Jak správně hasit asfaltovou lepenku: Kompletní průvodce

Asfaltová lepenka, známá také jako asfaltový pás, je ve stavebnictví hojně využívaný hydroizolační materiál. Pomáhá k dlouhé odolnosti a životnosti budov. Asfaltové pásy jsou osvědčeným řešením pro hydroizolaci staveb. Nacházejí využití zejména u spodních staveb jako ochrana před vodou a vlhkostí nebo jako hydroizolace použitá u střešních plášťů. S ohledem na silné zastoupení asfaltových pásů mezi hydroizolacemi vznikají současně různé modifikace a inovace složení pro ještě větší odolnost a ochranu vaší stavby.

Složení a Typy Asfaltových Pásů

Asfaltový pás je tradiční hydroizolační materiál na bázi asfaltu, který se zpravidla skládá z povrchové úpravy, výztužné vložky a krycí vrstvy. Je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Nejčastěji se skládá z nosné vložky, na kterou jsou aplikovány krycí asfaltové vrstvy. Spodní i vrchní krycí asfaltové vrstvy jsou ještě opatřeny vhodnou povrchovou úpravou.

Skladba asfaltového pásu:

• Nosná vložka
• Krycí asfaltové vrstvy
• Povrchová úprava

Funkce jednotlivých vrstev:

• Nosná vložka: určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.). Nosná vložka má velký význam a je důležitým rozhodujícím prvkem pro použití. Pásy s nasákavou vložkou jsou sice levnější, ale jejich vlastnosti umožňují pouze provizorní použití. Asfaltové pásy s nasákavou vložky totiž ve vlhkém prostředí hnijí a brzy se rozpadají. Nosná vložka bývá umístěna uprostřed tloušťky pásu a přenáší mechanické namáhání v tahu. Pro dosažení lepších vlastností se proto používají i kombinace různých typů nosných vložek. Propracovanější variantou pro kombinaci vlastností jsou tzv. spřažené nosné vložky.
• Krycí asfaltové vrstvy: určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb).
• Povrchové úpravy krycích vrstev: mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení). Původně byla horní povrchová úprava asfaltových pásů opatřena pouze pískováním, aby se zabránilo slepování pásů navinutých v roli. Asfaltový pás, který je určen na vrchní vrstvu střešních krytin, bývá opatřen horním břidličným posypem.

Typy nosných vložek:

• Ze skelné rohože: Cenově dostupnější asfaltové pásy, které ovšem mají nižší pevnost v tahu. Obecně jsou skelné materiály odolnější vůči ohni.
• Z kovové fólie: Výztužná vložka může být tvořena i tenkou kovovou fólií. Nejčastěji hliníkovou, ale lze se setkat i s měděnou nebo z nerezové oceli. Pro izolaci spodní stavby proti radonu nelze nikdy použít pouze asfaltový pás s hliníkovou vložkou.
• Ze syntetických vláken: Nejčastěji polyesterová syntetická vlákna jsou dnes užívané v řadě asfaltových pásů s vysokými parametry.
• Papírová nosná vložka: Asfaltový pás s papírovou nosnou vložkou se nepoužívá jako parozábrana pro střešní plášť.

Tloušťka Asfaltového Pásu

Tloušťka asfaltového pásu je další z významných parametrů při rozhodování. Asfaltový pás s tloušťkou do 2,5 mm s krycí vrstvou menší jak 1 mm se nepoužívá jako hlavní hydroizolační vrstva, ale spíše jako spodní vrstva souvrství. Asfaltový pás s tloušťkou okolo 4 až 5 mm s krycí vrstvou větší jak 1 m. Tyto asfaltové pásy mají nenasákavou nosnou vložku a běžně lze tento typ použít jako hlavní hydroizolační vrstvu plochých střech.

Modifikace Asfaltových Pásů

Hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltové krycí vrstvy jsou zejména v teplotních odolnostech. Z hlediska teplot se u asfaltového pásu sledují: ohyb (kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin), stálost (teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká) a bod měknutí (kdy krycí vrstva změkne).

Oxidované Asfaltové Pásy

Při vhánění kyslíku do surového asfaltu vzniká oxidovaný asfalt. Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Oxidované asfaltové pásy se vyznačují malou tažností za nízkých teplot a stárnutím křehnou. Mají také nízkou odolnost vůči UV záření. Montáž tohoto typu asfaltových pásů není možná za nízkých teplot pod +5 °C. Zkouška ohybu se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C. Pro výrobu je použit vysoce oxidovaný asfalt.

Čtěte také: Vlastnosti a použití HASIT 160 Fein - Kalkputz

Modifikované Asfaltové Pásy

Přidáním modifikátorů jako jsou vhodné elastomery (SBS) nebo plastomery (APP) do směsi asfaltu upraveného krátkou oxidací vzniká modifikovaný asfalt. Modifikované asfaltové pásy se vyznačují vyšší tažností, menším stékáním a bývají i odolnější vůči stárnutí. I s ohledem na záruky jednotlivých materiálů, by měla být orientace s důrazem na dlouhodobou funkčnost hydroizolace zaměřena na modifikované výrobky.

SBS Modifikované Asfaltové Pásy

Nejčastěji používaný elastomer pro modifikaci asfaltových pásů je takzvaný termoplastický kaučuk. Tyto pásy jsou obecně nejlepší volbou pro izolaci Vaší stavby a jsou vhodné pro střešní systémy a stejně tak pro izolaci spodní stavby. Jsou vhodné i pro náročné aplikace a jejich teplotní odolnost skvěle vyhovuje klimatickým podmínkám naší zeměpisné šířky. SBS modifikovaný asfaltový pás vykazuje právě díky modifikaci zlepšení v následujících vlastnostech: teplotní rozmezí použitelnosti pásu je pro použití v klimatických podmínkách ČR dostatečně široké, dobře se s ním pracuje i za nižších teplot (není tolik náchylný ke vzniku trhlin). Proto je vhodný např. jako izolace základů, sklepů a hydroizolaci plochých střech. Vysoká elasticita pásu umožňuje minimalizovat vzniklý otvor v pásu (má tendenci se zatahovat). Má vysokou průtažnost a skvělou přilnavost k podkladům. I SBS modifikovaný pás je nutné ochránit před UV zářením. K jejímu zajištění se používá posypová krycí vrstva (stejně jako u ostatních druhů pásů).

APP Modifikované Asfaltové Pásy

Asfaltové pásy s modifikací APP vznikají přidáním atakticky (amorfního) polypropylenu, který zvýší bod měknutí. Tyto pásy se vyznačují vynikající odolností vůči UV záření. Jedná se o tužší materiál, který je i odolnější vůči bodovému zatížení, ale nemá tak elastický charakter jako pásy SBS. Svými vlastnostmi jsou předurčeny pro použití v jižních státech a hydroizolaci střech s vyšším spádem.

Použití Asfaltových Pásů

Nejčastěji se s asfaltovými pásy setkáváme při izolaci plochých střech v hydroizolační, pojistné nebo parotěsné vrstvě. Také ve spodní konstrukci staveb nachází asfaltový pás široké uplatnění. Ať už jako izolace proti zemní vlhkosti, izolace proti radonu nebo tlakové či prosakující vodě. Asfaltové pásy lze také použít ve skladbách šikmých střech a podlah. Asfaltové pásy dle svého využití zajistí dokonalou hydroizolaci střechy i spodní stavby. Ochrání ji proti spodní vodě i nebezpečnému radonu z podloží.

Typy Asfaltových Pásů a Jejich Použití

Montáž Asfaltových Pásů

Asfaltové pásy jsou často dodávány ve formě rolí, což usnadňuje jejich instalaci. Asfaltové pásy se na základovou desku s aplikovanou penetrací pokládají tak, aby přesah izolace pásu přes okraj základové desky činil alespoň 300 mm.

Čtěte také: Podrobná recenze Hasit omítek

Příprava podkladu

Důležité je odstranit všechny ostré hrany, které by mohly asfaltový pás protrhnout a případné výtluky a díry v desce zapravit betonovou mazaninou. Takto připravený podklad je vhodné napenetrovat asfaltovým penetračním lakem. Ten se nanáší celoplošně kartáčem či válečkem dle technologického postupu uvedeného v technickém listu výrobku, nebo na jeho obalu.

Metody lepení asfaltových pásů

Možností jak lepit asfaltové pásy, je několik. Žádná ze tří obecně známých možností není univerzálně platným postupem, pro spojení všech typů pásů. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétní aplikaci a typu pásu.

1. Lepení asfaltových pásů natavením (svařování asfaltových pásů)

Lepení asfaltových pásů pomocí natavení se správně označuje jako svařování asfaltových pásů. Provádí se vhodným plynovým hořákem, který slouží k přiměřenému prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu. Použitý pás musí být přímo určený k natavení (disponovat dostatečně silnou vrstvou asfaltu). Asfaltový pás se plamenem dostatečně nataví tak, aby asfalt tekl a dokonale přilnul k podkladu.Pás vhodný pro svařování asfaltových pásů musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu. Předpokladem kvalitního spojení svařených asfaltových pásů jsou správné teploty materiálu i okolního prostředí: vyšší než +5 °C pro natavování oxidovaných asfaltových pásů, vyšší než 0 °C pro natavování modifikovaných asfaltových pásů. Při teplotách vyšších jak 30 °C hrozí u obou druhů pásů riziko poškození při manipulaci s pásy, nebo pohybem po nich. Plynovým hořákem odpovídající délky a velikosti izolatér dostatečně prohřeje vrchní vrstvu asfaltového pásu. Asfalt musí být správně roztaven, ale zároveň nesmí dojít k přehřátí nosné vložky pásu. Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem - takový spoj bude kvalitnější. Při svařování dejte pozor na nebezpečí bodového přehřátí PV (polyesterové rouno) vložek. To eliminujete výběrem správného hořáku o výkonu max. 70 kW. Tak je možné nahřívat ze vzdálenosti ≥50 cm plošně a nedochází k bodovému přehřátí. Pro opracování detailů je možné použít hořák 25 kW a nižší.

2. Lepení samolepicích asfaltových pásů

Lepení samolepicích asfaltových pásů umožňuje pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Je vhodné u konstrukčních prvků a v prostředích, která je třeba chránit před otevřeným plamenem. Použitý pás je vybaven samolepicí vrstvou, která je tvořena speciálním druhem asfaltu. I při lepení samolepicích asfaltových pásů je teplota konstrukce, materiálu a ovzduší klíčová. Dbejte, aby nebyla nižší, než 10 °C a zároveň vyšší než 30 °C. Samolepicí asfaltový pás se aplikuje na suchý podklad, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn. V případě silikátových, savých a plechových materiálů, musí být dostatečně ošetřen i penetračním nátěrem pod asfaltové pásy. Samotné lepení se provádí při současném odvíjení role a snímání ochranné silikonové folie a řádným zaválečkováním spojů (přesahů) přítlačným válečkem. V případě realizace více vrstev by měla maximální prodleva činit nejvýše jeden měsíc.

3. Lepení lepidlem na asfaltové pásy

Při lepení asfaltových pásů různými typy lepidel je bezpodmínečně nutné správně zvolit jak speciální lepidlo (k tomuto účelu musí být přímo určeno výrobcem lepidla, nebo výrobcem asfaltového pásu), tak pás kompatibilní s lepením (obvykle s jemným posypem, nebo textilií na spodní straně). Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu.

Čtěte také: Více o hnojivu Hasit

Přesahy a vrstvy

Příčné přesahy jednotlivých pásů jsou minimálně 100 mm, lépe 150 mm. Podélné přesahy pásů jsou minimálně 80 mm, lépe 100 mm. V případě, že je hydroizolaci nutné natavit ve dvou či více vrstvách, druhá vrstva hydroizolace se pokládá tak, aby její podélný okraj ležel v polovině šířky pásu ve vrstvě pod ní a její příčný okraj ležel alespoň o 300 mm od příčných spojů nižší vrstvy. Všechny pásy se pokládají v jednom směru, nekříží se a natavují se mezi sebou celoplošně.

Ochrana hydroizolace svislých stěn

Hydroizolace svislých stěn se nejčastěji chrání deskami z extrudovaného polystyrenu XPS. Ty také slouží jako tepelná izolace soklu a suterénu. Desky z polystyrenu XPS jsou nenasákavé a je možné je tedy zahrnout zeminou. Na podklad se pouze dočasně lepí, následně se přitíží zeminou. Polystyrenové desky se mechanicky nekotví! Dalším možným způsobem je zhotovit přizdívku z cihel plných pálených na maltu vápenocementovou, nebo hydroizolaci spodní stavby chránit nopovou fólií.

Pokládka asfaltových pásů v rozích a koutech

Správně položené asfaltové pásy v rozích a koutech spolurozhodují o životnosti a vodotěsnosti hydroizolace. Základem jsou kvalitní materiály a poctivé řemeslné zpracování.

Nároky na pokládání asfaltových pásů v rohu a v koutě:

• dostatečný přesah jednotlivých vrstev asfaltových pásů,
• promyšlené a kvalitně provedené nastřižení/řezání pásů,
• správné natavení asfaltové hmoty,
• vzhledové provedení odpovídající zbývajícím částem hydroizolace.

Jak položit asfaltové pásy v rohu:

1. Zesílení exponovaných míst rohu: K exponovaným místům patří kouty a rohy nadstřešních prvků. Souběh rovin zde vytváří místo, kde není možné docílit požadovaný 8 cm přesah pásů. Proto je nutné tato místa podložit k docílení potřebné těsnosti. Pro přípravu těchto prvků je vhodné použít poddajné a pružné materiály.
2. Pokládka pásu v ploše: Nezapomeňte vrstvy asfaltového pásu prohřát přiměřeně. Tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Přesahy mezi jednotlivými pásy je pro zvýšení kvality spojů vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem na asfaltové pásy.
3. Opracování detailů: Na položené ploše pásů si označíme linii přesahu. V té bude nutné (v případě použití asfaltových pásů s posypem) do asfaltu „utopit“ vrchní posypovou vrstvu. Před samotným navařováním si připravte přířezy pásů pro detail. Dle výšky střešního prvku se na šabloně mění pouze rozteč řezů. Po naměření a zpracování přířezů pro detaily „utopíme“ posyp spodního pásu pro kvalitní navaření přířezu. Pás mírně nahřejeme hořákem a posyp jemně zatlačíme do podkladu (pohladíme). Postupně natavujeme přířezy detailů (směrem odspodu nahoru). Mírné vytečení asfaltu (tzv. návalku) na spoji není chyba, ale naopak snadná kontrola předpokladu dobrého spoje. Při napojování jednotlivých přířezů detailů opět nezapomeneme na „utopení“ vrchní posypové vrstvy.

Jak položit asfaltové pásy v koutu (vnitřním rohu):

1. Zesílení exponovaných míst koutu: Stejně jako v případě rohu, i v koutu najdete místa, ve kterých není možné docílit požadovaného přesahu pásů. K docílení požadované těsnosti je podložíte podobně, jako v případě rohů.
2. Pokládka pásu v ploše: Kvalitně položte pásy v ploše, nezapomeňte na správné zásady pokládky.
3. Opracování detailů: Připravte si přířezy pásů pro detail, vyznačte linii přesahu a „utopte“ v ní vrchní posypovou vrstvu. Přířezy postupně natavuje (směrem odspodu nahoru) a v místě budoucího styku s dalším přířezem opět nezapomeňte „utopit“ vrchní posypovou vrstvu.

Životnost Asfaltových Pásů

Životnost asfaltového pásu je zcela závislá na typu krycí vrstvy, kvalitě výroby a správné aplikaci (pokládání svařování asfaltového pásu). Pohybovat se tak může v širokém rozsahu od 5 do 50 (a více) let.

Skladování a přeprava

Výrobek musí být při skladování chráněn proti mechanickému poškození, přímému slunečnímu záření a jiným zdrojům tepla. Pro zachování kvality je nutné skladovat nepoužitý asfaltový pás v suchu a chráněný před přímým slunečním světlem, aby nestárnul vlivem UV záření. Délka skladování samolepicích asfaltových pásů je s ohledem na životnost lepicí vrstvy omezena dle technické dokumentace výrobce (řádově na několik měsíců). Pásy musí být skladovány ve svislé poloze i po vyjmutí z paletového balení (s osou kolmo k podlaze). Při menším počtu kusů lze asfaltové pásy přepravovat v leže a po doručení pásy znovu umístit do svislé polohy.

Likvidace Asfaltové Lepenky

Asfaltová lepenka je stavební materiál, který se často používá pro izolaci střech a jiných konstrukcí. I když je to skvělý materiál pro střechy a izolaci, jeho likvidace může představovat závažný problém, protože obsahuje látky, které mohou být pro životní prostředí velmi škodlivé. Proto je důležité vědět, jak ji správně zlikvidovat.

Proč je likvidace asfaltové lepenky důležitá?

Nevhodné zacházení s asfaltovou lepenkou může způsobit škody životnímu prostředí. Asfaltová lepenka obsahuje škodlivé látky, které se při běžné likvidaci mohou dostat do půdy a vody, což je zásadní problém, který nelze ignorovat. Dopady nesprávného odstranění asfaltové lepenky mohou být velmi závažné a rozmanité. Asfaltová lepenka obsahuje látky, které mohou kontaminovat půdu a vodu, což může mít dalekosáhlé důsledky na zdraví rostlin, živočichů i lidí. Je důležité si uvědomit, že asfaltová lepenka obsahuje bitumen, který může být považován za nebezpečný odpad.

Kdy je odstranění starých asfaltových pásů nezbytné?

• Nevyhovující stav střešní konstrukce: V případech, kdy kromě opravy asfaltových pásů vyžaduje větší opravu i samotná střešní konstrukce.
• Nevyhovující stav původních asfaltových pásů: Původní pás po potřebných úpravách musí tvořit hladkou a dostatečně soudržnou plochu bez boulí. V řadě druhé nesmí pod žádnou z vrstev lepenek zůstat uzavřená voda.
• Přetížení střešní konstrukce: Pokud statické posouzení nedovolí položit na střechu nové pásy na staré, bude třeba staré vrstvy asfaltových pásů odstranit. Statické posouzení je nutné i v případě, že objevíte narušení nosné konstrukce houbou, plísní, nebo degradací materiálu.

Jak správně zlikvidovat asfaltovou lepenku?

Ačkoliv je v některých případech možné původní asfaltové pásy na střeše ponechat, je odstranění starých asfaltových pásů ze střechy v některých případech nevyhnutelné. Nejlepším řešením je obrátit se na specializované firmy, které se zabývají likvidací nebezpečného odpadu. Většina měst má vyhrazené místo pro odkládání nebezpečných odpadů, včetně asfaltové lepenky. V některých regionech existují i sběrné dny, kdy můžete bezplatně odevzdat tento materiál. Pokud máte větší množství lepenky, může se vyplatit najmout si specializovanou firmu, která se zabývá likvidací nebezpečného odpadu. Tím se zajistí, že s odpadem bude zacházeno profesionálně a podle příslušných ekologických norem.

Jak na odstranění starých asfaltových pásů?

Staré asfaltové pásy se ze střechy odstraňují mechanicky - strhnutím. Dobře poslouží nejrůznější pomocníci, jako jsou pajzry, špachtle a lámací nože. V místech, kde jsou původní asfaltové pásy natavené na beton či plechování nepoužívejte hořák, ani horkovzdušnou pistoli. Staré pásy je třeba odstraňovat při co nejnižší teplotě!

Seznam míst, kde můžete zlikvidovat asfaltovou lepenku:

• Najděte si nejbližší sběrný dvůr, kde se specializují na nebezpečné odpady.
• Obraťte se na odborné firmy, které se zabývají odvozem a likvidací stavebního odpadu.
• Sledujte akce a kampaně zaměřené na sběr nebezpečných odpadů.

Recyklace asfaltové lepenky

Jednou z nejefektivnějších metod, kterou doporučuje mnoho odborníků, je recyklace asfaltových lepenek. Některé společnosti se specializují na přetváření staré lepenky na nové produkty. V České republice se recykluje obyčejně do nových stavebních materiálů. Tento proces nejen snižuje množství odpadu, ale také šetří přírodní zdroje.

Výhody recyklace:

• Snížení ekologické stopy: Přechod na recyklaci šetří zdroje a energii.
• Úspora nákladů: Méně peněz na skládkování a více na udržitelné řešení.
• Podpora místní ekonomiky: Pomáhá místním firmám v oblasti recyklace a obnovy.

Třídění stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.

Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu. Starší typy asfaltových pásů nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Zjistěte si ve sběrném dvoře, jestli tento typ odpadu přijímají. Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest.

tags: #jak #hasit #asfaltovou #lepenku

Oblíbené příspěvky:

• Dokonalý lesk skleněných fasád s Kärcherem
• průvodce výběrem a aplikací bílého nátěru na dřevěná okna
• Pistole na PUR pěnu FESTA 38017
• Komplexní služby a stavební materiály od BigMat Čáslav
• Jak správně použít vyrovnávací tmel pod dřevo?