Kreativní využití zbytků pórobetonu a betonových tvárnic

Betonové tvárnice jsou oblíbeným materiálem nejen na stavby domů a domků, ale i plotů nebo schodů. Jsou bezúdržbové, pevné a mají skvělé izolační vlastnosti. Jejich manipulaci zvládne i naprostý laik. Navíc, na první pohled připomínají kostky ze stavebnice, což vybízí k jejich kreativnímu využití. Pojďme se podívat na několik tipů, jak efektivně využít zbytky pórobetonu a betonových tvárnic, a přispět tak k udržitelnějšímu stavebnictví.

Ekologické aspekty pórobetonu

Mezi informacemi o tzv. ekologické výstavbě z hlíny, slámy a surového dřeva zůstal skoro nepovšimnut fakt, že jedním z ekologicky nejšetrnějších materiálů je pórobeton, prezentovaný v České republice výrobcem Xella Porobeton CZ s.r.o. Má prakticky neomezené zdroje surovin, při výrobě nízkou spotřebu energie a nulový únik CO2, pokud nepočítáme emise při výrobě malého podílu cementu. Výroba je nanejvýš efektivní - z 1 m3 surovin se vyrobí 5 m3 finálního produktu.

Mezi nejrůznějšími stavebními materiály má pórobeton jednu z nejnižších hodnot tzv. zabudované energie, což je celková energie vynaložená pro výrobu a realizaci staviva do stavby. Z větší části jde přitom pouze o energii potřebnou pro transport, těžbu surovin a stavební pracování, kterou je třeba vynaložit vždy u každého, jakkoliv ekologicky šetrného výrobku. Každá lidská činnost ovlivňuje přirozenou rovnováhu životního prostředí. Následky jsou buď očividné, např. změna původní neporušené nebo jen zemědělsky využité krajiny v obytnou nebo průmyslovou aglomeraci se sítí kompletní územní infrastruktury (komunikace, produktovody, telekomunikační stavby), nebo jsou na první pohled málo patrné, např. znečištění krajiny, vod a ovzduší pevnými odpady, prachem a sazemi, škodlivými plyny atp.

Je důležité zacházet citlivě s přírodou i s námi samotnými, jako její součástí. Ve stavebnictví to konkrétně znamená snížit zatížení životního prostředí při výstavbě i využívání objektů na co nejnižší možnou míru. YTONG je úspěšně zavedená obchodní značka stavebních materiálů, jejíž výrobce se od samého začátku zabývá ekologickými otázkami. Již samotné rozhodnutí pro určitou stavební hmotu má široký dopad na ekologickou oblast. Začíná těžbou vlastní suroviny a končí recyklací nebo deponováním stavebniny. Materiál YTONG se vyrábí z přírodních surovin, které tvoří 81 % zemské kůry a jsou prakticky nevyčerpatelné. Jeho hlavními komponenty jsou písek a vápenec. Výroba je zde proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná.

Úspory pokračují i při dopravě, neboť tato masivní stavebnina je relativně lehká. Zbytky vznikající při výrobě materiálu YTONG se v plném rozsahu vracejí zpět do výrobního procesu. Objekty realizované z tohoto materiálu není nutno dodatečně izolovat, nízké ztráty tepla snižují náklady na vytápění a tím i emise skleníkového plynu CO2 do ovzduší.

Čtěte také: Recyklace asfaltu

Každý stavebník by se měl informovat o způsobu, jak se stát aktivním účastníkem ochrany životního prostředí. Stavět dům s nízkou spotřebou energie se vyplatí. Nízkou provozní spotřebou energie se snižuje spotřeba neobnovitelných zdrojů energie, zvyšuje se ochrana životního prostředí a kvalita samotného bydlení.

Nejpozději od okamžiku vzniku ropné krize v první polovině sedmdesátých let se lidstvo začalo vědomě vypořádávat s tématem úspor energií. Lidé sami pocítili, že neobnovitelné suroviny a přístup k nim mohou být nejen ekonomickým, nýbrž i politickým zdrojem nátlaku. Tehdy začalo přehodnocování tradičního myšlení, které změnilo i sektor soukromé výstavby domů; postupně tak vznikly pojmy „nízkoenergetický“ nebo „pasivní“ dům a jejich praktické realizace. Nízkoenergetický, pasivní a až nulový dům podle dnešního chápání nešetří pouze náklady na vytápění, nýbrž značnou měrou přispívá i k udržení našich životních podmínek. Přestože definice nízkoenergetického, pasivního a podobného domu se v jednotlivých evropských zemích liší, jejich společným východiskem je spotřeba topné energie na m2 užitné plochy a rok. Odvíjí se v podstatě od hodnoty Uk), tedy součinitele prostupu tepla obálkových konstrukcí domu. Pokud stavebník použije pro výstavbu vlastního domova stavební materiál YTONG, vyplatí mu stavět pasivní či nízkoenergetický dům dvojnásob: nejen že bez problémů vyhoví požadovaným na potřebu tepelné energie, které platí po daný typ domu a které většinou významně předčí, ale využije předností tradičního jednovrstvého zdění, které je rychlé, levné a v neposlední řadě v našich podmínkách velmi oblíbené.

Praktické využití betonových tvárnic v zahradě a domácnosti

Při stavbě domů, garáží, plotů a zídek používáme různé druhy cihel a tvárnic, většinou jich ale nakoupíme pro jistotu víc, než nakonec upotřebíme. Existuje mnoho nápadů, jak nevyužité tvárnice kreativně recyklovat a dát jim nový život.

1. Lavička jako skládačka

Rychlost, s jakou postavíte lavičku z betonových tvárnic a dřevěných hranolů, je přímo ohromující. Nejvíc času zabere barevný nátěr, pokud se pro něj rozhodnete. Tvárnice budou tvořit bočnice a případně střední podpěru, do dutin se zasunou dřevěné hranoly, opatřené nátěrem proti škůdcům a nepřízni počasí. Vzniknou tak originální zahradní lavičky.

2. Květinové stěny

Z betonových tvárnic se dají postavit malé i velké stěny, to je jasné, ale pokud si s betonovými kostkami trochu více pohrajete, použijete různé velikosti a tvary, jednu více zasunete, druhou naopak předsunete před stěnu… mohou vzniknout šikovné kapsy na pěstování květin. Z tvárnic můžete poskládat různé kaskády pro sukulenty nebo jiné rostliny, jaké se vám líbí. Nejlépe se pracuje s dutými tvarovkami, které stačí naplnit zeminou a je z nich jednoduchý květináč. Tvarovkami je možné lemovat záhon nebo je využít ke stavbě bylinkové spirály, případně vyvýšeného záhonu. Zbylé tvarovky vám rovněž mohou pomoci zpevnit svah.

Čtěte také: Inspirace pro využití betonových skruží v exteriéru

3. Pracovní stoly na zahradu

Šikovné stoly a plochy pro přesazování květin se hodí každému zahrádkáři a postavené budou raz dva.

4. Bezpečná ohniště

Léto láká skoro každého ke grilování a opékání pod širým nebem. Sestavit jednoduché ohniště z betonových tvárnic je nejen rychlé, ale i bezpečné. Beton oheň udrží pěkně na místě.

5. Květinové police

Pokud vám množství květin v květináčích začíná přerůstat přes hlavu, vyrobte si jednoduché police z betonových tvárnic a prken. Těžké tvárnice zajistí dobrou stabilitu.

Vlastnosti a použití materiálu YTONG

Systém YTONG je známý přesnou tepelněizolační zdicí tvárnicí Lambda YQ, s níž postavíme i pasivní dům bez dodatečné vrstvy tepelné izolace.

Příklad použití YTONGu na příčky:

Čtěte také: Zbytky a udržitelnost

Příčka tloušťky 100 mm by měla stačit pro uchycení skříněk kuchyňské linky. Doporučujeme značku pórobetonu P4 - 700. Pro vlastní uchycení je nutné použít dostatečný počet hmoždinek (podle předpisu o únosnosti dle výrobce hmoždinek), pokud jsou skříňky hodně masivní, použít montáž prošroubováním a uchycením přes stěnu na kotevní destičku.

Kombinace YTONGu s cihelným zdivem:

Příčky YTONG je možné kombinovat s nosnými zdmi z cihel. Napojení se provádí kotvením každé druhé řady (vrstvy) pórobetonových příček do cihelného zdiva pomocí nerezových kotevních pásků (ocelový pásek ve tvaru L) a jejich připevněním pomocí vrutů a hmoždinek nebo nerezovými hřebíky. Příčky se zakládají na kluzné podložce (stačí asfaltová lepenka) a spodní vrstva se osadí a vyrovná na „klasickou“ maltu a až další vrstvy se zdí na tenkovrstvou zdicí maltu. Mezi příčkou a cihelným zdivem se ponechává mezera cca 0,5 až 1 cm, která se vyplní minerální vatou nebo montážní pěnou. V omítce se styk ošetří cca 2 mm spárou vyplněnou pružným stavebním tmelem nebo vyztužením omítky síťovinou (oka 4 × 4 mm) s přesahy min. 30 cm na každou stranu.

Reakce YTONGu na vodu:

Pórobeton se expeduje při vlhkosti 30 % a jeho celková nasákavost je podle vyráběné značky max. 70 %. To znamená, že vlivem vytvořených mikropórů během výroby, je schopen ještě pojmout zhruba 40 % vody do úplného nasycení a až teprve při úplném nasycení vodou může dojít k popraskání tvárnic vlivem zvýšeného objemu ledu při působení mrazu. Při úplném nasáknutí vodou dochází k poklesu pevnosti o max. 20 %, ale tlaková pevnost je vždy ještě vyšší, než minimálně garantovaná hodnota. Po vyschnutí se pevnost vrátí na původní úroveň, takže ze statického hlediska nemusíte mít z chování pórobetonu žádné obavy.

Ztracené bednění: Efektivní využití betonových tvarovek

Co vlastně je ztracené bednění? Klasické dřevěné bednění, jehož konstrukce na stavbách často trvala celé hodiny, zná asi každý. Vyšalování potřebného tvaru, vyztužení a následné zalévání betonem, kdy po zaschnutí betonu, již dřevo ztratilo svůj účel a bylo nutné jej odstranit. Ztracené bednění jsou duté tvárnice, resp. tvarovky, které do sebe skvěle zapadají, díky propracovanému systému zámků a práce s nimi je tak rychlá a mimořádně efektivní. Po zalití betonem tyto tvarovky z betonu zůstávají součástí stavby. Právě proces výroby betonových tvarovek, tedy jednovrstvý vibrolisovací postup jim zaručuje mimořádnou odolnost a kvalitu, která se vyznačuje maximální pevností a minimální nasákavostí.

Ztracené bednění se stále více využívá. Stavebnictví prošlo v posledních dekádách výraznými proměnami, které souvisely nejen se snížením dopadu na životní prostředí, ale i s ekonomickou úsporností staveb, a to nejen v ohledu na energetickou úspornost, protože se stále více investorů zaměřuje i na nákladnost projektu. I to je jedním z důvodů, proč se stále více prosazuje ztracené bednění.

Jak již bylo výše řečeno, ztracené bednění se v současné době používá pro různé účely. V oblasti základových desek jsou z nich zakládány pásy, které se zpevňují armaturou, respektive svisle umístěnými tyčemi. Do jejich otvorů lze zavést potřebnou elektroinstalaci a pak je teprve zalít betonem. Své uplatnění pak ztracené bednění nachází i při stavbě příček a stěn, a to jak těch nosných, tak i nenosných. Obzvlášť oblíbené jsou při výstavbě suterénů, protože jednotlivé tvárnice snesou i extrémní zatížení. Velmi oblíbené je ztracené bednění i při vytváření architektonických prvků na zahradách, ať už se jedná o dekorativní zídky, základy teras nebo zídky plotové. Velmi oblíbené je ztracené bednění i při budování konstrukce k usazení bazénu.

Výhody a nevýhody ztraceného bednění

Výhod nabízí současné tvarovky pro ztracené bednění nespočet, patří mezi ně především:

  • rychlost realizace,
  • skvělé akustické vlastnosti,
  • nenasákavost,
  • finanční výhodnost,
  • zhotovení stavební konstrukce bez vzniku odpadu,
  • dlouhá životnost,
  • skvělé tepelně izolační vlastnosti,
  • mrazuvzdornost.

I ztracené bednění nabízí několik nevýhod, se kterými by měl každý projekt počítat. Patří sem především:

  • horší paropropustnost,
  • delší doba schnutí než při klasickém zdění.

Recyklace a využití stavebního odpadu

Produkce stavebních hmot je dosud převážně založena na využívání klasických nerostných surovin, které jsou neobnovitelné. Přesto dochází k rychlému nárůstu využití odpadních surovin jako druhotných surovin, které v těchto výrobcích primární suroviny částečně nebo i úplně nahrazují. Za primární suroviny se považují přírodní látky anorganického nebo organického původu určené k dalšímu použití. Druhotné suroviny jsou suroviny nebo materiály získané z odpadů, které jsou využitelné k dalšímu zpracování.

Vzrůstající objem odpadních a druhotných surovin všeho druhu je doprovodným jevem ekonomicky rozvinuté společnosti a současně jedním z problémů ochrany životního prostředí. Značný podíl v objemech odpadů představuje stavební odpad. Stavebnictví zatěžuje životní prostředí výrobou stavebních hmot (výroba je náročná na spotřebu energie a těžbu přírodních surovin), dopravní náročností (dopravované materiály a celé stavby mají značnou hmotnost), lokálně a krátkodobě vlastním staveništěm (hlučností, prašností, stavebními odpady) a dlouhodobě užíváním budov (jejich vytápění je energeticky náročné). Současně je stavebnictví schopno životnímu prostředí částečně odlehčovat, a to především schopností spotřebovávat průmyslové a stavební odpady jako náhradu přírodních surovin.

Stavební a demoliční odpady představují v zemích Evropské unie nezanedbatelný podíl na celkové produkci odpadů (jde přibližně o 25 % odpadů). Tyto odpady však zároveň představují alternativní zdroj druhotných surovin a existují plány na jejich využívání. V oblasti stavebních odpadů bylo stanoveno využití těchto druhotných zdrojů do konce roku 2005 na hodnotu 50 % a do konce roku 2012 na hodnotu 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů. Toto opatření ke zvýšení podílu recyklované a znovu využité části by mělo vést k výraznému snížení zatížení životního prostředí - a to jak ve formě snížení produkce odpadů, tak také snížení objemu vytěžených primárních nerostných surovin. Nezanedbatelný je také vliv stavebních odpadů na náklady stavební výroby.

Množství odpadů vzniká již při samotném získávání stavebních surovin. Převážná většina těchto odpadů je k dispozici, neboť přes 90 % evropské spotřeby je domácího původu. Skrývkové a odklizové materiály obvykle končí nevyužity na odvalech. Jejich kvalita a vlastnosti jsou poměrně variabilní. Často obsahují vysoké procento přimísených jílovitých částic, které limitují jejich využití mimo samotné lomy maximálně jako podsypové zeminy. V některých případech však jde o relativně kvalitní kamenivo, jindy je nezbytné surovinu prát. Problémy limituje omezení se na využití hrubého drceného kameniva z odvalu. Přepracování odvalů by umožnilo získání značných množství někdy i poměrně kvalitní suroviny. Podíl těchto odpadů na primární surovině vytěžené v lomech se pohybuje v nižších desítkách procent. Jejich absolutní množství je proto enormní.

Množství odpadů vzniká při samotné úpravě stavebního kamene. Tvoří je surovina obsahující jílovité minerály a prosívky, jemné frakce z drcení, které jsou zachycovány v odlučovačích (většinou v suchých mechanických cyklonech). Drcené kamenivo, převážně frakce 0 až 4 mm, tvoří kolem 80 % těchto odpadů. Na rozdíl od přírodních písků mají vyšší podíl frakce 0,25 mm (15 až 20 %) a frakce 0,125 mm (asi 10 až 12 %). Využití je limitováno mírou znečištění a náklady na jeho odstranění. Jejich aplikace zvyšuje potřebu vody na výrobu betonu. Další množství představuje stabilizace odpadů pojivem (cement, vápno, resp. také odpadní popílek). Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zejména kvalitnější stabilizované odpady mohou substituovat štěrkopísky či drcené kamenivo.

Využití prosívek při výrobě betonu

Značná část doposud málo využívané suroviny se týká tzv. prosívek, které vznikají při drcení a následně třídění drcených kameniv v lomech. Při tomto procesu vzniká frakce 0 až 1 nebo 0 až 2 mm, která se většinou používá pouze jako málo hodnotný zásyp nebo pro rekultivace vytěžených ložisek. Náhrada přírodního kameniva prosívkou může být ekonomicky výhodná, s přibývající dávkou prosívky se snižují náklady na vstupní suroviny - u transportbetonů přibližně až o 100 Kč/1 m3 a u zavlhlých betonů asi až o 150 Kč/1 m3. Prosívky jsou vhodné k výrobě betonů do pevnostní třídy C 30/37. Na betonech s použitím těchto prosívek v dávce 50 % hm ke klasickému plnivu byly odzkoušeny i další vlastnosti. Výsledné betony byly mrazuvzdorné, měly srovnatelné pevnosti v tahu za ohybu s referenčními recepturami, vykazovaly poměrně malé smrštění, které se pohybovalo od 0,16 do 0,83 ‰ v závislosti na množství hrubší frakce.

Recyklace zbytkového betonu

Při výrobě betonu vzniká odpadní materiál, který se zachycuje na zařízeních (stacionární a pojízdné míchačky, čerpadla, zařízení na výrobu prefabrikátů). Tradičně byly tyto odpady skládkovány jako stavební odpad. V posledních letech se však rozvíjí řada různých typů zařízení umožňujících recyklaci zbytkového betonu. Odpad je v dnešní době prakticky eliminován. Zbytkové kamenivo, je-li dokonale omyté, lze při výrobě betonu využívat víceméně bez omezení. Musí však být rovnoměrně rozmícháno. Přidává se do zásobníků s největší frakcí drceného kameniva tak, aby nebyly překročeny povolené odchylky zrnitosti. Betonárny, které u nás zbytkový beton recyklují, se na výrobě této stavební hmoty podílejí asi 70 %. Množství doposud nevyužívaného zbytkového betonu by proto mohlo činit zhruba 30 000 m3.

Využití zbytkového betonu brání především ekonomické důvody. Recyklují jej převážně moderní, větší betonárny s perspektivou dlouhé životnosti, které v posledních letech významněji investovaly do rozvoje technologie. Na staveništích vzniká množství odpadu. Jeho inertní část tvoří zbytky stavebních materiálů a v případě renovací vybourané původní stavební prvky opravované budovy (které zde ve skutečnosti dokonce převažují).

Výhody betonového recyklátu

Recyklace znamená znovuvyužití, znovuuvedení do cyklu. V celém procesu recyklace jednoznačně platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. třídění materiálů z demolice přímo v místě jejich vzniku. Z hlediska recyklace je velmi výhodné zvolit takový postup demoličních prací, který by také umožňoval využití celých stavebních prvků a dílců. Při běžných demoličních pracích se ukázalo zcela nezbytné (z hlediska dalšího využití stavební sutě) provádět důsledné třídění. Je jednoznačně prokázáno, že třídění již na stavbě je mnohem účinnější a také levnější než u výrobce recyklátu.

Betonový recyklát je využíván jako kamenivo z ekologických důvodů; jednak dochází k úspoře přírodních zdrojů, jednak není nutné zabírat další půdu pro skládku stavebního odpadu asanovaných betonových konstrukcí. Použití drceného betonu jako kameniva do betonu naráží na některé problémy: odpad není dostatečně homogenní, zrna rozdrceného betonu mají menší pevnost a mrazuvzdornost, vzniká velký podíl frakce 0 až 4 mm, který je v betonu obtížně využitelný (tyto podíly jsou více pórovité a převážně obsahují cementový kámen), proto je nutná častější kontrola vlastností drceného betonu. Drcený beton má zhruba stejnou měrnou hmotnost jako přírodní kamenivo, ale objemová hmotnost je o 7 až 10 % nižší. Sypná hmotnost ve zhutněném stavu bývá o 15 až 18 % nižší než u stejné frakce přírodního kameniva, zvláště u drobné frakce pod 4 mm bývá 4 až 7 %. Soudržnost cementového kamene se zrny recyklátu je velmi dobrá. Mineralogické složení betonových recyklátů z různých recyklačních podniků se liší jen velmi málo. Zpravidla obsahují křemen, živce a jíloviny jako minerály z kameniva, ke kterým se mohou přidružovat v akcesorických podílech pyroxeny, amfiboly případně i sádrovec. I přes určité rozdíly mineralogického složení a granulometrie recyklátů jsou z hlediska chemizmu odchylky od aritmetického průměru v podílech sledovaných oxidů, tj. zvyšuje se smršťování, a to o 20 až 40 %.

Při použití betonového recyklátu jako náhrady plniva jsou vlastnosti výsledného betonu zcela závislé na kvalitě a vlastnostech dodávaného materiálu a na obsahu cizorodých částic. S přibývající dávkou betonového recyklátu klesá výsledná pevnost v tlaku, zvyšuje se nasákavost betonu a klesá objemová hmotnost z důvodu nízké objemové hmotnosti použitého plniva. Nižší objemové hmotnosti lze využít u prvků nebo prefabrikovaných dílců, u kterých je vznesen požadavek na nižší hmotnost vzhledem k přitížení (únosnosti) stavební konstrukce. Betonový recyklát se musí před použitím zbavit jemné frakce do 4 mm, která v betonu působí velice negativně. Použití tohoto recyklátu při výrobě transportbetonu je možné pouze u betonů s nízkými užitnými vlastnostmi, a to v dávce do 50 % hm. nahrazované frakce. Při výrobě prefabrikovaných betonových dílců je možno tento materiál použít u prvků, které neplní primární nosné účely a jsou pouze v omezené míře vystavovány působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Tyto betony by kvůli zvýšené nasákavosti měly být použity pouze v suchém nebo stále mokrém prostředí, aby neprobíhala rychlejší degradace betonu.

Využití starých dlaždic a střepů

Také je vám líto každého pěkného materiálu, který je na vyhození? Zapojte do práce nejen fantazii, ale také pár šikovných rukou a jistě si poradíte snadno i s nepoužitými a starými dlaždicemi. Dlažba, obkladačky i dekorativní kachle jsou nejen krásné, ale také odolné, barevné a často velmi zajímavé kusy materiálu, které lze použít na všechno možné.

Máte zbytky obkladaček a dlaždic, které už nebudete potřebovat? Můžete z nich například udělat betonové květináče. Vyžaduje to však práci s cementem, což je už trošku náročnější, ale rozhodně ne nemožné.

Betonovými květináči však rozhodně nekončíme. Mezi významně snadnější počiny, ke kterým můžete použít jak celé kachličky nebo jen střepy, patří dekorování dna táců, stěny terakotových květináčů nebo desky zahradních stolků či laviček. K těmto navíc není nutné pořizovat pytel cementu, ale koupit v hobby marketu lepidlo na obkladačky a spárovací hmotu. Promyslete také, zda by se nehodila spárovací hmota černá. Zatímco bílá může působit až příliš obyčejně, černá vdýchne vaší práci úplně jiné kouzlo. Velmi hezké jsou menší střípky, které použijete jako mozaiku. Hodí se použít i střepy ze zrcadla nebo je můžete doplnit oblázky. Fantazii se přece meze nekladou!

Stejně tak můžete použít střepy k obložení koupelny na chatě nebo sprchového koutu v zahradě. S barevnými střepy různých velikostí pak přichází na řadu také možnost vyřádit se a kreativně pojmout právě tato místa, která sice chcete mít hezká a útulná, ale nemusejí být perfektní a bez chybičky, podle nejposlednějších trendů a za horentní sumy. Máte všechno hotové a střepy byste možná využili někde v zahradě? Udělejte si z nich nášlapné kameny. Ty mohou být všech barev a velikostí. Mohou být jak pravidelné, tak všelijak šišaté či oblé. Pokud si je vyrobíte nyní, v zahradě je můžete položit ještě na podzim a na jaře už vám krásně obrostou a budou vypadat, jako by zde ležely odjakživa.

tags: #jak #vyuzit #zbytky #porobetonu

Oblíbené příspěvky: