Jak správně zabezpečit střechu proti dešti a dalším vlivům

Střecha je klíčovou součástí každé budovy, která ji chrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména deštěm, sněhem a větrem. Obvykle střechu vnímáme jako pasivní, funkční objekt, který nám slouží a není třeba mu věnovat příliš pozornosti. Nicméně na téměř každou střechu je třeba čas od času vstoupit a vykonat údržbu na komíně nebo anténách. Případně provést inspekci střešní krytiny. V zimním období se navíc střecha musí vypořádat nejen s vodou, ale také se sněhovou pokrývkou a ledem. Pro všechny tyto případy je žádoucí střechy zabezpečit, aby nedošlo ke škodám na zdraví nebo majetku.

Výběr střešní krytiny a konstrukce

Je velmi těžké určit, která střešní krytina je nejodolnější vůči větru. Obecně vzato se na šikmé střechy hodí pálené tašky, betonové tašky nebo břidlice, protože jsou těžké. Pokud zvolíte těžší střešní krytinu, je nutné zajistit pevnější konstrukci budovy, což se promítá do celkové odolnosti vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. Pokud zvolíte lehký druh střešní krytiny, jako např. plechovou střešní krytinu, věnujte pozornost dodatečnému upevnění a správnému spojení pozednice s venkovní stěnou. Pálené střešní tašky položené na šikmých střechách (úhel sklonu by měl překročit 22 °), zajišťují odvodnění po vnější ploše silou gravitace, aniž by voda pronikla do vnitřních vrstev konstrukce. Zde je velmi důležité zajištění profesionálního a stabilního upevnění tašek pomocí speciálních svorek. Základní zásada je ta, že se přichytávají tašky v ploše tak, že se přichytí každá třetí diagonálně, ale v závislosti na tzv. typu krytiny a lokálních podmínkách.

Těsnost střechy

Těsnost střechy je rovněž ovlivněna správným provedením podkladní vrstvy konstrukce tzv. DHV - doplňkové hydroizolační vrstvy pokrytí střechy. Při výběru konstrukce se střechou s úhlem o sklonu menším než 22 ° je nutné použít dodatečné bezpečnostní prvky DHV, jako jsou těsnící pásky pod kontralatě, plné bednění, přelepené spoje difúzní fólie atp., vše se stanovuje dle počtu zvýšených požadavků stavby a lokality. Patří sem střešní okna a komíny. V jejich případě je nutné použít těsnicí prvky pro odvedení dešťové vody mimo střešní okno, stejně jako speciální těsnící materiály. V hřebenech by měl být použit i další ochranný prvek, podhřebenový pás, který také hraje velmi důležitou roli ve střešním větrání. Dobré a současně vodotěsné odvětrávání zabraňuje nebo minimalizuje potřebu renovace střešního materiálu.

Faktory ovlivňující životnost a bezpečnost

Bezpečnost a životnost střechy závisí na mnoha faktorech, mezi které patří mj. plocha, sklon střechy a její hřeben nebo výška budovy. Důležité je najmout řemeslníky specializující se na zastřešení, nikoliv stavební dělníky zaměřující se na vše. Zastřešení musí být správně připevněno na okrajích střechy a také na úbočí, hřebeni, u komína a u střešních oken - v těchto místech je působení větru vyšší než v jiných částech střechy. Je vhodné připevnit střešní krytinu ke krovu i ve střední části. Pro dokončení na okrajích střechy doporučujeme použít závětrné lišty, dostupné v různých rozměrech, široké škále barev a různých povrchových úpravách. Někteří řemeslníci tvrdí, že střešní krytina bude na laťování držet svou vlastní váhou. Nicméně jistota je jistota a je vhodné krytinu připevnit i ve střední části. Je to velmi důležité zejména v případě střech s velkým sklonem - v takovém případě je každá lať připevňována odděleně. Takto lze zamezit případnému nadzvedávání krytiny větrem. Pro upevňování se používají příchytky tašek a hřebenáčů. S ohledem na všechny důležité faktory, jako např. sklon střechy, je potřeba naplánovat počet příchytek a držáků na metr čtvereční.

Ochrana před rozpínací a sací silou větru

Již při navrhování střechy myslete na její ochranu před rozpínací a sací silou. Rozpínání vzniká vlivem působení vlastní hmotnosti střechy, tlaku sněhu a větru. Nejzranitelnější jsou místa, kde jsou krokve podpírané pozednicí, tedy krokevní a hambálkové soustavy. Ve stavbách s železobetonovými nebo keramickými stropy rozpínací síly působí rovněž na venkovní stěny. Proto je tak důležité spojení krokve a věnce s pozednicí. Je nutné pamatovat, že podepření krokve v pozednici není dostačující. Upevnění se tedy dodatečně provádí šikmým zatloukáním dlouhých krokevních hřebíků nebo pomocí speciálních upevňovacích spojek z plechu. Další spoje mají vliv na odolnost konstrukce vůči působení větru. Pokud je pozednice podepřená na věnci půdní nadezdívky, je nosnost stěny zvýšená železobetonovými sloupy. Ochrana před působením sací síly větru probíhá ochranou střešní konstrukce. Tato činnost je prováděná spojením krokve, vaznice, sloupů a příček, hlavně na nároží, u žlabových rohů a okapů. Důležitá je také odolnost štítových stěn u podkroví vůči sací síle větru. Pokud jsou tyto stěny vysoké, je vhodné je zpevnit příčnými stěnami v podkroví. Pro zvýšení této odolnosti jsou štítové stěny obvodovým věncem spojeny s věncem půdní nadezdívky. Důležité je, aby byl u montáže určitého druhu střešní krytiny použit správný spojovací materiál. Může se jednat o spojky, příchytky, držáky, hřebíky, háky, spony aj. Volte spojovací materiál nabízený výrobcem daného druhu střešní krytiny.

Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

Záchytné systémy a bezpečnost práce na střeše

Bezpečnost práce je mnohdy podceňována. Zejména ve stavebnictví a při aktivitách ve výškách přitom není radno cokoli zanedbat. Konkrétně na střechách se za účelem usnadnění pohybu pracovníků a zachování jejich bezpečnosti obvykle vyskytuje záchytný systém. I jeho používání má však svá specifika, která je zapotřebí brát na vědomí. Češi chtějí uspořit na všem, a tak při stavbě rodinných domů často úmyslně opomíjejí instalaci bezpečnostních prvků na střechách. Pokud někdo opomíjí instalaci bezpečnostních prvků na střeše svého domu, pravděpodobně neví, jak fatální následky může jeho počínání mít. Dle aktuálních statistik patří pády ze střech či lešení k častým pracovním úrazům. Před tím, než budeme realizovat konstrukci střechy domu a pokládat střešní krytinu, musíme si důkladně promyslet otázku instalace bezpečnostních prvků. Jaké konkrétní bezpečnostní prvky by na střeše neměly chybět a také jak by měly být rozmístěny je dáno způsobem užívání domu, lokalitou stavby i nároky, které jsou na údržbu střechy vyžadovány. Každý stát se řídí jinými stavebními normami, které udávají, jaké bezpečnostní prvky by se měly na střechách rodinných domů nacházet. Například ve skandinávských zemích jsou bezpečnostní prvky zcela přirozenou součástí střech rodinných domů, v České republice se s instalací žebříků, střešních lávek či sněhových zábran z důvodu úspory financí nepočítá. Nebývají proto často zavedeny ani v projektové dokumentaci. Přitom absence těchto prvků může mít fatální následky - pády ze střech a lešení představují pětinu všech smrtelných pracovních úrazů. Mezi nejčastější bezpečnostní nedostatky střech českých rodinných domů a rekreačních objektů patří nedostatečné množství a velikost sněhových zábran, absence žebříků a pochozích ploch určených pro údržbu střechy, dále také nedostatek kotvících prvků pro jištění na střeše a většinou chybí i jakákoliv možnost bezpečného přístupu na střechu budovy. Instalace bezpečnostních prvků na střechách rodinných domů je tak důležitá především z důvodu ochrany zdraví a života. Služby těchto prvků tak ocení každý majitel domu či uživatel nemovitosti. Čas od času je totiž nutné provést určité úkony spojené s běžnou údržbou domu, jako je například vyčištění komína, oprava střešního pláště po krupobití nebo silném větru. Občas je třeba provést také obnovující nátěr dřevěných a kovových částí střešní konstrukce případně fasádních prvků. České stavební normy u rodinných nebo rekreačních domů předepisují alespoň taková bezpečnostní opatření, jako je zajištění bezpečného přístupu ke komínu domu. Ten je zajištěn střešními lávkami a žebříky, které kromě toho umožňují také rychlou a bezpečnou instalaci TV a Wi-fi antén.

Školení a evakuační plán

V první řadě je třeba veškeré osoby, které se pohybují po střechách, řádně proškolit. Jak správně užívat záchytný střešní systém a osobní ochranné pracovní prostředky se lze dozvědět v rámci školení od pracovníka bezpečnosti nebo od specializované firmy. Při takovém kurzu se seznámíte se dvěma hlavními tématy, jejichž obsahem je poučení o provádění pracovních úkonů ve výškách a správném pohybování se po záchytném střešním systému. Za předpokladu, že jsou osoby, které mají pracovat na střechách, poučeni o způsobu použití veškerých bezpečnostních prvků a pomůcek, zbývá ještě seznámit je s evakuačním plánem, který radí, jak postupovat v případě pádu a po následném zachycení ochranným systémem. Nezbytné je visící osobu vyprostit z výšky a postroje v co nejkratším čase. Hrozí jí totiž trvalé následky, k nimž dochází, pokud dojde k prodlení, neboť popruhy jisticího postroje omezují proudění krve v těle. Ve většině případů je zapotřebí kontaktovat hasičský sbor.

Používání záchytného systému

Nejprve se musíme ustrojit do celotělového jisticího postroje, k němuž připojíme spojovací prostředek s tlumičem pádu, který musí být u karabiny postroje. K připojení spojovacího prostředku musí vždy dojít buď na hrudníku nebo na zádech, nikdy ne u pasu. Pak připneme postroj spojovacím prostředkem k záchytnému střešnímu systému, tedy k nerezovému lanu či kotvicímu bodu. Nejdůležitějším bodem celého procesu je správné nastavení spojovacího lana. Mělo by být vždy nastaveno tak krátké, jak jen to je možné. Při práci na střeše zůstáváme připoutáni k záchytnému systému vždy, když má střecha sklon nad 25 °. Při práci na ploché střeše je lano možné odpojit, pokud se nacházíme mimo nebezpečné zóny. Tím se rozumí veškeré oblasti střechy ve vzdálenosti menší než metr a půl od hrany možného pádu. Lanovým systémem se necháváme vést, u bodového systému opisujeme kružnice kolem kotvicích bodů. Délku spojovacího lana určuje vzdálenost od okraje. Řekněme, že je kotvicí bod umístěn dva metry od hrany střechy. V takovém případě je nejdelší možná délka spojovacího lana mezi rohem a kotvicím bodem 2,8 metru, což znamená, že v nejmenší vzdálenosti od hrany střechy lano přesáhne střechu o necelý metr, což už je zbytečné a nebezpečné. Je proto nutné přistoupit ke zkrácení lana, abychom nespadli. V tomto systému se pracovníkovi pohybuje snáz. Nesmíme však zapomenout, že spojovací lano musí být vždy co nejkratší tak, aby za žádných okolností nedošlo k pádu. Pouze v rozích se můžeme dostat do situace, kdy se v případě pádu opět zhoupneme. Jakmile je kotvicí bod nebo lanové vedení v nebezpečné oblasti střechy a je třeba se přepnout na další bod, musíme použít více spojovacích lan (jako druhé lano použijeme lanyard), abychom zůstávali stále v kontaktu s ochranným systémem. Na střechu se dostáváme většinou po žebříku, pomocí plošiny, světlíkem nebo po schodech. Až na případ, kdy nám až na střechu vedou schody, se už v tento okamžik ocitáme v nebezpečné oblasti. To vede k nutnosti se zajistit proti pádu.

