Jak provizorně zakrýt střechu

Střecha domu dokáže ovlivnit vzhled celé budovy a je zásadní pro ochranu před nepříznivými vlivy i před únikem tepla. Jak ale stavba střechy vypadá? Ať už se chystáte střechu postavit svépomocí nebo si najmout firmu, měli byste mít přehled o tom, jak tento proces probíhá, na co nezapomenout a co si pohlídat.

Obecné informace o střechách

Nejprve je třeba zvolit typ střechy a její sklon. Půjde o valbovou střechu s jednou rovinou, nebo klasickou sedlovou střechu se dvěma střešními rovinami spojenými hřebenem? Možná uvažujete spíš o ploché střeše. Nejoblíbenější variantou je šikmá střecha s tradičním dřevěným krovem. Ten by měl být zhotoven z lehkých dřevin, mezi něž patří třeba smrk či borovice. Díky tomu nebude krov zbytečnou zátěží pro konstrukci stavby. Všechny dřevěné části krovu musí být dostatečně impregnovány, což zvýší jejich životnost. Část stavby, jež je v kontaktu se střešní konstrukcí, má být vyztužena takzvaným věncem. Jde o vodorovnou konstrukci, která je součástí obvodových nosných stěn a je třeba ji vytvořit v úrovni stropu. Zajistí větší odolnost stavby a předchází jejímu namáhání.

Kromě vzhledu se zaměřte i na vlastnosti a výhody či nevýhody střešní krytiny. Oblíbená pálená taška dokáže nabídnout pevnost a odolnost - pokud ovšem vyberete vhodného výrobce, který používá kvalitní cihlářskou hlínu. Pálené tašky se také kvůli své hmotnosti ne vždy hodí pro opravy starších staveb, jejichž konstrukci by mohly zbytečně zatěžovat. Podobné vlastnosti nabízejí i betonové tašky. Další možností je asfaltový šindel, který ale vyžaduje precizní podklad a nedokáže příliš odolávat UV záření. Oblíbenou variantou je pak plechová střešní krytina. Ta se vyznačuje vysokou odolností, dlouhou životností a relativně snadnou pokládkou. Hodí se navíc i pro rekonstrukce. Je totiž lehká a zbytečně nezatěžuje konstrukci stavby. V případě plechové krytiny lze vybírat z mnoha tvarů a barev. Plechové tašky dokážou svým tvarem imitovat ty pálené a tento materiál zvládne svým vzhledem dokonce napodobit i dřevěné došky. Před pokládkou plechové střechy je třeba krov opatřit hydroizolační vrstvou. Nezapomínejte ani na klempířské prvky, v tuto chvíli je například třeba osadit okapovou hranu a nasadit háky pro okap. Jednotlivé části plechové krytiny musíte ukotvit ke střešnímu krovu. Tam, kde bude krytina lemovat například komín či střešní okno, použijte speciální samovrtné šrouby. Po dokončení střechy přichází řada na okapy, lišty a lemování. Pokládka střechy má jasná pravidla a postupy. Na jejím provedení závisí celá konstrukce stavby, která by mohla být v případě nekvalitní pokládky ohrožena vlhkostí i větrem. Pokud sice teoreticky víte, jak udělat střechu, ale nejste si jisti svými schopnostmi a pečlivostí, obraťte se raději na specializovanou firmu.

Provizorní zakrytí střechy

V případech, kdy dojde pouze k odtržení střešní krytiny od střešní konstrukce, například vlivem silného větru a nosná část zůstane nepoškozená, provádí se zpravidla pouze zakrytí střechy proti povětrnostním vlivům pomocí krycích plachet z PVC. Plachta se fixuje ke stávající střešní konstrukcí pomocí hřebíků a latí. V případě, že nosné části střešní konstrukce jsou daleko od sebe, vytvoří se z latí pomocná konstrukce, kterou se zhustí prostor mezi nosnými prvky, aby bylo možno lépe zajistit plachtu. Volné konce plachty se můžou opět zajistit přibitím, nebo jinak vhodně fixovat. V případě, že po obvodu plachty jsou umístěna oka, je možné plachtu zatížit pomocí PET lahví naplněných vodou, nebo pískem, zavěšených do oka plachty.

Pokud dojde vlivem mimořádné události k narušení nosných prvků střešní konstrukce, je provizorní zajištění střechy pracovně i časově náročnější. V současné době lze rozpracovanou či rozkrytou střechu chránit různými způsoby, a to provizorní střechou umístěnou nad stavbou, zakrývací plachtou apod. U většiny staveb je však toto provizorní, nebo chcete-li dočasné zakrytí střechy, řešeno již provedenou podstřešní fólií na střeše, respektive provedenou doplňkovou hydroizolační vrstvou (dále jen DHV).

Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

Použití podstřešních fólií pro provizorní zakrytí

Problém spočívá v tom, že ne každou podstřešní fólii (DHV) je možné pro takovou funkci použít. Velice srozumitelně to objasňují „Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (r. 2014)“, která mnozí odborníci i výrobci střešních materiálů pokládají za závazný dokument. Nemluvě o tom, že ve věci řešení DHV na tyto „Pravidla …“ přímo odkazuje platná norma ČSN 731901-2:2020 Navrhování střech (viz bod 5.3.3, Poznámka 1). V nich lze tedy nalézt nejen to, kterou fólii lze pro takovou funkci použít (jaká technická kritéria musí fólie splňovat), ale i jakým způsobem má být na střeše provedena. V neposlední řadě pak musí výrobce/dovozce takovou technicky vyhovující podstřešní fólii pro tuto funkci písemně povolovat v aplikačním manuálu či montážním návodu. Zároveň v něm uvede i to, jak dlouho může tato fólie tuto službu plnit od doby namontování. Zároveň ale tato Pravidla… na str. 29 v bodě 2, odst. (8) hovoří o tom, že - cituji: „V případě delší prodlevy před montáží krytiny by DHV měla být překryta (např. Jedná se o fólie/membrány, jejichž technická data popisují požadavky Tabulky 2.4 (str. 35 „Pravidel …“).

Kritéria pro výběr fólie

Fólie, které splní kritéria kvalitativní „třídy A“ (UDB-A), by měly službu „použitelnost materiálu pro provizorní zakrytí“ poskytovat automaticky. Fólie, jež splňují pouze kritéria „třídy B“ (UDB-B), tuto službu mohou, ale také nemusí poskytovat. Pokud tedy výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy A, součástí tohoto zatřídění je i povinnost poskytovat službu dočasného zakrytí. Pokud ale výrobce/dodavatel zařadí fólii do třídy B, je na jeho rozhodnutí, zda tuto službu umožní či nikoliv. Pokud se ale fólie „vejde“ pouze do kvalitativní třídy C nebo nesplní ani kritéria třídy C (ale taková by se na střeše již vůbec používat neměla), pak u takové fólie tato funkce není možná.

POZOR: u mechanických vlastností pevnosti fólie se vůči požadavkům v tabulce neporovnávají uváděné středové hodnoty pevnosti fólie, ale minimální možné hodnoty pevností po odečtení mínusové tolerance (uvedené v Prohlášení o vlastnostech daného výrobku). Rozhodně tedy není možné pro provizorní zakrytí střechy používat fólie např.

Pokud má však fólie plnit funkci „provizorního zakrytí střechy“, tj. odolávat přímému intenzivnímu dešti, pak musí taková fólie navíc úspěšně projít testem na dynamiku deště v TU Berlín. Výrobce/dodavatel musí mít k dispozici pro danou fólii příslušný protokol. V takovém protokolu nebude výsledek testu (uvedená číselná hodnota) vyšší jak 5 (nejlepší výsledek je číslo 0) - viz níže uvedené poznámky 2) a 4) k tabulce. Bez tohoto testu výrobek nemůže být povolen pro funkci provizorního zakrytí střechy. Opět o tom hovoří „Pravidla pro navrhování a provádění střech ČR (2014)“.

Provedení fólie ve třídě těsnosti DHV

Musí být provedena min. ve třídě těsnosti DHV 3, tj. fólie má být aplikována „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou tepelnou izolací a vždy se slepenými přesahy a s podtěsněnými kontralatěmi“, popř. ve třídě těsnost DHV 2 či DHV 1, kteréžto provedení je však ještě přísnější. Viz Pravidla…, str. 29, bod 2, odst. (3). Zároveň se na stejné stránce v odst. (8) doporučuje, aby pro tuto funkci byly používány fólie určené pro třídu těsnosti DHV 2 nebo DHV 1. To už ale nejsou běžné podstřešní fólie.

Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání

Před použitím podstřešní fólie pro provizorní zakrytí je nutné ověřit následující:

  • Zda výrobce/dodavatel podstřešní fólie (DHV) písemně v nějakém aplikačním podkladu povoluje pro tento materiál i funkci „provizorního zakrytí střechy“ (resp. zda vlastnosti podstřešní fólie jsou takové, jež umožňují její zařazení do příslušné třídy kvality).
  • Zda a kolik týdnů je pro tuto funkci výrobcem/dodavatelem podstřešní fólie (DHV) povoleno.
  • Zda příslušná fólie má povolení pro možnost montáže alespoň do třídy těsnosti DHV 3.

Upozornění: Někteří dodavatelé/dovozci podstřešních fólií/membrán u technicky vyhovujících typů (splňující výše uvedené podmínky) sice povolují funkci provizorního zakrytí střechy, ale zároveň limitují pro tuto funkci určitý minimální sklon. Ten je však často vyšší než mezní sklon pro stejnou fólii neplnící tuto funkci, tj. kdy má fólie plnit jen funkci DHV až pod namontovanou střešní krytinou. Rovněž někteří dodavatelé/dovozci podstřešních membrán nedovolují možnost použití chemicky impregnovaných dřevěných prvků nad vrstvou DHV (bez ohledu na to, zda je správně nebo chybně provedena).

To však není případ podstřešních fólií/membrán JUTA a.s., u kterých je mezní sklon (resp. povolená max. třída těsnosti DHV 3, DHV 2 nebo DHV 1) jejich použitelnosti pod střešní krytinou, zároveň použitelným sklonem i pro funkci provizorního/dočasného zakrytí. Tj. není zde rozdíl mezi min. sklonem pro DHV pod krytinou a sklonem pro funkci dočasného/provizorního zakrytí střechy. Doba pro provizorní zakrytí střechy tedy rozhodně není v řádech měsíců, ale v řádech týdnů. V minulosti deklarovaná doba „UV stálosti“ podstřešní fólie (DHV) je úplně jiným parametrem, než je uvedená/povolená doba pro „provizorní zakrytí střechy“. Případně uváděná doba „UV stálosti“ podstřešní membrány (DHV) tedy není dobou pro „provizorní zakrytí stavby“. Pokud si tedy nejste jisti, zda jste pro danou funkci vybrali správnou podstřešní fólii, je určitě vhodné kontaktovat přímo aplikačního technika u výrobce plánované podstřešní fólie.

Přehled podstřešních membrán JUTA a.s. a jejich použití pro provizorní zakrytí

Typ podstřešní membrány Povolená doba pro funkci dočasného zakrytí střechy Provedení membrány ve třídě těsnosti DHV Mezní sklon materiálu (ale nesmí podkročit max. povolenou třídu těsnosti DHV)
JUTATOP HTR 2AP 10 týdnů tř. těsnosti DHV 2
JUTADACH TERMOISOL W (svařovaný) 8 týdnů tř. těsnosti DHV 1 10°
JUTATOP 2AP 8 týdnů tř. těsnosti DHV 2
JUTADACH THERMOISOL 2AP 6 týdnů tř. těsnosti DHV 3 10°
JUTADACH MONOLITIC PROFI 2AP 5 týdnů tř. těsnosti DHV 3 16°
JUTADACH SUPER 2AP 4 týdny tř. těsnosti DHV 3 10°
JUTADACH 135 2AP, JUTADACH 150 2AP 3 týdny tř. těsnosti DHV -

Obdobné podklady jsou uvedeny v Aplikačním manuálu JUTA a.s.

Příprava střechy na zimu

S příchodem zimy a s ní i mrazivé počasí, sníh a led, je toto období pro majitele nemovitostí výzvou, zejména pokud jde o údržbu střechy. Právě v zimních měsících se naplno projeví každá zanedbaná údržba, drobná prasklina v krytině nebo ucpaný okap. Co se na podzim zdálo jako maličkost, může během několika týdnů přerůst v závažný problém - zatékání do podkroví, vznik plísní, poškození izolace nebo dokonce narušení nosné konstrukce krovu. Střecha je první linií obrany vašeho domu proti rozmarům počasí. Dobrou zprávou je, že většině zimních problémů se dá předejít. Navíc platí, že dobře udržovaná střecha vydrží déle.

Čtěte také: Realizace střechy KM Beta bez problémů

1. Důkladná vizuální kontrola střechy

Prvním a nejdůležitějším krokem přípravy na zimu je důkladná vizuální kontrola střechy. Cílem kontroly je odhalit drobné závady, které by se během zimy mohly výrazně zhoršit. Střešní krytina je první bariérou proti vodě a sněhu. Klempířské detaily jsou kritickými místy, kde nejčastěji dochází k zatékání. Každý materiál má svou životnost. Nezapomeňte zkontrolovat střechu také zevnitř. Mnoho závad lze odhalit i ze země pomocí dalekohledu, nebo z okna či balkonu sousední budovy. Pokud se na střechu necítíte, nebo pokud při kontrole objevíte jakékoli podezřelé nálezy, neváhejte objednat profesionální prohlídku.

2. Vyčištění okapů a svodů

Podzim zanechává v okapech svou vizitku v podobě listí, jehličí, větvíček, mechu a dalších nečistot. Pokud je před zimou neodstraníte, čeká vás nepříjemné překvapení. Čištění okapů není složité, ale vyžaduje trochu času a správný postup.

  • Hrubé odstranění nečistot - ručně nebo pomocí lopatky či stěrky odstraňte nahromaděné listí, větvičky, mech a usazeniny.
  • Vyčištění výpustí a kotlíků - zkontrolujte, zda není ucpaný přechod mezi okapem a svodem.
  • Propláchnutí vodou - pomocí hadice nebo konve prolijte okapy vodou a sledujte, zda volně odtéká.
  • Kontrola svodů - pokud voda neodtéká svodem, může být ucpaný. Zkuste ho propláchnout silnějším proudem vody shora.
  • Kontrola spoje a kotvení - při čištění zároveň zkontrolujte, zda jsou všechny spoje těsné a okapy pevně uchycené.

K prevenci zanesení okapů slouží ochranné mřížky a sítka. Pravidelný ořez okolních stromů je také doporučen. I s ochrannou mřížkou je potřeba okapy občas zkontrolovat. Samotné okapy jsou jen část systému. Lapače střešních splavenin - pokud je máte instalované, vyčistěte je od usazenin.

3. Instalace sněhových zábran

Sníh na střeše může vypadat malebně, ale jeho hromadění představuje reálné nebezpečí - a to nejen pro samotnou střešní konstrukci, ale zejména pro lidi, auta a majetek v okolí domu. Právě proto je instalace sněhových zábran jedním z nejdůležitějších preventivních opatření před zimní sezónou. Jeden metr čtvereční mokrého sněhu o výšce 30 cm může vážit i přes 100 kg. Jakmile se sněhová masa uvede do pohybu, nabírá rychlost a sílu. Kromě sesuvu sněhu představuje v zimě riziko také tvorba ledových bariér (tzv. "ledových splavů"). Ledové bariéry vznikají, když teplo unikající z podkroví rozpouští sníh na střeše, ale voda při stékání k chladnějšímu okraji znovu zamrzá. Rampouchy jsou nejen estetickým problémem, ale i bezpečnostním rizikem. Sněhové zábrany jsou relativně nenákladným opatřením v porovnání s potenciálními škodami nebo - v nejhorším případě - újmou na zdraví.

4. Kontrola izolace a větrání podkroví

O izolaci a větrání podkroví se často mluví v souvislosti s úsporou energie, ale jejich význam pro zdraví střechy v zimních měsících bývá podceňován. Teplo z vytápěného domu přirozeně stoupá vzhůru. Pokud střecha není dostatečně zaizolovaná, teplo uniká do podkroví a ohřívá střešní krytinu zevnitř. Může se zdát protichůdné - na jednu stranu chceme střechu zateplit, na druhou stranu ji máme větrat. Odvod vlhkosti - i při sebelepší parozábraně proniká do konstrukce určité množství vodní páry z interiéru. Pokud plánujete zateplení střechy, řešte vždy současně i větrání.

5. Zabezpečení proti škůdcům

S příchodem zimy a klesajícími teplotami nehledají útočiště jen lidé. Hlodavci, ptáci a další živočichové se instinktivně snaží najít teplé a chráněné místo, kde přečkají nepříznivé počasí. Co se může zdát jako neškodný přírodní jev, může rychle přerůst v závažný problém. Nejúčinnější ochranou je prevence - tedy zabránit škůdcům v přístupu dříve, než se usadí.

Pozor: Při utěsňování nezapomeňte zachovat funkční větrání střechy! Větrací otvory nezakrývejte zcela, ale opatřete je mřížkou s dostatečně jemným okem:

  • Proti myším: max. 6 mm
  • Proti ptákům: max. 20 mm
  • Proti kunám: max. 20 mm

I při sebelepší prevenci je důležité střechu a podkroví pravidelně kontrolovat. Při kontrole půdy použijte baterku a prohlédněte i těžko přístupná místa - rohy, prostor za trámy, okolí komína. Příprava střechy na zimu není složitá, ale je klíčová pro zajištění její dlouhé životnosti a bezpečnosti vaší nemovitosti.

tags: #jak #provizorne #zakryt #strechu

Oblíbené příspěvky: