Mezikrokevní izolace a falcovaná krytina: Klíč k funkční a odolné střeše

Střecha je korunou domu, a její správný výběr a provedení je klíčové pro dlouhodobou funkčnost a komfort. V posledních letech stoupá v České republice obliba falcovaných plechových střešních krytin, které se vyznačují nízkou hmotností, dlouhou životností a odolností vůči povětrnostním vlivům. Tento článek se zaměří na vlastnosti falcovaných krytin, jejich správnou instalaci a především na důležitost a možnosti mezikrokevní izolace pro dosažení optimálních tepelněizolačních a akustických vlastností.

Vlastnosti plechových střešních krytin

Jedním z nejpoužívanějších materiálů pro střechy staveb komerčního i soukromého charakteru v současné době platí plechové střešní krytiny. Zásadním atributem plechové střešní krytiny je její nízká hmotnost, která dále ovlivňuje její vlastnosti i možnosti použití. Pro srovnání: metr čtvereční těžké taškové střechy váží průměrně 40 až 50 kilogramů, zatímco plechová krytina má na stejné ploše hmotnost jen 2,5 až 5 kilogramů v závislosti na použitém materiálu.

Výhody nízké hmotnosti

• Nízká hmotnost plechové krytiny může ovlivnit už vlastní návrh střešní konstrukce.
• Pro dosažení patřičné únosnosti může u některých staveb stačit subtilnější krov.
• „U novostaveb tak lze v některých případech snížit náklady na nosnou konstrukci střechy.
• V rámci rekonstrukcí starších domů zase nemusí být nutné kompletně předělávat krov.
• Pokud je ten současný stále v dobrém stavu, ale pro těžké střešní krytiny by už neměl dostatečnou únosnost, je možné instalovat novou plechovou krytinu bez nutnosti kompletní výměny stávajících nosných konstrukcí,“ uvádí Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM.
• Plechová krytina se obvykle vyrábí z materiálu, který nepřesahuje tloušťkou jeden milimetr, proto je například oproti klasickým taškám méně náročná na prostor, což přispívá ke snížení nákladů na dopravu, skladování i manipulaci.
• O to důležitější je ovšem kvalita použitých materiálů.
• I přes její často značné rozměry není nutné při realizaci používat těžkou techniku.
• S ohledem na členitost střešní plochy se tím vlastní pokládka urychluje.
• S tím souvisí často menší náročnost na práci, a tedy i náklady s ní spojené.
• Podle rozměrů krytiny obvykle bývá v ploše poměrně malé množství spojů, čímž se snižuje riziko případného zatékání.
• Krytinu proto lze instalovat i na střechy s velmi nízkým sklonem.
• Vzhledem k pevnosti zdrojových materiálů ji lze použít do míst, kde je nutné počítat s velkým zatížením větrem a sněhem.

Materiály a povrchové úpravy falcovaných krytin

Vlastnosti a odolnost plechové krytiny jsou dány v prvé řadě použitým materiálem. Jejím jádrem je plech nejčastěji z oceli nebo slitiny hliníku. „Ocelové krytiny jsou opatřeny vrstvou zinku a pasivační vrstvou, která je chrání před korozí a dalšími chemickými reakcemi. U obou materiálů se na vnější povrch poté nanese primer, který rovněž snižuje riziko chemické reakce a zvyšuje přilnavost následných vrstev. Na něj se z vrchní strany aplikuje konečná povrchová úprava, na té spodní obvykle plní funkci ochranného laku primer,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu.

Konkrétní složení jednotlivých vrstev se samozřejmě u různých výrobců může lišit, což významně ovlivní vlastnosti krytiny.

Typy plechů:

• Ocel - dosahuje vysoké pevnosti a odolnosti vůči mechanickému namáhání. Je ale náchylnější vůči korozi, proto musí být její povrch dostatečně ochráněn. Pro zajištění patřičné odolnosti musí být krytina opatřena dostatečnou vrstvou zinku a dalšími úpravami.
• Hliník - ve srovnání s ocelí se jedná o měkčí materiál, zároveň je ale výrazně odolnější vůči korozi a jinému chemickému působení. Díky tomu obecně dosahuje delší životnosti, ovšem je třeba počítat s o něco vyššími pořizovacími náklady.
• Titanzinek - velmi odolný a bezúdržbový materiál. Získá nejdříve černou patinu a potom zezelená.
• Měď - nejdražší typ plechu, který se po čase zbarví do zelena.

