Jak zvolit správnou tloušťku dlažby do domu a na zahradu

Výběr betonové dlažby kolem domu není jen otázkou vzhledu. Jde o dlouhodobé rozhodnutí, které ovlivní každodenní používání prostoru, údržbu i celkový dojem z exteriéru. Dlažba musí zvládnout zátěž, počasí i čas, a zároveň by měla přirozeně zapadnout k domu a zahradě. Pokud se chystáte na nákup, vyplatí se zastavit se ještě před objednávkou a projít si několik klíčových kritérií, která vám pomohou vybrat správně.

Důležitost správné tloušťky dlažby

Popraskaná dlažba může mít dva důvody: špatná technologie uložení, kdy se začne hýbat a vysokým zatížením pak praskne, nebo malá tloušťka dlaždic. Při výběru dlažby proto musíte sáhnout po správné výšce dlaždic. Abyste ji mohli určit, uvědomte si, kam ji plánujete položit. Tloušťka betonové dlažby přímo souvisí s její nosností. Při stanovení správné výšky dlažby tedy platí přímá úměra - čím vyšší zatížení, tím vyšší dlažba. Záleží ale i na typu dlaždic nebo na podkladu.

Dlažba pro pěší plochy a nízké zatížení

• Pro běžné chodníky obvykle postačí tenčí varianty.
• Pro stavbu zápraží, cesty ke vchodovým dveřím nebo vydláždění okolí bazénu si vystačíte s dlažbou o tloušťce 4 cm. S touto tloušťkou se setkáte hlavně u terasové, skladebné nebo zámkové dlažby.
• Nižší výška dlažby je vhodná pro místa jako jsou terasy, okolí bazénů nebo chodníčky.
• Pamatujte ale, že pokud na takové kameny vjede auto, snadno popraskají.

Dlažba pro občasný pojezd osobních aut

• Když víte, že přes určené místo občas nějaké auto přejede, vyberte si vyšší dlažbu.
• Obvykle si vystačíte s 6 cm vysokými kameny. Ale jen v případě, že přes ně budou jezdit pouze osobní auta a opravdu jen jednou za čas.

Dlažba pro častý pojezd osobních aut (parkovací stání, příjezdové cesty)

• Pokud potřebujete pojezdovou dlažbu například k přípravě parkovacího stání nebo příjezdové cesty, je třeba zvolit 8cm dlaždice.
• Právě 8cm dlaždice snadno odolají hmotnosti osobních aut i při častém používání.
• Samozřejmě záleží také na rozměrech dlažby. Velkorozměrové dlaždice jsou totiž kvůli větší ploše na poškození náchylnější. Proto u nich sáhněte po větší tloušťce.

Dlažba pro extrémní zatížení (nákladní auta, těžké stroje)

• Nejvyšší dlažbu potřebujete v případě, že bude vystavená ještě většímu zatížení. Tedy, že přes ni budou jezdit i nákladní auta nebo na ní budou stát těžké stroje.
• V tomto případě stačí navýšení o 2 cm - tedy na 10 cm. Takto vysoká pojezdová dlažba si bez problémů poradí i s extrémním zatížením.

Za výběrem špatné dlažby často stojí snaha ušetřit. Čím jsou totiž dlaždice nižší, tím jsou levnější. Pokud tedy zvolíte příliš nízkou dlažbu a postavíte z ní třeba zmíněnou příjezdovou cestu, po pár přejetích autem budou kameny polámané. Místo radosti z povedeného díla tak máte jen vztek a vidinu dalších výdajů. Místo stylového příjezdu ke garáži vám tak zůstane rozbitá plocha.

Důležité parametry dlažby pro interiér i exteriér

Otěruvzdornost a tvrdost

Otěruvzdornost dlažby byste měli volit podle toho, kolik osob bude denně po dlažbě procházet a podle předpokládaného znečištění dlažby. Otěruvzdornost se označuje na stupni PEI 1-5. Čím vyšší stupeň, tím větší odolnost. Dlažba s označením PEI 1 je vhodná do bytů a do prostorů, kde není předpoklad poškrábání kamínky a podobně. Ideální je tedy do místností jako je ložnice, obývací pokoj, dětský pokoj, kam chodíte bosí nebo v měkké obuvi. V namáhanějších prostorách, jako jsou chodby nebo exteriér, kde chodíte v botách a odkládáte na ni různé věci, je důležité, aby byla dlažba opravdu pevná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.

Základním parametrem je tzv. tvrdost dlažby. Laicky řečeno, míra možnosti poškrábání jejího povrchu. Tvrdost se udává na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Pokládáme-li tedy dlažbu například do vstupní chodby, měla by se tvrdost pohybovat na stupni Mohse 5-6.

Čtěte také: Dřevěná podlaha a správná podložka

Protiskluznost

V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10. Ruku v ruce s tvrdostí je i samotný povrch dlaždice a jeho tzv. protiskluz. U běžných dlaždic, používaných v interiéru se doporučuje hodnota R9. Mnohdy se setkáte s dlažbou, která má svůj povrch plastický, reliéfní a váháte nad jeho snadností údržby. Má-li zmiňovaný protiskluz R9, nemusíte mít obavy. Problém s vyšším nárokem na údržbu může nastat v okamžiku, kdy si do své koupelny zvolíte místo sprchové vaničky, odtokový žlábek. V tom případě by dlažba ve sprchovém koutu měla být s protiskluzným povrchem hodnoty R10-R11.

Mrazuvzdornost a nasákavost

Mrazuvzdornost souvisí s nasákavostí dlažby. Čím méně vody do sebe dlažba dokáže nasáknout, tím těžší je, aby popraskala, a také má vyšší mrazuvzdornost. Mrazuvzdornost se zjišťuje zmrazením a následným rozmrazením dlažby. Obklad nebo dlažba se alespoň 100krát zamrazí na -5 °C a rozmrazí na 5 °C. Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší. Samozřejmostí u venkovní dlažby, ať na terčích či klasicky položené, je absolutní mrazuvzdornost. V případě 2cm dlažby můžeme být v klidu, ty se v jiném než slinutém provedení (slinutý střep zaručuje mrazuvzdornost) nevyrábějí.

Povrchová úprava: lesk nebo mat

Posledním faktorem povrchů dlažeb je finální úprava. Lesk, nebo mat. Přestože dnešní leštěné dlažby na slinutém střepu v oblíbené imitaci mramoru mají vynikající mechanické vlastnosti, tak přeci jen jejich odolnost je nižší než u dlažeb s matným povrchem. Hladké povrchy mohou působit elegantně, ale za deště nebo v zimě mohou klouzat. Strukturované nebo jemně zdrsněné varianty poskytují lepší stabilitu a jsou vhodnější pro okolí domu, kde se pohybují děti nebo starší osoby. Pokud chcete ucelený a jednotný interiér, můžete volit i kombinaci matné a lesklé dlažby. Výrobci nabízejí dlažby s více povrchovými úpravami v různých formátech. Můžete tedy zkombinovat velkoformátovou lesklou dlažbu v obývacím pokoji s matnou dlažbou na chodbě nebo v kuchyni.

Kalibrace a rektifikace

Při vypalování se dlaždice rozměrově změní a kdybyste měli dlažbu s několikamilimetrovými odchylkami, nebude možné ji položit tak, aby spáry byly stejně široké. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají. Jde o dodatečnou úpravu dlaždic po vypálení, kdy jsou dlaždice zabroušené na přesný rozměr. Zákazníci se někdy domnívají, že rektifikované dlažby se ukládají bez spár jedna o druhou.

Glazované a neglazované dlažby

Glazované dlažby jsou dlažby, jejichž povrch je upraven natíráním glazury nebo digitálním tiskem. Na povrch dlaždice je jakoby nalité sklo s obsahem barvy a lesku. Přidává se i materiál, který způsobuje tvrdost a odolnost dlažby a zabrání nasákavosti. Glazované dlažby patří k nejprodávanějším a rozlišujeme jednou a dvakrát spékané. Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlažby jsou tvořeny jedním materiálem a jejich povrch nemůže být pokryt žádnými vzory ani obrázky. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.

Čtěte také: Dřevěný strop: jaká rozteč?

Výběr dlažby podle místnosti

Koupelna a kuchyně

Nejméně náročným prostorem co se týká nutné odolnosti obkladů nebo dlažby jsou privátní koupelny, kde mechanické požadavky na obklad stěn nejsou velmi vysoké. Paradoxní situace nastává v kuchyni, kde hlavním problémem není odolnost opotřebením, ale je důležitá odolnosti možným spadlým kuchyňským předmětům, jako jsou sklenice či nádobí. Dlažba do koupelny i do kuchyně by měla být protiskluzová, stupeň B je naprosto dostačující. Ani jedna z místností nepatří k výrazně namáhaným prostorám, takže stačí, když bude dlažba splňovat otěruvzdornost PEI 2 nebo 3. Protože dlažba sama o sobě je studená, výborně se pod ní hodí podlahové vytápění. Kromě příjemného tepla od nohou usnadní i údržbu, protože nebude potřeba vytírat nastříkanou vodu.

Obývací pokoj

Dlažba v obývacím pokoji není nic neobvyklého. Vzhledem k tomu, že se dá perfektně kombinovat s podlahovým vytápěním, nepůsobí na dotek ani studeným dojmem. Útulnost navodíte dlažbou v imitaci dřeva, které vypadá věrohodně, ale nemusíte se o něj pravidelně starat. Odolnost podlahy také mluví ve prospěch dlažby. Dlažba je pevná, nevadí jí rozlitá voda a její údržba je opravdu snadná. V případě poškození se dá snadno vyměnit kus za kus. Nejvhodnější jsou dlaždice s otěruvzdorností PEI 3. Pokud si chcete usnadnit údržbu, minimalizujte počet spár, ve kterých se nečistoty rády zachytávají.

Vstupní chodba

Pokládáme-li dlažbu například do vstupní chodby, měla by se tvrdost pohybovat na stupni Mohse 5-6.

Exteriér (terasy, cesty, okolí bazénů)

V exteriéru můžete dlažbu použít na spoustu míst, od chodníčku na zahradě přes příjezdovou cestu a terasu až po okolí bazénu. Dlažba dotváří celkový vzhled vašeho obydlí, a proto je dobré ji vybírat pečlivě. První, podle čeho vybírejte, je účel dlažby. Dále nezapomeňte zkontrolovat parametr nasákavosti, který rozhoduje o tom, jestli bude dlažba mrazuvzdorná. Aby byla dlažba bezpečná i za deště, volte protiskluznost R10 a vyšší. A to zejména na schodech a okolo bazénů, kde je riziko uklouznutí poměrně vysoké. Protože bude čelit větší zátěži než dlažba uvnitř, volte vyšší otěruvzdornost. Keramická nebo kamenná dlažba je ideální volbou, pokud chcete, aby venkovní dlažba navazovala na interiérovou. Použití venkovní dlažby v interiéru není totiž problém. Také se hodí na balkony a okolo bazénů. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy, kde si chcete usnadnit uklízení. Kromě keramické dlažby je v exteriéru hojně používaná betonová dlažba, do které se řadí i oblíbená zámková dlažba, která velmi dobře odolává zátěži i povětrnostním vlivům a pracuje se s ní velmi dobře. Cenově je velmi příznivá a nabízí velké množství barev i tvarů. Dokonce dokážou dnešní betonové dlaždice imitovat i vzhled dřeva. Další variantou je cihelná dlažba z hrubé keramiky, která je velmi jednoduchá na pokládku a hodí se jak na terasy, tak i na cesty.

Dnešní moderní trendy

Dnešní moderní trendy výroby směřují k tomu, že slinuté materiály, tedy fakticky dlažby, jsou velmi vhodné i pro obklady stěn. A to nejen z estetických důvodů, ale například v restauracích, čerpacích stanicích apod.

Čtěte také: Montáž dřevěné podlahy na topení

Dlažbu vybíráte na několik desetiletí, proto se ne vždy vyplatí nechat se unést nejžhavějšími novinkami. Příliš výrazné motivy se rychle okoukají. Nechte se vést svým osobním vkusem a celkovým stylem vašeho interiéru. Vybírejte tak, aby se dlažba líbila vám, ne podle toho, jestli je zrovna v kurzu.

• Pro milovníky přírody: Sázkou na jistotu jsou přírodní zemité tóny a dekory jako je například imitace dřeva, kamene, mramoru nebo betonu, které vypadají díky digitálnímu tisku opravdu věrohodně. Mnohdy tyto dekory zdůrazňují i nedokonalosti a vady přírodních materiálů, které podtrhují přirozenost.
• Pro věčné romantiky: Mezi populární vzory již několikátý rok patří dekory ve vintage stylu odkazující do minulosti. Jsou projevem úcty ke starým věcem, které se stávají nadčasovými. Tento styl můžete podpořit i výběrem dlažby s imitací patiny. Výborně se kombinují s pastelovými odstíny, například starorůžové či šalvějové barvy. Docílíte tak velice teplého a útulného dojmu.
• Pro elegantní dámy a šarmantní pány: V jednoduchosti je krása. Jestli vyhledáváte ve svém životě krásu a půvab, váš domov bude jistě zařízen minimalisticky, světle a vzdušně. Pro dlažbu volte velkoformáty světlých a krémových odstínů, které nebudou narušovat váš vytříbený vkus.
• Pro výrazné osobnosti: Výraznější motivy můžete volit, pokud celkově zapadnou do stylu vašeho bydlení nebo pokud nebudou použity celoplošně. Nezapomínejte, že výraznou dlažbu je potřeba sladit se zbytkem interiéru, což může být komplikovanější. Inspirujte se nápadným italským stylem. Italští návrháři hojně využívají originální dýhované dekory. Keramické obklady pak kombinují s moderními dekorativními i koupelnovými tapetami.

Oblíbeným typem dlažby, který podtrhuje originální vkus, je mozaiková dlažba. Dlaždice můžou být seříznuté i do složitějších tvarů a vytvářet tak velice sofistikované mozaiky. Použít můžete i kombinaci dvou odlišných tvarů - vždy ale myslete na výsledný celek.

Tipy pro výběr a pokládku

• Prostor opticky zvětšíte použitím dlažby větších rozměrů s pokládkou buď na šířku místnosti nebo na koso. Ideální je zvolit spáry v barvě dlažby, protože se díky tomu vytvoří jednolitější plocha.
• Tmavé místnosti prosvětlíte světlou dlažbou s lesklým nebo pololesklým povrchem.
• Velký formát působí luxusně, lépe ale vynikne ve velkém prostoru. Velkoformátová dlažba se hodí do minimalisticky zařízených interiérů. Díky minimálnímu množství spár se velmi dobře udržuje.
• Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy.
• Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.

Způsoby pokládky

Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu.

• Na střih: Způsob pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti.
• Na koso: Dlažba se pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné.
• Dlažba na vazbu (cihlová vazba): Způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky.

Pokládka v interiéru

Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry. Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky.

Pokládka v exteriéru

Pro venkovní aplikace je třeba vzít v úvahu, zda je vhodnější klasická pokládka do lepidla nebo některý z modernějších způsobů pokládky, tj. pokládka na terče, případně do štěrkového nebo pískového lože. Chceme-li dlažbu položit na terče, do štěrku či do písku, je nutné volit dostatečnou tloušťku dlaždice, která bývá nejčastěji 20mm.

• Pokládka na betonový podklad: Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Lepidlo nanášejte zubovou stěrkou. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé.
• Pokládka do štěrkového lože: Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte.

Údržba a oprava dlažby

Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Mohlo by se zdát, že údržba povrchů je dána jen povrchem dlažby, ale nezapomínejme ještě na spáry, mezi dlaždicemi a obklady. Jejich tloušťka, četnost a použitý materiál vás při úklidu mohou pořádně potrápit.

• Prevence znečištění spár: Místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály.
• Čištění spár: Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu.
• Čištění dlažby: Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.
• Oprava poškozené dlažby: Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.

tags: #jakou #zvolit #tloustku #dlazby #do #domu

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní průvodce výběrem lišt ke dveřím
• Vše o Baumit Baumacol PremiumFuge v rubínovém odstínu
• Jak správně ošetřit OSB desky na podlahu
• Porovnání variant betonových plotů s dekorem
• Průvodce izolací kouřovodů