Jaké dřevo je nejvhodnější na krov?

Výběr správného dřeva pro krov je klíčový pro zajištění trvanlivosti a bezpečnosti celé střešní konstrukce. Existuje několik faktorů, které je třeba zvážit, včetně typu dřeva, jeho kvality a způsobu zpracování.

Výběr dřeva od soukromého vlastníka lesa

Je možné sehnat soukromého vlastníka lesa, který Vám prodá kulatinu pod cenou, ale není to vždy snadné. Hledejte soukromníky tam, kde nejsou přímí zpracovatelé na každém rohu, a pokud možno co nejblíže své plánované stavby.

Kvalita dřeva

S kvalitou je to různé, záleží co od krovu chcete. Pohledová záležitost je dost náročná i pro profesionály, kteří mají z čeho vybírat a surovinu si chystají průběžně. Pokud chcete zateplovat nad krokvemi a vůbec dřevo v konstrukci přiznat nedělejte si to sami, případně zvažte lepený profil, pokud chcete krov obyčejný, tady toho není až moc co zkazit, v případě řeziva i kulatiny se rozhodujte citem, jestli je něco čerstvé nebo ne, to snad odhadne každý (neloupající se zdravá kůra, bez boulí a neobvyklých výronů smůly, bez výrazných prasklin čela apod.), ale to nakupujte v zimě, jinak se těží většinou hmota napadená kůrovcem a tam můžete na zdravou kůru zapomenout, v srpnu budete rádi, když na tom dřevě bude alespoň nějaká.

Kůrovec samotný dřevu přímo neškodí, takže i tato hmota je vhodná na krov, jen se nedivte, že vám řezivo z odstupem zamodrá (není tedy vhodné pro pohledovou konstrukci).

Kriteria pro posuzování suků

Dalším kriteriem jsou suky, tyto se posuzují jak v kulatině tak v řezivu a jejich výskyt by měl být nepravidelný, tedy nemělo by docházet k výrazným shlukům (5 a více suků v jedné úrovni apod.), velikost tak do 5 ti cm, norma povoluje občas i vetší, ale držte se těch pěti cm, jistě jako začátečníci něco přehlédnete. Naopak suky pod 3 cm již moc neškodí, pod 2 cm se v podstatě zanedbávají.

Čtěte také: Průvodce výběrem šroubů

Suky se dělí ještě na srostlé, vypadavé a něco mezi tím, ale pro stavební konstrukce je toto zanedbatelné, každý suk je totiž na okrajích kulatiny vypadavý a tak je to problém spíše deskového řeziva, případně materiálu pro palubky apod.

Další vady dřeva

Další vady na které je dobré dát si pozor, je točitost, tzv. odklon vláken (více jak 2 - 3 procenta už při vysychání bude znát a řezivo rovné neudržíte, dále pak odlupčivost, tu poznáte tak, že prasklina čela bude kopírovat letokruh, výsledný hranol se zčásti odloupne, rozpadne a do třetice excentrické jádro, tedy střed stromu, duše, by měl odpovídat přibližnému středu čela, čepu. Jinak hrozí, že se bude řezivo nepředvidatelně prohýbat i když dodržíte základní praxi pro jeho zpracování.

Dejte si pozor a nekupujte dřevo osamoceně stojící, nebo z krajů lesa. To první bude mít větve a tím i suky rovnoměrně po celém kmeni, včetně jejich shluků v přeslenu. To druhé je zase nerovnoměrně namáhané a podle toho také roste, pravděpodobnost, že budete vědět jak hranol zatížit, aby jste toto respektovali je nulová, vzpomeňte vánočák na Václaváku. Dřevo se růstem v lese vyštíhlí a vytvoří část kmene z velmi malým počtem suků, skoro bez větví (hlavně bez těch mohutných) a to je surovina o kterou máte zájem především.

Stavební řezivo má svou třídu pevnosti C24, která posuzuje především výskytu suků (nejvíce a dále i jiných vad). Pokud tedy dodržíte výše zmíněný přístup, měl by se výsledek vlézt do této normy.

Barevné změny dřeva

To co v kulatině nevidíte jsou barevné změny dřeva, ty se poznají až v řezivu. Degradace dřeva je postupný proces, který se dá zastavit až usušením. Když k němu dochází (procesu degradace), dochází i k barevným změnám. Tyto barevné změny se vyskytují buď jako pruhy nebo jako odlišné zbarvení celé plochy (části objemu), nejlépe půjdou tyto vady vidět za mokra, doslova vyniknou, naopak po slunném dni vyblednou a půjdou najít jen ztěžka.

Čtěte také: Jak správně cvičit plank?

• zamodrání - zbarvení do modra, nevadí v pruzích ani v ploše, na pevnost nemá vliv a jde spíše o vadu estetickou...
• zabarvení - zbarvení do hněda, by se nemělo vyskytovat, praxe je však jiná a v ojedinělých pruzích se připouští, plošně už radši ne ...
• tvrdá hniloba - zbarvení do hněda, není přípůstná ani v pruzích, navíc se v nich tolik nevyskytuje, od zabarvení lze rozeznat mechanickým vrypem (hřebík, šídlo, šroubovák), dřevo je již zkřehlé...
• měkká hniloba - zabarvení do hněda, opět se v pruzích moc nevyskytuje, mechanický vryp pouhým prstem, dřevo lze drolit rukou, že je tato vada jakkoli nepřípustná, došlo asi každému...

Snad ještě zmíním napadení dřevokazným hmyzem, je samozřejmě nepřípustné, ale kvůli jednomu náletovému otvoru asi devíti metrový hranol nevyhodíte, pokud je zřetelné, že cesta, chodbička nikam nevede, nemáte se čeho bát, pokud to nelze ověřit ani třeba drátkem, můžete přímo otvor napustit, třeba hypermanganem, když to vypadá jak cedník, vyhoďte to. Rozřezané larvy tesaříka zabarví dřevo žlutě, takže, jsou li na řezivu žluté fleky, budou na něm i požerky, chodbičky.

Způsoby pořezu dřeva

Co se pořezu týče, máte dvě možnosti, buď surovinu odvést na pilu a nechat si ji zpracovat tam, to je ale trochu v rozporu s prvním odstavcem, tedy pokud chcete nakupovat levně nakupujte tam kde nejsou pily... Další možností je pořez na mobilní pásové pile a to buď přímo v lese, nebo asi lépe přímo na staveništi (pokud na sebe stavební práce přímo nenavazují tak oploceném). Toto má tu výhodu, že všechno, co Vám z kulatiny napadne, už je přímo na místě kde se to hodí, v lese by jste určitě něco nechali.

Pásové pily jsou citlivé na ostrost a broušení vůbec, po otupení velmi rády vlní, některé to dělají dokonce běžně (hlavně na místech kde jsou suky nebo jejich zhluky) a jejich obsluha to často ani nepovažuje za problém, pokud to vy, jako problém vnímáte a chcete si na věci dohlídnout, stačí Vám k tomu delší vodní váha a pevné nervy.

Výběr vhodných rozměrů hranolů

Hlavním problémem je výběr vhodné hmoty né z hlediska kvality, ale z hlediska dimenzí vhodných pro ten či onen rozměr hranolu, délka je asi každému jasná, zbývají další dva rozměry. Ideálním výřezem z kruhu je čtverec, jakýkoli odklon, bude znamenat více boku (desek), samozřejmě se mu nevyhnete, ale čím menší rozdíl tím lépe a zde to dost závisí také na projektantovi, když Vám do projektu napíše hranol 150/200, tak z toho čtverec prostě nedostanete, kdyby použil dimenzi 100/200 řežete z ideální výtěží.

Jaký průměr kulatiny pro jaký hranol zvolit lze snadno odvodit koeficientem 1,5. Tedy chci hranol 140 x 140, tak 14 x 1,5 = 21 cm na čepu (tenči konec kulatiny), pokud to není čtverec ale obdélník, pak se držte delší strany a při výraznějším rozdílu můžete koeficient snížit na 1,45 apod. Další možností je grafické řešení, prostě si to nakreslíte v měřítku a šmitec.

Čtěte také: Pokládka podlahových palubek krok za krokem

Hranol 140 x 140 nařezaný z jednoho kusu je dobrý akorát tak na palety, pokud nechcete mít z jednotlivých hranolů krovu vrtule, musíte dodržet základní pravidlo a to řezat půleně (dva hranoly z jedné kulatiny), nebo ještě lépe čtvrceně (čtyři hranoly z jedné kulatiny), smyslem je prořezat střed, duši kmene.

Zde opět excelují projektanti, a to, když Vám do projektu dají třeba tři čtvrtkované hranoly, tedy musíte vyrobit čtyři, ale potřebujete jen tři, opět úkol hodný Šalamouna. Odvodit průměry pro tento druh pořezu je zase snadné, zkrátka jejich délky sečtete k sobě a místo čtyř hranolů 140 x 140, to spočítáte jako jeden hranol 280 x 280, tedy 28 x 1,5 = 42 cm, (stojky, pozednice, vaznice) a dva hranoly 100 x 200, spočítate jako jeden 200 x 200, tedy 20 x 1,5 = 30 cm na čepu (krokve) apod. Další možností je opět grafické řešení, třeba v Google SketchUp, prostě si to nakreslíte.

Dodržením tohoto, si zajistíte stabilní krov, půlene hranoly se prohýbají na stranu a tento průhyb lze v konstrukci zachytit kotvením, čtvrcené se ohýbaji o něco méně a přes hranu (uhlopříčně) a opět lze tento průhyb částečně zachytit, třeba i orientací daného prvku v konstrukci.

Vlhkost dřeva

Z vlhkostí si hlavu nelamte, sice by bylo lepší udělat to jak to tu někteří zmiňují postaru, ale to se už dnes prostě nenosí a není to fenomén naší doby, k mechanizaci v lesním hospodářství došlo již v 60., 70., 80. tých letech, nástup lakatošů a hydraulických manipulátorů urychlil zpracování dřeva natolik, že se přestalo v lese skladovat, odpadla nutnost odstranění kůry, neboť než by mohl byt kmen napaden, byl už vlastně pryč.

Obecně k vlhkosti jen toto, z mé vlastní zkušenosti je lepší řezivo čerstvě nařezané, než začne vysychat, mělo by být již v konstrukci, ta průhyb částečně zachytí a zbytek by měl být již v přijatelných mezích (dodržíte-li půlený, čtvrcený pořez). Pokud krov nařežete dopředu, pak velmi pečlivě proložit, klást důraz na rovinu, tak jak Vám řezivo vyschne, tak už zůstane u hranolů 120 x 120 a větších už s tím nikdo nic nesvede.

Pokud by jste chtěli hranoly suché, rovné, museli by jste postupovat jako kdysi, pozvolným sušením kulatiny ve stínu lesa, v průběhu celého roku, nechat jí vymrznout a řezat z proschlého, případně hranoly nařezat z několikacentimetrovým nadměrkem a po vysušení je přeřezat, ale řezání tak zaplatíte dvakrát, další možností je použít lepený profil. Za zpracovatele pak dodávám, že řezat suché dřevo je za trest.

Impregnace dřeva

Asi poslední věcí je pak impregnace, ta je dost sporná, já sám jsem spíše proti, jak už jsem výše uvedl, degradaci dřeva lze zastavit sušením a pokud dřevo suchým zůstane, pak je "věčné" i bez impregnace, v případě krovu, který nebude obýván (třeba střecha bungalovu) je impregnace zbytečná, v zimě vazníky promrznou, v letě se zase prohřejí, důležité je, aby nikde nezatikalo a nevlhly.

Jiné už to bude v obytném podkroví a to je také důvod, proč se vlastně impregnace začala používat, ceny nemovitostí nás nutí využívat prostory domu bezezbytku. Domy z obytným podkrovím pak nejlépe vychází v poměru podlahové plochy k samotné ceně nemovitosti. Obytné podkroví znamená zateplení, obecně mezi krokvemi a tím je konstrukce vystavena vlhkosti, která se teď špatně vypařuje, protože musí překonávat překážku v podobě zateplení. Vlhké dřevo je pak atraktivní pro většinu jeho škůdců, od bakterií a plísní až po nejznámějšího tesaříka. Ano, dostatečná vlhkost je podmínkou pro přežití škůdců ve dřevě, přičemž zrovna larva zmiňovaného tesaříka si na tu správnou umí počkat i několik let. Suché dřevo pak napadá jen červotoč, specialita nábytku.

Pokud má být impregnace k něčemu dobrá, měli by jste to provést tak, že si necháte tesařem podle šablon zařezat hranoly (i čepy, dlaby) a pak je teprve natřete (namočíte) dle postupu uvedeného výrobcem nejlépe tři a vícekrát a to hlavně v místech spojů, tam kde na sebe budou prvky napojeny. Tam se totiž bude držet zkondenzovaná vlhkost nejdéle a bude jen pozvolna vysychat. Pokud tedy naimpregnujete hranoly dopředu, tesaři je zařežou a pak bez ošetření spojů sestaví, natírali jste to zbytečně.

Nejspolehlivějším řešením na věky věků je pak impregnace tlaková, k té by jste měli dostat protokol a jistou garanci, pokud zvolíte profesionální impregnační závod (kterých až tolik není). Zkontrolovat kvalitu takové impregnace můžete rozřezáním hranolu, kde na průřezu uvidíte, do jaké hloubky se impregnační látka dostala (což by mělo souhlasit s protokolem), měly by to být centimetry, u jaderných dřevin pak celá běl a opět centimetry jádra. Tohle všechno je však nákladné už jen samotnou opakovanou přepravou, takže tímhle rozhodně neušetříte.

S impregnací nakonec trochu souvisí i vlhkost (hlavně s tou tlakovou) a to, že suché dřevo impregnovat nejde (bavíme se o dřevě našich jehličnanů), nebo jen velmi obtížně, resp. až po jeho opětovném navlhnutí. Je to dáno anatomickou stavbou, kdy v suchém dřevě jsou uzavřeny mezibuněčné průchody a impregnace nemá kudy se dostat dovnitř, naopak zase vlhké dřevo nemá důvod přijímat další vlhkost, je to trochu paradox, ale má to vliv hlavně na impregnaci takovou, u máčení, natírání je to asi jedno.

Druhy stavebního řeziva

Pokud si půjdete vybírat dřevo - přesněji řezivo na svůj rodinný dům, můžete se setkat se dvěma základními typy. Řezivo surové čili latě, prkna, fošny, hranoly (mezi které se řadí i lidově řečeno trámy). Druhým druhem jsou technicky vysušené hoblované konstrukční profily. Takový KVH profil je délkově nastavovaný a dodává se v délkách i 13 m. Podívejme se na tyto druhy řeziva podrobněji.

Surové řezivo

Surové řezivo je dále neopracované s neurčenou vlhkostí, které je zpravidla produkováno na malých a středních pilařských provozech. Řezivo se dělí do čtyř základních sortimentů: latě, prkna, fošny a hranoly. Nevýhodou použití dále nezpracovaného řeziva může být vysoký podíl vody a následné objemové změny a deformace při sesychání do rovnovážné vlhkosti.

KVH profily

Jedná se zpravidla o mechanicky testované - tzv. KVH profily (zkratka z německého slova Konstruktionsvollholz). KVH profily jsou vyráběny z technicky vysušeného řeziva se zaručenou vlhkostí (zpravidla 15 % ±3%). Hranoly jsou většinou mechanicky pevnostně tříděné a podélně nastavované do fixních délek (nejčastěji 13 m a 6 m). Pro podélné nastavování se používá tzv. miniklínový spoj (cink).

Při primárním pořezu kulatiny je dbáno na proříznutí dřeně. To zaručuje vyšší tvarovou stálost. Výhody použití KVH profilů jsou především v jeho vyšší stabilitě rozměrů a přesnějším pevnostním zatřídění. KVH profily se vyrábí v širokém rozsahu rozměrů.

Řezivo pro nosné účely by mělo vždy podléhat certifikovanému pevnostnímu zatřídění. Pevnostní třídu řeziva lze získat několika způsoby. Nejčastěji se používá vizuální třídění, které se provádí přímo u výrobce řeziva.

Druhy dřevin

Dřeviny lze rozčlenit podle různých hledisek. Botanicky se dělí na jehličnaté a listnaté, obě tyto skupiny pak lze dělit na dřeviny tvrdé a měkké, mezi nimiž však není přesná hranice. Fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů dřeva se liší nejen podle druhu dřeviny, ale i v rámci jednoho druhu, neboť vliv na vlastnosti dřeva mají i podmínky růstu - podnebí, hustota okolního prostoru, typ půdy apod. Liší se i vlastnosti dřeva z jednoho stromu podle toho, ze které části stromu řezivo pochází.

Jehličnaté dřeviny

Jehličnaté dřeviny tuzemského původu na stavbě převládají. Nejvíce se používá smrk.

• Smrk má měkké, poměrně lehké a pryskyřičné dřevo s dlouhými vlákny. Smrkové dřevo je dosti pružné a pevné, zasucha velmi dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá. V interiéru je značně trvanlivé, venku málo odolné. Barva dřeva je žlutohnědá, bez tmavě zbarveného jádra. Používá se prakticky na všechny druhy stavebního řeziva - jako konstrukční dřevo i na stavebnětruhlářské výrobky.
• Jedle má dřevo podobných vlastností jako dřevo smrkové. Zpracovatelnost dřeva je o něco horší, pevnost o něco nižší než u smrku. V suchu je jedlové dřevo velmi trvanlivé, méně odolné je v exteriéru. Vysoce trvanlivé je ve vodě. Dřevo je žlutobílé a má málo pryskyřice. Používá se stejně jako smrkové dřevo.
• Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům. Dřevo je bílé barvy se žlutočerveným jádrem. Kvůli svým horším mechanickým vlastnostem a velké sukovitosti se na výrobu konstrukcí nepoužívá. Jeho zvláštní barva a originální struktura s častými suky je však velice ceněna architekty.
• Modřín má středně těžké dřevo, poměrně měkké, i když tvrdší než smrk či borovice. Barva je žíutobflá s červenohnědým jádrem. Má výbornou trvanlivost jak v suchu, tak i ve vlhku a ve vodě. Je vhodný k použití tam, kde jsou vysoké požadavky na bezpečnost a trvanlivost, a také v místech s proměnlivou vlhkostí a teplotou.

Listnaté dřeviny

• Buk je z listnatých dřevin u nás nejpoužívanější. Má tvrdé dřevo, těžké a dobře štípatelné. Dřevo je pevné, ale málo pružné, značně sesychá a praská. V exteriéru je málo trvanlivé, zato v suchu a ve vodě je jeho trvanlivost vysoká.
• Dub má tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné dřevo, dobře štípatelné a vysoce trvanlivé. Má úz­kou běl a široké hnědé jádro. Dělají se z něj jakostní vlysy a náročné stavebnětruhlářské výrobky. Značnou výhodou je jeho stálost ve vodě. Dubovédřevo bylo proto v minulosti hojně používáno na zakládání staveb, ve vodním stavitelství apod. V trvalém vodním uložení dosahuje časem vlastnosti blížící se kameni, ovšem po vystavení vzdušnému prostředí se velice rychle rozpadá.

Ostatní druhy dřevin se ve stavebnictví používají poměrně zřídka a většinou jako dekorační prvky nebo pro speciální účely (např. sauny, žaluzie). Stále častěji se i u nás uplatňují exotické dřeviny, jako jsou abachi, aburn, americká olše, americká třešeň, americký jasan, americký javor, americký ořech, badi, bangirai, bilinga, bon­gosi, cedr, eben, eukalyptus, finská borovice, framire, hemlock, i/omba, itauba, khaya, kasipo, koto.

Vizuální třídění dřeva

Dřevo vykazuje oproti umělým konstrukčnfm materiálům (např. oceli) poměrně vysokou va­riabilitu vlastností. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů, jejichž jakost může být při výrobě ovlivněna podle účelu použití, lze u rostlého dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Vizuální třídění dřeva je založeno na kontrole viditelných charakteristik (suků, šířky letokru­hů, odklonu vláken), které ovlivňují mechanické vlastnosti dřeva.

Jedná se hlavně o vady růstové (suky, trhliny, nepravidelnosti struktury a barvy) a vady způ­sobené cizopasnými organismy (plísně, houby) nebo hmyzem (chodby a výletové otvory), jejichž působením vznikají další potenciální ložiska degradace. Mezi hlavní zástupce škůdců patří tesařík, červotoč, hrbohlav, z hub pak kornatka, koniofora a asi nejobávanější dřevomorka, kterou lze s ohledem na její urputnost označit za královnu.

Dřevo pro krovy

Krovy se vyrábí z různých materiálů, např. ze železobetonu nebo z oceli, ale k nejobvyklejším materiálům patří dřevo. Dřevěná nosná konstrukce se vyznačuje vysokou únosností, nízkou hmotností a dostatečnou pružností. Dřevo je navíc snadno opracovatelným a obnovitelným materiálem za poměrně příznivou cenu.

Pro tesaře jsou nejdůležitějšími dřevinami smrk, borovice, jedle a modřín. Modřínové krovy se používaly v minulosti velice často, najdeme je tedy hlavně u starších a u historicky cenných objektů. Dnes si však budeme nejspíše vybírat mezi smrkem a borovicí.

• Smrk se vyznačuje příznivější cenou a nižší hmotností, což jsou argumenty, které mohou rozhodnout. Kvalitní smrkové dřevo tedy může být tou správnou volbou.
• Borovicové dřevo obsahuje velké množství pryskyřic, což přispívá k jeho celkové vyšší hmotnosti. Tyto pryskyřice nám však na druhou stranu umožní dřevo použít i tam, kde na něj budou působit náročné povětrnostní podmínky (srovnání - nejodolnější dřevo tropických dřevin obsahuje až 80% pryskyřic). Cenově je borovicové dřevo znatelně dražší než smrkové.

Před nákupem dřeva na krov se poraďte s odborníky, které dřevo by pro váš krov bylo nejlepší. Na pile vám samozřejmě poradí také, ale zároveň myslete na to, že prodejce pily může mít zájem prodat vám, čeho se zrovna potřebuje zbavit.

KVH hranoly vs. klasické řezivo

Když budete montovat krov, použijete KVH hranoly nebo klasické nevysušené řezivo z pily? Na první pohled jsou vysušené a hoblované KVH hranoly dražší materiál než klasické řezivo S10.

Vezmeme si klasický příklad sedlové střechy, která má rozpětí od pozednice k vrcholu 5 m. Pravděpodobně to ještě zvládneme s hambálky, přinejhorším s vrcholovou vaznicí. Střecha bude mít přesah 0,5 m a dlouhá bude 10 m. Jedna krokev bude mít tedy délku cca 7,8 m a statickým výpočtem nám vyjde to, že krokve s průřezem 100/180 mm s roztečí po 850 mm a budeme tedy počítat s dvanácti páry krokví.

Půjdete tedy na pilu s tím, že potřebujete 24 ks krokví o průřezu 100/180 mm a délce 7,8 m, což dělá celkem 3,37 m³. Jenže většina pil má stoupání po metru (některé i méně, ale rozhodně ne po deseti centimetrech). Musíte tedy koupit délku 8 m, což dělá 3,46 m³. Navíc je cena 5500 kč/m³ pouze do délek 5 m a větší délky (do 8 m) se pohybují již kolem 6000 Kč/m³.

Nezapomeňte, že je nutné krokve impregnovat, což na kubíku naskočí cca o 600 Kč. Jdete z pily tedy s tím, že máte o trochu více dřeva a za kubík jste zaplatili již 6600 Kč. Navíc bude přesahující konec krokve viditelný a tak je nutné jej ohoblovat. Řekněme, že ohoblování jednoho konce krokve přijde na 45 Kč.

Nyní potřebujeme na krokve umístit rošt, který nám umožní to, abychom měli v konstrukci krovu alespoň 240 mm izolace, abychom vyhověli normě ČSN 730540/2, podle které klasické profily krokví jako 100/160 nebo 100/180 neposkytují dostatečný prostor pro mezikrokevní izolaci. Pro jednoduchost počítejme s tím, že navýšíme z exteriéru výšku krokve o hranol 60/60 mm. Ať v tom nemáme zmatek, tak tuto cenu rozpustíme do původního objemu řeziva 100/180 mm tedy 4020/3,46 = 1161 Kč. Jsme již tedy v součtu materiálu na 8161 Kč/m³.

V případě použití KVH bude výpočet značně jednodušší. Materiál není třeba impregnovat, ani přesahy hoblovat. Navíc je jedno, zda bude délka krokve 1 m nebo 13 m, stále platíte stejnou cenu. Máme tu tedy celkem 24 krokví v délce 8 m o průřezu 60/240 mm. Opět si velmi rychle pomocí kalkulačky vypočítáme objem krokví, který činí 2,76 m³.

Tabulka pro srovnání nákladů (ilustrativní příklad):

Poznámka: Ceny jsou pouze ilustrativní a mohou se lišit dle dodavatele a aktuální situace na trhu.

Pokud máme materiál, který se sice na první pohled dražší, ale je možné ho použít méně s menší pracností, je to určitě krok kupředu. Je jen potřeba si sednout a zvážit všechny aspekty a nejen, to že nový materiál prostě na začátku stojí víc.

tags: #jaké #dřevo #na #krov

Oblíbené příspěvky:

• Dřevěný Orel: Recenze závěsné dekorace
• Šedá prkna a šedá okna: nápady pro vaši fasádu
• Realizace chodníku ze dřeva
• Originální dekorace z dřevěného žebříku
• Výběr dřevěné desky pod umyvadlo