Povrchové úpravy:

Plechové krytiny bývají opatřeny širokou škálou povrchových úprav, které jejich vlastnosti a barevné provedení dále významně ovlivňují. Lze se setkat s hladkým i mírně strukturovaným povrchem. „Používají se například povrchové úpravy na bázi polyuretanu, které zajišťují vysokou odolnost proti chemickému působení a umožňují použití krytiny do velmi náročného prostředí se zvýšenou korozivitou,“ popisuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Setkat se lze i s povrchy na bázi polyesteru. Uplatní se v exteriérech i interiérech, kde je vyžadována standardní chemická odolnost a obvykle poskytují optimální poměr kvality a ceny.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Typy falcovaných krytin

Dobrá adaptabilita a tvárnost vstupní suroviny ve spojení s nízkou hmotností umožňuje vytvářet plechové střešní krytiny v široké škále rozměrů a tvarů. Vstupní materiál je na výrobní lince vyválcován a vylisován do požadovaného tvaru a upraven na konkrétní rozměr.

• Maloformátové krytiny - jsou ideální zejména na členité střešní plochy. Jednotlivé panely se vyrábí o šířce přibližně jednoho metru a v délce čítající maximálně dvě řady prolisů. Střecha se pak pokládá ze stále stejného panelu, který se na místě v případě potřeby patřičně tvarově upraví.
• Velkoformátové krytiny - představují vhodné řešení hlavně na jednoduché střechy. Jedná se o pásy materiálu o šířce kolem jednoho metru, délka může být až šest metrů. Krytina se vyrábí na míru konkrétní střechy, čímž se minimalizuje množství vzniklého odpadu. V ideálním případě obsáhne celou délku spádnice. Díky jejich rozměrům bývá vlastní pokládka výrazně urychlena.
• Falcované (drážkované) krytiny - jedná se o pásy plechu, které se přímo na stavbě tvarují a pomocí speciálních nástrojů falcují do sebe. V ploše tak vytváří charakteristickou stojatou nebo ležatou drážku. Alternativou jsou krytiny napodobující vzhled falcovaného plechu se stojatou drážkou. Falcovaná krytina je vhodná nejen pro střechy s malým sklonem (od 7° je dvojitá drážka naprosto spolehlivá), ale i pro střechy strmé se sklonem nad 45°. Falcovaná střecha je odolná povětrnostním podmínkám, a proto se hodí také do horských oblastí.

Životnost a záruka

U plechových krytin se i přes subtilnost materiálu očekává životnost čítající několik desítek let. Výrobci na tyto materiály uvádějí 40 až 70 let záruku. Pro spolehlivého výrobce by proto mělo být jeho vlastní odpovědností, zda dokáže parametry svých krytin dlouhodobě garantovat. Ověřuje se obvykle kvalita již použitých vstupních materiálů. V laboratoři se testuje, zda plech splňuje deklarované parametry, jako jsou tloušťka materiálu, síla ochranných vrstev a jejich jakost při tvarování. Doba záruky, stejně tak i životnost, se liší s ohledem na použitý materiál.

Přibližná životnost a záruka pro různé typy plechů:

Skladba střechy s falcovanou krytinou a mezikrokevní izolací

Správné typové navržení a dimenze jednotlivých komponentů střešní skladby je základním předpokladem fungující střechy. Před úvahou nad koncepcí střešního pláště pod falcovanou krytinu je třeba vzít v úvahu užití budovy, prostředí, které bude v budově běžné, ale také prostředí a povětrnostní podmínky ve kterých se celá budova nachází. V dobách minulých byl rozdíl teplot řešen půdním prostorem, kde byl vždy dostatečný prostor pro pozvolné vyrovnání teplot a nehrozil tak vznik kondenzované vody a následné škody, kterou tento jev může napáchat. Požadavkem současnosti jsou však zateplené, obytné půdní prostory.

Střešní krytina z falcovaného plechu se pokládá na celoplošný záklop z důvodu kotvení a pochůznosti krytiny. Pod bedněním je větraná mezera. Velikost mezery doporučují výrobci plechů z důvodu kondenzace vzdušné vlhkosti pod plechovou krytinou. Pokud bychom větranou mezeru neprovedli, docházelo by k pronikání kondenzátu do tepelné izolace vložené mezi krokve. Proto je nutná ochrana tepelné vláknité izolace pojistnou difúzně otevřenou hydroizolací.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Doporučená skladba střechy pro falcovanou krytinu s mezikrokevní izolací:

1. Sádrokarton - zpravidla bílý, tl. 12,5 mm, kotví se na nosný dřevěný rošt.
2. Parozábrana - fólie s velkým difúzním odporem, která zamezuje prostupu vodní páry z interiéru do konstrukce střechy, kde by mohla zkondenzovat a způsobit degradaci střešní konstrukce. Důležitou zásadou je utěsnění parotěsné zábrany na okrajích, u štítů apod.
3. Tepelná izolace (mezikrokevní) - pro zateplení střechy se nejčastěji používá minerální vata vložená mezi krokve a pod krokve do nosného dřevěného roštu. Obvykle aplikujeme izolace ze skla nebo čediče, které odolávají zvýšeným teplotám pod krytinou. Mezi krokve je lze tzv. „vecpat“ a utěsnit veškeré spáry. POZOR: Nezapomeňte brát izolaci s šířkou o pár centimetrů větší než je rozteč mezi krokvemi. Při vkládání izolace zajistěte, aby mezi deskami nevznikly žádné mezery.
4. Pojistná hydroizolace (doplňková hydroizolační vrstva) - standardní součást střechy - ta umožňuje propouštět vodní páry ze spodních vrstev a zároveň zabraňuje zpětnému zatékání případné zkondenzované vody.
5. Větraná vzduchová mezera - na výšku kontralatí. Aby byla funkce difuzní fólie podpořena a střecha fungovala jako tzv. "Studená střecha" je bezpodmínečně nutné zajistit pod samotnou krytinou cirkulaci vzduchu. U falcované plechové krytiny je to zejména důležité, protože možnost pasivního prostupu par, například přes spáry krytiny, je nulová. Tloušťka větrané mezery je proměnlivá, neměla by však klesnout pod 4 cm. U nižších sklonů musí být mezera vyšší, cca 8-15cm. Rovněž u dlouhých střech ve směru od okapu k hřebenu se musí mezera poměrně zvětšovat.
6. Bednění z prken nebo OSB desek - nad větraný prostor vymezený kontralatí příslušné výšky je kladen záklop prken, nebo jiných novodobých materiálů. Tradiční dřevěné prkna nebo fošny mají výhodu přirozené absorpce vody a její uvolňování v závislosti na klimatickém stavu v konstrukci. Minimální tloušťka bednění musí být 24 mm. Vlhkost dřeva pak max. 30%.
7. Separační vrstva - pokud falcovaná krytina leží přímo na dřevu, může se zde vlivem vzlínavosti držet voda. Strukturovaná dělící rohož udržuje plech 5 mm nad dřevem a kondenzovaná voda může odtéci. Tato vrstva zajišťuje mikroventilaci pod falcovanou krytinou a vlhkost ze střechy.
8. Falcovaná krytina - finální vrstva z ocelového, hliníkového, titanzinkového nebo měděného plechu.

Rizika a prevence kondenzace

Dalším zdrojem vlhkosti je interiérová vlhkost pronikající do studeného prostoru pod plechovou krytinou. Aby tepelná izolace plnila svou deklarovanou funkci, je třeba ji udržet v suchém stavu. Pokud se vlhkost do izolace dostane, musí se dostat z izolace ven. A k tomuto účelu je nutná funkce větrané mezery. Pro titanzinkové krytiny je větraná mezera pod bedněním vyšší než pro jiné krytiny a mezi titanzinkový plech a bednění se aplikuje strukturální rohož s pojistnou difúzní hydroizolací.

Odvětrání v hřebeni je složitým detailem a není také vždy estetickým řešením. Tento výše popsaný způsob se nejčastěji aplikuje v šikmých střechách s tepelnou izolací z minerálních izolací mezi krokvemi, popř. mezi a pod krokvemi. Zásadou je proto maximálně omezit přístup tepla do prostoru pod krytinou. V opačném případě hrozí nebezpečí ohřátí spodní strany plechové krytiny a následné odtání tenké vrstvy ležícího sněhu. Vzniklá voda pak stéká po sklonu střechy a namrzá na okapové hraně budovy, kde střecha již není zahřívána zespoda. Proti takovému jevu lze bojovat navržením a správnou pokládkou vhodné tepelné izolace. Rovněž odvětrání prostoru nad izolací je velmi důležité.

Nadkrokevní zateplení a PIR izolace

Zvyšování cen energií, zákonné předpisy a změny norem nás nutí navrhovat stále větší tloušťky tepelných izolací nebo aplikovat materiály s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi. Pro nízkoenergetický dům je minimální tloušťka tepelné izolace z minerální vlny (sklo, čedič) mezi a pod krokvemi 240 - 280 mm. Potom tloušťka střešního pláště nad 300 mm je příliš veliká, komplikuje se nám použití střešních oken a bezpečné provedení skládaných vrstev střechy. Zmenšování interiéru není žádoucí. Vhodnějším řešením je nadkrokevní zateplení.

Kromě známých tepelných izolací ze skla, čediče a polystyrénu zaznamenáváme dynamický nástup dalšího druhu tepelných izolací, tzv. PIR izolací. Výrobky z tvrdé polyuretanové pěny, které jsou druhou generací izolaci pod označením PUR. PIR izolace jsou nejslabší izolací nejlépe izolující, zdravotně nezávadnou s velmi nízkou nasákavostí. Tepelně izolační a technické vlastnosti PIR izolací umožnily řešit šikmé plechové střechy z falcované krytiny bez hřebenového větrání a větrací mezery pod bedněním.

Střešní konstrukce má minimální tloušťku se stejnými izolačními vlastnostmi, zjednodušily se rizika kombinací různých materiálů a spojů, odstranily se rizika při provádění prací a snížily se celkové náklady na realizaci střechy. Tato aplikace je možná výhradně u tepelně izolačních desek PIR opatřených oboustranně hliníkovým povrchem min. tl. 0,05 mm se spoji na ozub nebo P+D s nasákavostí do 1% a deklarací o dlouhodobé teplotní použitelnosti +90°C (teploty pod plechovou krytinou mohou dosahovat až +90°C). Pod plechovou krytinou musí být pojistná hydroizolace se strukturovanou rohoží o tl. min. 8 mm.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

Uvedená skladba je doporučovaným řešením pro titanzinkové krytiny v Německu, uváděna v publikacích společnosti Rheinzink „RHEINZINK ANWENDUNG IN DER ARCHITEKTUR" (2.aktualizované vydání) Kapitola: 3.2.10 a prakticky byla odzkoušena na mnoha stavbách v náročných klimatických podmínkách.

Tloušťka izolace šikmé střechy pro nízkoenergetickou stavbu puren PIR (Protect WLS 023, λ=0,023 W/m.K) 14 cm odpovídá tloušťce minerální izolace 26 cm (λ=0,040 W/m.K). Tvrdá, objemově stálá izolace odolává trvale teplotám +90°C s minimální nasákavostí. Izolační desky mají po obvodě zámek umožňující aplikaci v jedné vrstvě bez vlivu teplených mostů. Izolace PIR je dalším stupněm vývoje izolací PUR. PIR izolace při požáru nehoří, neodkapávají a nedýmí.

Akustika plechových střech

Otázka akustiky plechových střešních krytin je v přípravné fázi projektu velmi častým tématem konzultací a diskusí. „Hlučnost plechových střech je nejčastějším mýtem, s nímž jsou plechové střechy neprávem spojovány. Hluk u plechu jako materiálu je způsoben jeho vibracemi. Možnost vzniku vibrací (a tím i hluku) je zase způsobena okolními vlivy - zejména větrem (sáním či podfukováním), deštěm nebo kroupami. Správně zvolená profilace krytiny ve spojitosti s dobře zvolenou střešní skladbou zajistí dokonalou akustickou neprůzvučnost. Každý druh plechové krytiny - od profilovaných po falcované - má totiž své specifické vlastnosti a svůj unikátní způsob montáže, který řeší její odolnost mimo jiné i vůči působení větru,“ komentuje Petr Kulhavý, produktový manažer společnosti Lindab.

Když se návrh ještě spojí s precizní montáží, není žádný důvod, aby plech rezonoval a obtěžoval tak svým hlukem. U klasických falcovaných krytin pak zamezí vibracím již samotná instalace na celoplošný záklop, zajišťující dostatečné podepření volných ploch krytiny.

tags: #mezikrokecni #izolace #falcovana #krytiny #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat a položit bitumenový šindel
• Podrobněji o inovaci XPS Grey
• Praktické informace o dveřních pouzdrech
• jaké jsou zkušenosti se střešní krytinou Satjam
• Pytlované fasádní omítky: kompletní průvodce