Zateplení minerálního podhledu v bytě pod půdou: Jak na to bez kondenzace

Rostoucí ceny energií vedou řadu lidí k úvahám, jak co nejvíce ušetřit. Je všeobecně známé, že významných úspor energie lze dosáhnout správným zateplením domu. Zateplení stropu a střešních konstrukcí domu minerální vatou patří stále mezi nejpoužívanější způsob, jak zabránit nechtěným únikům tepla těmito konstrukcemi. Navíc jde o druh zateplení, který si můžete s větší dávkou šikovnosti vyhotovit i svépomocí.

Zateplení půdy přináší jednoznačně větší komfort bydlení, ale i významné finanční úspory. Nepodceňujte pečlivou přípravu před samotnou realizací. Strop by měl být nejen hezký na pohled, ale zároveň funkční. To znamená, že musí dostatečně izolovat teplo, tlumit hluk a zároveň splňovat požadavky na požární odolnost konstrukce.

Typy minerální izolace

Minerální vata neboli minerální vlna je izolační materiál přírodního původu, který využívá tepelně-izolační vlastnosti vláken minerálního původu. Minerální izolaci pak dle původu vláken rozlišujeme na skelnou a kamennou.

• Kamenná minerální vata: Jedná se o izolační materiál vyráběný z vláken čediče spolu s diabasem, vysokopecní struskou a recyklátem z minerálních vláken, které se dohromady propojí cementovým pojivem. K výrobě se používá speciální rozvlákňovací stroj, který za vysokých teplot zajistí tvorbu vláken, ke kterým se potom při chladnutí přidají zbylé suroviny. Výsledkem jsou poté izolační desky či izolační role s výbornými tepelnými vlastnostmi. Čedičová vlákna navíc zajistí také vysokou protipožární odolnost. Nevýhodou oproti skelné vatě ale je vyšší hmotnost a tuhost. V případě zatěžovaných konstrukcí je vhodnější vata kamenná.
• Skelná minerální vata: Jedná se o novodobější a modernější variantu minerální vaty, která se vyrábí roztavení skla rozvlákněním jeho struktury. Do izolační směsi se poté přidá ještě písek, který spolu se sklem tvoří dvě hlavní složky výsledného produktu. Díky neustálému tlaku společnosti na využívání recyklovatelných materiálů se při výrobě skelné minerální vaty používá až 80 % recyklovaných skleněných střepů. Díky moderním technologiím výroby bylo navíc dosaženo toho, že skelná vata již „nekouše“, a nezpůsobuje kožní problémy tak, jako tomu bylo v minulosti. Její použití se omezuje pouze na nezatížené a nepochůzné konstrukce, jelikož se lehce stlačí. Jestliže se chystáte zateplit půdu, kde nebudete chodit, tak můžete použít skelnou vatu. Materiály URSA PUREONE DF 39 či URSA DF 38 jsou vhodné pro zateplení a jejich výhodou je difuzní otevřenost, což znamená, že umožňují vodní páře procházet konstrukcí.

Oba druhy mají výborné tepelné vlastnosti a zároveň jsou paropropustné, tudíž eliminují riziko vzniku plísní a hniloby.

Příprava a postup zateplení

Z technického hlediska je nutné zjistit, v jakém stavu je stropní konstrukce. Pokud ji tvoří trámy, prověříme, že nejsou napadeny vlhkostí nebo dřevokaznými houbami. Dále zjišťujeme, v jakém stavu jsou zhlaví trámů a také je důležité, kolik máme místa mezi podlahou půdy a šikminami střechy. Velmi důležité je také dbát na precizní provedení.

Čtěte také: Dřevovláknité desky vs. minerální izolace

Ve skladbě bytu (odspoda) je rákos, podbití prkny, nosné trámy, nadbití prkny, zásyp směsí písku atd. a cihla půdovka. V SDK podhledu je k dispozici cca 15 cm výšky.

Parozábrana

Zásadním krokem je řešení parozábrany. „Velmi záleží na tom, zda je ve stávající stropní konstrukci funkční parotěsnící zábrana, například v podhledu stropu posledního podlaží. Od toho se odvíjí další řešení. Jestliže tam parotěsnící zábrana není, je nutné ji do konstrukce vždy doplnit, aby nemohlo docházet ke kondenzaci v konstrukci.“

Úkolem parozábrany je eliminovat množství vlhkosti prostupující z interiéru a stropní konstrukce do budoucí vrstvy minerální vlny. Parozábrana musí být po jejím obvodu napojena na stávající konstrukci tak, aby byla vytvořena vzduchotěsná obálka budovy a pára neprostupovala netěsnostmi v místě napojení. Jako parotěsnící materiály je možné použít URSA SECO SD 2 či URSA SECO SD 100.

Při pokládce parozábrany v podhledu, kdy se minerální izolace vkládá mezi SDK a stávající strop, je nutné dbát na to, aby parozábrana byla umístěna na teplé straně izolace, tj. blíže k interiéru. Pokud by byla parozábrana umístěna na studené straně (nad izolací), mohlo by docházet ke kondenzaci vlhkosti v izolaci a ohrožení dřevěných trámů. Izolační deska pod parozábranou působí jako ochrana před perforací. Teprve nyní položíme parozábranu a překryjeme jí celou podlahu včetně trámů.

Tloušťka izolace

Tloušťka izolace závisí na účelu, pro který je použita. Zateplujeme-li půdu z tepelněizolačních důvodů, počítejme s 20 až 40 centimetry tloušťky minerální izolace, dle konkrétního souvrství. Minimálně by měl být strop zateplen 160 mm izolace, v lepším případě pak 200 mm izolace a více. S určením tloušťky tepelné izolace vám pomůže projektant, energetický specialista či odborník z realizační firmy.

Čtěte také: Jak montovat terasová prkna na minerální izolaci?

Pokládka izolace

Izolace stropu minerální vatou však není tak jednoduchá záležitost, jak se může zdát, a je potřeba si předem nastudovat pár užitečných rad a informací, jak o samotném izolačním materiálu, tak také o způsobu a postupu jeho aplikace.

1. Nařežte minerální skelnou vatu podle mezery (plus 1-2 cm) mezi trámy. Použijte k tomu dvě prkna. Stejně se postupuje, pokud si vyberete čedičovou minerální desku.
2. Izolaci vložte mezi trámy. Izolaci je nutné mezi krokve vkládat velmi opatrně a zbytečně ji nemačkat a nestlačovat. Důvodem je izolační schopnost materiálu, která odpovídá tloušťce izolace. Pokud tedy zmáčknu izolaci na polovinu její tloušťky, lze zjednodušeně říci, že o ½ snížím její izolační schopnosti.
3. Jakmile je hydroizolační vrstva připravena, tak můžete začít pokládat jednotlivé vrstvy tepelné izolace. Jednotlivé desky nebo pásy pokládejte pečlivě vedle sebe tak, aby mezi nimi nebyly žádné mezery, kudy by mohlo prostupovat teplo (vznikly by tzv. tepelné mosty, které zhoršují výsledný efekt izolace stropu).
4. Jakmile uložíte první vrstvu, tak se můžete pustit do postupného ukládání vrstvy druhé, úplně stejným způsobem. Méně kvalitní materiál totiž po tom, co se po něm při pokládání druhé vrstvy dost pohybuje, nemusí zpátky nabýt svůj tvar a mohou v něm zůstat vytlačené stopy. To potom vede k vytvoření tepelných mostů, kudy může v budoucnu unikat teplo.
5. Pokud je na půdě dostatek místa, je to ideální varianta a lze izolovat pouze nad trámy. Jestliže se má půda používat jako úložný prostor, lze aplikovat následující řešení. Podlaha půdy se očistí, aby bylo možné na ni položit parotěsnící vrstvu, není-li v konstrukci stropu níže. Parotěsnící vrstvu je třeba položit souvisle, napojit pásy folie mezi sebou, na všechny pronikající konstrukce, obvodové zdi apod. Na ni se uloží dřevěný rošt, který se vyplňuje minerální izolací.
6. Pokud jste ale vše provedli správně a máte položené všechny požadované vrstvy tepelné izolace, tak už zbývá jen poslední krok. Tím je zakrytí minerální vaty difúzní hydroizolační fólií. Tento krok by měl zajistit ochranu před prachem a případnou vlhkostí ze střechy (příp. vlhkosti zkondenzované na výše položených konstrukcích), ale hlavně umožňuje bezpečný průchod vlhkosti z minerálních vláken. Díky tomu nedojde k plesnivění či hnilobě minerální vlny, což v žádném případě nechcete.

Zateplení SDK podhledem

Stropní podhledy z SDK desek a doplněné minerální izolací představují snadné řešení, jak zlepšit parametry stávající stropní konstrukce. Sádrokartonové desky v kombinaci s minerální izolací se často používají k vybudování podhledu, který efektivně tlumí hluk.

Vnitřní zateplení lze provést pomocí výrobků k vnitřnímu zateplení stropů a stěn minerální vlnou přímým lepením bez kotvení. K tomuto zateplení slouží čedičové desky s kolmým vláknem, které lze dodatečně brousit. Zde je nutné je lepit celoplošně flexibilním cementovým lepidlem na dostatečně rovinný a únosný podklad. S výrobkem Isover TOP V, jež má po svém celém obvodu zkosené hrany, dosáhneme tzv. prostorový efekt bosáže. Novinkou jsou desky Isover TOP V FINAL, které jsou již opatřeným finálním nástřikem. Jako izolant se používají desky nebo lamely s kolmou orientací vláken se zkosenými hranami. Desky se vyrábí v rozměrech 333 × 1000 mm, lamely se vyrábí v rozměrech 200 × 1200 mm, běžně v tloušťkách od 60 do 160 mm. Izolační deska s naneseným lepidlem se přitlačí na strop.

Povrch izolačních desek zpevnit podkladním nátěrem weberpodklad A ředěným 1:5 s čistou vodou. Podkladní nátěr je třeba 2x až 3x opakovat! Po dokonalém zaschnutí vrstev podkladního nátěru se nanáší barva. Spotřeba barvy záleží na kvalitě provedení podkladního nátěru a na intenzitě překrytí. Na menší plochy lze povrchovou úpravu aplikovat válečkem. Pro zpevnění povrchu izolačních desek je třeba použít podkladní nátěr weberpodklad A ředěný 1:5 s čistou vodou. Podkladní nátěr je třeba 2x až 3x opakovat!

Foukaná izolace jako alternativa

Modernější a novodobější technologie foukané izolace má spoustu benefitů, mezi které oproti minerální vatě patří například rychlost, jednoduchost, efektivnost, ale také minimalizování množství zbytečných obalů. Právě zateplení foukanými izolanty se stává žádané zejména v případě starších staveb. Foukaná tepelná izolace je vhodná k izolaci zejména starších budov, rodinných domů, rekreačních chat či chalup. Ideální je pro střešní, podkrovní prostory či stropy, kde jsou těžko přístupné dutiny, které bez izolantu fungují jako tepelné mosty, kudy uniká či naopak v létě proniká teplo. Z aplikačního stroje jsou vyvedeny hadice do zateplovaného prostoru, do kterého je izolant, například minerální vlákna, vháněn pod tlakem pomocí vzduchu.

Čtěte také: Moderní interiéry s minerálními podhledy

Srovnání foukané a stříkané izolace

Střechu můžete zateplit foukanou izolací složenou z různých materiálů, nejčastěji se využívá minerální vata, celulóza nebo polystyrenové kuličky (EPS). V praxi se také využívá stříkané izolační pěny na bázi polyuretanových (PUR) pěn. Stříkaná izolace se vytváří smícháním chemických látek v kapalné formě, které při nástřiku vytvoří pěnu. Chemický pěnový mix následně v konstrukci ztuhne a vytvoří pevnou krustu. Nejčastěji se tímto způsobem aplikují stříkané PUR pěny.

Nejlepší vlastnosti vykazuje minerální foukaná izolace: je to ekologický materiál, který je naprosto nehořlavý a bez přidaných chemikálií. Má nejlepší třídu sesednutí, takže si udrží nafoukanou tloušťku po mnoho let. Oproti tomu foukané izolanty - minerální vlna a celulóza - dobře tepelně izolují, nepropouštějí hluk a jsou prodyšné, to znamená, umožňují prostup par a v domě tak nevznikají plísně.

tags: #jak #zateplit #mineralni #podhled

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro hydroizolaci střech
• Trvanlivá hydroizolace s asfaltovými pásy Weber
• Fasádní Obklady ze Severského Smrku
• Jak vybrat glazovanou dlažbu do interiéru
• Vlastnosti OSB desek