Stavební povolení, ohlášení a pravidla pro zpevněné plochy

Pokud se chystáte stavět dům, rekonstruovat nebo třeba jen zbudovat pergolu či garáž, nezapomínejte na stavební zákon. Ten jasně definuje, jaké typy staveb můžete realizovat zcela bez papírování a kdy naopak budete muset zamířit na stavební úřad.

Stavby, které lze realizovat bez ohlášení či povolení

Nejste v této oblasti příliš zběhlí? Chystáte-li se provést rekonstrukci menšího rozsahu, nebo na zahradě realizovat menší stavbu, na úřad vůbec nemusíte. Od poloviny roku 2024 totiž vstoupil v platnost nový stavební zákon, který výrazně zjednodušil pravidla pro drobné stavby. V tomto článku se podíváme na to, co vše si můžete na zahradě postavit bez povolení, kdy je nutné řešit povolení záměru a jak celý proces probíhá v praxi.

Bez nutnosti hlášení stavebnímu úřadu na svém pozemku u rodinného domu nebo rekreačního objektu můžete realizovat i stavbu o maximální ploše 25 m2, která smí mít jedno nadzemní podlaží. Její výška nesmí přesáhnout 5 m, hluboká může být až 3 m a musí souviset s užíváním domu, ne s podnikáním. V takové stavbě nesmíte skladovat ani hořlaviny nebo výbušniny. V praxi jde o výstavbu kůlny, menší garáže, pergoly nebo zahradního domku. Mezi další stavby, které lze realizovat bez ohlášení či povolení, patří:

• Opěrná zeď do výšky 1 metru (nesmí však hraničit s veřejným prostranstvím či komunikací).
• Oplocení do výšky 2 metrů.
• Bazén o ploše do 40 m2, umístěné alespoň 2 m od hranice pozemku.

Ohlášení stavby či stavební povolení nebudete potřebovat ani pro rekonstrukci střechy, při které použijete stejný typ krytiny jako původní. I výměna oken nebo garážových vrat se řídí stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., ale ve většině případů k tomu není potřeba stavební povolení ani ohlášení. Jestliže budete montovat okna stejných rozměrů a vzhledu, jedná se o udržovací práce, které nevyžadují zvláštní povolení. Podobná situace je i u výměny vchodových dveří. Nové dveře stejných rozměrů není potřeba nikde hlásit, ale pokud je plánujete vyměnit za dveře s postranním světlíkem, u nichž je nutný zásah do konstrukce, musíte si zajistit povolení. Ať už měníte okna, dveře nebo garážová vrata, vždy tuto činnost přenechte odborníkům. Předejdete tak zbytečným komplikacím.

Podrobné požadavky najdete ve Stavebním zákoně č. 183/2006 Sb.

Čtěte také: Výhody gumové podložky pod WPC

Ohlášení stavby

U většiny rozsáhlejších staveb a rekonstrukcí budete muset záměr nahlásit. Jde o takzvané ohlášení stavby, na základě kterého je možné od roku 2018 stavět a rekonstruovat téměř všechny rodinné domy.

Kdy je ohlášení stavby nutné?

S ohlášením si vystačíte při realizaci domu pro bydlení a rekreaci, které bude mít maximálně dvě nadzemní podlaží s podkrovím a jedno podzemní podlaží do hloubky 3 metrů. Ohlášení stavby se vás bude týkat i budete-li řešit nástavbu, přístavbu či jinou úpravu pro změnu v užívání stavby. Při práci se však nesmí zasahovat do nosných konstrukcí. Současně musí být zachován stávající vzhled stavby. Ohlášení stavby je jednodušší variantou stavebního povolení. Jeho výhodou je, že můžete začít stavět rychleji než v případě klasického stavebního povolení.

Postup při ohlášení stavby

Vyřídit ohlášení stavby je rychlejší než proces získání stavebního povolení. Lhůty jsou kratší a není obvykle potřeba doložit tak velké množství dokumentů se stanovisky. Pro vyřízení ohlášení stavby však budete potřebovat souhlas sousedů. Chcete mít co nejméně starostí? Byrokracie spojené s výstavbou či rekonstrukcí je víc než dost. Pokud ve všem tápete a chcete si ušetřit starosti, spojte se s odborníky. Mnohé stavební firmy i projekční kanceláře za poplatek nabízí zajištění veškeré agendy, která souvisí se zpracováním dokumentů i komunikace s úřady a dotčenými orgány.

Jak postupovat, když se bez ohlášení nebo stavebního povolení neobejdete? Začněte návštěvou místně příslušného stavebního úřadu, kde jim svůj záměr sdělte a vyžádejte si územně plánovací informace. Na jejich základě se dozvíte, za jakých podmínek můžete na svém pozemku stavět a jaké parametry musí rekonstrukce splňovat. Pro ohlášení i získání stavebního povolení budete samozřejmě potřebovat i projektovou dokumentaci. Protože musí stavba odpovídat všem požadavkům, musí mít projekční kancelář po ruce územně plánovací informace. Při ohlašování stavby musíte doložit souhlasná stanoviska všech sousedů. Můžete je navštívit osobně, nebo je kontaktovat poštou na základě informací z katastru nemovitostí. Zpravidla se nechává podepsat kopie projektové dokumentace.

Než vyplníte formulář s žádostí a odevzdáte ho na příslušném stavebním úřadě, budete potřebovat ještě souhlasy se stavbou od odboru životního prostředí, hygieny nebo vlastníků dopravní a technické infrastruktury. Ve chvíli, kdy budete mít v ruce projekt, stanoviska všech dotčených orgánů a případně podpisy sousedů, je potřeba vyplnit formulář pro ohlášení stavby nebo žádosti o stavební povolení. K formuláři přiložíte všechny dokumenty a odevzdáte jej na úřadě. Po odevzdání všech písemností běží úřadu lhůta 30 dnů, do kdy musí vydat souhlas se stavbou, případně usnesení o provedení stavebního řízení. U každého ohlášení je většinou nutný i územní souhlas, který už vás ale tolik nezdrží. Územní řízení se totiž spojuje do jednoho koloběhu s ohlášením stavby.

Čtěte také: Výběr lepidla na dlažbu

Stavební povolení

Stavební povolení je nezbytné u staveb a stavebních úprav, které zasahují do konstrukcí nosných stěn a překračují povolené podmínky ohlášení stavby. Chystáte-li se stavět dům, který svými parametry překročí výše uvedené limity pro ohlášení, musíte vyřizovat stavební povolení. To je nezbytné i při rekonstrukcích, kdy se zasahuje do nosných konstrukcí.

Kdy je stavební povolení nutné?

Budete ho potřebovat i při stavbě, prohlubování a rozšiřování studny nebo jiného vodního díla, které spadá pod vodní zákon č. 254/2001 Sb.

Postup při získání stavebního povolení

Podání žádosti probíhá podobně jako u ohlášky, přičemž tato varianta je pohodlnější, když nemáte možnost sehnat podpisy sousedů. Pokud podpisy získáte, jedině dobře, urychlí to celé stavební řízení. U stavebního povolení je situace složitější. Úřad do 30 dnů od doručení zahájí stavební řízení pro vydání stavebního povolení. Poté může nařídit i ústní jednání, které oznámí nejpozději 10 dnů před jeho konáním. Pokud budou všechny náležitosti v pořádku, povolení vydá do 60 dnů od zahájení řízení. Výsledný verdikt byste se měli dozvědět také do 30 dnů, ale počítejte raději s delší lhůtou. Platnost souhlasu s provedením ohlášení stavby i stavebního povolení je časově omezená. Zahájit stavbu musíte do 2 let od jejich vydání.

Speciální případy a regulace

Rekonstrukce v památkové zóně

Chystáte-li se rekonstruovat v památkové zóně, budete mít s papírováním mnohem víc starostí. Na úřadě musíte podat žádost o vydání závazného stanoviska k zamýšleným pracím. Úřad pak kontaktuje Národní památkový ústav, od kterého si vyžádá písemné vyjádření k navrhovaným úpravám. Proto je vhodné spojit se s památkáři ještě před podáním žádosti.

Drobné zahradní stavby a územní plán

Pokud si chcete na léto na vaší zahradě zřídit místo pro relaxaci a úkryt před sluncem, je dobré znát i legislativu. U rodinných domů se například jedná o různé altány, pergoly, místa pro parkování či terasy. Stavba altánu, pergoly či terasy je praktickým doplňkem zahrady rodinného domu. Většina těchto malých zahradních staveb nepotřebuje žádnou administrativu ve vztahu ke stavebnímu úřadu, především pokud se jedná o samostatně stojící jednoduché stavby do 25 m2 plochy umístěné alespoň 2 metry od sousedů. Pokud ale chcete cokoliv jiného než pergolu, kterou je možné umístit zcela volně, je vždy vhodné seznámit se se specifickými místními podmínkami.

Čtěte také: Instalace WPC prken na starou dlažbu

Pokud jste se rozhodli postavit si na zahradě jakoukoliv drobnou stavbu, je nutné se nejprve informovat o tom, zda podle platného územního plánu obce je váš pozemek zastavitelný a pro jaký účel využití. Na místní regulativy dávejte velký pozor, v některých obcích je stanoven maximální koeficient zastavitelnosti, který reguluje hustotu zástavby. V praxi to znamená, že v rámci svého pozemku můžete mít například pouze 25% plochy zastavěné, do níž se započítává zastavěná plocha domu a nové terasy či přístřešku. Jednou z podmínek, které musí jakékoliv stavby vždy splňovat, je odstup od sousedního pozemku alespoň 2 metry. Toto pravidlo je dáno vyhláškou a bez výslovného souhlasu souseda není možné jej nerespektovat.

Zvláštní režim pak mají drobné stavby, které jsou „přilepeny“ na rodinný dům. Je-li totiž terasa nebo přístřešek vzájemně provozně propojena s domem a půdorysně jej rozšiřuje, jedná se o přístavbu rodinného domu a nikoliv samostatnou drobnou stavbu. Drobné stavby se obecně do katastru nemovitostí zapisovat nemusí. Pokud plánovaná zahradní stavba nesplňuje podmínky drobné stavby, je nutné požádat o povolení záměru.

Definice zahradních staveb:

• Pergola: Stavba se vzdušným zastřešením. Pergolu nejčastěji tvoří trámy a latě s tím, že její vrchní část není celistvá, dává pouze základ pro pnutí rostlin.
• Přístřešek: Zastřešená stavba bez obvodových svislých konstrukcí (ať už chybí pouze jedna svislá stěna, nebo všechny). Může sem spadat například altán, zastřešené parkovací místo, nebo zastřešená terasa.
• Terasa nezastřešená: Z betonu či zámkové dlažby je rovněž stavbou, která pod režim zákona spadá.

Pokud se pro zahradní stavbu rozhodnete, velmi moderní a užitečné jsou v dnešní době zahradní stavby, které kombinují zastřešení s fotovoltaickým systémem. Například společnost Hobbytec implementuje panely přímo do zastřešení pergoly, zimní zahrady a přístřešku pro auto. Využívají přitom nejmodernější technologie, které zajistí maximální výkon a dlouhou životnost všech částí systému. Při plánování zimní zahrady je v první řadě nutné si řádně promyslet několik základních a zásadních náležitostí. Velmi důležitou otázkou je to, zda chcete zahradu využívat od jara do podzimu, či celoročně. Moderní pergoly a zimní zahrady mají spoustu výhod. Chrání své obyvatele před sluncem, deštěm, rozpálenou terasou i přehříváním interiéru domu. Navíc navyšují obytné prostory domu a nyní vám díky moderním technologiím umí i ušetřit peníze. Pokud totiž na jejich zastřešení zvolíte fotovoltaické panely, zabijete dvě mouchy jednou ranou. Přístřešek na auto ochrání vůz před povětrnostními vlivy. Oproti garáži není nijak nákladný a může posloužit také jako pergola. Navíc bude velmi vkusným doplňkem vašeho domu. Zajímavým řešením pak může být i varianta, kdy na střechu takové stavby umístíte fotovoltaické panely. Hliníkové pergoly - inspirujte se! Velkým hitem jsou v současné době hliníkové zahradní pergoly. Mají totiž několik výhod, které majitelé nemovitostí ocení. Chrání před sluncem, deštěm i přehříváním interiéru domu. Navíc navyšují obytné prostory domu.

Důsledky provádění černých staveb

Za provádění černých staveb hrozí nemalé pokuty. Porušíte-li povinnost získat územní souhlas nebo rozhodnutí, můžete dostat pokutu až 500 tisíc korun. Stavba rodinného domu i rozsáhlá rekonstrukce je běh na dlouhou trať. Než poprvé kopnete do země, pár měsíců si počkáte. Až ale veškeré papírování vyřídíte, práce vám půjde rychle od ruky. A s kvalitním nářadím a stavební mechanizací vám vše půjde ještě lépe.

Zatřídění zpevněné plochy do majetku a platba daně z nemovitých věcí

Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, písek a na něj byla položena zámková dlažba, kterou lze sice kdykoliv rozebrat, ale je ohraničena obrubníky, aby se dlažba nerozjížděla. Jedná se v tomto případě jen o opravu pozemku, kdy budeme účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bychom náklady na úpravu plochy měli zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí?

Daň z nemovitých věcí

Předně je třeba uvést, že pojem „technické zhodnocení pozemku“ neexistuje. Dle § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), není pozemek dlouhodobým majetkem pro účely odpisování, a proto na něm nelze provádět technické zhodnocení. Zde lze citovat např. článek Ing. Blatného s názvem Některé náklady na využití pozemku (dostupné na www.dauc.cz): „Například kultivace, pokud bychom jí rozuměli obnovu úrodnosti zanedbané půdy nebo zúrodnění neobdělávané půdy, je provozním nákladem, ale ne opravou pozemku. A provedení meliorace je pořízením dlouhodobého hmotného majetku (účet 021-Stavby), ne technickým zhodnocením.“

Zbudované stavební úpravy tak budou z pohledu účetnictví a daní z příjmů buď běžným provozním nákladem, nebo dlouhodobým majetkem (stavbou). Protože odpověď na tuto otázku nalezneme prostřednictvím výkladu k dani z nemovitých věcí, vyjasněme nejprve tuto problematiku. Zpevněná plocha, jako jedna ze složek předmětu daně z pozemků, je definována v § 6 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, kde se uvádí, že se jedná o pozemek, jehož povrch je zpevněn stavbou ve smyslu stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Stavební zákon ve svém § 2 definuje stavbu jako veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. K tomuto dále dodává § 8 vyhlášky č. 286/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, že jedním ze základních požadavků na vlastnosti staveb je jejich mechanická odolnost a stabilita.

Právě požadavek mechanické odolnosti a stability je důvodem, proč se finanční správa v Informaci k dani z pozemků u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2016 ze dne 7. 12. 2015 za stavbu nepovažuje „pouhé zpevnění povrchu pozemku (např. dlažba nebo panely uložené bez podloží nebo v podloží z písku, štěrku, škváry apod.), nebo zpevnění povrchu pozemku pouhým rozprostřením materiálu (škváry, drtě) na povrchu pozemku včetně jeho případného zhutnění“.

K problematice daně z nemovitých věcí lze tedy uzavřít, že zbudování zámkové dlažby dle výkladu finanční správy nevyhovuje definici stavby dle stavebního zákona. Zmíněné ohraničení obrubníky osobně nepovažuji za natolik zásadní, aby to změnilo daňový režim věci. Navíc to stále není překážkou k tomu, aby byla dlažba poměrně snadno rozebrána a přemístěna bez ohledu na obruby.

Účetnictví a daně z příjmů

Díky výše uvedenému již nebude obtížná klasifikace pro účely účetnictví. Vymezení jednotlivých položek rozvahy obsahuje vyhláška č. 500/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví. Stavby jsou zde definovány v § 8 především odkazem na stavební zákon. Tedy stejně jako v případě daně z nemovitých věcí. I pro účely účetnictví, resp. daně z příjmů, lze proto konstatovat, že zbudování zámkové dlažby není stavbou. Protože je však pravděpodobné, že zámková dlažba bude podnikateli sloužit déle než 1 rok, vynaložené prostředky by neměly být běžnými náklady období. Osobně bych klasifikoval zámkovou dlažbu včetně všech souvisejících prací jako samostatnou movitou věc - jakkoliv se to může zdát zvláštní.

Na úplný závěr si dovolím poukázat na skutečnost, že registruji také názory některých kolegů, že např. parkoviště, ač zhotovené ze zámkové dlažby, je stavbou ve smyslu stavebního zákona z toho důvodu, že: 1. na ně může být vydáno stavební povolení, a že 2. vyhovuje klasifikaci CZ-CC, obsahující výhradně stavební díla. Tyto argumenty uznávám jako možné, přesto se však kloním k mnou popsanému zatřídění. Jestliže finanční správa v oblasti daně z nemovitých věcí nepovažuje zámkovou dlažbu za stavbu, nevím, proč by tomu tak mělo být v oblasti účetnictví a daní z příjmů. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.

Zámkové dlažby: praktické aspekty

V současnosti ovládly zpevňované povrchy u běžných staveb betonové zámkové dlažby. Tyto dlažby jsou prostorově téměř libovolně tvarované a z mnoha tvarových variací se dají kombinovat do bezpočtu vzorů. Do kompletního systému patří i obrubníkové tvárnice, odvodňovací žlaby a krajníky. Jejich použití umožňuje užívání osobami s omezenou schopností orientace a začleňují ji do prostředí.

Postup při zřizování plochy ze zámkové dlažby

Zámková dlažba je jedním z nejodolnějších a nejpopulárnějších typů venkovních povrchů. Její dlouhá životnost a estetická hodnota závisí na správném postupu pokládky.

1. Úprava pláně: Pláň musí být vyrovnaná, zhutněná a řádně odvodněná.
2. Základová vrstva: Základová vrstva je tvořena štěrkovým podsypem, od 100 mm až do frakce 8/16 mm, vč. kvalitního zhutnění po jednotlivých vrstvách. Tloušťka základové vrstvy se volí s ohledem na geologické poměry a její budoucí zatížení.
3. Osazení obrubníků: Obrubníky se osazují do suché betonové směsi (obvykle z betonu tř. C12/15). Jejich účelem je stabilizovat dlažbu a zabránit jejímu rozjíždění.
4. Ložná vrstva: Ložná vrstva je tvořena štěrkopískem nebo jemným kamenivem frakce 2/5 mm nebo 4/8 mm o tloušťce 30 - 40 mm (po zhutnění). Slouží k vyrovnání nerovností podkladu a jako podklad pro dlážděný kryt. Vyšší tloušťka se používá jen u obzvlášť zatěžovaných ploch. Ložná vrstva se zhotovuje pomocí speciálních zařízení na nivelačních lištách.
5. Kladení dlažby: Kladení dlažby by mělo být provedeno z již položené plochy. Dlaždice se pokládají do požadovaného vzoru, s mezerami pro spárování.
6. Spárování: Spáry se vyplňují křemičitým pískem a povrch se zamete. Průtokový otvor žlabu se čistí protažením dřevěné kulatiny.
7. Zhutnění: Celá plocha se zhutní vibrační deskou.

Moderní dlažby mají vysokou kvalitu a při správné realizaci jsou velmi odolné. Před samotnou realizací je nutné odstranit zbytky předchozích prací. Dlaždice se osekávají na požadovaný tvar diamantovou pilou, kladivem nebo ocelovým klínem. Rozměrové tolerance prvků jsou v průmyslové výrobě nevyhnutelné. Je důležité dbát na plynulý odvod srážkových vod a údržbu zeleně (kosení). Struktura povrchu musí odpovídat estetickým nárokům a je třeba počítat s budoucími překopy, chráničkami a drobnými podzemními objekty. Tvarování ploch a chodníků musí probíhat ruku v ruce s koncepcí odvodnění celé stavby. Spádujeme vždy směrem od pozemního objektu. Výškové rozdíly se řeší schody a rampami. Rampy umožňují výhodnější obslužnost (vč. přístupu), ne vždy vypadají dobře. Mohou však na pozemku zabírat mnoho místa. Spád by měl být dostatečný, vždy přiměřený použitému krytu. U dlážděných ploch do šířky 6 m stačí spád jednosměrný. Voda je odváděna do otevřených žlabů a posléze na trativod či kanalizaci.

Odvodnění dlážděných ploch

K odvodnění dlážděných ploch slouží především otevřené žlaby. Dnes jsou k dispozici prefabrikované varianty betonových odvodňovacích prvků dlažby. Tyto žlaby s rošty jsou sestavovány tak, že vytvářejí projektovaný spád dna. Rošt bývá kovový litý, lisovaný nebo je vyroben z recyklovaného plastu. Většina žlabů je vyráběna převážně z recyklátu. K žlabům patří také řada doplňkových dílů k sestavení žlabu a napojení na odpadní potrubí. Existují i štěrbinové betonové odvodňovací dílce, které jsou delší a hmotnější. Standardní délka dílců je 1 m, ale jsou k dispozici i prvky určené do obloukových částí žlabů. Průtokový otvor žlabu se čistí protažením dřevěné kulatiny.

Trativod

Pokud není možné odvádět vodu jinak, je třeba zřídit trativod. Velikost trativodu ovlivňuje charakter povrchu a geologické poměry. Doporučené jsou minimální rozměry 1 x 1 x 1 m a situování dál od objektů (min. 3 m). Trativod by měl být vyhlouben alespoň 600 mm do propustné vrstvy půdy. Účinnou variantou trativodu je vytvořit trubkovou drenáž s průměrem trubek 50 - 60 mm. Pozor je třeba dávat na vysokou hladinu spodní vody. Drenážní trubky se obsypávají hrubým kamenivem, nahoře kryté filtrační geotextilií.

Údržba a čištění zámkové dlažby

Kvalita finálního vzhledu položené dlažby ovlivňuje způsob ošetřování. Již při pokládce dlažby je třeba zamezit jakémukoliv znečištění stavební činností. Nálepky malty, tmelu anebo betonu představují velké nebezpečí. Při rozbalování papírových pytlů může změnit barevný odstín dlaždic. Při betonování v bezprostřední blízkosti dlaždic, případně při jejich znečištění, je nutné zabránit prosakování kapalin a roztoků do povrchových vrstev betonu. Znečištění, které nelze nikdy odstranit, způsobují ropné produkty, tuky a oleje. Pouze chemické ošetření může napomoci vyblednutí skvrn. Použití nevhodných čistících prostředků způsobuje nevratné vady na povrchu dlaždic. Vykvétání dlažby se nedá v průběhu průmyslové výroby vyloučit, s čímž je nutno počítat již při provádění ložné vrstvy. Tvorba mechu a řas na povrchu dlaždic je také častým problémem. Proti růstu mechu a řas je nejlepší prevence - výběr vhodných rostlin (od podkladu po výplně spár), a dokonalým odvodněním. Jedná se o zelené nánosy, které na sebe vážou prach ze vzduchu a z obuvi. Toto znečištění lze zavčas očistit tlakovou vodou. Dlouhodobě účinné je chemické ošetření.

Tabulka: Typy znečištění a způsoby ošetření dlažby

Pro impregnaci jsou nejvhodnější směsi na bázi silikonů, které póry ucpou. Impregnace se nanáší na očištěný povrch. Před aplikací impregnace se vždy ujistěte, že je dlažba dokonale čistá a suchá. Impregnace chrání dlažbu před poškozením, usnadňuje údržbu a prodlužuje její životnost.

tags: #stavební #povolení #dlažba #pravidla #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Řešení vlhkosti zdiva injektáží
• kde koupit štěrk v Zábřehu
• Vše, co potřebujete vědět o přípravě podkladu pro bazén
• Přečtěte si o všestranném PVC profilu
• Jak vybrat korunkový vrták do betonu 80mm