Jak zatravnit střechu: kompletní průvodce

Zelené střechy se z okrajové záležitosti staly trendem a nacházejí stále širší uplatnění. Plochy zeleně jsou ve městech vzácné a využitím střech můžeme jejich podíl výrazně zvýšit. Zelené střechy přinášejí řadu výhod pro lidi, živočichy i rostliny. Chrání hydroizolaci a prodlužují její životnost, zlepšují tepelnou a zvukovou izolaci a mikroklima. Dále snižují prašnost, akumulují srážkovou vodu (až 30-99 % za rok) a snižují odtokové špičky. Tvoří ekologickou vyrovnávací plochu a estetický architektonický prvek. Díky odpařování a izolaci se zlepší vnitřní klima v místnostech pod střechou. Zatravněním střechy můžete ušetřit energii, protože zelená střecha v létě budovu ochlazuje a v zimě izoluje. Navíc je zatravnění střechy v řadě měst a obcí podporováno ze státního rozpočtu, což sníží pořizovací náklady.

Typy zelených střech: Extenzivní a Intenzivní

Při výběru zelené střechy se rozlišují dva základní typy: extenzivní a intenzivní ozelenění střechy. Volba závisí na požadované údržbě a využití střechy.

Extenzivní zelené střechy

Extenzivní zeleň je přírodní forma nenáročné vegetace, složená ze suchomilných rostlin. Zahrnuje rozchodníky, mechy, byliny a trávy, které jsou nenáročné na údržbu a vydrží intenzivní slunce a méně časté srážky. Tyto střechy jsou relativně bezúdržbové. Skladba extenzivní části střechy je maximálně 15 cm a její hmotnost se pohybuje mezi 50-150 kg/m², u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca 40 kg/m². Lze ji použít pro ploché i šikmé střechy se sklonem do 45°. Díky nízké hmotnosti se takto často zatravňují střechy garáží nebo přístřešků pro auto. Extenzivní zelené střechy mají řadu předností: zachytávají nečistoty z ovzduší a snižují výdaje za topení, klimatizaci nebo stočné. Oproti intenzivním zeleným střechám, jejichž náklady se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun, jsou finančně i časově mnohem méně náročné. Navíc potřebují jen minimální údržbu, proto je můžete realizovat na střechách různých velikostí. Potřebují závlahu jen v počáteční fázi po založení. I zde je proto třeba počítat s vodovodní přípojkou na střeše nebo v její blízkosti.

Intenzivní zelené střechy

Intenzivní zeleň zahrnuje trvalky, keře, trávníky a stromy. Její využití a ztvárnění je srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu. Výška souvrství je cca 300 kg/m² a více. Většinou se zakládá na plochách, které lidé skutečně využívají, například střechy podzemních garáží. Vedle náročnějších rostlin je zde možné začlenit i cesty. Zavlažování deštěm většinou nestačí a je nutné zalévat a hnojit. Tyto střechy jsou na své svépomocné vyhotovení náročné, hlavně co se týká provedení a potřeby odborné spolupráce se statikem od začátku plánování stavby s takovoutou střechou.

Ať už se jedná o intenzivní nebo extenzivní zelenou střechu, s oběma variantami vytvoříte nový životní prostor pro živočichy a zelenou oázu ve městě.

Čtěte také: Vše o trámech, hranolech a řezivu

Skladba extenzivní zelené střechy

Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálů, které se položí ve správné skladbě. Skladba extenzivní zelené střechy se skládá z několika vrstev:

1. Nosná konstrukce střechy: Základ, který musí unést váhu zelené střechy.
2. Původní střešní skladba nebo tepelná izolace: V závislosti na tom, zda se jedná o novou střechu nebo rekonstrukci.
3. Geotextilie: Ochranná vrstva hydroizolace před mechanickým poškozením. Doporučuje se geotextilie s plošnou hmotností 300 g/m².
4. Hydroizolace (kořenovzdorná fólie): Nejdůležitější část skladby, která musí být provedena důkladně a precizně. Musí být odolná proti prorůstání kořenů (např. EPDM fólie) a vyvedena cca 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření.
5. Drenážní a hydroakumulační vrstva: Může být jednolitá systémová deska nebo se skládat z více vrstev, například speciální nopové fólie s většími nopy a perforací pro odtok přebytečné vody. Nopová fólie zadržuje závlahu pro rostliny a odvádí přebytečnou vodu.
6. Filtrační geotextilie: Chrání hydroakumulační vrstvu před poškozením a vyplavováním jemných částic substrátu.
7. Substrát: Vrstva o tloušťce 20-50 mm, založená na bázi vulkanických tufů, minerální drti, zeolitu, kůrového kompostu a jiných recyklovaných a přírodních komponentů. Měl by mít neutrální pH a vyvážený poměr živin.
8. Nízké rostliny: Rozchodníky, sukulenty, trávy a mechy o výšce 20-200 mm.

Postup realizace extenzivní zelené střechy svépomocí

Realizace zelené střechy není tak náročná, jak by se mohlo zdát, zvláště u extenzivního typu. Před zahájením prací je důležité posoudit, zda je střecha pro zelenou střechu vhodná, zejména co se týče únosnosti konstrukce a stavu izolace.

Příprava

1. Posouzení střechy: Změřte plochu a obvod střechy. Zkontrolujte stav izolace, zda je odolná vůči prorůstání kořenů. Pokud si nejste jisti únosností konstrukce, je vhodné přivolat statika k posouzení. U střech zatížených štěrkem je většinou nosnost vyhovující (115 kg/m² odpovídá přibližně 6,7 cm štěrku).
2. Příprava materiálu: Zajistěte si veškerý potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace. Pamatujte na štrkový pás po celém obvodu střechy.
3. Úklid střechy: Důkladně střechu zametejte a vyčistěte od veškerých nečistot (kamínky, šišky, jehličí, listí apod.).

Pokládka vrstev

1. Hydroizolace a vyrovnávací vrstva: Pokud již máte hotovou kvalitní hydroizolační vrstvu, můžete přejít k dalšímu kroku. V případě potřeby zvýšení plochy nebo dodatečné tepelné izolace, můžete použít vyrovnávací vrstvu z polystyrenových desek. Pokud se necítíte na svařování hydroizolace, můžete použít kvalitní jezírkovou EPDM fólii, jejíž velké rozměry minimalizují potřebu svařování.
2. Geotextilie (ochranná vrstva): Na původní střechu nebo novou tepelnou izolaci položte netkanou geotextilii s plošnou hmotností 300 g/m². Přesahy by měly být přibližně 10 cm. Na okrajích vytáhněte geotextilii až do výšky souvrství zelené střechy.
3. Nopová fólie (hydroakumulační vrstva): Na geotextilii umístěte speciální nopovou fólii určenou pro zelené střechy (s většími nopy a perforací pro odtok přebytečné vody). Nopy by měly směřovat dolů. Fólii pokládejte na sraz, jednu vedle druhé, nebo s přesahem jedné buňky. Proti větru ji lze zatížit vodou. Dbejte na to, abyste nepoškodili hydroizolaci.
4. Filtrační geotextilie: Na nopovou fólii volně položte filtrační vrstvu. Na okrajích střechy ji vytáhněte až do výšky substrátu. Spoje je možné teplovzdušně svařit. Dbejte na to, aby byla filtrační vrstva řádně přeložena, minimálně 10 cm. Vytvořte otvory ve filtrační vrstvě na všech odtocích.
5. Ukončovací kačírkové lišty: Pospájejte lišty a rozložte je po obvodu střechy. Lišty ohraničují plochu zelené střechy a udržují materiál na místě.
6. Kačírek: Rozneste kačírek po obvodu střechy. Kačírek neslouží jen jako pohledová vrstva, ale zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kámen nesmí obsahovat velké procento jemných částic. Ohraničené části pro střešní vpusti překryjte geotextilií a zasypte štěrkem, čímž zamezíte zanášení a ucpání vpustí. Kolem všech prostupů a vpustí vytvořte kruh ze štěrku o průměru alespoň 30-40 cm.
7. Substrát: Na filtrační geotextilii umístěte extenzivní střešní substrát. Většinou se dodává v tzv. big-bagách, proto je vhodné zajistit dodání autem s ramenem nebo jeřábem. Substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše v tloušťce 20-50 mm. Použijte lopatu a hrabice pro finální dorovnání.

Výsadba rostlin

1. Výsadba rostlin: Posledním krokem je vysazení rostlin. Můžete sázet jednotlivé sazenice rozchodníků, sukulentů a trav nebo položit již hotový extenzivní koberec.
   • Sazenice: Rozdělte sazenice tak, abyste měli na každém úseku střechy zastoupeny všechny druhy. Vykopte jamku o něco větší než kořenový bal, opatrně vložte sazenici a přihrňte ji ze všech stran. Mírně utlačte.
   • Vegetační koberce: Rozchodníkový koberec zaručuje okamžitý zelený efekt. Koberce se roládají od kraje a těsně se k sobě přitlačují, aby se časem ztratily spáry. Koberce řezejte ze spodní strany - ze strany rohože z kokosového vlákna. Doplňte případná prázdná místa.
2. Zálivka po výsadbě: Po vysazení rostlin střechu důkladně zalijte hadicí s rozprašovačem.

Údržba extenzivní zelené střechy

I když extenzivní zelené střechy vyžadují minimální údržbu, je nezbytné jim čas od času věnovat náležitou péči, aby si zachovaly svou funkčnost a estetiku. Důkladná obhlídka zelené střechy 1-2x ročně je nejlevnější prevencí, jak mít nežádoucí přemnožení plevele pod dohledem. Údržbu provádíme minimálně vždy na jaře a na sklonku sezóny (začátek dubna a konec října).

Zálivka

• Po založení: Zálivka je nezbytná zejména 2-3 týdny po založení zelené střechy, aby došlo k nasycení celého souvrství vodou. Pokud jako finální vegetační vrstvu použijete řízky rozchodníků, je potřeba rostliny udržovat ve vlhkém substrátu do doby, než jednotlivé části zakoření (ideálně zavlažovat minimálně 1x denně, brzo ráno nebo večer).
• Období sucha:
  • Jeden týden bez deště: Rozchodníky by měly přečkat bez újmy.
  • Dva týdny bez deště: Rozchodníky by měly být v pořádku. Pokud máte vysazeny i další rostliny, situaci sledujte.
  • Tři týdny bez deště: Rostliny, které nepatří mezi rozchodníky, je vhodné zavlažovat pravidelně. Pokud rostliny již viditelně strádají, lze zavlažovat každý den.
  • Čtyři týdny bez deště: Je vhodné zalít zelenou střechu bez ohledu na druh vysazené vegetace. Dávejte pozor na přemokření.

Odstraňování nežádoucí vegetace

• Invazivní rostliny: Před začátkem a na sklonku sezóny odstraňte ze své extenzivní zelené střechy invazivní rostliny, které zde nemají co dělat. Nekontrolované rozrůstání plevele obírá vysazené rostliny o živiny a může narušit rovnováhu ekosystému. U extenzivních zelených střech s vrstvou substrátu o výšce 2-4 cm je riziko zaplevelení nižší.
• Sazenice stromů: Náletové dřeviny představují pro zelené střechy jedno z největších rizik.
• Mechy: Pokud je střecha skryta ve stínu a není vystavena delším obdobím sucha, občasnému růstu mechů se nevyhnete. Při nekontrolovaném množení lze použít hnojivo, které podporuje růst ostatních rostlin a zároveň likviduje mech.
• Tráva: Při větším výskytu travin je lze odstranit ručně nebo pomocí specializovaných přípravků.

Kosení a prořezávání

• Extenzivní zelenou střechu s rozchodníky není nutné sekat. Stačí odstranit odkvetlé stvoly 1x ročně.
• Pokud se v blízkosti zelené střechy nachází listnaté stromy, je potřeba odstraňovat na podzim i naváté listí. Jehličnaté stromky zase mohou zanést okapové svody.

Hnojení

• Na jaře je vhodné extenzivní zelenou střechu přihnojit. K těmto účelům lze použít hnojivo typu Osmocote, které se rozpouští pomaleji a zajišťuje tak rostlinám dlouhodobý přísun důležitých látek. Doporučuje se také doplnění živin prihnojením, ideálně tabletami s postupným uvolňováním.

Kontrola odvodnění

• Minimálně jednou ročně je také vhodné zkontrolovat střešní vpusť, revizní šachty a okapové systémy, které zajišťují odvodnění střechy. Tím se zabrání přemokření, přetížení nebo poškození střešní konstrukce.

Rostliny vhodné pro extenzivní zelené střechy

Výběr správných rostlin je jedním z nejdůležitějších kroků. Vegetace musí zvládnout slunce, vítr, sucho, mráz i doporučenou vrstvu substrátu. Právě proto není každá rostlina vhodná na pěstování na střeše. Nejčastěji se používají tyto rostliny:

• Sedumy (rozchodníky): Patří mezi nejodolnější rostliny pro extenzivní zelené střechy. Dokáží zadržovat vodu, přežít delší období sucha, zvládat vysoké teploty, odolávat mrazu i větru. Jejich velkou výhodou je i minimální údržba.
• Sukulenty: Rovněž velmi odolné a nenáročné na údržbu.
• Trávy a mechy: Doplňují vegetaci a pomáhají udržovat vlhkost.
• Byliny: Některé druhy bylin jsou také vhodné pro extenzivní střechy.

Dnes se často používají i předpěstované sedumové rohože nebo vegetační koberce, které umožňují okamžitý zelený efekt po realizaci. Protože dokáže zadržovat vodu, přežije i delší období sucha. Zelený koberec je důležité po instalaci dobře zalít.

Čtěte také: OSB desky na střeše: Návod na natírání

Orientační náklady na extenzivní zelenou střechu

Rychlým propočtem si můžete udělat předběžnou představu o tom, kolik stojí materiál pro zelenou střechu. Následující tabulka ukazuje příklad nákladů na základní materiál pro plochu 20 m²:

Tyto náklady nejsou konečné, je zapotřebí připočítat cenu dopravy (její výše je přímo úměrná hmotnosti a objemu materiálů a přepravní vzdálenosti), dále cenu příslušenství (lišty, nářadí) a případnou cenu práce. Na výstavbu je možné získat dotační příspěvek.

Čtěte také: Realizace střechy KM Beta bez problémů

tags: #jak #zatravnit #strechu #kompletní #průvodce

Oblíbené příspěvky:

• Vše o fasádě domu
• Zdění na dřevěné podlaze: Průvodce krok za krokem
• Vše o polystyrenu
• Průvodce rekonstrukcí střechy
• Srovnání vnitřních dveří: Lakované nebo laminované?