Asfaltové střešní pásy a šindele: Komplexní průvodce

Asfaltové pásy na střechu jsou oblíbené pro skvělý poměr cena/výkon, jednoduchou a rychlou pokládku i příznivou cenu. Jsou nejznámějším materiálem používaným pro hydroizolace a střešní krytiny. Asfaltové střešní krytiny získaly svou oblíbenost dlouholetou odolností, kvalitou, snadnou a rychlou instalací a v neposlední řadě estetikou. Slouží jako ochrana stavby před vlhkostí a vodou, která je v tomto oboru největším strašákem. Vyrábějí se z asfaltu s přísadami, které zvyšují jeho odolnost a pružnost. Dalším parametrem, který rozhoduje o vlastnostech asfaltového pásu, je použitá nosná vložka. Technologií výroby a kombinací výztužných vložek je mnoho, proto existuje i široká škála typů asfaltových pásů.

Výhody a nevýhody asfaltových střešních pásů

Výhody:

• rychlá aplikace
• cenová dostupnost
• skvělý poměr cena/výkon
• ohebnost - flexibilita pásu při zpracování

Nevýhody:

• v oblasti povlakových krytin vyšší hmotnost
• horší manipulace

Základní rozdělení asfaltových pásů na střechy

Základní dělení je na oxidované a modifikované asfaltové pásy. Asfaltové střešní pásy jsou lehkou střešní krytinou, kterou nejčastěji využijete na střechách plochých (sklon 1° až 5°) a mírných (sklon 3° až 10°). Jejich vlastnosti ovšem umožňují i použití na střechách šikmých (sklon 5° až 45°) a dokonce i strmých (více než 45°). Ve všech případech nezávisle na sklonu platí, že je třeba asfaltový pás vhodně vybrat a dodržet správnou technologii pokládky.

Oxidované asfaltové střešní pásy

Oxidované pásy se používají spíše na opravy nebo jako parozábrany. Pro svoje charakteristické vlastnosti (nejsou elastické a v porovnání s modifikovanými pásy vykazují nižší teplotní stálost) se na střechách používají v podkladní vrstvě, nebo pro provizorní zakrytí. Aplikují se natavením, nebo mechanickým kotvením.

Modifikované střešní asfaltové pásy

Modifikované pásy hrají na střechách prim. Používají se v obou vrstvách, jak v té podkladní, tak v té vrchní. Jsou odolnější na rozdíly teplot i UV záření. V ČR se nejvíce používá modifikace SBS, ale můžeme se také setkat s poměrně novou modifikací typu ALPA nebo s pásy typu APP.

• Ve finální vrstvě střechy se používá modifikovaný SBS asfaltový pás s břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření. Ochrana proti UV je zásadní pro zajištění životnosti SBS modifikovaného asfaltového pásu.
• Modifikované asfaltové pásy APP jsou proti UV záření odolnější a lze je zakoupit i používat bez této posypové vrstvy.

Samolepicí asfaltové pásy na střechu

Většina asfaltových střešních pásů se obvykle natavuje k sobě, nebo k podkladní vrstvě pomocí hořáku, či proudu horkého vzduchu. Existují ovšem i moderní samolepicí provedení, kde se bez natavování asfaltových pásů zcela obejdete. Pokládka samolepicích asfaltových pásů je pohodlnější i rychlejší (a to až 6x, oproti „klasickým“ natavovacím pásům).

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Jejich specifikem je aplikace na podklady nevhodné k natavení, např. na tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, na lakované konstrukce, nebo v detailech ukončení hydroizolací u prosklených ploch, oken, světlíků. Samolepicí schopnost asfaltového pásu netvoří žádné lepidlo, ale „pouze“ speciální druh asfaltu, jehož složení je přísně střeženým tajemstvím každého výrobce.

Mají široké použití, např.:

• charFIX® ELAST COOL - speciálně vyvinutá střešní krytina na zahradní domky, altány, pergoly a garáže.
• charFIX® ELAST G 30 - podkladní asfaltový pás pro vícevrstvé střešní systémy.
• charFIX® ELAST AL 25 - parozábrana.

Střešní asfaltové šindele

Střešní asfaltový šindel najdete na střechách v Kanadě, a hlavně v USA, kde jsou nejpoužívanější střešní krytinou a s úspěchem se vyrábí již více než 100 let. Lidově je proto označován jako kanadský šindel. Jedná se vlastně o šablony různých tvarů (bobrovka, delta, obdélník, hexagonal), strojově vysekané z asfaltového střešního pásu, které se pokládají na sebe. Pokud dodržíte správný postup pokládky, hotová střešní krytina odolává silnému větru, tedy do 12 m/s.

Životnost této střechy vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.

Nosný podklad a zateplení střechy

Asfaltové střešní pásy vyžadují kvalitně připravený podklad. Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

• Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu. Beton je třeba vždy penetrovat asfaltovým penetračním lakem.
• Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy. Na polystyren se používají samolepicí pásy.
• Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví. Na dřevěné bednění z požárního hlediska nelze pásy natavovat přímo, proto se používají pod natavovanou skladbu celoplošně přibité separační pásy.
• Trapézový plech: Podkladem může být i trapézový plech, jenž se rovněž penetruje pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.

Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana.

Životnost a údržba asfaltových střešních pásů

Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic, jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost. Vybírejte vždy pásy s nosnými vložkami z nenasákavých materiálů, jako je například netkaná skelná textilie a také hlídejte její gramáž. Nosná vložka a její gramáž (váha) určuje kategorii asfaltového pásu.

V minulosti u asfaltových střešních pásů některých výrobců docházelo v průběhu času ke ztrácení minerálního posypu - „plešatění“. Renomovaným výrobcům, jako je např. český výrobce asfaltových pásů Charvát a.s., se tento defekt neděje, neboť posyp je v průběhu výroby do asfaltové hmoty dostatečně zaválcován. Investor by měl věnovat také pozornost původu asfaltových pásů, aby měl jistotu, že se nesetká s touto nepříjemností. U asfaltové střechy při normálních klimatických podmínkách zřídka kdy dojde k nenadálému problému, který musí být řešen rekonstrukcí.

Způsoby montáže asfaltových pásů

Nejběžnějším způsobem zpracování pásů je celoplošné nebo bodové natavování. Pásy určené k natavení se označují jako typ S (svařitelné). Jde většinou o natavované pásy tloušťky 5 mm, resp. min. 4,0 mm, zcela výjimečně pak pásy 3,5 mm. Na vodotěsnost (nejdůležitější vlastnost asfaltových pásů) má vliv kvalita natavení běžného podélného přesahu, který by měl být až 12 cm.

Další způsoby zpracování jsou mechanické kotvení v přesahu talířovými nebo teleskopickými kotvami se zvětšeným přesahem rovněž 12 cm. Moderní jsou samolepicí pásy s celoplošně lepenou spodní stranou a podélným samolepicím proužkem o šířce 8 cm přesahu svrchu. Novinkou jsou kombinované samolepicí pásy, které mají zvětšený 12 cm přesah se samolepicí oblastí o šířce 4 cm, zamezující prošlehnutí plamene např. na dřevěné bednění a natavovaný přesah o šířce 8 cm zajišťující vyšší kvalitu u nataveného spoje pro vodotěsnost. Již méně se používají metody montáže pokládkou do horkého asfaltu, či lepením studeným asfaltovým lepidlem. U provozních střech a nadzemních základů se natavují kvalitně spoje a pás je přitížen vrstvami skladby střechy nebo podlahy.

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

Separační pásy typu R o tloušťce 2 - 3 mm se celoplošně přibíjí lepenkovými hřebíky. Nepočítají se však do počtu vrstev hydroizolační vodotěsné skladby.

Sklon střechy a volba pásů

Jedním z nejdůležitějších parametrů povlakových krytin střech je sklon střechy. Plochá střecha má sklon od 1°(1,75%) do 5°(8,75%) a šikmou střechou můžeme označit střechu se sklonem od 5° do 45°(100%). U sklonu nad 45° jde o střechu strmou - zde je třeba sklon pro využití asfaltových pásů jinak omezit.

Tabulka 1: Doporučené použití asfaltových pásů dle sklonu střechy

Dalším požadavkem je velikost střechy. U střech nad 50 m2 se již vyžadují kombinace technologií pokládky, kde může být použita natavovaná nebo lepená varianta (např. s nízkoexpanzními polyuretanovými lepidly a se samolepicími pásy), která je dále kombinována s kotvením (s talířovými nebo teleskopickými kotvami).

Volba pásů samotných skýtá hned několik variant. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií.

Investor preferující spolehlivost a trvanlivost řešení střešní skladby si může vybrat vysoce kvalitní hydroizolace plochých střech s použitím výhradně modifikovaných asfaltových pásů Elastodek, Sklodek typu special s dlouholetou 10-letou zárukou. Pokud je preferováno cenově dostupnější řešení, lze volit pásy se 7-letou zárukou Elastodek, Sklodek typu medium resp. standard, místo pásů 5 mm jsou použity natavitelné pásy s nejnižší tloušťkou pásu min. 4 mm. Pokud je požadováno cenově nejdostupnější řešení, pak lze volit podkladní pás oxidovaný jen s až 3-letou zárukou, ale vždy velmi pevný - např. typu Sklobit 40 mineral. U použití vrchního pásu doporučujeme volit vždy výše uvedený modifikovaný pás typu Elastodek nebo Sklodek 40 standard dekor. Použití pásů s hadrovou nosnou vložkou typu IPA je sice zastaralé, ale omezeně možné pro objekty s dočasnou funkcí (garáž, pergola, kůlna, přístřešek), kde se volí pásy se skleněnou rohoží typu Bitagit.

Vytvoření rohu asfaltové střechy

Následující pracovní kroky popisují vytvoření rohu. Způsob kladení pásů je možné snadno využít u obdobných detailů.

Základní požadavky na opracování rohu jsou:

• žádná perforace pásů v oblasti rohů
• zajištění dostatečného přesahu všech pásů
• vzhledově odpovídající provedení prací
• minimalizace počtu konstrukčních míst umožňujících uplatnění nepříznivých účinků větru a počasí

1. Pracovní krok - provedení parozábrany

Ze dvou čtvercových přířezů asfaltového neposypaného pásu se vytvoří rohový prvek. Čtverce se nařežou, vytvoří se záhyby a potom, jeden po druhém se celoplošně nataví na dříve položené pásy ALU-VILLATHERM. Nejprve se nataví menší čtvercový prvek na střešní rovinu a jeho čtvrtý upravený roh se nataví na stěny atiky. Potom se osadí a postupně nataví na stěny atiky a na rovinu střechy druhý větší prvek připravený z naříznutého čtverce. Nutný vzájemný přesah obou čtverců o 8 cm. V praxi se často oba čtvercové prvky napřed spojí a dále se používají už jako jediný díl. Na svislé stěny se nataví přířezy pásů v pruzích. V oblasti rohu se provede natavení přířezu pásu bez posypu šířky nejméně 20 cm.

2. Pracovní krok - aplikace tepelné izolace a podkladního pásu

Krátkým ožehnutím THERM pruhů na horním povrchu parozábrany ALU-VILLATHERM snadno teplem aktivujeme vrstvu samolepicího asfaltu a deska tepelné izolace z EPS se přiklopením k THERM pruhům přilepí k podkladu. Ve vodorovné ploše provedeme pokládku podkladního samolepicího pásu (alternativně pokládku tepelně izolačního dílce s nakašírovaným pásem). Náběhové klíny z minerálních vláken se zafixují ožehnutím asfaltového pásu. Z podkladního pásu připravíme rohový díl ze dvou přířezů nejméně 20 cm širokých, ze kterých provedeme roh. Spodní přířez se nataví na svislé stěny a na vodorovnou část spodního pásu. V oblasti klínů nesmí být tento přířez nataven. Horní přířez se potom nataví na svislé roviny a s přesahem na spodní přířez.

3. Pracovní krok - aplikace podkladního pásu na svislou plochu

Podkladní pás se položí s přesahem 8 cm na obou stranách vytvarovaného rohového prvku. V oblasti rohu atiky zůstanou 2 cm volné! V oblasti rohů se přířez pásu vystřihne a zaoblí. V rozsahu klínů zůstane volná, nenatavená oblast. V případě použití samolepicích pásů na svislých plochách, doporučujeme pásy fixovat systémovými kotevními prvky - min. 3 ks/m2.

4. Pracovní krok - provedení vrchního pásu

Vrchní pás se v celé ploše nataví k přední hraně klínu. Vytvarování rohového prvku se provede ze dvou přířezů s hrubozrnným posypem. Přířezy pásů se vytvoří stejně, jak již bylo popsáno ve druhém pracovním kroku. Horní přířez asfaltového pásu se překlopí cca o 5 cm na korunu atiky, nataví se a přitiskne.

5. Pracovní krok - přířezy vrchního pásu

Přířezy vrchního pásu s hrubozrnným posypem se v celé ploše nataví s přesahem 8 cm na rohový přířez. Připevní se hřebíky na čelní plochu fošny atiky. V oblasti rohu se přířezy zaoblí.

6. Pracovní krok - montáž oplechování atiky

Pro překrytí koutů atiky se použijí vždy samostatně vytvarované a potom natavené přířezy. Oplechování atiky musí mít sklon do plochy střechy min. 5% (3°). Bitumenový návalek, který vyteče při natavování vrchních pásů lze opatřit posypem z drcené břidlice. Návalky širší než 1 cm musí být vždy posypány.

Ploché střechy a jejich specifika

Ploché střechy se dnes řeší pásy s dilatační schopností, které se vyrábí s kaučukem a s nosnou polyesterovou vložkou, aby byly schopné zachytit rozdíly ranních a odpoledních teplot v různých ročních obdobích; dále s UV ochranou povrchu - vrstvou tvořenou hrubozrnnými přírodními nebo barvenými břidličnými posypy. Pokud má pás uvedené vlastnosti, pak skladbu ploché střechy dnes řadíme mezi méně problémové než skladbu střechy šikmé. Vždy je třeba, kromě správné volby hydroizolační skladby, řešit kvalifikovaně detaily (atika, vytažení na stěnu, vtok nebo okap, závětrná lišta, dilatační mezera, světlík apod.).

Ploché střechy se dnes řeší pásy s dilatační schopností, které se vyrábí s kaučukem a s nosnou polyesterovou vložkou, aby byly schopné zachytit rozdíly ranních a odpoledních teplot v různých ročních obdobích; dále s UV ochranou povrchu - vrstvou tvořenou hrubozrnnými přírodními nebo barvenými břidličnými posypy. Pokud má pás uvedené vlastnosti, pak skladbu ploché střechy dnes řadíme mezi méně problémové než skladbu střechy šikmé. Vždy je třeba, kromě správné volby hydroizolační skladby, řešit kvalifikovaně detaily (atika, vytažení na stěnu, vtok nebo okap, závětrná lišta, dilatační mezera, světlík apod.).

Asfaltové hydroizolace patří mezi vyzkoušená řešení ochrany objektů a řadíme je do skupiny povlakových hydroizolací (tj. izolací vodotěsných, které mohou být použity od velmi malého požadovaného sklonu). U asfaltových pásů je požadován pro ploché střechy min. sklon 1°. Ploché střechy se dnes řeší pásy s dilatační schopností, které se vyrábí s kaučukem a s nosnou polyesterovou vložkou, aby byly schopné zachytit rozdíly ranních a odpoledních teplot v různých ročních obdobích; dále s UV ochranou povrchu - vrstvou tvořenou hrubozrnnými přírodními nebo barvenými břidličnými posypy.

Rozlišují se nejčastěji jednoplášťové střechy a dále dvouplášťové střechy. Pod krytinou nad tepelnou izolací má dvouplášťová střecha větranou mezeru předepsaných rozměrů. Tato mezera zajišťuje větrání vstupními a výstupními otvory tzv. „komínovým způsobem“. Tato skladba je pochopitelně cenově náročnější, ale empiricky je ověřeno, že uvedený systém „dýchání“ prodlužuje životnost střešní skladby o několik desítek procent.

Mechanické a tepelné namáhání ploché střechy

Na hydroizolaci střechy působí mechanická zatížení. Norma DIN 18531 je rozděluje do dvou stupňů. Stupeň I zahrnuje vysoké mechanické namáhání. Skládá se z těchto faktorů:

• Extenzivní zelená střecha
• Použití měkkých tepelněizolačních materiálů
• Namáhání způsobené typem upevnění hydroizolace střechy
• Bednění ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva jako podklad pro hydroizolaci
• Nosná konstrukce z ocelových profilů

Stupeň II shrnuje mechanická namáhání. Platí, pokud neplatí stupeň I.

Aby rázová zatížení nepoškodila plochou střechu, je nutné zajistit zvýšenou odolnost proti protržení. Za tím účelem se provádí zkouška podle EN 12691. Zkouška zkoumá odolnost asfaltových, plastových a pryžových pásů proti nárazovému zatížení.

Tepelné zatížení plochých střech zahrnuje různé povětrnostní vlivy. Patří mezi ně atmosférický kyslík, srážky, sluneční záření a kolísání teploty. DIN 18531 rozděluje tepelné zatížení do dvou stupňů. Stupeň A zahrnuje situace, kdy je materiál přímo vystaven povětrnostním vlivům nebo je povrch jen mírně chráněn. Pokud je hydroizolace střechy chráněna proti silnému zahřívání a kolísání teplot, vzniká mírné tepelné zatížení. V zimě jsou volně položené střešní hydroizolační pásy náchylné k poškození. Rozdíly teplot vytvářejí tahové síly, které namáhají upevňovací body a místa spojů. Kromě toho musí mít izolační materiál pro ploché střechy odolnost proti krupobití nejméně 25 m/s. V zimě může sníh poškodit volně položené hydroizolační pásy. Kolísání teplot také způsobuje tahové síly na materiál.

Ekologický aspekt hydroizolace ploché střechy

Při hydroizolaci střechy dbejte na vhodnost pro životní prostředí. Před nákupem izolačních pásů si zjistěte informace o přepravě a výrobě. Vyberte si materiál, který je vyroben způsobem šetrným k životnímu prostředí. Materiál by měl být odolný proti hydrolýze, což zvyšuje jeho životnost. Měli byste také používat trvanlivé, recyklovatelné stavební materiály s minimem škodlivých látek. V některých případech mohou výrobci materiálů prokázat, že jejich výrobky byly testovány z ekologického hlediska nezávislými institucemi. To vám může usnadnit výběr materiálu šetrného k životnímu prostředí.

Alternativní hydroizolační materiály pro ploché střechy

Plastové střešní pásy

Alternativou k asfaltu je plastová fólie. Pokládá se v jedné vrstvě. Je uložena volně na ochranné plastové netkané podložce. Plastové fólie lze také lepit v pásech nebo bodově. Plastová izolace šetří čas i materiál. Pásy se vyrábějí z PVC nebo EPDM. Obvykle mají tloušťku 1,5 mm až 3 mm.

Hydroizolační pásy z EPDM pro ploché střechy

S izolačními pásy z EPDM kaučuku (ethylen-propylen-dienový monomer) lze dosáhnout vysoce kvalitní hydroizolace. Pásy jsou k dostání jako prefabrikované plachty. Plachty z EPDM jsou pružné a lze je natáhnout na několikanásobek jejich původní velikosti. Při izolaci pomocí EPDM nemusíte téměř řešit švy. Máte tak méně potenciálních netěsných míst. Další výhody jsou:

• Dlouhá životnost přes 50 let
• Odolný vůči UV záření, ozónu a mnoha chemikáliím
• Rychlé zpracování bez tepelného působení na zateplovací materiál
• Lehčí než asfaltové pásy, vhodný pro lehké konstrukce hal

Tekutá bitumenová hydroizolace plochých střech

Bitumenem lze střechu dokonale utěsnit. Tím se zabrání pronikání vlhkosti. Další variantou hydroizolace plochých střech je tekutá bitumenová hydroizolace plochých střech. Tu vylijete v tekuté formě a poté do ní vtlačíte netkanou textilii jako armování. Postup několikrát zopakujte. Výhodou je, že nevznikají žádné švy. Tekutý bitumen je ideální pro začlenění složitých nástaveb. Patří mezi ně prostupy, světlíky a střešní vpusti. Materiál se přizpůsobí konturám. Nepotřebujete žádné mechanické upevnění na horním okraji spojů.

Hydroizolace plochých střech tekutým plastem

K hydroizolaci je vhodný také tekutý plast. K tomu použijte jednosložkové tekuté plasty. Zpracujte materiál pomocí netkané fólie. Existují také tekuté plasty s vlákny pro vyztužení. Těmi izolujte obtížná místa. Pro přípravu vysušte podklad a očistěte jej od mastnoty, oleje a prachu.

Rekonstrukce střechy

Velmi často je nutno řešit rekonstrukci střechy. V takovém případě je třeba původní vrstvy skladby odborně prohlédnout - většinou se provádí sondy do střešního pláště. Provádí se kontrola nosné vrstvy, tepelně izolační vrstvy, posuzují se možnosti odstranění proláklin a výdutí, dále kontrola možnosti natavení na stávající vrstvy (nutnost mechanického odstranění nátěrů) nebo nutnost provedení mezivrstev např. z polystyrenu, kde se použijí kotvené nebo samolepicí systémy. Rozhodnutí o rekonstrukci předchází odborné zhodnocení prohlídky, po kterém se určí, zda je nutné rekonstruovat nebo není jen třeba provést údržbu či částečnou lokální opravu střešního pláště.

Střecha s požárním atestem

Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby.

Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.

Prostupy střešní hydroizolací

Trubky, podpěry zábradlí, komíny a systémy ochrany před bleskem zpravidla prostupují střešní hydroizolací. To představuje slabé místo vaší střechy. Pokud se nelze vyhnout prostupu, použijte těsnicí manžety, tekuté izolace, lepicí příruby nebo upínací příruby.

tags: #strecha #asfaltove #ctvrece

Oblíbené příspěvky:

• Vše o izolaci sádrokartonových desek
• více o systému LINITHERM PGV
• vlastnosti a použití akrylového tmelu Berner
• vše o brusných pásech na beton
• Dudek chocholatý a Kardinál červený