Komplexní průvodce izolací základů: Ochrana proti vlhkosti a radonu

Izolace základů stavby je vždy nutná. Liší se pouze její kvalita, postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Základy domu mají plochu 112 m2 (patrový dům). Měření radonu vyšlo jako středně nízké, vzhledem k podlahovému topení se zvyšuje na středně vyšší.

Význam hydroizolace základů

Hydroizolace základů je klíčovým krokem při každé stavbě. Správná ochrana proti vlhkosti a podzemní vodě prodlužuje životnost stavby, zamezuje vzniku plísní a chrání konstrukci před degradací. Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem. Za úkol mají:

• zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
• ochranu proti stékající i tlakové vodě,
• izolaci proti radonu a jiným plynům.

Pokud není provedena správně, může dojít k pronikání vody do konstrukce, což vede k ztrátě statické stability, vzniku plísní a znehodnocení interiéru. V extrémních případech může být nutná i kompletní sanace základů, což je finančně i časově náročné.

Typy izolací a jejich použití

Existuje několik typů izolací, které se používají v závislosti na konkrétních podmínkách stavby. Základy bychom měli izolovat zejména proti zemní vlhkosti a tlakové vodě, ale neměli bychom zapomenout ani na tepelnou izolaci.

Hydroizolace

Nejčastější způsob realizace hydroizolace probíhá napenetrováním betonového podkladu a následným natavením asfaltových pásů, případně modifikovaných asfaltových pásů se zvýšenou plasticitou izolace. Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu. Izolace proti zemní vlhkosti se obvykle pokládá až mezi základy a nadzákladové konstrukce. Pokud je ale na pozemku vyšší hladina podzemní vody, bude potřeba zaizolovat přímo už základy.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Asfaltové pásy

Ze segmentu asfaltových pásů se pro izolace základů používají oxidované a modifikované asfaltové pásy.

• Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásům mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu.
• Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí.

Tradičním materiálem na provádění se dříve používaly pásové izolace. Pásy se využívají jak z oxidovaných, tak i z modifikovaných asfaltů v jedné vrstvě. Dvouvrstvé systémy z modifikovaných asfaltových pásů se využívají u tlakových izolací.

Ostatní hydroizolační materiály

Asfaltové pásy ovšem nejsou jedinou možností, jak základy opatřit hydroizolací - využít můžeme například i fólie z měkčeného PVC či hydroizolační stěrky (bitumenové, silikátové…). Stěrky jsou ovšem velmi náročné na technologické provedení a kázeň, asfaltové pásy proto vyhrávají svou jednoduchostí. Nopové fólie jsou zvláště vhodné pro obvodovou izolaci zdiva základů, protože jsou velmi odolné i proti agresivní vodě.

Velice široké uplatnění má v poslední době i použití měkčeného PVC, který se vyrábí v tloušťce 1 mm nebo 1,5 mm (pro tlakové vody). Celý systém lze aplikovat za jakéhokoli počasí (i v zimě). Aplikace se provádí vždy v jedné vrstvě na povrch, který nemusí být vysušen. Své uplatnění si nacházejí i nopové izolace, které vynikají svou jednoduchou montáží a odolností proti agresivní vodě. Používají se pro obvodové izolace kolem domů (kombinace s tepelnou izolací), proti radonu, nikoli proti tlakové vodě. Výhodou je uzpůsobení odvodu vlhkosti díky systému nopů, které se umisťují směrem k domu, jde o tzv.

Zjednodušování a zrychlování práce podporuje v poslední době větší využívání stěrkových izolací. Jejich princip funguje na krystalizaci, zejména u betonů. Výhodou této technologie je provádění i při vlhkém povrchu materiálu (např. beton), při čemž povrch nemusí být rovinný. Stěrkové materiály jsou tvarovatelné dle svého podkladu.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Protiradonová izolace

Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu).

Tepelná izolace

Přestože v izolování soklu jednoznačně vyhrávají polystyreny XPS, není to jediná varianta tepelného izolantu, ke které se můžeme uchýlit. Základy a podzemní části stavby můžeme izolovat například i izolací z pěnového skla či perimetrickým polystyrenem. V zásadě platí, že čím hlouběji se pohybujeme, tím by měl být použitý materiál tvrdší. Tloušťka tepelné izolace, kterou budeme volit, by měla být minimálně polovinou hodnoty tepelné izolace, kterou budeme používat u nadzemních konstrukcí (tj. např. fasád).

Kolem celého domu půjde po obvodu pás 1 metr vysoký, který půjde od první řady cihel, zde bude spojen s AL40 přes desku, zde bude spojen s V60S35 až po vylitý základ. Na této obvodové izolaci pak bude přichycen extrudovaný polystyren 6 cm pro izolaci základu (1 řada cihel je užší 38 cm, další jsou 44 cm, tedy vyplní tuto mezeru), protože bude celá deska již pod terénem a cihly jsou plněné polystyrenem, stačí izolace soklu 6 cm i méně.

Postup hydroizolace základů krok za krokem

Správný postup hydroizolace základů zahrnuje několik důležitých fází. Každý krok je klíčový pro zajištění účinné ochrany proti vlhkosti.

1. Příprava podkladu

Než začnete s aplikací hydroizolace, je třeba důkladně připravit podklad. Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. To zahrnuje vyčištění od mechanických nečistot, opravu nerovností, aby se nám izolace nepotrhala, a napenetrování asfaltovým nátěrem. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Po zaschnutí asfaltové penetrace se můžeme pustit do natavování asfaltových pásů. Desku jsem zametl a nanesl penetraci Dek Primer, po 10 dnech musí jít na suchý povrch. Je to asfalt smíchaný s vodou 1:1, voda se odpaří, asfalt se lehce vsákne do desky a pak když se taví asfalt na asfalt, má to trošku lepší přilnavost. Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být: betony (vč. betonových mazanin), cementové potěry, zdiva s cementovou omítkou.

2. Aplikace penetračního nátěru

Penetrace zajišťuje lepší přilnavost hydroizolační vrstvy. Používá se především u asfaltových pásů a tekutých izolací. Nanáší se štětcem nebo válečkem a nechává se zaschnout dle pokynů výrobce (obvykle 4-6 hodin). Tento pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy).

3. Natavování asfaltových pásů

„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Na takové natavování hydroizolace základů se výborně hodí ruční plynový hořák. Roli asfaltového pásu položíme na zem a za stálého natavování podkladu i role jí pomalu rozbalujeme a zároveň tím přitavujeme k podkladu. Je to rutinní jednoduchá práce, při které brzy objevíme systém, jak asfaltový pás nenatavit příliš, nebo naopak málo. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích.

Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů. Největším úskalím při pokládce asfaltových pásů přitom není dodržení potřebných přesahů jednotlivých pásů (pozn. min 100 mm), ale vyřešení prostupů přípojek inženýrských sítí a průchod hydroizolace stěnami suterénu. Přesahy jednotlivých asfaltových pásů by měly být okolo 10 cm. Tři asfaltové pásy by měly být napojeny spojem tvaru písmene „T.“ Čtyři asfaltové pásy nesmí vytvářet křížové spoje. Důkazem dokonale nataveného spoje je výlitek roztaveného asfaltu z přesahu pásu. Je velice důležité, aby asfaltový pás přesahoval přes základ alespoň cca 10 cm.

Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

• ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
• na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
• s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.

4. Ochrana izolace základů

Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí. Hotovou hydroizolaci chráníme například betonovou mazaninou, nebo asfaltovým disperzním lepidlem. Vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev). Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Drenáž základů

V případě vysoké hladiny spodní vody je rovněž vhodné provést drenáž pod základy a kolem základů, abyste odvedli přebytečnou vodu pryč od konstrukce. S drenáží začněte ještě před realizací základových konstrukcí, výkop pro základy proveďte širší, abyste mohli zrealizovat drenáž hned vedle základů. Po vybetonování základů lože drenáže vyspádujte pro snazší odtok vody pomocí štěrku nebo betonové mazaniny, do které zatlačíte drenážní potrubí. Osaďte nopovou fólii, ochrannou geotextilii, vysypte jámu štěrkem a položte drenážní potrubí a zahrňte je vrstvou štěrku.

Tabulka: Aplikace vhodných asfaltových pásů

Nejčastější chyby při hydroizolaci základů

Při stavebních pracích dochází často k chybám, které mohou mít fatální následky:

• Nedostatečná příprava podkladu: Snižuje přilnavost a účinnost izolace.
• Špatně provedené spoje: Voda si vždy najde cestu nejslabším místem.
• Nepoužití ochranné vrstvy: Mechanické poškození izolace během zásypu je velmi časté.
• Nevhodný výběr materiálu: Každý typ izolace má své specifické použití.

Jak docílit maximální životnosti izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

• Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
  • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
  • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
  • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
• Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
• Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.

Doplním, že celý den bylo 5-8 stupňů a oblačno, aby se nám pásy nelámaly, byla celá kluba předtím daná v teple a pak válce před prací v autě, kde byl položený elektrický větrák, aby je držel v teplíčku.

Doporučené materiály a nástroje

Pro kvalitní hydroizolaci základů doporučujeme následující materiály:

• Bitumenové pásy s polyesterovou vložkou (např. Vedag, Icopal)
• Tekuté hydroizolace na bázi polymerů (např. Sika, Den Braven)
• HDPE fólie (např. Delta-MS, Platon)
• Bentonitové rohože (např. Voltex)
• Penetrační nátěry (např. DenBit, Izoban)

Nezapomeňte také na kvalitní nářadí: plynový hořák, válečky, štětce, nůž na fólie, svářečku na fólie a ochranné pomůcky.

Hydroizolace základů u rekonstrukcí

U starších staveb je často nutné provést dodatečnou hydroizolaci. Nejčastějšími postupy jsou:

• Podřezání zdiva a vložení nové izolace - náročná, ale účinná metoda.
• Injektáž zdiva - chemická metoda, kdy se do zdiva vstřikuje hydrofobní látka.
• Vnější izolace základů - odkrytí základů a aplikace nové izolace zvenčí.

U rekonstrukcí je důležité provést diagnostiku vlhkosti a zvolit vhodnou metodu podle rozsahu poškození. Bydlím ve starším RD umístěném částečně ve svahu (z jedné strany je terén asi 150 cm nad úrovní podlahy v suterénu, na protilehlé straně je terén již v úrovni podlahy suterénu). Nechal jsem si zpracovat několik nabídek sanačními firmami z okolí. I když v zásadě tyto práce provádějí podobně (a za podobnou cenu), přesto jsou v jejich technologických postupech určité rozdíly.

Výkop kolem objektu lze provést najednou, pokud tím nebude ohrožena statika stavby. K tomu by spíše nemělo dojít. Hotové vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev). Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Normy a legislativa

Hydroizolace základů se řídí několika technickými normami, například:

• ČSN 73 0600 - Ochrana staveb proti vlhkosti
• ČSN EN 13967 - Hydroizolační fólie
• ČSN 73 1901 - Zakládání staveb

Dodržování těchto norem je důležité nejen pro kvalitu stavby, ale i pro schválení stavebního povolení a pojištění nemovitosti.

tags: #izolace #zakladu #ipouu #informace

Oblíbené příspěvky:

• jak na zateplení střechy foukanou izolací
• Přečtěte si článek o kamnářském tmelu
• Moderní podlahové konstrukce
• Vše o mozaikové omítce
• Plastové žlaby pro elektroinstalace