Jak správně vyzdít a přizdít štítovou zeď: Kompletní průvodce

Alfou a omegou zednického řemesla je zdění z cihel. Cihlová konstrukce je jedním z nejdéle trvajících a nejbezpečnějších způsobů vytvoření struktury.

Zdění z klasických pálených cihel je základem zednického řemesla. Zvláště při rekonstrukcích a dostavbách starých chalup se tento materiál stále často používá. Existuje mnoho druhů staveb s použitím cihel a mnoha různých produktů, které lze vytvořit. V průběhu staletí bylo vytvořeno mnoho stavebních technik, které usnadňují mnoho různých struktur, jako jsou domy, krby, stěny a jednoduché chodníky nebo terasy.

Co si před stavbou zdi ujasnit?

Než se pustíte do stavby zdi, udělejte si malou mentální rozcvičku. Čím víc otázek si položíte na začátku, tím méně problémů vás čeká po cestě. Stavba zdi není jen o maltě a cihlách, ale hlavně o tom, co od ní vlastně čekáte. Má držet střechu, dělit prostor, tlumit hluk, nebo jen hezky vypadat? Odpovědi vám napoví, jaký materiál zvolit i jak hluboko kopat.

Zamyslete se, k čemu má zeď sloužit - bude nosná, příčková nebo jen okrasná? Stojí venku nebo uvnitř? Protože jiný materiál zvládne zimu na zahradě a jiný se hodí do suchého interiéru. Co je pod ní? Hlína, štěrk, staré základy? Pevný podklad je totiž základ všeho. A nakonec si upřímně řekněte: chcete moderní hladký beton, starou dobrou cihlu, nebo pohledově působivý kámen?

Výběr zdicího materiálu

V současnosti máme možnost vybrat si z nabídky trhu bohatý sortiment cihel nejrůznějších vlastností i velikostí od mnoha výrobců. Plné, děrované, s perem a drážkou, nosné, příčkovky, obvodové (tepelně izolační). Náš výběr bude odvozen z toho, k jakému účelu budeme zeď stavět (standardní příčka, nebo vnitřní zeď s instalacemi, mezibytová zeď) a také to, jaké vlastnosti od ní očekáváme (tepelnou a zvukovou izolaci, protipožární odolnost apod.). Po výběru materiálu si vypočítáme jeho potřebné množství.

Čtěte také: Postup zdění z cihel Porotherm krok za krokem

Přehled zdicích materiálů

Následující přehled vám pomůže porovnat výhody a nevýhody nejčastěji používaných zdicích materiálů:

Když se řekne zdicí materiály

• PÁLENÁ PLNÁ CIHLA patří mezi klasické zdicí materiály. Používá se pro stavbu vnitřní a vnější, nosné i nenosné konstrukce bez větších nároků na tepelný odpor. V tradičním velkém formátu má 29 x 14 x 6,5 cm, v malém formátu 25 x 12,5 x 6,5 cm. Vyznačuje se vysokou trvanlivostí a dobrými akustickými vlastnostmi, ale o něco menším tepelným odporem.
• PÁLENÁ CIHLA DĚROVANÁ její vylehčení děrami a zvětšení rozměrů oproti cihle plné přispívá k vyšší produktivitě práce při zdění a snížení spotřeby zdicí malty. Rozměry má různé: např. 29 x 14 x 14 cm, nebo 29 x 24 x 13 cm. Jako doplněk se vyrábí cihla děrovaná CDm AKU se zvýšenými požadavky na akustickou ochranu.
• VÁPENOPÍSKOVÉ CIHLY mají dobré technické a dekorativní vlastnosti. Dají se použít pro obvodové i vnitřní zdivo, nosné i výplňové dělicí stěny. VPC je ideálním materiálem také pro vyzdívání tepelně izolačních vícevrstvých obvodových stěn. Vyznačuje se vysokou pevností a hustotou, takže je vhodná pro stavbu úzké nosné zdi. Poskytuje také optimální ochranu před ztrátami tepla.
• PÓROBETONOVÉ PŘÍČKOVKY se používají pro zdění vnitřních nenosných zdí, dělicích stěn sociálních zařízení, obezdívky apod. Pro svou výtečnou protipožární odolnost a snadnou opracovatelnost jsou vhodné i pro výstavbu krbů. Vysoká přesnost příčkovek umožňuje použití malty pro přesné zdění v tloušťce 1 - 3 mm a nevyžaduje prakticky žádné korektury v průběhu zdění.

Vazba zdiva: klíč k pevnosti a vzhledu

Vázání je způsob uložení cihel ve stěně. Vazbou zdiva rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Tato vazba má velký vliv na rovnoměrné roznesení tlaku ve zdivu. Je velice důležité pro koncový vzhled fasády, stejně jako pro její trvanlivost. Cementování, neboli spojování jednotlivých cihel a bloků, lze provádět několika způsoby. Ať už se provádí jakkoli, je nutné, aby se dosáhlo maximální možné pevnosti pro úkol zdi. Vazba jednotlivých prvků je ze statického hlediska velmi důležitá. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musejí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny minimálně o 40 mm.

Cihelné zdivo zdíme ve vazbě. To znamená, že cihly v druhé a dalších řadách pokládáme tak, aby vždy celá cihla překryla styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Musíme dát pozor, aby nám v jednotlivých řadách cihel kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Dodržení správné vazby cihel nám umožní dosáhnout vyšší pevnosti zdiva.

Stejný princip jako u klasické cihelné zdi uplatňujeme i při stavbě z větších cihelných bloků, tvarovek, tvárnic či kamene. Vždy je ale nutné dodržet převazbu, a to nejméně o jednu čtvrtinu cihly.

Dělení plné cihly se provádí pomocí zednického kladiva, konkrétně jeho ostrým koncem. Půlení cihly provádějte vždy v ruce a nikdy ne na zemi. Ostřím kladiva nejprve oťukejte cihlu po obvodu v místě, kde potřebujete, aby se cihla oddělila. Při ťukání je dobré, když z povrchu cihly vyštípnete malé kousky. Po obvodovém oťukání větším úderem cihlu rozdělíte.

Čtěte také: Tipy pro práci s polystyrenem

Typy vazeb cihelného zdiva

Cihlová konstrukce je jedním z nejdéle trvajících a nejbezpečnějších způsobů vytvoření struktury. Vázání je způsob uložení cihel ve stěně. Podle směru uložené cihly rozeznáváme dvě základní: běhounovou vazbu, tzn. cihlu, která je uložena podélně, a vazákovou vazbu, tj. cihlu, která je naopak položena příčně. Vazeb je celá řada: křížová, polokřížová, polská, holandská atd. Jednotlivé vazby se mění podle použitých částí cihel (čtvrtky, půlky, tříčtvrtky). Polohy spár nám tak zobrazí určitou strukturu.

• Běhounová vazba: Je nejjednodušší. Používá se pro zdění příček tloušťky 15 cm (tzv. na půl cihly). Při této vazbě se jednotlivé cihly převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky. Běhounová vazba s převázáním o půl cihly je nejrychlejší a nejsnadnější na provedení.
• Vazáková vazba: Používá se při zdění stěny tloušťky 30 cm (na jednu cihlu). Cihly se navzájem převazují o polovinu své šířky. Vazáková vazba je uložena příčně, zatímco běhounová se ukládá podélně. Ve výsledku to znamená, že zeď stavěná vazákovou vazbou přibývá pomaleji, ale je silnější.
• Polokřížová vazba: Pro zdění zdí tloušťky 45 cm se používá polokřížová vazba. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
• Křížová vazba: Křížovou vazbou se vyzdívají zdi tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd. Křížové vazby se skládají ze střídavého uspořádání kratších cihel a dlouhých cihel takovým způsobem, že vznikne tvar podobný kříži.
• Vlámská (polská/gotická) vazba: Skládá se ze střídavého pokládání cihel běhounem a vazákem, díky čemuž vzniká šachovnice. Výhodou této vazby je estetický vzhled líce, nevýhodou - těžší zednická práce.
• Kovadlinová vazba: Je téměř totožná s vlámskou, ale místo jednoho běhounu mezi vazáky pokládáme dva.
• Holandská vazba: Kratší a delší strana cihel je střídavě používána v jednom řádku, zatímco v řádku níže jsou používány pouze vazáky.
• Komínová vazba: Cihly se kladou přímo na sebe, spoje jsou vyrovnané a probíhají svisle po celé stěně. Tato vazba je slabá a často konstrukčně nepevná, pokud není v každé vodorovné vrstvě nebo při mírném zatížení v každé střídavé vrstvě umístěna drátěná výztuž ložných spár.

Doporučené převazby pro různé tloušťky zdí

Klasická cihla má formát 15 x 30 cm, a od těchto rozměrů se odvozují i rozměrové možnosti zdí. Minimální délka převazby maloformátových cihel ve zdivu je 4 cm. Při použití cihelných bloků platí, že převazba musí být min. 0,4 x výška cihly (cca 25 cm) = 10 cm. Pro dosažení tohoto požadavku je potřeba správně založit zdivo v rozích objektu.

• Zeď o šířce 15 cm: V případě zdi o šířce 15 cm vytvořím převazbu tak, že druhou (čtvrtou a šestou atd.) řadu začneme přepůlenou cihlou, tzv. půlkou. Smyslem převazby je, abychom neměli nad sebou spáry v jednom sloupci.
• Nejslabší nosná zeď o šířce 30 cm: Tloušťka nejslabší nosné zdi začíná na rozměru příčně položené cihly, tedy 30 cm. Převazby docílíme použitím tříčtvrteční cihly ve druhé, čtvrté, šesté a dalších sudých vrstvách. Vazba rohu zdi tlusté 30 cm vyžaduje vložení čtvrt cihly, tzv. pásku. Potom jsou svislé mezery mezi cihlami v jednotlivých vrstvách přesazeny o čtvrt cihly.
• Širší nosné zdi: Nosnou zeď můžete stavět i širší, například přidáním podélné cihly získáte zeď o šířce 45 cm, přidáním příčné cihly získáte 60cm zeď atd. Tyto rozměry se pochopitelně dají znásobit přidáváním dalších cihel.

Křížení a napojování zdí

U křížení zdí se v jedné vrstvě jedna zeď vyzdívá jako průběžná a druhá se k ní přizdí. Vyzdíváme-li roh nebo napojujeme-li dvě nové zdi do sebe, musíme je mezi sebou řádně „provázat“, tj. zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel min. o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.

Nářadí a pomůcky

Než se pustíte do samotného zdění, připravte si kompletní výbavu.

• Zednická lžíce a hladítko: pro nanášení a roztírání malty, tvarování a uhlazení povrchu.
• Vodováha a šňůra (zednický provázek): nezbytné pro udržení roviny a přesného vedení řady.
• Gumové kladívko a klínky: pro jemné usazení tvárnic bez poškození a vyrovnání spár.
• Míchačka nebo nádoba na maltu: podle rozsahu stavby zvolte strojní nebo ruční míchání.
• Kbelík, štětec a stěrka: pro nanášení vody, lepidla či úpravy detailů během zdění.
• Řezačka tvárnic nebo pilka na pórobeton: pro úpravu rozměrů, výřezů a zakončení řady bez zbytečných ztrát materiálu.

Jak začít stavět zeď krok za krokem

Stavba zdi může působit jednoduše, ale každý krok rozhoduje o výsledné pevnosti, rovnosti i životnosti konstrukce. Důkladnost na začátku vám ušetří spoustu oprav později. Tady je základní postup, jak začít správně:

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

Příprava základu

Připravte základ - rovný, stabilní a vodorovný povrch je klíčový. V exteriéru se neobejdete bez betonového základu, ideálně alespoň 30 cm hlubokého a vyzrálého. Zkontrolujeme, zda je podklad vodorovný a na základ nebo stropní desku si vyznačíme požadované umístění zdi. Případné odchylky vyrovnáme maltou. Základ budoucí zdi musí být vodorovný. V případě zdění na základový pas (v suterénu nebo přízemí) položte pod nově vyzdívanou stěnu vodorovnou izolaci proti zemní vlhkosti (šířka zdi +15 cm na každou stranu). Izolaci proti vlhkosti položíme tak, aby po obou stranách přečnívala o 15 cm.

Příprava malty

Také při výběru malty se nabízí několik možností. Obecně se malty dělí na vápenné, vápenocementové, cementové a lehké. Vápenné malty (ve složení vápno, písek a voda) se používají pro běžné zdění. Tam, kde požadujete vyšší pevnost zdiva, použijeme maltu vápenocementovou nebo maltu cementovou. Lehké tepelně izolační malty se používají na zdění obvodových stěn. Spotřeba malty při zdění běžnými plnými cihlami se pohybuje v rozmezí 10 l malty na 25 - 30 cihel. Pro zdění přesnými pórobetonovými tvárnicemi je nejvýhodnější použít speciální tmely na pórobeton.

U každého zdění je dobré cihly před stavbou na chvíli namočit do vody, aby na nich lépe držela malta a aby z ní cihly nevysály vodu.

V míchačce připravíme směs jemnozrnného písku s pojivem (vápno, popřípadě cement) pro běžnou maltu v poměru cca 6 dílů písku : 1 díl cementu : 1 díl vápenného hydrátu nebo pro čistou cementovou maltu (zvláště namáhaná místa) v poměru cca 4 díly písku : 1 díl cementu. Větší množství pojiva zvyšuje pevnost malty a naopak. Postupně přidávejte vodu a nechte směs řádně promíchat až do dosažení správné konzistence. Malta musí být tak hustá, aby neprotékala dutinami cihel. Připravte si vždy takové množství malty, které stihnete zpracovat za cca 3 hodiny.

Stále častěji se používají suché maltové směsi. Koupíte je v pytlích v již požadované kvalitě (tj. přesný poměr písku ku pojivu) a k přípravě malty vám stačí vsypat směs do míchačky, přidat vodu a řádně promíchat. Místo míchačky můžete použít vědro a míchací spirálu nasazenou na vrtačku. Správný postup je většinou uveden na obalu maltové směsi.

Zdění první řady a rohů

Vytyčte první řadu - použijte zednickou šňůru, vodováhu a trpělivost. Tato řada určuje směr, výšku i rovinu celé zdi, takže si na ní dejte záležet. Uložíme v každém rohu nově vyzdívané stěny po jedné cihle, srovnáme je poklepem zednickým kladívkem do roviny (ověřte vodováhou) a rohy spojíme provázkem tak, aby vám vytvořil vodicí čáru pro osazování první řady cihel.

Naneste maltu nebo lepidlo - u klasických cihel sáhněte po tradiční maltě, u moderních tvárnic nebo pórobetonu použijte speciální lepidlo, které zajišťuje přesnost a pevnost spoje. Zednickou lžící naneseme na vyznačenou stopu zdi maltu a do ní podle provázku pokládáme další cihly. Máte-li cihly na pero a drážku, pokládáte je těsně vedle sebe. Pokud jsou cihly bez pera a drážky, necháte zhruba centimetrovou mezeru. Přesného umístění cihel do roviny dosáhneme poklepem zednického kladívka a zkontrolujeme vodováhou. Tímto způsobem vyzdíte celou řadu.

Cementování zdiva z cihel nebo tvárnic by mělo být před začátkem pokládáno na sucho, aby bylo zajištěno, že cementování bude fungovat. První vápenopísková cihla se pokládá přímo do malty. Začínáme vždy od vazby rohů, u zdiva s tloušťkou 24 cm prvkem KMB SENDWIX 2DF-LD. Pokud jste zvolili zdění na lepidlo, připravte si lepidlo KM BETA FLEX SX-L v takovém množství, aby jste jej stačili zpracovat do předepsané doby uvedené na obalu. Zubovou stěrkou rozprostřete lepidlo v celé šířce na horní části prvku KMB SENDWIX 2DF-LD a pokračujte v realizaci rohové vazby tak, že na vápenopískový prvek 2DF-LD položíte na lepidlo další prvek stejných rozměrů. Postupujte od rohů a ostění do stran po celém obvodu stavby. Svislé spáry u prvků se systémem pero - drážka se nemaltují. Při postupu od rohů do stran může zůstat ve zdivu mezera pro dokončení řady. Tuto mezeru lze zaplnit přesně doříznutým kusem ze základního prvku 8DF-LD.

Vazbu rohů pro různé šířky obvodového zdiva pomocí doplňkových cihel najdeme v technické příručce. Pro správné založení rohů se používá doplňkový sortiment cihel (cihly krajové poloviční a cihly rohové).

Pokládka dalších řad

Skládejte zdivo na vazbu - každý další řádek začínejte posunutím (obvykle polovinou tvárnice), aby se svislé spáry nepřekrývaly. Tak vznikne stabilní a pevná konstrukce. K dosažení optimální přilnavosti malty ke zdicím prvkům navlhčíme horní část již vyzděné řady cihel a teprve poté nanášíme maltu v tloušťce 1 cm pro druhou a každou další řadu cihel. Ukládáme je stejně jako předchozí (od rohů a do šňůry). Styčné (svislé) spáry řady cihel se nesmějí v další řadě nikdy opakovat na stejném místě, posuňte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly. Maltu v ložných i svislých spárách, která vám přeteče přes šířku zdi, odstraňte v průběhu zdění zednickou lžící.

Pokud vám cihla nevychází přesně na délku, použijte tzv. vyrovnávací cihly, které se vyrábějí k některým zdicím systémům jako doplňkový sortiment nebo cihlu zkraťte dle potřeby poklepem zednického kladívka, až se vám rozlomí. Používáte-li cihly hladké (bez pera a drážky), musíte ještě styčné (svislé) spáry vyplnit maltou.

Při zdění se postupuje tak, že se založí protilehlé rohy zdiva, mezi kterými se vypne zednická šňůra. Poté naneseme tenkovrstvou maltu (lepidlo) na ložnou plochu zdiva. Maltu (lepidlo) nenanášíme na příliš velkou plochu cihel, aby nedocházelo k jeho zaschnutí, což by ohrozilo správné spojení malty s cihlou. Podél zednické šňůry pak klademe jednotlivé cihly do maltového lože shora zasunutím per do drážek. Neposouváme cihly po nanesené vrstvě lepidla! Při zdění dbáme na to, aby šířka styčné (svislé) spáry mezi cihlami byla menší než 5 mm. Styčné spáry ve zdivu v místech dořezů, kde nejsou cihly spojeny na pero a drážku, i kapsy v doplňkových cihlách vyplňujeme tepelněizolační maltou.

Kontrola roviny a svislosti

Kontrolujte výšku a svislost - pravidelně používejte vodováhu a gumové kladívko na jemné dorovnání. Jedna špatně usazená cihla může rozhodit celý průběh.

Vyplnění spár

Vyplňte spáry - u klasického zdiva nezapomeňte zaplnit všechny spáry maltou. U přesných tvárnic stačí tenkovrstvá lepicí směs, ale musí být aplikována rovnoměrně a bez mezer.

Přizdění štítové zdi a vkládání oken

Pokud rekonstruujeme podkroví a do štítové zdi chceme dát okno, kde štítová zeď je z plných cihel široká jen 15cm a jsou v ní dozděné (vystouplé) vertikální sloupky, je vhodné zeď přizdít. Přizdění ze dvou důvodů: (i) zesílení zdi pro vsazení okna a (ii) zlepšení izolačních vlastností. Vsadit okno před přizděním by mohlo štítovou zeď "znestabilnit".

Řešení překladů nad stavebními otvory (okny, dveřmi apod.) je zcela jednoduché. Ze systému vyberte překlad podle tloušťky zdiva. U obvodového zdiva s tloušťkou 240 mm lze využít buď překlad SENDWIX 8DF (240×240×1000 - 3000 mm) nebo dva užší překlady SENDWIX 2DF (240×115×1000 - 3000 mm) vedle sebe. Druhá možnost přitom pochopitelně znamená lepší možnosti manipulace.

Další použití doplňkového sortimentu cihel v obvodovém zdivu je kolem okenních a dveřních otvorů. Pro správnou montáž oken do jednovrstvého cihelného zdiva a pro eliminaci tepelných mostů mezi zdivem a rámem okna se používají doplňkové cihly krajové a krajové poloviční. Ty jsou opatřeny vybráním (kapsou), do kterého se vkládá tepelný izolant pro přerušení kontaktu mezi tvarovkou a okenními rámy nebo zárubněmi. Cihly krajové a krajové poloviční se v ostění ve vrstvách nad sebou střídají.

V parapetní části otvoru jsou doplňkové cihly o 90° otočeny, aby jejich vybrání vytvořilo vodorovnou drážku pro vložení tepelného izolantu kolem rámu okna. Cihly se ukládají na maltu (lepidlo) a ve svislých spárách mezi nimi se spojují lepidlem, neboť z důvodu otočení cihel nejsou spojeny na pero a drážku. V parapetní části můžeme použít buď cihly krajové, nebo krajové poloviční, podle požadované výšky parapetu a výšky okna.

Omítání zdiva

Pokud budete omítat dozdívané staré stěny, či nově vyzděné stěny, vždy počkejte až ztvrdne malta a zdivo si „sedne.“ Pokud je zabráněno přístupu vzduchu k vyzrávající zdicí maltě, nebude zdivo tak pevné a vy navíc uzavřete omítkou vlhkost ve zdivu.

Postup při omítání:

1. Rozmíchejte si omítku: Rozmíchání fasádní omítky provádíme ve stavební míchačce. Buďto koupíme suchou omítkovou směs, nebo si směs namícháme sami. Do míchačky nejprve nalijeme 60 až 70% potřebného množství vody, přidáme vápno a cement (v případě vápenných omítek minimum cementu, stačí 1 lopata na celou míchačku). Přimíchat lze též univerzální pojivo (Profimalt a jiné). Tuto směs necháme cca minutu míchat a poté přidáme písek v odpovídajícím poměru. Nakonec dolijeme vodu a směs tak naředíme do potřebné konzistence.
2. Pokropení a špricování - první prohození stěny: Nejřidší směs použijeme na špricování - první prohození stěny. Tato řídká směs musí stékat po lžíci. Nejprve plochu pořádně pokropíme (prolijeme) vodou. A poté zcela pokryjeme řídkou směsí. Ta povrch spíše ušpiní a vytvoří ostré výstupky (řídkou krupičku), načež se bude lépe chytat omítka finální. Při špricování nesmí vzniknout souvislá vrstva.
3. Nahazování omítky: Maltu nabíráme zednickou lžící ze zednické naběračky a nahazujte na zeď uvolněným zápěstím. První nahazovaná stěna bude katastrofou, proto je vhodné objednat si na tuto práci alespoň napoprvé zedníka a vše od něj okoukat. Malta musí ulpět na povrchu, ale nesmí se při nárazu na podklad rozstřikovat. Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).
4. Příprava a použití omítníků: Pro dosažení roviny je třeba připravit si omítníky, podle kterých se omítka stahuje latí. Použít lze k tomu určené výrobky - tenké laťky a nebo pevné dráty. Upevňují se na nahozené omítkové terče, které jsou vyrovnané pomocí vodováhy a olovnice. Omítkové terče umisťujeme svisle i vodorovně cca 120 až 150 cm od sebe. Jejich průměr by měl být cca 20 až 30 cm.
5. Strhávání omítky latí: Ihned po nahození omítku strháváme latí. Latí pohybujeme po omítnících zdola nahoru a zároveň střídavě do stran. Pro tento účel lze použít jakékoli prkno, kdo si ale zvykne například na dvoumetrovou hliníkovou vodováhu, nebo alespoň hliníkovou lať, už by neměnil.
6. Zatažení omítky hladítkem: Strženou omítku zatahujeme kovovým a nebo dřevěným hladítkem. Pokud se objeví nerovnosti, dorovnáme je omítkou nataženou hladítkem. A včas vyspravíme i spáry po omítnících poté, co omítníky opatrně vyjmeme z čerstvé omítky. Hlubší spáry se nahodí a zatáhnou hladítkem, mělké můžeme pouze natáhnout omítkou z hladítka. Při natahování vždy používáme obloukový pohyb.
7. Použití zednické lžíce: S místy, ke kterým máme obtížný přístup, si pomůžeme zednickou lžící, dokud vrstva omítky nezavadne. Použijeme však masivnější zednickou lžíci bez ostrých rohů.
8. Omítání od stropu: Pokud omítáme v interiérech, vždy začínáme stropem. Stěny přijdou na řadu až poté. Omítání stropu má svá specifika. Při omítání stropů nahazujeme nejprve první tenkou vrstvu, do které přidáme více cementu a nebo sádru. Až na tuto ztvrdlou vrstvu nahazujeme jádrovou omítku o síle cca 1 cm.
9. Štukování: Po ztvrdnutí a vyschnutí omítky můžeme štukovat.

tags: #jak #vazat #cihly #pri #prizdivky #stitove

Oblíbené příspěvky:

• Tmelení prostupů hydroizolací: Krok za krokem
• Poškrábaná zámková dlažba: průvodce opravou
• osobitý vzhled Peugeotu 2008
• Více o PVC ubrusu
• Jak opravit odlupující se omítku?