Záchytné systémy Lindab SAFETY

Lindab s.r.o. pro tyto případy dodává celý soubor výrobků, které pomáhají pohybu po střeše, přístupu na střechu a také chrání okolí před sjížděním sněhu. Tento sortiment nazýváme Lindab SAFETY. V mnoha případech je výhodnější vytvořit přístup na střešní plochu zvenčí, bez průlezu zevnitř, který nutně tvoří otvor do střešní krytiny a tím pádem i detail, který není nezbytný. Samozřejmě se neomezujeme pouze na střešní plochy. Stěnové žebříky naleznou své použití v řadě případů i mimo střechy, a to jak v exteriéru tak interiéru.

Střešní lávky

Lávka je základním elementem samozřejmým u každého komínu, který vyžaduje zevní kontroly. Na kluzkých a strmých krytinách nelze zajistit bezpečný pohyb osob a každý kominík to nejspíše odmítne, i s ohledem na možné poškození samotné krytiny jeho pohybem. Lávka Lindab sestává z univerzální nosné konzoly, která se přizpůsobí dané krytině. Pomocí další konzoly se sestaví konkrétní sklon plochy v rozsahu 9-45° a osadí samotná lávka. Možné je rovněž osazení zábradlí pro maximalizování bezpečného pohybu osob. Délka lávky může být od 1300mm po neomezenou délku, díky možnému napojování. Pochozí rošt lávky je řešen tak, aby nebylo možné uklouznout bez ohledu na roční období. Současně profilace lávky nepodporuje zadržování vody a případnou pozdější korozi. Při dodání lávky je součástí balení vše potřebné pro její montáž, včetně spojovacího materiálu.

Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání

Žebříky

Žebříky slouží primárně k pohybu ve svislém směru, ale také ve směru šikmém, po ploše sklonitých střech. Pohyb po žebříku je bezpečný z důvodů zapojení obou rukou. Pracovník je tak v kontaktu s žebříkem ve čtyřech bodech, na rozdíl od střešních stupňů, kde se postupuje pouze po schodech bez opory rukou. Střešní žebříky jsou na střeše osazeny na pevno. Slouží jako trvalá cesta k lávce nebo přímo ke komínu. Mohou překlenout vzdálenost od okapové hrany nebo od střešního průlezu. Výhodou je že u krytin které využívají kotvení skryté pod krytinou, nevyžaduje montáž žebříku vrtat skrz krytinu. Osadí se například sevření na drážku. Stěnové žebříky tvoří samostatnou kategorii. Mohou sloužit jako přístup na šikmou nebo i plochou střechu. Jsou obvykle zakončeny výlezovými madly, která umožní osobám vystupovat bezpečně na plochu nad žebříkem. Vyšší výšky vyžadují osazení ochranného koše lezení, který eliminuje nebezpečí pádu osob vzad. Stěnové žebříky jsou obvykle zakončeny v bezpečné výšce nad terénem, která znemožňuje využití nepovolanými osobami.

Sněhové zachytávače

Samostatnou skupinou výrobků jsou sněhové zachytávače. Takové elementy je zapotřebí instalovat všude, kde je potenciální nebezpečí, že sjíždění sněhu ze střechy ohrozí okolí budovy. Roštové nebo trubkové zábrany efektivně udrží sněhovou pokrývku na ploše střechy, odkud postupně odtává. Bez použití těchto výrobků se prakticky nedá řešit problematika uličních budov, pod kterými vede veřejný chodník. Také vchody do budov jsou kritická místa vyžadující tato opatření. Pokud se dům nachází v horské či podhorské oblasti, kde je samozřejmostí každoroční vydatná sněhová pokrývka, měly by se jeho součástí stát sněhové zábrany. Neměly by však chybět také všude tam, kde je třeba počítat s pravidelnou sněhovou nadílkou. Sněhové zábrany jsou zárukou bezpečné střechy, protože ochraňují osoby v okolí domu před padajícím sněhem a ledem. Rozhodně by tak neměly chybět alespoň nad vstupy do budovy. Sněhové ochranné prvky se primárně osazují tam, kde není možné ponechat sníh sjíždět samovolně ze střechy dolů. Typicky jde o vchody do budov, střechy směřující do ulice, nebo i střechy jejich poloha žlabů koliduje se sněhem, který by sjížděl z plochy dolů. Je to téma velmi časté u hladkých krytin, které samy o osobě nemají schopnost sníh zpomalovat nebo zadržovat. Sněhové zábrany se rozmístí na střeše tak, aby byla váha sněhu rovnoměrně zadržována. Obvykle postačí jedna řada u okapové hrany. Ve vyšších polohách se osazují dvě nebo více řad nad sebe, aby se hmotnost sněhu rozložila. Vyrábí se trubkové zábrany nebo roštové. Kromě estetických rozdílů se chovají velmi podobně. Zadržují nápor sněhu, který na střechu napadne ve stanoveném úseku nad zábranou. Pro správné navržení je třeba znát místo stavby, sklon střechy a její délku. Podle takových parametrů je snadné zkalkulovat rozložení zábran na konkrétní střeše. Montážní firma tak může učinit pomocí tabulek obsažených v katalogu Lindab, nebo o přípravu návrhu požádat technické oddělaní Lindab. Osazení zábran je dostatečně robustní, aby vydrželo značné tlaky vyvíjené sněhem, ale současně respektuje typy krytin, na které se montuje. Jedna z hlavních výhod je, že na většinu krytin je možné osadit zábrany dodatečně - až po montáži.

Údržba střechy a okapového systému

Pamatujte, že významný vliv na životnost zastřešení má jeho pravidelná údržba. Odhalení a oprava malých poškození vás může zachránit před katastrofou. Každoroční prohlídka střechy umožňuje včasné zjištění netěsností a závad. Odstranění těchto chyb je nezbytné, jelikož zadržující se voda může pod vlivem mrazu vést ke vzniku trhlin, čímž může dojít k velkým ztrátám. Vnik trhliny může být příčinou zvýšené vlhkosti podkroví, protékání a dokonce i poškození fasády a stěn v interiéru stavby. Řemeslníci pečlivě zkontrolují klempířské doplňky a silikon, kterým byly utěsněny. Pokud silikon popraskal nebo se rozdrolil, je nutné jej vyměnit. Součástí údržby střechy by mělo být i její mytí. Pokrývačské týmy vlastní specializovaná tlaková čisticí zařízení, která si poradí i s největšími nečistotami. Údržba střechy závisí na její konstrukci. Je vhodné zkontrolovat místa, která jsou obzvláště vystavená větru, slehlému sněhu, nebo ve kterých se usazují nečistoty. Tyto kritické body jsou hlavně místa, kde se střecha protíná, tj. úžlabní okapy a body spojení s vertikálními prvky, jako např. komíny, vikýře, úžlabí nebo střešní okna. Právě v těchto místech nejčastěji dochází ke vzniku trhlin a zatékání.

Údržba okapového systému

Aby střecha plnila svoji funkci, je nutné dbát o údržbu celého systému odvádění vody. Okapy musejí být čisté a propustné. Údržba okapů je důležitá zejména po podzimu. V tomto období se v okapech hromadí listí, písek, větve a jehličí, které znemožňují odtok vody. Pokud okapy nebudou propustné, voda bude stékat po stěnách budovy, což bude příčinou povrchové vlhkosti, plísně a celkového snížení termoizolačních vlastností domu. Okapy je nejjednodušší vyčistit tlakovým čisticím zařízením. Nepoužívejte ostrá kovová nářadí, která mohou poškodit prvky okapového systému. Pravidelná údržba střechy a okapů zajistí bezpečnost a bude střechu chránit před závažným poškozením. Včasné objevení drobných závad umožňuje jejich rychlé odstranění. Správné zabezpečení střechy bude mít pozitivní vliv na energetickou bilanci domu, což sníží náklady na vytápění.

Čtěte také: Realizace střechy KM Beta bez problémů

tags: #jak #zabezpecit #strechu #proti #desti #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak aplikovat beton na dřevěný trám
• Obnova fasád Chrámu svatého Mikuláše
• Vše o stropních podhledech
• osvědčené postupy pro odstranění asfaltových skvrn z podlahy
• Praktické tipy pro zdění s tvárnicemi Ytong