkendu. To jsme také časem změnili a nechávali jsme kotel, pro vyšší komfort našich pravidelných víkendových návštěv, sepnutý. Každý týden, jen co jsme v pátek večer dorazili, jsme se těšili na teplo naakumulované v kamenných zdech. Manžel ale pravidelně kontroluje naši spotřebu, a ta už je kamenem úrazu. Vždy do dvou dnů od našeho nedělního odjezdu se kotel spínal a vytápěl, i když tam nejsme. Chalupu milujeme, místo je pro nás oázou klidu a pohody, takže přišlo na pořad dne rozhodnutí o nějaké té finanční i energetické úlevě a následném šetření. Volba byla jasná. Zateplení.“

Zateplení půdy a stropů

Ideální čas, co s nepotřebnými krámy na půdě. Zateplení půdy se nám zdálo ideální, a i technik od společnosti CIUR nám toto rázné odhodlání potvrdil. Rozhodnout se mezi celou škálou izolačních materiálů je pro laika oříšek. Řešili jsme vatu, nějakou minerální izolaci, stříkanou chemickou pěnu… nakonec jsme se rozhodli, také kvůli nezvané nájemnici kuně, pro Climatizer Plus, foukanou izolaci na bázi celulózy. Jde o přírodní materiál, který má nadstandardní tepelnou setrvačnost a vysokou akumulační schopnost, a o tu nám šlo především. Jak se nám báječně žije po zateplení? Rána se studenými zdmi, které na mě vždy dýchly, jsou ta tam. Chladné zdi, kde ruce na omak zábly také. Nevěřila jsem, ale jakmile zateplení bylo hotovo, jsou naše příjezdy na chalupu pro mne mnohem veselejší a více se těším. Zdi jsou nyní na omak teplé. Ráno se příjemněji vstává, neběžím už tak rychle uvařit horký čaj, abychom se zahřáli. A k manželově radosti kotel celý týden do našeho příjezdu nemusí sepnout, to znamená, že se teplo akumuluje nejen v kamenných zdech, ale také v nově zatepleném stropě pod naší půdou. Jen sousedi se na nás teď více mračí. Proč? Stěžují si, že už chytili tři potvůrky kuny, které běžely od nás. Tajemství, proč tomu tak je, jsem jim neprozradila. Ale až budou chtít zateplovat, poradím jim. Vždyť my už zatepleno máme.

Pro zateplení půdních prostor a podkroví se používají různé materiály i technologické postupy. Zásadní je ale zvolit kvalitní tepelnou izolaci, která zabrání úniku tepla. Pro tyto účely se nejčastěji používají desky z minerálních vláken nebo foukaná pěna. Oba materiály mají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Zásadní je zvolit optimální tloušťku a druh izolačního materiálu.

U chalup je velmi časté, že majitelé si se zateplením poradí sami, popřípadě požádají známého řemeslníka. Myslete ale vždy na to, že právě tady byste rozhodně neměli šetřit. U starých domů bývá se zateplením často problém. Možná jste chalupu stavěli před 30 lety a v té době jste ještě neměli dostatek informací a materiál sháněli, kde se dalo. Teď už jsou možnosti naštěstí někde jinde. V konečném důsledku totiž ušetříte i nemalé náklady na energie či dřevo, pokud topíte v kamnech. Zabráníte únikům tepla skrz střechu a zároveň dovnitř nepustíte vedro v horkých letních dnech. Nebudete tak potřebovat klimatizaci ani přehnaně zatápět. Ideálním materiálem na zateplení šikmých střech je v tomto v případě kamenná vlna. Střechu pak můžete zateplit dvěma způsoby. Buď využijete prostor pod střechou na maximum a izolaci nainstalujete nad krokvemi nebo zateplení vložíte mezi a pod krokve. Záleží také na tom, zda prostor pod střechou využíváte či ne. Pokud se jedná pouze o půdu, kam přijdete jednou za čas, nemusíte šetřit prostorem. Izolace z kamenné vlny jsou paropropustné, to znamená, že zachovávají prodyšnost stěn. Snižují tak riziko zadržování vlhkosti v konstrukci. Tím pádem eliminujete riziko plísně, která by se mohla v tepelné izolaci začít vytvářet. V případě, že je vaše chalupa a potažmo i střecha již opravdu stará, promyslete si, zda opravdu budete investovat peníze a čas pouze do zateplení nebo i do nové krytiny a celé výměny střechy.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Pane Koutný vysvětlil: „Manželka sem se mnou vůbec nechtěla jezdit. Znáte to. Zima od nohou a navíc, nad hlavami nám běhaly myši. Sežraly nám všechen polystyren jako izolaci. Použil jsem taky pěnové sklo a je po problému. Zima a myši jsou pryč. Teď už nám nad hlavami lítá jen kuna, ale na tu je i pěnové sklo krátké.“

Sanace vlhkého zdiva a hydroizolace základů

Vlhkost je nepřítel každé chalupy. Staré chalupy byly obvykle zakládány pouze na kamenech slepených jílem. Na místech, kde je větší vlhkost, tak vznikla celá řada problémů. Kolem dokola byl odkopaný základ a pomocí drenážních trubek, štěrku a této fólie, která je přiložená k základům, bylo realizováno odvodnění, a také odvlčení celé podlahy. Pod celou podlahou, která byla původně řešena pouze jako prkna položená na hlíně, jsme udělali vzduchovou kapsu. Je to systém, který se používá právě u starých chalup, kde už není možné základy opravit jinak než zvenku nebo zevnitř. Můžeme také stavbu podřezat, což je ale finančně hodně nákladné a stejně nám to nemusí úplně pomoci při odvádění vlhkosti. I když u této chalupy můžeme vidět hodně vzrostlých stromů, které mají svůj díl na tom, že to zde není tolik podmáčené. Je dobré mít ale jistotu, že v budoucnu nebudeme muset řešit nějaké další problémy.

Spousta chalup nemá základy izolované proti vodě a působení vlhkosti se tak může stát noční můrou. Alespoň některá opatření však můžete podniknout, aniž byste museli bourat či podřezávat. U novostavby je to vcelku jasné - u základů je kvalitní hydroizolace standardem a jejím účelem je chránit stavbu nejen proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale také například proti radonu. Co ale se starou chalupou či chatou, která má základy proti vlhkosti izolované jen nedostatečně nebo případně vůbec? Nemůžete-li k základům „od základů“, je třeba se smířit s tím, že plnohodnotnou hydroizolaci lze udělat jen obtížně. Můžete však podniknout některá opatření, která působení vody a vlhkosti na dům alespoň zmírní. Hydroizolace základů nebo různá stavební opatření, která mohou její účinnost posílit či provizorně nahradit, není totéž jako opatření proti vlhkosti ve zdech. Je-li však dům vlhký i ve zdech, bude zřejmě tak či onak nutné začít od základů a dostat vlhkost z domu kombinací všech možných opatření a zásahů včetně drenáže, vysoušení či podřezání zdí a jejich „podražení“ plechy či asfaltovými pásy. Dodatečným odizolováním základů však můžete problému s vlhkostí v domě předejít nebo ho alespoň omezit. A jak na to? Jde o velmi diskutované téma, často dokonce předmět sporů. Přou se zastánci moderních technologií, staří praktici, příznivci levných řešení s milovníky poctivých postupů. A teď se v tom vyznejte! Řešení problému lze zadat některé z mnoha specializovaných firem. Náklady se vám však přinejmenším zdvojnásobí a odborníci vám často nenabídnou nic, co byste nezvládli sami. Než se ovšem sami do práce, je vhodné ujasnit si některé detaily. Dům někdy vlhko potřebuje. Především to, že souboj s vlhkostí je u starého domu poměrně ošemetná věc. Nikdo ji sice v domě nechce, ale pro určitý typ tradičních stavebních materiálů může úplné vysušení domu skončit katastrofou. Jak tomu předejít? Ptejte se na zkušenosti majitelů podobných staveb. Oslovte památkáře, pročesávejte internetová diskusní fóra. Buďte opatrní zvlášť v případě hliněných domů, jejichž zdi z vepřovic či kotovic obvykle stojí na nízkých kamenných základech, spojených rovněž hlínou. Ale pozor také na základy v oblastech s porézním kamenem, například s různými typy vápence.

Základy odkrývejte postupně, jinak by stavba mohla popraskat nebo se sesunout. Drtivá většina sanačních opatření, souvisejících s dodatečnou hydroizolací, předmisně odkrytí základů. Tady je třeba mít se opět na pozoru. Stará chalupa totiž pravděpodobně nebude mít armované betonové základy v dostatečné hloubce, a jestliže odhalíte základy po celém obvodu stavby nebo se při kopání rýhy pro drenáž či výkopu pro dodatečné odizolování dostanete až pod ně, může vám zeď popraskat, případně se rovnou odporoučet do výkopu. Jak tomu předejít? Podle zkušeností odborníků se vyplatí dělat výkopové a sanační práce tohoto typu postupně, po třech či čtyřech metrech. Například při odvlčení pomocí kombinace drenážní roury se zásypem, geotextilie a nopové fólie to znamená vždy odkopat pouze zmíněný kus, položit fólii a drenáž, zasypat a teprve pak pokračovat dál. Práce se tím samozřejmě zkomplikuje, ale předejdeme tak nebezpečí, že se odhalené nestabilní základy pohnou.

Zvláště u starých domů ve svahu poukazují někteří odborníci na nebezpečí náhlého rozdělení stavby na „suchou“ a „mokrou“ právě v důsledku dodatečné hydroizolace, což může zapříčinit například vysychání spojovací hliněné malty mezi kameny nebo vyschnutí a nežádoucí pohyb materiálu sypaného při původní stavbě mezi vnější a vnitřní kamenné či smíšené zdivo. Je dobré mít tato možná nebezpečí na paměti zvláště v případě, kdy přesně nevíte, z čeho byla vaše chalupa kdysi postavena. U některých typů staveb se může stát i to, že dodatečná pečlivě udělaná hydroizolace sice ochrání základy, ale způsobí odvedení vody pod dům. Voda pak „jde“ až pod základy, může narušit sklepy a postupně ohrozit celou stavbu, což opět platí zvláště pro chalupy ve svahu. Pokud by takové nebezpečí mohlo hrozit, povolejte raději ke konzultaci statika.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Jak se ubránit vodě

A jaká opatření k dodatečné hydroizolaci základů vlastně připadají v úvahu? Především už zmíněné vytvoření bariéry proti vodě z nopové fólie. Ta se položí do výkopu výstupky (nopy) směrem k základům. Díky nopům vzniká mezi fólií a materiálem základů určitá větrací mezera. Nopová fólie se vyvede zhruba dvacet centimetrů nad úroveň terénu, její horní hranu pak přichytíte ke zdivu speciální lištou, která zamezí zapadávání nečistot do vzduchové mezery mezi základy a nopy. Odvedení vlhkosti od základů je prvním krokem k jejich dodatečné izolaci. Aby se nápor vody snížil, je třeba ji odvést. K tomu slouží drenáž tvořená perforovanou drenážní trubkou. Ta se klade ve spádu směrem, kterým potřebujete nasměrovat odtékající vodu. „Horní“ konec drenážní trubky či hadice se kvůli odvětrávání vyvede nad terén. Výkop se vyloží geotextilií, poté se vysype vrstvou jemného písku, vrstvou štěrku a vrstvou drti. Na ni položte drenážní hadici, kterou poté opět zasypejte vrstvou drti a vrstvou štěrku. Na tu lze položit například valouny nebo betonovou dlažbu se spádem od chalupy. Nedoporučuje se obalovat geotextilií samotnou drenážní trubku. Na obou koncích vyvedených nad terén je vhodné umístit perforované kryty proti hlodavcům a dalším živočichům. Vyšší odvětrávací konec trubky vyvádějí někteří chalupáři až do podstřeší, aby se vytvořil dostatečně vysoký větrací komín.

Při výkopu kvůli odhalení základů se vyplatí zvážit i dodatečnou tepelnou izolaci. Izolant by měl vždy respektovat materiál základů a zvláště při kombinaci s hydroizolací je nutné brát v úvahu zmíněná rizika, související s náhlým odvedením vody od starého domu. Specialisté z pražské firmy Trumf, která se zabývá renovacemi a sanacemi staveb, postupovali při sanaci sklepních prostor jednoho z památkově chráněných domů tak, že nejdříve dodatečně izolovali jeho základy. Obvodovou stěnu odkopali až na základovou spáru, obnažené opukové zdivo základů domu nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů použili extrudovaný polystyren. Finální vrstvu vytvořila nopová fólie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu. Izolace základů či spodní části stavby proti vodě je vždy lepší dělat z vnější strany, ze které je dům nejčastěji vystaven účinkům vlhkosti a vody. Jestliže to není možné - například když potřebujete dodatečně izolovat hluboký sklep - lze udělat izolaci i z vnitřní strany. V takovém případě je nutné vytvořit celistvou a uzavřenou vrstvu izolace na stěnách i podlahách, nejčastěji z asfaltových pásů.

Na dodatečnou vnější i vnitřní hydroizolaci základů či spodní stavby můžete použít rovněž některou z asfaltových (bitumenových) izolačních stěrek. Například výrobce asfaltové stěrky Profidicht 1K FIX upozorňuje, že stěrka dokáže na rozdíl od asfaltových pásů vytvořit bezešvý spoj za studena a lze ji aplikovat i na členité a složitě tvarované základy. Potřebuje však povrch bez ostrých výstupů a nesoudržných částic, takže například spáry a prohlubně v kamenných základech by bylo nutné vyplnit maltou. Stěrka se pak nanáší ve dvou vrstvách špachtlí nebo hladítkem, po zaschnutí je dobré zakrýt ji geotextilií nebo polystyrenem a teprve poté zahrnout základy zeminou. Chemická injektáž je jedním z dražších řešení, v případě vzlínající vlhkosti může mít dobré výsledky.

Analýza vlhkosti a řešení pro historickou chalupu

Naše společnost řeší často zpracování komplexních návrhů a projektů sanace vlhkého zdiva pro větší stavební firmy, případně pro projektanty. Toto je jeden z takových případů. Z obrázků níže je patrné, že se jedná o historickou chalupu zhruba 100 let starou. Je přímo zasazena do svahu. Její opěrné zdivo přímo vyrovnává svažitý terén a od úrovně podlahy v přízemí po úroveň terénu v horní zahradě to je cca 3,5 metru. Zdivo je tvořeno částečně kamennými prvky, místy je smíšené a v přední části cihelné. Podlahy jsou nové, betonové, provedené pravděpodobně při poslední rekonstrukci. Venkovní fasáda rovněž působí novějším dojmem. Vnitřní omítky jsou pak většinou poškozené vzlínající zemní vlhkostí a solemi. Vlhkostní průzkum byl proveden nedestruktivní mikrovlnou metodou přístrojem MOIST, který je schopen změřit vlhkost až do hloubky 80 cm v konstrukcích. Byla provedena kompletní měření veškerého zdiva přízemí a nadzemního podlaží domu.

V přízemí byla vlhkost obvodového a vnitřního zdiva v kategorii vysoká až velmi vysoká. U obvodového zdiva, které je postaveno do svahu a je kompletně pod úrovní okolního terénu byla vlhkost všude velmi vysoká, včetně kleneb. Dalším problematickým místem zde byla koupelna, se zdivem rovněž částečně pod úrovní okolního terénu. Zde, kromě problémů se vzlínáním vlhkosti a vodou působící na zdivo z boku od přilehlé zeminy, dochází k silné kondenzaci vzdušné vlhkosti na studených stěnách. Pro zjištění míry zasolení zdiva byly odebrány tři série vzorků. Ty byly poslány do laboratoře na chemický rozbor a výsledky zjistily, že ve všech vzorcích je vysoké procento dusičnanů. Ostatní soli (sírany a chloridy) byly mírně zvýšené, nebo v normálu. Vysoký výskyt dusičnanů lze vysvětlit využíváním objektu k hospodářským účelům.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Příčiny nadměrné vlhkosti a zasolení

• Vlhkost do zdiva pronikající z boku od přilehlé zeminy, dáno zasazením objektu přímo do svažitého terénu.
• Vlhkost vzlínající do zdiva z podloží objektu - chalupa nemá funkční vodorovné hydroizolace v úrovni spodní stavby.
• Velká míra kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu zdiva a špatné možnosti odvětrání některých prostor.
• Vysoké zasolení omítek způsobuje kondenzační procesy, vyvolané solemi v omítkách. Soli na sebe váží vlhkost ze vzduchu a způsobují lokální nepravidelné vlhké mapy.
• Lokálně jsou špatně zaústěné okapy, které způsobují výrazné přivlhčování zdiva.

Navrhovaná řešení

Hlavní problém, tedy vlhkost pronikající do zdiva z boků od přilehlé zeminy jsme se rozhodli řešit kombinací dvou technologií. První z nich je provedení odkopu, obnovení svislé izolace a instalace drenáží, pro odvodnění svahu za chalupou. Drenáže budou svedeny podél domu do zasakovací jímky ve spodní části. Vzhledem k těžkému přístupu do zadní části chalupy s těžkou technikou bylo rozhodnuto, že výkop bude mít hloubku cca 1,5 metru. Nebude tedy až k úrovni podlahy přízemí. Druhou technologií pro plošné odvlhčování zdiva bude instalace prvků aktivní drátové elektroosmózy na vlhké obvodové zdivo chalupy a do podzákladí. Tato technologie je schopná, při vhodném umístění anod a katod, odvlhčovat zdivo v celé jeho výšce a šířce. Vnitřní zdivo bude pak řešeno metodou tlakových injektáží proti vzlínající zemní vlhkosti z podzákladí objektu.

V koupelně budou odstraněny povrchové omítky a poškozené plochy. Zdivo bude vyrovnáno kontaktní sanační omítkou a bude aplikován vnitřní systém zateplení objektů Remmers iQ Therm. Tímto bude eliminován problém kondenzace vzdušné vlhkosti na stěnách. Po odstranění příčin vlhnutí stavby je vhodné přistoupit k opatřením proti následkům vysoké vlhkosti. Vnitřní a vnější omítky poškozené vlhkostí budou oklepány s požadovaným přesahem. Jako nová úprava budou použity sanační hydrofilní vápenné omítky. Jde o druh omítky se speciální geometrií vnitřních pórů, které umožňují snadné odvětrání zbytkové vlhkosti zdiva do prostoru. Rovněž makropóry ve struktuře omítky usnadňují průchod solí až k povrchu, kde je možno je jednoduše odstranit. Soli jsou odváděny na povrch omítek a nepůsobí žádné škody na vnitřní struktuře zdiva ani uvnitř omítek. Jde o rozdíl oproti běžným sanačním omítkám, které mají ukládací vrstvu pro soli, kde se soli dlouhodobě hromadí. Omítka byla citlivě zvolena vzhledem k historickému a původnímu charakteru chalupy. Jedná so omítky s nulovým obsahem cementu. Omítky obsahují přírodní hydraulické vápno.

Volba izolačních materiálů

V současné době jsou na trhu moderní materiály umožňující kvalitní zateplení dřevěných i zděných staveb. Je ale důležité vědět, jaký způsob zateplení v daném případě zvolit. V úvahu bychom měli vzít kvalitu a sílu stávající tepelné izolace, pokud v objektu je. A rozhodneme-li se pro kompletní výměnu, je dobré zvolit izolaci, která splňuje požadavky tepelné, akustické i bezpečnostní. Dalším krokem je zateplení fasády, což se provádí nejčastěji zvenčí (v krajním případě zevnitř). Pro vnější zateplení stěn se používají materiály, ze kterých je možné vytvářet takzvané sendvičové stěny. Nejčastěji se používá bílý nebo šedý pěnový polystyren, který je cenově přijatelný a dobře se s ním pracuje. Polystyrenové desky o síle 12 - 20 cm se lepí na vnější stěny domu. Minerální vata je ideální volbou i z bezpečnostního hlediska, neboť je nehořlavá. Mezi nejlepší tepelně izolační materiály se řadí také izolační pěna, neboť zaručuje minimální ztráty tepla. Její cena je ale podstatně vyšší. Ceny izolačních materiálů se pohybují od 1000 korun za metr čtvereční (a výše).

Dodatečné zateplení stavby zevnitř se ale provádí jen v případě, kdy není možné ji zateplit zvenčí. Zevnitř totiž nelze zateplit všechny stěny a odstranit tepelné mosty, což se někdy řeší zateplením stropů a podlah. To samé se může dít při použití nevhodného materiálu. Další nevýhodou zateplování zevnitř je nutnost vystěhovat veškeré vybavení, odstranit radiátory, zbavit omítky starých nátěrů, vyrovnat jejich povrch a poté nově osadit zásuvky a vypínače.

Výhody stříkané pěny

Pokud chcete zateplit velmi starou chatu či chalupu nebo jinou dřevostavbu, kterou budete využívat pro celoroční bydlení, je ideální volbou foukaná pěna. Ta je v současnosti považována za jeden z nejdokonalejších izolačních materiálů. Lze s ní v podstatě zateplit celý dům. Její životnost je neomezená. Zachovává svůj tvar, navíc dokonale utěsní jakoukoli škvíru, je voděodolná a nepřitahuje hlodavce. Náklady na aplikaci jsou sice o něco vyšší než u jiných technologií, ale je zárukou trvanlivosti.

Pěnové sklo jako univerzální izolant

Jde o izolační materiál, který je vyroben ze 100% recyklovaného skla. Jakákoliv lahev se rozdrtí na střepy, pak rozemele na moučku a tepelným zpracováním se z toho vyrobí tento izolant. Největším problémem jedné chalupy bylo vlhko. V ložnici byla cítit plíseň a vlhko, vzlínaly nám od toho stěny a opadávala omítka. Rozkopali jsme tedy podlahu, vyvezli hlínu, písek a popel a místo ní jsme obyčejným kolečkem navozili toto pěnové sklo. Jak je lehké, není na to potřeba ani žádný stroj a uhrabete to obyčejnými hráběmi. Celkem 8 kubíků a 4 kubíky jsem ještě použil na izolaci ze shora, to znamená stropu. Byl tam povalový strop a hliněný zákop, tak za něj. Manželka sem se mnou vůbec nechtěla jezdit. Zima od nohou a navíc, nad hlavami nám běhaly myši. Sežraly nám všechen polystyren jako izolaci. Použil jsem taky pěnové sklo a je po problému. Zima a myši jsou pryč. Teď už nám nad hlavami lítá jen kuna, ale na tu je i pěnové sklo krátké.

Tabulka izolačních materiálů a jejich vlastnosti

tags: #izolace #stare #chalupy

Oblíbené příspěvky:

• Vaznice pro strmé střechy
• Požadavky na izolaci 100mm potrubí
• návod na formu pro betonovou podlahu
• Více o protipožární ochraně se sádrokartonem
• fasádní omítky Cemix pro ochranu domu