Plovoucí podlaha a kolaudace: Předpisy a klíčové aspekty

Kolaudace je pro mnohé oslavou dokončené stavby, pro jiné nevyhnutelným strašákem. Pokud se chystáte stavět nebo provádět větší stavební úpravy, je dobré mít o jejím průběhu přehled. Pojem kolaudace označuje zjednodušeně povolení od stavebního úřadu, že můžete stavbu využívat pro předem stanovený účel.

Užívání stavby bez kolaudace se vám nemusí vyplatit. Od stavebního úřadu byste mohli dostat vysokou pokutu. Stavební úřad může vydat povolení i tehdy, když jsou opravy potřebné, ale zároveň neohrožují vaše zdraví. Stavební úřad zhodnotí, jestli je stavba v souladu s povolením. Posoudí taky nepodstatné odchylky od projektové dokumentace.

Po novele stavebního zákona již není vyžadována kolaudace rodinného domu, postačí jen ohlášení dokončené stavby. Podle novely stavebního zákona už sice nemusíte od roku 2018 žádat na stavebním úřadě o kolaudaci rodinného domu, přesto pro vás platí povinnost před zahájením užívání domu nahlásit stavebnímu úřadu, že jste stavbu domu dokončili. K tomuto ohlášení musíte připojit geometrický plán a prohlášení, že je stavba provedena podle schválené projektové dokumentace a vydaného povolení stavby. Tím ale vaše povinnosti nekončí.

Co je plovoucí podlaha?

Předně je třeba vyvrátit několik mýtů laické veřejnosti, které se týkají "plovoucích podlah". Často se objevují názory, že plovoucí podlahy jsou u nás novinkou po roce 1990, a že jde o podlahy z dřevěných nebo laminátových lamel. O plovoucích podlahách se jednalo jako o zcela běžné, staré a dávno známé konstrukci už na stavební průmyslovce z učebnic napsaných v roce 1964. Tedy ani v roce 1964 nešlo o žádnou novinku, ale o zcela běžnou konstrukci.

Plovoucí podlahy nemají vůbec nic společného s druhem nášlapné vrstvy, mohou mít nášlapnou vrstvu i z keramické dlažby, železobetonové desky, nebo jakéhokoliv jiného materiálu. Jde o takovou konstrukci podlahy, která má souvrství spojené s nášlapnou vrstvou oddělené od ostatních konstrukcí stavby akustickou izolací, aby se omezilo na minimum přenášení akustických impulzů vzniklých od provozu na nášlapné vrstvě do nosné konstrukce stavby.

Čtěte také: Kdy použít parozábranu na OSB desky?

Oddělení musí být provedeno nejenom pod celou vodorovnou plochou těchto "plovoucích" podlahových vrstev, ale také na všech bočních svislých stranách. Aby tato akustická izolace měla zásadní význam, z akustického hlediska, měla by být vrstva akustické izolace alespoň o tloušťce 1 cm. Tento konstrukční prvek našel významné uplatnění právě u železobetonových stropních konstrukcí v panelových domech, kde byly s kročejovou neprůzvučností u relativně tenké a dobře akusticky vodivé železobetonové desky (oproti klasickým trámovým stropům se zásypem) problémy.

Proto když se v klasickém paneláku např. typu T-08B v roce 1967 provedla podlaha tak, že se na nosný panel položila parotěsná zábrana z lepenky, potom akustická izolace z rotaflexu nebo fibrexu tloušťky 4 cm, potom separační vrstva z lepenky a na ní armovaná betonová mazanina, která se nedotáhla až ke stěně, kde byl opět vložen pás fibrexu, na to přišla pryžová podložka a nášlapná povlaková vrstva z PVC, tak šlo zcela jednoznačně o plovoucí podlahu. Dilatace okolo stěn byly překryty nalepenou rohovou páskou z PVC.

Naopak u současných podlah, které jsou často nazývány plovoucími, většinou ani o plovoucí podlahu nejde. Mirelonová vyrovnávací a separační vrstva o tloušťce pouhé 2 mm, která se pokládá pod lamely, nemá totiž natolik významnou akustickou funkci, aby bylo možné hovořit o plovoucí podlaze. Její význam je předevší separační, kde zajišťuje kluznou oddělovací vrstvu pro umožnění dilatačního pohybu vrstvy nášlapné a zároveň vyrovnává drobné nerovnosti podkladu, který může mít na dvoumetrové lati nerovnost do 2 mm. Lze tedy říci, že naopak současné podlahy s nášlapnou vrstvou z laminátových nebo dřevěných lamel, tak jak jsou běžně prováděny, ani plovoucími podlahami nejsou.

Plovoucí způsob pokládky podlah patří mezi nejrozšířenější technologie posledních let. Je rychlý, relativně čistý a cenově dostupný. Právě proto je však často nesprávně navrhovaný a chybně používaný - zejména ve spojení s kuchyněmi, vestavěným nábytkem a vysokým bodovým zatížením. Plovoucí podlaha není pevně spojena s podkladem. Leží na podložce a musí mít možnost volného pohybu v závislosti na změnách teploty, vlhkosti a zatížení. Jakékoli pevné přikotvení nebo bodové zatížení tento princip zásadně narušuje. A přikotvení dokáže udělat i absence parotěsné podložky, která tam plní funkci zároveň kluzné podložky. Plovoucí podlaha musí plnit správnou funkčnost po celou dobu své životnosti, proto potřebuje mít zajistěnou možnost pohybu.

Vady plovoucí podlahy a jejich prevence

Dodavatelem dodaná podlaha je na několika místech vzdutá. Lamely jsou zvednuté od podkladu a tvoří velmi výrazná vyboulení až do výšky 5 cm nad správnou výškovou úroveň. Nejvíce se tato vada projevuje v obývacím pokoji pod oknem, kde je vzdutý pruh podél obvodové stěny, a to v šířce 50 cm a délce 2,5 m. Tato vada je způsobena zejména tím, že nebyla provedena předepsaná dilatační spára mezi podlahovou nášlapnou vrstvou a stěnou domu, anebo nebyla tato dilatační spára dostatečná vzhledem k dalším vadám, které vedly ke zvýšení vlhkosti, nabobtnání a zvětšení rozměrů lamel.

Čtěte také: Parozábrana: Klíč k ochraně vaší podlahy před vlhkostí

Změnou vlhkostních a tepelných poměrů v interiéru dochází k roztahování nebo smršťování podlahové nášlapné vrstvy, která musí mít možnost pohybu. Proto výrobce předepisuje minimální dilatační spáru, při teplotě v interiéru 20 °C a relativní vlhkosti 50 %, v šířce 1,5 cm. V některých místech, a to právě i v místě této vady, je dilatační spára nulová. Potom dojde k tomu, že roztahující se podlahová vrstva se opře o zeď a při dalším zvětšení svojí délky se vyboulí směrem nahoru.

Zcela evidentně má na tuto vadu zásadní vliv, kromě nedostatečné dilatační spáry také ta skutečnost, že podlahová nášlapná vrstva byla položena na nedokonale vyschlý betonový podklad, přičemž navíc nebyla použita parotěsná zábrana, která má zamezit pronikání vlhkosti z podkladu do podlahoviny a její nasávání do nášlapné vrstvy. Zvětšením vlhkosti lamel se zvětšil jejich rozměr a dilatační spára, pokud při pokládce nějaká byla, nestačila tuto objemovou roztažnost vykompenzovat. V tomto případě jde jednoznačně o chybu na straně dodavatele, který měl použít technologickým předpisem výslovně předepsanou polyetylenovou 0,2 mm tlustou parotěsnou zábranu s přesahy ve spojích min.

Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva na několika místech (kde není vzdutá) neleží na podkladu, ale směrem k podkladu se při zatížení dotlačuje (prohýbá-pruží), a to až o 5 mm. V tomto případě je vada zapříčiněna nerovností podkladní vrstvy a použitím vyrovnávací podložky z pěnového polyetylenu (mirelon) o nedostatečné tloušťce. Norma připouští maximální nerovnost podkladu naměřenou na délce dvoumetrové latě 2 mm a technologický předpis výrobce určuje použití pěnového polyetylenu o tloušťce 2 mm. Tyto základní parametry nebyly zhotovitelem respektovány, což způsobilo, že nášlapná podlahová vrstva je v místech větších prohlubní podkladní vrstvy ve vzduchu a neleží na podkladní vrstvě a tenká mirelonová vrstva není schopna tak velkou nerovnost eliminovat.

Omluvou v žádném případě nemůže být argumentace zhotovitele, že nášlapnou vrstvu pokládal na podklad objednatele, tedy na podklad který si sám nepřipravoval, a to se svolením objednatele. Podle občanského zákona § 563 zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil. Zhotovitel tedy měl jako odborník povinnost upozornit odběratele na důsledky takového chybného postupu a v případě, že by i přesto odběratel trval na chybném technologickém postupu, měl si nechat zhotovitel podepsat od objednatele prohlášení o tom, že ho na všechna konkrétní rizika, která vyplývají z chybného technologického postupu, na kterém objednatel trvá, upozornil.

Kuchyňská linka i kuchyňský ostrůvek představují trvalé liniové i bodové zatížení. Pokud jsou umístěny na plovoucí podlaze, dochází k jejímu zafixování. Okolní plocha se pak snaží pracovat vlivem působení klimatických podmínek a zatížení, což vede k pnutí. Pokud neumožníte plovoucí podlaze pohyb, přijde rozjíždění zámků, praskání zámků, narážení lamel do sebe, boulení a to je krok k oprávněné reklamaci. Správným řešením je vždy oddělení kuchyně a ostrůvku dilatací.

Čtěte také: význam parozábrany pro stavbu

Zásadní, ale často opomíjený fakt: odpovědnost za poškození plovoucí podlahy nenese automaticky podlahář. Ten mnohdy nemá informace, jaký další nábytek bude instalován. Ten, kdo na již položenou plovoucí podlahu dodatečně instaluje nábytek, kuchyni nebo jiný pevný prvek, je povinen vytvořit odpovídající dilatace. Pokud tak neučiní, přebírá plnou odpovědnost za vzniklé vady na plovoucí podlaze.

Volba mezi plovoucí a lepenou podlahou musí vždy vycházet ze skutečného zatížení interiéru. Pokud je již ve fázi návrhu zřejmé, že budou instalovány kuchyně, vestavby nebo těžké spotřebiče, je plovoucí pokládka technicky nevhodná a to z mnoha důvodů. Tyto informace by měl brát v potaz designer, architekt, investor, ale i podlahář při zaměřování a výběru podlahy.

Plovoucí podlaha není univerzální řešení. Její správná funkce závisí na respektování technických zásad, správném návrhu a spolupráci všech profesí.

Požadavky při kolaudaci stavby

Stavíte rodinný dům a zajímá vás, co všechno musí být dokončeno při kolaudaci? Jaké podmínky musíte splnit při kolaudaci domu? Pokusíme se vám odpovědět, přestože požadavky stavebních úřadů se mohou různit. Záleží vždy tedy na daném stavebním úřadě. Stavba domu musí pro zahájení užívání splňovat poměrně dost podstatných předpokladů. Předně by dům měl být stavebně dokončen tak, aby byl schopen užívání a byl bezpečný.

To znamená, že všechna schodiště, balkony apod. musí být opatřeny zábradlím, musí být nainstalovány hlásiče kouře, hasicí přístroje. Ze stavebních prací by měl být dům dokončen alespoň v obytných prostorách, měly by být osazeny vnitřní dveře minimálně na WC, dokončeno schodiště, úpravy povrchů stěn, podlah, funkční kuchyň, koupelna, WC.

Dokumentace nutná pro kolaudaci (či ohlášení dokončené stavby)

• revizní zpráva vnitřní elektroinstalace
• revizní zpráva elektrické přípojky
• revizní zpráva hromosvodu
• revizní zpráva odběrného plynového zařízení
• revizní zpráva o kontrole spalinových cest (komínu)
• geometrický plán
• prohlášení, že je stavba provedena podle schválené projektové dokumentace a vydaného povolení stavby

Oficiálně hotovo. Tak by se dal označit moment, kdy od úřadu dostanete kolaudační rozhodnutí. Musí ho mít všechny stavby, které vyžadují povolení, takže i velká většina rodinných domů. Kolaudace představuje klíčový moment v procesu každé stavby. Pravidla pro kolaudaci domu od 1. 7. Nový stavební zákon („NSZ“) přináší do procesu kolaudace zjednodušení. Už se nerozlišuje kolaudační souhlas a kolaudační rozhodnutí, jak tomu bylo v původní legislativě. Zůstal pouze druhý pojem. Kolaudační rozhodnutí vyžadují všechny stavby, které vyžadují také stavební povolení (nově povolení záměru). Stanovuje to § 230 NSZ.

Pro drobné stavby, jako jsou například ploty, opěrné zídky nebo altány, kolaudaci nepotřebujete. Když je to nutné, provede úřad prohlídku. Ta musí proběhnout do 30 dnů ode dne podání kompletní žádosti (nebo od doplnění/opravení neúplné žádosti).

Tabulka: Srovnání plovoucích a lepených podlah

tags: #je #nutna #plovouci #podlaha #pri #kolaudaci

Oblíbené příspěvky:

• Zateplení soklu: praktický návod pro funkční stavbu
• spolehlivé odvodnění střechy se systémem Marley RG 75
• využití dubových špalíků v interiéru
• Průvodce projekty s dřevovláknitými deskami
• Funkčnost a styl s nerezovými rohovými lištami