Komplexní zateplení soklu a základů včetně drenáže

V dnešní době je kladen stále větší důraz na energetickou úspornost staveb. Kromě zateplení stěn, podlah nebo střechy a použití kvalitních oken je ale při stavbě domu nutné dbát i na další detaily. Mezi ně patří například sokl, tedy místo, v němž se stěna budovy napojuje na terén. Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům.

Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k výraznému omezení kondenzace v místech napojení základu na zdivo, zamezí se prolínání vlhkosti do vyšších částí nad terénem. Zateplené základy domu šetří peníze za energie vynaložené na vytápění a zvyšují teplotní komfort. Důležité je také, že tepelná izolace zabrání vzniku plísní. Když není sokl dostatečně zateplený, dochází v něm ke vzniku takzvaných lineárních tepelných mostů. Většina tepla z domu pak touto nezateplenou konstrukcí uteče i v případě kvalitního zateplení domu v nadzemní části. Díky izolaci soklu můžeme zamezit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Další z výhod představuje zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn, a tím i snížení rizika vzniku plísní. Ty vznikají při nízké vnitřní povrchové teplotě, která se dostane pod teplotu rosného bodu. Jelikož se vnějším zateplením zdivo ochrání před nízkými teplotami, teplotní rozdíly ve zdivu jsou minimální a ke vzniku plísní pak nedochází.

Požadavky na sokl a materiály pro zateplení základů

Na vlastnosti soklu, který je obvykle z betonu či železobetonu, je třeba dávat pozor hned v několika oblastech. Měl by být dostatečně pevný i odolný vůči působení vody, mrazu či agresivního prostředí rozpuštěných solí, a také by měl jít snadno mechanicky očistit. V dnešní době má sokl běžně hydroizolaci a drenáž zajišťující odvod vody. Tudíž se od soklu vyžaduje dostatečná pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, působení proti mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí.

Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží. Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu.

• XPS (extrudovaný polystyren) - jedná se o tepelně izolační desky odolné vůči vodě a zemině.
• Perimetrická izolace - pro sokl je ideální volbou nenasákavá izolace, která se vyrábí z inovativního růžového polystyrenu a splňuje tak požadavky i pro energeticky úsporné stavby. Každá deska perimetrické izolace má z obou stran vaflovou povrchovou strukturu, která napomáhá lepší soudržnosti lepidel a tmelů.

Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost. Zateplení soklu za pomoci perimetrické izolace také nabízí možnost čištění tlakovou vodou. Aby nedocházelo k degradaci materiálu, tento tepelný izolant na soklu je z vnější strany třeba ochránit před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy.

Čtěte také: Jak montovat palubky na polystyren?

Hloubka zateplení a nezámrzná hloubka

Samotná výška zateplení soklu závisí na umístění objektu vůči okolnímu terénu. Výška zateplení soklu by měla být minimálně 30 centimetrů nad budoucím okolním terénem. Do této výšky by měl být použit nejen soklový polystyren, ale také svislá hydroizolace kolem stavby. Soklová část musí být ale minimálně 30 centimetrů nad terénem a poté přechází do zateplení fasády. Naopak pod terénem musí dosahovat až do tzv. nezámrzné hloubky, tedy místa, v němž teplota v zimním období neklesne pod 0 °C.

Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Je třeba se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak se zajistí, že skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny je nenaruší. Obvykle to odpovídá zhruba 80 centimetrům pod úrovní terénu. Ideální je, pokud se zateplení soklu řeší komplexně už při samotné stavbě. Je ale možné ho provést i dodatečně.

Způsob založení stavby

Založení samotné stavby domu je jednou z nejdůležitějších částí celé stavby. Většina staveb (obzvláště rodinné domy) jsou založeny na betonových pasech. Základová rýha je vykopána bagrem a následně vylita betonem. V případě složitějších základových podmínek, např. neúnosné půdy (např. jíly, navážky, apod.), se používají základové desky či základové rošty (taková deska je únosná po celé ploše). Tyto základové desky mohou být zespodu zatepleny pomocí extrudovaného polystyrenu nebo pěnoskla.

Postup zateplení soklu

Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Základem je výběr kvalitního materiálu s vhodnou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu.

Lepení a kotvení

V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Pro celoplošná lepení se používají například speciální lepidla. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek.

Čtěte také: Jak zateplit strop mezi trámy?

Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci.

Základní vrstva a povrchová úprava

Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje minimálně 30 cm nad budoucím okolním terénem. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou tzv. pancéřovou síťovinu.

Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kamene. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene.

Tabulka: Vhodné materiály pro zateplení základů a soklu

Čtěte také: Postup zateplení pod palubky

tags: #zatepleni #soklu #a #zakladu #vcetne #drenaze

Oblíbené příspěvky:

• průvodce výběrem asfaltových střešních krytin
• Průvodce výběrem jednoručních svěrek
• Průvodce spárovacími hmotami na dlažbu
• Funkčnost a design dekoračních obkladových pruhů
• Průvodce izolačními fóliemi