Použití samolepicích asfaltových pásů PARAELAST FIX

Asfaltová lepenka se ve stavebnictví hojně rozšířila jako izolační, separační i ochranný prvek. Asfaltové pásy patří již dlouhá léta k tradičním výrobkům pro hydroizolaci střech, a to buď jako součást skladby, nebo jako vrchní finální vrstva. Další použití je jako hydroizolace především k ochraně spodní stavby proti vlhkosti a vodě.

Co je asfaltová lepenka a z čeho se skládá?

Asfaltová lepenka je asfaltový pás, který z převážné části tvoří dvě klíčové složky: asfalt a nosná vložka.

Asfalt

Komponentou asfaltových pásů, která předurčuje většinu jejich funkčních vlastností, je použitá asfaltová směs. Právě ta má rozhodující vliv na teplotní odolnost a ohyb asfaltové lepenky. Ačkoliv se asfalt vyskytuje v přírodě přirozeně, pro výrobu asfaltových lepenek se používá ten rafinovaný.

Asfalt se získává z ropy, která se většinou nalézá ve velkých hloubkách pod zemským povrchem a vrty se přivádí na povrch. Nejdůležitější naleziště leží v Severní a Jižní Americe, Asii, Severní Africe, na území bývalého Sovětského svazu a v Severním moři. Potrubím a tankery se surová ropa dopravuje do rafinérií, kde se zpracovává destilací a jako jeden z produktů se získává ropný asfalt. Dnes již tedy nemůže dojít k záměně výchozího produktu asfaltu s dehtem, neboť tzv. dehtová lepenka se již nevyrábí.

Z ropy se nejprve získá mazut, který se zpracuje vakuovou destilací, jejímž produktem je asfalt. Jako jeden z málo ropných produktů je asfalt považován za ekologický, protože:

Čtěte také: MDF a péče o miminka

  • je 100% recyklovatelný a ve stavebnictví plně znovupoužitelný,
  • díky krátké destilaci jeho výroba vyžaduje méně času i energie, než u mnoha izolačních materiálů na jiné než asfaltové bázi,
  • řada osvědčení potvrzuje jeho zdravotní nezávadnost při styku s dešťovou vodou.

Destilovaný asfalt získaný destilací při výrobě benzinu a různých olejů se pro použití při výrobě v asfaltových pásů dále zušlechťuje. Jedna z možností, jak destilovaný asfalt s ohledem na své technické vlastnosti zlepšit, je tzv. oxidační proces. Do rozpáleného destilovaného asfaltu se vhání vzduch, aby se změnila jeho molekulární struktura.

Aby asfaltová lepenka vykazovala co nejlepší funkční vlastnosti, používají se v asfaltové směsi plniva. Ta mají za úkol zvyšovat bod měknutí asfaltové lepenky, odolnost proti stékání a umožnit nanesení relativně silných vrstev na nosnou vložku.

Nosná vložka

Nosná vložka definuje, jakým způsobem je asfaltová lepenka ve stavebnictví aplikovatelná. Nosné vložky mají za úkol vyztužit asfaltový pás. Mají zásadní vliv na mechanické chování pásů a snadnost pokládky na staveništi. Určují maximální pevnost v tahu (N/50mm) a protažení při maximální tažné síle (%), a to jak v podélném, tak i příčném směru.

Vybírejte vždy pásy s nosnými vložkami z nenasákavých materiálů, jako je například netkaná skelná textilie a také hlídejte její gramáž. Nosná vložka a její gramáž (váha) určuje kategorii asfaltového pásu. Pásy s nasákavou vložkou jsou o něco levnější, ale jejich vlastnosti slouží pouze pro provizorní použití. Asfaltové pásy s nasákavou vložky totiž ve vlhkém prostředí hnijí a brzy se rozpadají. Nosná vložka bývá umístěna uprostřed tloušťky pásu a přenáší mechanické namáhání v tahu.

Možné typy nosných vložek:

Čtěte také: Funkce ventilátorů pro větrání

  • strojní hadrová vložka,
  • skelné rouno,
  • skelná tkanina,
  • polyesterové rouno,
  • kombinované a kompozitní vložky,
  • nosná vložka z hliníkové folie + skelné rouno,
  • polyethylenové a teflonové vložky.

Skleněná rohož: Cenově dostupnější asfaltové pásy, které ovšem mají nižší pevnost v tahu. Obecně jsou skelné materiály odolnější vůči ohni.

Z kovové fólie: Výztužná vložka může být tvořena i tenkou kovovou fólií. Nejčastěji hliníkovou, ale lze se setkat i s měděnou nebo z nerezové oceli.

Ze syntetických vláken: Nejčastěji polyesterová syntetická vlákna jsou dnes užívané v řadě asfaltových pásů s vysokými parametry.

Každý typ nosné vložky má své výhody i nevýhody. Pro dosažení lepších vlastností se proto používají i kombinace různých typů nosných vložek. Propracovanější variantou pro kombinaci vlastností jsou tzv. spřažené nosné vložky. U těchto vložek nejde jen o nezávislé uložení dvou výztužných vložek pásu, ale o skutečné propojení různých typů vložek v jednu. Jedná se například o polyesterové rouno a skelnou tkaninu nebo mřížku.

Na spodní ploše jsou asfaltové pásy používané jako vrchní hydroizolační vrstva opatřeny tavnými PP nebo PE fóliemi, případně jemným pískem. Stejně jako vrchní hmota asfaltu má i tato spodní hmota hydroizolační funkci. Bývá upravena pro další zpracování. Jako samolepící umožňuje aplikaci pásů bez navařování, případně bývá různě profilována z důvodu snadnějšího tavení spodní asfaltové hmoty a tím se snižuje spotřeba PB plynu. Vrchní hmota asfaltu určuje vodotěsnost, odolnost proti působení povětrnosti a odolnost proti stárnutí.

Čtěte také: Porovnání XPS a EPS

Je tvořena posypem nejčastěji minerálních materiálů (drcená břidlice) nebo keramických materiálů (drcená keramika). Tato povrchová úprava se volí u asfaltových pásů určených pro horní hydroizolační vrstvu a má v prvé řadě chránit asfaltový pás proti vlivu UV záření a případně jiným agresivním vlivům, ale zároveň má i funkci estetickou. Původně byla horní povrchová úprava asfaltových pásů opatřena pouze pískováním, aby se zabránilo slepováním pásů navinutých v roli. Asfaltový pás, který je určen na vrchní vrstvu střešních krytin, bývá opatřen horním břidličným posypem. I když má tento posyp několik barevných odstínů, estetika není jediný důvod, proč se na asfaltový pás používá.

Základní druhy asfaltových lepenek

Asfaltové lepenky na střechu jsou obvykle dodávány v šířích 1 m o návinu (délce) 5 m, 7,5 m a 10 m. Mají ochranou vrstvu proti UV a částečně proti mechanickému poškození z keramického granulátu nebo z drcené horniny (nejběžněji z břidlice). Tato vrstva může být provedena v přírodní barvě i v různých dalších barvách (červená, zelená, hnědá, modrá, černá, žíhaná aj.). Hlavní rozdíl mezi jednotlivými druhy je zejména v teplotních odolnostech. Asfaltem může být impregnována výztužná vložka, která spolu s plnivem tvoří krycí vrstvu nosné vložky.

Oxidované asfaltové lepenky

Oxidovaná asfaltová lepenka je určena pro nejméně náročná použití a zpravidla bývá nejlevnější. V podstatě až do roku 1990 se u nás jiný druh pásů nevyráběl. Vzniká tak, že se vhání kyslík do surového asfaltu, a tím vzniká oxidovaný asfalt. Mimo jiné má ale nedostatek a tím je, že má velice malou tažnost, a to primárně při nízkých teplotách. Obecným nedostatkem oxidovaného asfaltového pásu je jeho malá tažnost za nízkých teplot. Dále pak při teplotních změnách se tento pás velice namáhá a může dojít k trhlinám či k celkovému zničení pásu. Zkouška ohybu se u ní provádí při 0 °C. Je použit vysoce oxidovaný asfalt. Způsob označení udává bod měknutí asfaltu a jeho penetraci. Jako plniva se používají: mletý vápenec, mletá břidlice i popílek. Pro svoje charakteristické vlastnosti (nejsou elastické a v porovnání s modifikovanými pásy vykazují nižší teplotní stálost) se na střechách používají v podkladní vrstvě, nebo pro provizorní zakrytí. Aplikují se natavením, nebo mechanickým kotvením.

Modifikované asfaltové lepenky

Modifikované pásy dnes hrají na střechách prim. Používají se v obou vrstvách, jak v té podkladní, tak v té vrchní. Přidáním modifikátorů jako jsou vhodné elastomery (SBS) nebo plastomery (APP) do směsi asfaltu upraveného krátkou oxidací vzniká modifikovaný asfalt. Modifikované asfaltové pásy se vyznačují vyšší tažností, menším stékáním a bývají i odolnější vůči stárnutí.

SBS modifikované asfaltové lepenky

Jedná se o asfaltové lepenky modifikované elastomerem typu SBS (tj. syntetický kaučuk), elastické, odolné proti stárnutí a vzniku prasklin při nízkých teplotách. Stupeň modifikace lze poznat dle výrobcem (povinně) uváděné teploty ohybu. Od -15 °C (upravená modifikace), po -25 °C (plná modifikace). Někteří výrobci, umí vyrobit pás s teplotou ohybu -35 °C, což je do našich klimatických podmínek zbytečné. Základní složkou je asfalt, např. typ 160/220. Při jejich výrobě se používá jako modifikátoru styren-butadien-styren (SBS) různých struktur. Jako plniva se používají: popílek, břidličná nebo vápenná moučka. SBS modifikovaná asfaltová lepenka má většinou dobrou odolnost mrazu, je tedy vhodná pro běžné hydroizolace plochých střech a spodní stavby. Ve finální vrstvě střechy se používá modifikovaný SBS asfaltový pás s břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření.

APP modifikované asfaltové lepenky

Je asfaltová lepenka modifikovaná ataktickým polypropylenem (APP). Modifikace se provádí ataktickým polypropylenem (APP). APP - zvyšují bod měknutí. Tyto pásy se vyznačují vynikající odolností vůči UV záření. Tyto lepenky nemají schopnost elasticity, ale nabízejí vysokou teplotní stálost (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. APP pásy jsou vhodnější pro použití v jižních zemích a k hydroizolacím střech s vyšším spádem. Modifikované asfaltové pásy APP jsou proti UV záření odolnější a lze je zakoupit i používat bez této posypové vrstvy. Jedná se o tužší materiál, který je i odolnější vůči bodovému zatížení, ale nemá tak elastický charakter jako pásy SBS.

Samolepicí asfaltové pásy PARAELAST FIX

U samolepicích asfaltových lepenek je použit speciální asfalt. Po sejmutí separační fólie dochází k přilnutí k podkladu za studena. Není tedy nutné používat asfaltérský hořák a otevřený plamen. Pokládka samolepicích asfaltových pásů je pohodlnější i rychlejší (a to až 6x, oproti „klasickým“ natavovacím pásům).

Lepenka PARAELAST FIX V30 (10m) KVK je modifikovaný samolepicí asfaltový pás s nosnou vložkou ze skelné rohože, na horním povrchu pokrytý jemnozrnným posypem a snímatelným silikonovým páskem o šířce min. 8cm, na spodním povrchu opatřen snímatelnou silikonovou fólií.

Použití PARAELAST FIX V30:

  • Spodní samolepicí modifikovaný asfaltový pás ve skladbách vícevrstvých vodotěsných izolací střech.
  • Parozábrana modifikovaný asfalt.

Hlavní výhodou samolepících asfaltových pásů PARAELAST FIX G30 je jejich široká oblast použití ve skladbách plochých a šikmých střech, v hlavních plochách i v oblastech detailů. Ze samolepících asfaltových pásů PARAELAST FIX G30 je možné vytvořit hydroizolační vrstvu v konstrukcích spodních staveb i v případech, když se v podloží vyskytuje radon. Systém samolepících asfaltových pásů je z hlediska kvality zcela srovnatelný s plnoplošně natavenou variantou.

Jako určitá nevýhoda spalné fólie na horním povrchu samolepicích pásů PARAELAST FIX PE je riziko poškození PE fólie v důsledku působení slunečního záření, ke kterému může docházet v letním období. V poslední době se však také používá díky snadné a rychlé pokládce, a nezřídka jsou aplikovány celo-lepené skladby, které vylučují vznik tepelných mostů.

Jejich specifikem je aplikace na podklady nevhodné k natavení, např. na tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, na lakované konstrukce, nebo v detailech ukončení hydroizolací u prosklených ploch, oken, světlíků. Aplikace bývá přibližně 6x rychlejší než klasická pokládka pomocí svařování asfaltových pásů.

Samolepicí asfaltové pásy mají široké použití, např.:

  • charFIX® ELAST COOL - speciálně vyvinutá střešní krytina na zahradní domky, altány, pergoly a garáže,
  • charFIX® ELAST G 30 - podkladní asfaltový pás pro vícevrstvé střešní systémy,
  • charFIX® ELAST AL 25 - parozábrana.

Pokládka asfaltových pásů

Aplikace samolepících pásů je možná na téměř všechny druhy povrchů. Výjimkou můžou být některé kovy jako např. titanzinek, kde by vlivem chemické reakce mohlo dojít k bitumenové korozi. Následně už je rozhodující pouze soudržnost jednotlivých materiálů, která je však při dostatečném srovnání a očištění povrchu zaručena. U pokládky parozábrany se vždy doporučuje použití asfaltového penetračního nátěru.

Při pokládce by se měly jednotlivé pásy překrývat po spádu, tak aby voda mohla volně stékat přes jednotlivé spoje. V případě pokládky ve sklonu do 5° se doporučuje klást asfaltové pásy rovnoběžně s okapem.

Postup pokládky samolepicích pásů:

  1. Důkladné očištění povrchu a aplikace asfaltové penetrace: I v případě samolepicích pásů je třeba co nejvíce upravit povrch, na který se bude asfaltová vrstva aplikovat. Penetrace zaručí dokonalou soudržnost.
  2. Samolepicí asfaltová parozábrana: Zaručuje rychlou snadnou pokládku. V případě využití této vrstvy jako dočasné hydroizolace je nutné provést svaření ve spojích. V případě svařování je třeba použít horkovzdušný přístroj a pro ověření dostatečného spoje by měl být vždy viditelný tzv. "asfaltový housenka".
  3. Pro nalepení tepelné izolace EPS nebo PIR se využívají termické proužky z vrchní strany asfaltového pásu. Jejich aktivace se provádí nahříváním pomocí plamene.
  4. Druhá vrstva tepelné izolace: Vzájemné propojení desek tepelné izolace se provádí pomocí lepící pěny na bázi polyuretanu. Potřebné množství určuje výrobce materiálu.
  5. Pokládka podkladního samolepicího pásu: Samolepicí podkladní pás tvoří první vrstvu hydroizolace a na jeho aplikaci závisí životnost celé střechy. Je tedy nutné důkladně provést všechny spoje za použití přítlačného válce nebo horkovzdušné pistole. Obecně je možné spojovat za studena nebo svařováním. Rozhodující jsou požadavky na hydroizolaci a také povětrnostní podmínky.
  6. Pokládka finálního asfaltového pásu: Finální vrstva asfaltové hydroizolace může být jak samolepicí, tak i plnoplošně svařovaná.

Kvalitně připravený podklad je klíčový

Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění.

  • Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu.
  • Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy.
  • Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá.

K pokládce ploché střechy potřebujete dlouholeté zkušenosti. Problémem je však pouze zdánlivá složitost stabilizace, jednotlivých detailů a nutnosti svařování. V případě plnoplošně lepené skladby však většina těchto komplikací odpadá a montáž zvládnou i méně zkušení jedinci.

Lepidlo na asfaltové pásy za studena DenBit BOND Den Braven

Lepidlo na asfaltové pásy za studena DenBit BOND Den Braven je bitumenová pasta s přidanými chemickými sloučeninami. Tyto obsažené sloučeniny vylepšují přilnavost k různým podkladům a umožňují použití i na mírně vlhké podklady. DenBit BOND je odolný vůči vodě, slabým kyselinám i zásadám a také agresivním látkám v zemině. Lepidlo je vhodné pro vodorovné plochy a plochy s mírným sklonem (do 10°). Používá se pro lepení asfaltových lepenek k podkladu, na slepování několika vrstev lepenek, pro provádění bezspárých voděodolných nátěrů a všude tam, kde nelze lepit asfaltové pásy pomocí plamenu. Při aplikaci spotřebujete přibližně 0,5 až 1 kg na 1 m2.

Izolace základů stavby

Izolace základů stavby je potřeba vždy. Liší se pouze její kvalita, postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Bezpečná stavba vyžaduje pevné a spolehlivé základy, ve kterých jsou právě izolace důležitým prvkem. Za úkol mají:

  • zamezení přístupu zemní vlhkosti k nadzemním konstrukcím stavby,
  • ochranu proti stékající i tlakové vodě,
  • izolaci proti radonu a jiným plynům.

Ze segmentu asfaltových pásů se pro izolace základů používají oxidované a modifikované asfaltové pásy. Oxidované pásy jsou méně odolné proti mechanickému poškození, hůře zpracovatelné při nízkých teplotách, nelze je ohýbat do kolmých úhlů a vlivem UV záření rychle degradují. Oproti modifikovaným pásům mají nižší životnost. Proto se v rámci izolace základů pokládají spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva, rozhodně však nad úrovní terénu. Modifikované asfaltové pásy jsou elastické, více odolné vůči UV záření a ohebné dle typu i při minusových teplotách až do -25 °C. Používají se tedy všude tam, kde oxidovaná provedení nestačí. Je vhodné, aby použitá hydroizolace sloužila zároveň jako izolace proti radonu. Požadavky na protiradonovou izolaci stanoví též projektant, na základě naměřeného Rn (radonového indexu).

Jak se izolují betonové základy?

  1. Výběr vhodné izolace základů: Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet, aj.) s odborným návrhem projektanta. Ten jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby v těchto oblastech:
    • zemní vlhkost,
    • volně stékající voda po svislých plochách,
    • volně stékající voda po sklonitých plochách,
    • tlaková podzemní voda,
    • tlaková voda vzniklá hromaděním,
    • srážková povrchová a odstřikující voda.

    Aplikace vhodných asfaltových pásů:

    Podmínky Oxidované pásy Modifikované pásy
    Zemní vlhkost charBIT G200 S40 charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ
    Voda prosakující horninou a tlaková voda charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách)
  2. Příprava podkladu: Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Ten pomůže zajistit dokonalé přilnutí izolace k podkladu (zvýšenou pozornost věnujte přípravě podkladu pro samolepicí asfaltové pásy). Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být:
    • betony (vč. betonových mazanin),
    • cementové potěry,
    • zdiva s cementovou omítkou.
  3. Natavení asfaltových pásů: „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene pás rozehřejeme tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.

    Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů:

    • příčné přesahy minimálně 12 cm,
    • podélné přesahy minimálně 8 cm.

    Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je tak ochráněn proti značnému stavebnímu znečištění (malta, prach apod.). Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a pod ním je ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.

    V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:

    • ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
    • na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
    • s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).

    Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji.

  4. Ochrana izolace základů: Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí.

    Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev).

    Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.

Jak docílit maximální životnosti izolace

Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:

  • Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
    • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
    • nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
    • vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
  • Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
  • Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.

Životnost a údržba asfaltových střešních pásů

Životnost asfaltových lepenek se pohybuje v závislosti na vybraném typu lepenky, její kvalitě a správnosti aplikace od 5 do 50 (a více) let. Pro zachování kvality je nutné skladování nepoužité asfaltové lepenky pouze v suchých, zastřešených prostorách. Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic, jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost.

V minulosti u asfaltových střešních pásů některých výrobců docházelo v průběhu času ke ztrácení minerálního posypu - „plešatění“. Renomovaným výrobcům, jako je např. český výrobce asfaltových pásů Charvát a.s., se tento defekt neděje, neboť posyp je v průběhu výroby do asfaltové hmoty dostatečně zaválcován. Investor by měl věnovat také pozornost původu asfaltových pásů, aby měl jistotu, že se nesetká s touto nepříjemností.

Označení IPA lepenka znají všichni starší kutilové. Jednalo se v podstatě o asfaltovou lepenku s papírovou vložkou. Ta se ovšem časem rozmočila a izolace přestala plnit svoji funkci. V dnešní době se naštěstí používají trvanlivější materiály, zaručující izolacím potřebnou životnost. Ze segmentu asfaltových pásů nejčastěji oxidované asfaltové pásy a modifikované asfaltové pásy.

tags: #k #cemu #se #pouziva #lepenka #fix

Oblíbené příspěvky: