Jak zakrýt půdu proti dešti při rekonstrukci střechy

Rekonstrukce střechy je prvním krokem nezbytným k tomu, aby následné etapy rekonstrukce probíhaly v klidu a především v suchu. Stavební materiály mají omezenou životnost a je potřeba jim dávat náležitou péči. Pokud se pustíte do rekonstrukce střechy domu, ve kterém se normálně bydlí, je potřeba být na nenadálou změnu počasí, bouřky a vichřice připraven. Pokud by zateklo do domu, sádrokartonových podhledů nebo vaty, byly by škody velmi vysoké.

Příprava a kontrola před rekonstrukcí

Předpověď počasí a meteorady jsou jedním z nejdůležitějších pomocníků při pokládce střešních krytin nebo rekonstrukcí střech. Zkontrolujte si vždy před započetím prací, jaká je předpověď na následujících několik hodin, abyste věděli, zda se do prací pouštět, nebo je radši přesunout na dny, kdy bude příjemné počasí.

Realizační firmy bývají často pojištěny proti těmto rizikům. V případě rekonstrukce je vhodné otevřít vždy jen část střechy nebo jednu plochu střechy, kterou bude možné v případě deště provizorně ochránit.

Provizorní zakrytí a ochranné metody

Pokud odstraňujete střešní krytinu nebo máte obnažené bednění, vždy se snažte tento proces co nejvíce urychlit a bednění co nejrychleji překrýt podkladním pásem. Střešní krytiny chrání střechu a celou budovu před deštěm a všemi dalšími vlivy počasí. Pokud se totiž střecha nezakryje, hrozí možnost zatečení do bednění nebo jiných částí střechy, případně do obytných prostor.

Pokud začne při rekonstrukci střechy pršet a na střeše není položen podkladní pás, je nutné co nejpečlivěji zakrýt provizorní krycí plachtou celou část bednění a navíc překrýt boční přesahy minimálně metr kolem obnaženého bednění. Krycí plachty je nutné pokládat tak, aby po nich voda stékala svrchu směrem dolů a neměla možnost stékat někam jinam.

Čtěte také: Jak na provizorní střechu

Krycí plachta musí být zatížena. Jednou z možností je zatížit očka na spodních krajích plachty a zavěsit na ně závaží, např. naplněné PET láhve, a na boční okraje krycí plachty položit balíky šindele, aby je nenadzvedával vítr. Případně můžete na spodní okraje střechy natlouct latě a o ně zapřít balíky šindele.

Střechu, na které je podkladní pás, už není nutné před deštěm jakkoliv chránit. Úlohou podkladního pásu je chránit dřevěné konstrukce a bednění před zatečením. Podkladní pás tak ochrání bednění v okamžiku, kdy ještě není na střeše šindel. Instalaci šindelů po pokládce podkladního pásu IKO Armourbase doporučujeme provádět bez zbytečných průtahů a nenechávat podkladní pás na střeše déle než 3 týdny. Vrchní netkaná textilie není UV odolná a mohla by se na sluníčku loupat. Pokud je netkaná textilie po dešti vlhká, nedoporučujeme pokládat ihned šindele, ale raději vyčkat několik okamžiků (cca 1-3 hodiny dle skutečného stavu), než se vlhkost vypaří, aby nezpůsobovala nějaké skryté vady.

Typy krycích plachet a jejich použití

Krycí či zakrývací plachty udrží v suchu stavební míchačku, naštípané dřevo, ale i krovy a půdu při opravě střechy. Nepromokavé zakrývací plachty z tkaného polyetylenu jsou doslova hitem. Jsou lehké, pevné a skladné. Do nevelkého balíku snadno složíte i plachtu o velikosti tenisového kurtu. Nepropouštějí vodu ani prach a na okrajích je lemují praktická oka.

Oka jsou u plachet v každém případě zásadním konstrukčním prvkem, který rozšiřuje možnosti jejich použití a kromě jiného umožňuje i spojování více plachet dohromady. Průměr oka je jeden centimetr, jednotlivá oka jsou rozmístěna po obvodu ve vzdálenostech jeden metr.

Pevnost a výdrž plachet se odvíjí od gramáže. Nejlevnější plachty s nejnižší gramáží v rozmezí od 50 do 80 g/m2 lze využít maximálně na dočasné pomocné zakrytí při malování nebo rekonstrukci v interiérech či provizorní krátkodobou ochranu před deštěm či sluncem. U plachet s nižší gramáží se však nelze spolehnout na dlouhodobou výdrž ani na schopnost snést vyšší zatížení působením povětrnostních podmínek.

Čtěte také: Jak na design podhledu schodů

Kvalitní plachty pro náročné podmínky

Pokud hledáte plachtu, která vydrží nápor počasí celoročně a která zvládne i tlak ostrých hran dřeva nebo zátěž sněhu, je třeba vybírat v dražší kategorii plachet s vyšší gramáží. Kvalitní plachty jsou však silnější, tkanina je už na první pohled „hustší“ a bytelnější, spoje a lemy bývají od některých výrobců i prošité. Trvanlivost i při opakované zátěži a dlouhou životnost by měly zaručit výrobky s gramáží kolem 200 g/m2, které se vyznačují i pevností v tahu a odolností vůči horku i nízkým teplotám. Pro opakované použití jsou však dostatečně odolné i výrobky s gramáží od 130 g/m2.

Například u společnosti Bestent začíná nabídka plachet u celty o rozměrech 2 × 2 metry a gramáži 130 g/m2 za 85 korun. Tato plachta je vyrobena z polypropylenu a je oboustranně pokryta vrstvou polyetylenu, která posiluje odolnost proti povětrnostním podmínkám. Je potažena i stříbrnou vrstvou, která odráží sluneční světlo a omezuje tak nárůst teploty pod plachtou. Rohy plachty, která má v uvedeném rozměru hmotnost půl kilogramu, jsou vyztuženy plastem, podél okraje plachty je všito lano, které zvyšuje odolnost proti podfouknutí.

Například pro provizorní zastřešení stavby nebo ochranu většího množství palivového dříví lze využít plachtu o rozměrech 5 × 6 metrů, gramáži 260 g/m2 a hmotnosti 7,6 kg, kterou Bestent prodává za 1 025 korun. Plachta je rovněž chráněna plastovými výztuhami v rozích a stříbrnou vrstvou kvůli zvýšené odolnosti proti slunečnímu záření. K dostání jsou však i plachty o rozměrech 20 × 20 metrů v gramážích 130 nebo 210 g/m2 za ceny od 5 500 do 10 300 korun. Nejsilnější krycí plachty využijí zejména řemeslníci při opravách střech nebo farmáři. Řada firem nabízí také výrobu plachet atypických rozměrů, případně sešití několika velkých plachet k sobě. K plachtám lze rovněž koupit stahovací lana o tloušťce od 4 do 10 mm. K pevnému stažení a zafixování plachty poslouží lépe než obyčejný provaz.

Krycí plachty je možné koupit na internetu nebo v každém hobbymarketu. Vždy si kupte plachtu o cca 1 metr delší a širší, než je odkrytá plocha střechy.

  1. Vyberte si správnou plachtu - Nesnažte se šetřit peníze za kvalitu plachty.
  2. Přemýšlejte o velikosti plachty - Záleží na velikosti odkryté střechy, která potřebuje ochranu. Plachta musí být předimenzována tak, aby odpovídala překrývání na bocích a okrajích střešního bednění.
  3. Namontujte plachtu - Nejprve zajistěte jednu stranu a ujistěte se, že plachta je tou správnou stranou nahoru. Zatáhněte pevně a odstraňte všechny záhyby.
  4. Zakryjte podkladní pás plachtou - Když opustíte práci, zakryjte podkladní pás plachtou, abyste ho ochránili před vlhkostí.

Provizorní stříška

Např. u oceánů, kde jsou každodenní silné dešťové přeháňky běžnou záležitostí, a pokrývači nemůžou spoléhat na dlouhá suchá období, si pokrývači stavějí nad rekonstruovanou střechou provizorní stříšku. Mohou tak na střeše pracovat, i když prší. Neváhejte tedy začít s obnovou nebo novou střechou i pokud je v dohledu déšť.

Čtěte také: Deska z dřevotřísky pro půdní vestavby

Podstřešní fólie (DHV) jako provizorní zakrytí

V současné době lze rozpracovanou a či rozkrytou střechu chránit různými způsoby. Problém je ale v tom, že ne každou podstřešní fólii (DHV) je možné pro takovou funkci použít. Velice srozumitelně to objasňují „Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (r. 2014)“, jež mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument.

V nich lze tedy nalézt nejen to jakou fólii lze pro takovou funkci použít (jaká technická kritéria musí fólie splňovat), ale i jakým způsobem má být na střeše provedena. A hlavně v neposlední řadě pak výrobce/dovozce podstřešní fólie musí takovou technicky vyhovující podstřešní fólii pro takovou funkci v nějakém Aplikačním manuálu či montážním návodu povolovat. A zároveň tam uvede i dobu jak dlouho může taková fólie od doby namontování tuto službu plnit.

Fólie, které splní kritéria kvalitativní „třídy A“, by měly službu „použitelnost materiálu pro provizorní zakrytí“ poskytovat automaticky, ale fólie jež splní kritéria jen „třídy B“ tuto službu mohou, ale také nemusí poskytovat. Pokud tedy výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy A, součástí tohoto zatřídění je i povinnost poskytovat službu dočasného zakrytí. Pokud ale výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy B, je na jeho rozhodnutí, zda tuto službu umožní či nikoliv. Pokud se ale fólie „vejde“ pouze do kvalitativní třídy C nebo nesplní ani kritéria třídy C (ale taková by se na střeše již vůbec používat neměla), pak u takové fólie tato funkce není možná.

Zároveň se doporučuje, aby pro tuto funkci byly používány fólie určené pro třídu těsnosti DHV 2 nebo DHV 1. To už ale nejsou běžné podstřešní fólie.

V minulosti deklarovaná doba „UV stálosti“ podstřešní fólie (DHV) je úplně jiným parametrem než je uvedená/povolená doba pro „provizorní zakrytí střechy“. Případně uváděná doba „UV stálosti“ podstřešní membrány (DHV) tedy není dobou pro „provizorní zakrytí stavby“. Doba pro provizorní zakrytí střechy tedy rozhodně není v řádech měsíců, ale v řádech týdnů. Pokud si tedy nejste jisti, zda jste pro danou funkci vybrali správnou podstřešní fólii, je určitě vhodné kontaktovat přímo aplikačního technika u výrobce plánované podstřešní fólie.

Skladba střechy a hydroizolace

U kompletní rekonstrukce, včetně střešního pláště, je dobré instalovat pod střešní krytinu pojistnou hydroizolaci. Tato vrstva se aplikuje již na připravený rekonstruovaný podklad (záklop/latě). Pojistná hydroizolace je vhodná především tam, kde v budoucnosti přemýšlíme také o obytném podkroví. Nevýhodou této vrstvy je skutečnost, že pakliže dojde k zatékání do střechy vlivem porušené střešní krytiny, hůře se hledá poškozené místo. Z podkrovního prostoru je totiž střešní krytina nepřístupná, a není tak možné skrze nataženou folii zjistit, kudy přesně zatéká.

Při instalaci šindelů se ale až nad difúzní fólii instaluje bednění z OSB desek nebo prken a ty zmoknout nesmí, aby se nekroutili nebo nezpůsobovali jiné problémy při vysychání a vypouštění vlhkosti. Pokud není bednění překryté podkladním pásem a přijde déšť, je nutné ho provizorně překrýt krycí fólií.

Doporučené sklony střechy

Další z příčin zatékání do střešní konstrukce je nesprávný sklon střechy. Každá krytina má výrobcem předepsaný minimální a maximální sklon střechy, který lze v souvislosti s touto krytinou použít. Pokud si nejsme jisti či nemáme popis a doporučení výrobce, například u krytiny, kterou jsme koupili z druhé ruky, či ji skladujeme již delší dobu, můžeme nahlédnout do ČSN (česká státní norma), kde jsou uvedeny tabulky doporučených sklonů pro širokou škálu střech. Oprava je možná dvojím způsobem. Buď krytinu sundáme a vyměníme za jinou, která je pro stávající sklon vyhovující, nebo můžeme přidat pod krytinu pojistnou hydroizolaci, která při extrémní zátěži (přívalový déšť, šikmý déšť) pronikající vodu spolehlivě zachytí.

Příklad doporučených sklonů pro různé krytiny (orientační hodnoty, vždy se řiďte pokyny výrobce):

Typ krytiny Minimální sklon střechy (°) Maximální sklon střechy (°)
Plechová krytina 5 - 10 90
Betonová taška 22 45
Keramická taška 22 - 30 45 - 90
Asfaltový šindel 18 90

Rekonstrukce komína

Vrcholy komínů starých zanedbaných domů mívají vypadané spáry, a tak dochází jejich pomalému chátrání. Bývají nakloněny směrem k severu, jelikož na větrem exponované straně bývají spáry nejvíce vyfoukané. K přezdění nám bohatě stačí dobrá vápenocementová malta a kvalitní cihly - druhotně použité. Samotný vršek komínu zpevníme betonovým zakončením. Stačí vyšalovat (vyrobit formu z prken) takový tvar, aby po nalití do bednění přesahoval přes vnější okraj cihel cca.

Abychom dostali na komín od kominíka revizní zprávu a tím ho v podstatě „zkolaudovali“, je potřeba starý komín vyvložkovat nerezovými či keramickými vložkami. Bez revize komínu riskujeme nejen pokutu, ale také především újmu na zdraví. Dříve se vnitřky komínů vymazávaly maltou, a tím byl průduch pro odvod spalin izolován od vnitřní části domu. Po letech používání je však malta opadaná a hrozí tak únik spalin do místnosti. Obzvláště vnitřky komínů s neprůleznou šířkou nebyly nikdy pořádně opravovány a revidovány. Proto je nezbytné přistoupit k vyvložkování stávajících komínových těles.

Abychom nerezovou trubku, která může být i ohebná, protáhli celým komínem, musí mít komín uvnitř dostatek místa. Může se stát, že jsou v komínu nerovnosti, způsobené maltou, či jakýmkoliv odolným předmětem, které je třeba odstranit. Pakliže selžou všechny naše pokusy o odstranění překážek pro instalaci nové vložky, můžeme přistoupit k frézování komínů. To probíhá tak, že odborník spustí do komína seshora frézu, která odebírá vnitřní materiál tak, aby byl vytvořen kontinuální prostor pro umístění nerezové vložky. Samotná fréza je tvořena rotujícími řetízky, které odebíráním malých částí zvětšují vnitřní průměr komínu.

Další součástí komína jsou komínová dvířka, která by měla být v takové výšce, aby se pod ně po jejich otevření vešel kýbl a saze bylo snadné vymést.

Římsy a jejich rekonstrukce

Římsy jsou velice významným motivem historických budov. Jejich profilace je velice různorodá, avšak vychází ze základních skladebných principů klasické antické architektury. Jejich rekonstrukce by se měla proto opírat buď o znalost fundované osoby, nebo by měla alespoň naprosto respektovat původní podobu. Jestliže je římsa velice poškozená, lze její původní podobu poměrně snadno odhalit na dochovaných fragmentech. Dalším poměrně obvyklým způsobem je rekonstrukce na základě dochovaných fotografií.

Konstrukční principy říms jsou různé. Buď mohou být neseny vykonzolovanými delšími cihlami (krancovkami), převislým stropním trámem nebo kamennou, či ocelovou konzolou. Římsy také rozlišujeme podle jejich umístění na římsy hlavní, kordonové nebo okenní, či dveřní. V dnešní době již existují pytlované směsi, které jsou na vytažení základní figury římsy poměrně vhodné. S vytažením hlavní římsy bychom měli začít až po dokončení rekonstrukce střechy. V případě, že do nekryté římsy nateče shora voda, v zimě promrzne a římsa popraská.

Zateplení půdy

Poslední akcí při rekonstrukci střechy u této stavby bývá pokládka tepelné izolace. Bývá zvolena minerální skelná vata a z části polystyren. V prostoru půdy je potřeba nejdříve umístit izolaci mezi podlahou půdy a dolní části kleštiny. Zde je rozvinuta izolace v pásech o tloušťce 120 mm. Mezi jednotlivé kleštiny se pak vložily pásy izolace o tloušťce 180 mm, jejichž umístění je kolmé na první vrstvu izolace a všechny styčné spáry první vrstvy jsou tak překryty. Je tak zabráněno případným tepelným mostům. Na části půdy jsou uskladněny věci investora. Jelikož minerální izolace v roli není pochozí, jsou veškeré předměty na půdě umístěny na desky polystyrenu tloušťky 200 mm.

Při zateplení půdního prostoru je doporučená skladba střechy:

  1. Krytina Lindab
  2. Latě, kontra latě (zde bude větraná mezera)
  3. Difuzní fólie
  4. Prkna
  5. Isover Uni (180) mezi krokve
  6. Isover Uni (60) napříč pod krokve
  7. Reflexní parozábrana
  8. Sádrokarton nebo OSB deska
Je možné dát vatu rovnou na prkna mezi krokve. Pokud je lepenka na prknech zachovalá, lze ji tam nechat.

Jelikož střechou prochází komín, je důležité dbát na správné napojení parozábrany a izolace kolem komína. Je potřeba zajistit těsné a bezpečné napojení, aby nedocházelo k úniku tepla nebo pronikání vlhkosti v okolí komínového tělesa.

Důležité poznámky

Pokud vlastníte starší rodinný dům, pravděpodobně se časem nevyhnete obměně střešní krytiny nebo celé konstrukce střechy. U starších staveb je také obtížnější odhadnout celkovou cenu výměny střechy, protože po odkrytí stávající střechy mohou vyvstat další náklady v podobě skrytých detailů, různých dozdívek a oprav stávajícího zdiva nebo betonování věnců.

Pozor na výjimku! Pokud však máte v plánu vyměnit vazbu krovu, je potřeba vyřídit pro tuto rekonstrukci střechy ohlášení stavby, jehož součástí by měl být také statický výpočet návrhu jednotlivých prvků krovu a jejich rozmístění na řešeném půdorysu domu.

tags: #jak #zakrýt #půdu #proti #dešti #při

Oblíbené příspěvky: