Jak správně vysušit nové omítky a podlahy po rekonstrukci

Při rekonstrukci staršího domku se často potýkáme s nutností otlouct a znovu nahodit zdi, a také udělat nové podlahy, například z betonu. Nyní, když se dostáváme do fáze schnutí, je důležité vědět, jak tento proces správně řídit a případně urychlit, aby se předešlo budoucím problémům s vlhkostí a plísněmi.

Důležitost správného vysoušení

Správné vysoušení nových omítek a betonových podlah je klíčové pro dlouhou životnost stavby a zdravé vnitřní prostředí. Vlhkost se ve zdech a podlahách může držet dlouho, což vytváří ideální podmínky pro vznik plísní a poškození stavebních materiálů. Zkušenosti ukazují, že beton by měl schnout zhruba měsíc, než se na něj položí podlahová krytina. U silnějších vrstev betonu nebo při nepříznivých podmínkách může tento proces trvat i tři měsíce. Je však důležité si uvědomit, že to závisí na tloušťce vrstvy betonu a podmínkách schnutí.

Měření vlhkosti

Pro kontrolu vlhkosti je vhodné použít měřič vlhkosti. Profesionální firmy, které pokládají podlahy, často měří vlhkost každý týden, aby zajistily optimální podmínky pro pokládku. Bez urychlování může schnutí trvat déle. Například dlažba v koupelně se pokládala po necelém měsíci, zatímco plovoucí podlahy po dvou měsících. Firmy často doporučují delší dobu schnutí, aby se chránily.

Urychlení schnutí - ano či ne?

Někteří lidé se snaží schnutí urychlit, například pomocí stavebních vysoušečů. Nicméně, vysoušeče mohou být drahé na pronájem (i přes 5000 Kč na měsíc za nejmenší) a existuje riziko popraskání omítky nebo betonu v důsledku příliš rychlého vysychání. Úplně nejideálnější je, když se beton po zabetonování nechá vyschnout, pak se znovu zvlhčí a opět vysuší (čím víckrát, tím bude pevnější). Avšak na takový proces většinou není dostatek času, a v běžném domě to není tak nutné.

Větrání jako klíčový faktor

Nejúčinnější a nejbezpečnější metodou pro vysoušení je pravidelné a intenzivní větrání. Pokud se omítky a podlahy dělají v zimě, je to dilema. I když bude pod nulou, doporučuje se větrat alespoň ventilací. Je však důležité zvážit riziko zamrznutí a popraskání omítky. Stavební firmy často doporučují nechávat ventilaci otevřenou přes den i v noci, pokud teploty neklesnou pod -15 °C. Před spaním se doporučuje zavřít, topit a používat vysoušeč, a ráno opět vše otevřít. Topení v noci může pomoci udržet teplotu a podpořit schnutí.

Čtěte také: Jak na instalaci roštu

Při omítání zdí v interiéru je důležité dodržovat technologické přestávky. Mezi nahozením jádrové omítky a finální štukovou omítkou je nutné nechat hrubou omítku zcela zaschnout. Doporučuje se nechat jádrovou omítku zasychat až týden, v závislosti na teplotě a vlhkosti v prostředí. V suchém a teplém prostředí může stačit i jeden den. Nová omítka na staré omítce bude chráněna před popraskáním, pokud se použije zpevňovací síť - perlinka, která se připevňuje na zeď pomocí speciálního lepidla.

Příprava podkladu před omítáním

Před samotným omítáním je nezbytná důkladná příprava podkladu. Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Stejně tak je tomu v případě omítání staré, vlhké stěny. Vlhkost ve starých objektech je často způsobena chybějící nebo porušenou hydroizolací. Nejprve je tedy nutné použít sanační metody k odstranění příčiny vzlínání vlhkosti do stěny (např. podřezání stěn, tlaková chemická injektáž) a poté zdivo vysušit.

Opravy starých omítek

Máte-li na výběr ze dvou možností: buď starou omítku kompletně osekat a na zdivo nahodit omítkou novou, nebo omítku nanést přímo na původní. Někdy je vhodnější ponechat původní omítku na zdi a buďto ji pouze lokálně vyspravit, nebo na ni natáhnout novou vrstvu omítky. Pokud narazíte na poškozená místa, je potřeba nesoudržnou omítku nejprve odstranit v maximálně možném rozsahu, aby se zabránilo pozdějšímu možnému opadávání. Pro oškrabávání malby je nejlepší použít klasickou špachtli, ocelový kartáč nebo brusku či vrtačku s drátěným kartáčem. Malbu nikdy neoškrabávejte na sucho, ale vždy zeď důkladně namočte, nechte malbu nasáknout vodou. Před nanášením nové štukové omítky se doporučuje starou zeď napenetrovat a teprve po zaschnutí penetračního nátěru nanést štukovou omítku. Díky penetraci dosáhnete zpevnění a sjednocení nasákavosti podkladní omítky.

Příprava na omítání

Pokud se rozhodnete nanášet omítky svépomocí, je potřeba si dopředu připravit stavební materiál a nářadí. K omítání zdí je možné použít různé typy omítek, abyste zvolili tu správnou, je nutné, abyste věděli, jakou má daná zeď vlhkost. Na vlhké zdi není vhodné používat sádrové ani cementové omítky, které by mohly později opadávat. Na vlhké zdi je pak nejlepší použít pod štuk vápennou omítku.

Před nahozením jádrové omítky je potřeba umístit omítníky. Omítníky slouží k tomu, aby nahozená stěna byla opravdu rovná. Mohou být z různých materiálů, dříve dřevěné, dnes hliníkové. Připevňují se na zeď a musí být vyváženy vodováhou a olovnicí.

Čtěte také: Návod na pokládku mirelonu pod koberec

Nahození jádrové a finální omítky

Jádrovou neboli hrubou omítku můžete na stěnu nahazovat ručně nebo strojově. Při ručním nahazování nanášejte směs na zeď za pomoci zednické lžíce do tzv. terčů, a to od stropu směrem dolů. Následně ke stažení a zarovnání použijte stahovací lať nebo ještě lépe dlouhou vodováhu a stahujte omítku odspodu nahoru, následně pak také do stran. Lať nebo vodováhu přitom opírejte o omítníky. Následně sejměte omítníky a zarovnejte vzniklé spáry a jiné nerovnosti za pomoci zednického hladítka.

Konečně se dostáváte k poslední části, kterým je natažení fajnové omítky neboli štuku. Štuk se natahuje o síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zahlazuje se plstěným anebo pěnovým hladítkem za pomoci krouživých pohybů. Při práci pak používané hladítko stále namáčíme do vody, nebo kropíme stěnu.

Doporučení pro nábytek

Po dokončení omítek a podlah je důležité nechat stavbu pořádně vysušit, než do ní umístíte nábytek. Zejména u stěn, kde se vlhkost drží déle, je vhodné nedávat nábytek hned ke zdem. Doporučuje se ponechat alespoň 10 cm mezeru. Aspoň rok by si to mělo „sednout“ a pořádně vysušit. U horních skříněk v kuchyni nebo obývacím pokoji to nemusí být tak kritické, protože teplo jde nejvíce nahoru, a tak se tam vysuší nejdříve.

Nezapomeňte, že omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik. Pokud omítáte zeď poprvé, jistě se vám to jen tak nepodaří, ale po pár metrech to půjde o něco lépe. Omítání stěn může být prováděno pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla +35 °C.

Čtěte také: Jak správně vést svody hromosvodu

tags: #jak #spravne #vysusit #nove #omitky

Oblíbené příspěvky:

• jak vybrat venkovní lišty na Audi A6 C4
• Komplexní přehled dvousložkových tmelů
• Koupelny Blansko od SIKO: Inspirace a realizace
• Zateplení soklu, základů a drenážní systém
• Katalog informací o vinylových podlahách