PergolyVliv projetí automobilem na nový asfalt a údržba vozovek
Stav vozovek a jejich údržba mají zásadní dopad na bezpečnost a komfort jízdy. Zejména v zimních měsících se silnice mohou proměnit v "tankodrom", což má za následek poškození vozidel a vznik dopravních nehod.
Dopady zimního počasí na asfaltové povrchy
Vlhkost a proměnlivé teploty během zimních měsíců dokážou asfaltové povrchy vozovek pořádně potrápit. I když jsou třeba před příchodem chladných měsíců v dobrém stavu, po zimě bývají plné výtluků. Ty pak zase pořádně trápí podvozky projíždějících automobilů. Nejsou pak ani ojedinělé případy, kdy dojde k poškození vozu.
Z policejních statistik vyplývá, že jen za první dva letošní měsíce museli policisté řešit už 96 havárií způsobených právě špatným stavem vozovky. Od začátku roku 2022 to je dokonce 709 takových nehod. Do policejních statistik se navíc část nehod ani nedostane, protože někteří řidiči poškození řeší samostatně. K nehodám způsobeným vadami ve sjízdnosti vozovky sice dochází během celého roku, ale právě chladnější měsíce jsou nejrizikovější. Například jen během loňského prosince jich policie řešila 76.
Propíchnuté pneumatiky, zničené ráfky, nebo dokonce poškozené podvozkové díly už proto musel řešit nejeden řidič.
Exkurze k meteorologii a příčiny poškození silnic
I když vinu za rozbité silnice většina řidičů s oblibou hází na líné silničáře, základ problému je ve skutečnosti trochu jinde. Na rapidní zhoršení stavu silnic během zimních měsíců má největší vliv kolísající teplota. „Kvůli velkému dopravnímu zatížení vznikají praskliny a trhliny. Těmi pak vniká do vozovky voda, což ve spojení s mrazem způsobuje degradaci materiálu a následný vznik výtluků,“ vysvětluje mluvčí Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Petra Kučerová.
Čtěte také: Produkty na odstranění asfaltu
Velkou roli navíc hrají i čím dál těžší vozidla, která poškozování silnic ještě urychlují. „Středočeské silnice jsou velmi zatížené narůstající dopravou do hlavního města či rostoucích logistických center a průmyslových zón,“ vysvětluje Kučerová. Venkovské silnice pak významně zatěžuje nákladní doprava, která na některé komunikace vjíždí i přes zákazy, nebo zemědělská technika. Současné stroje totiž mají úplně jiné parametry než v době, kdy se silnice stavěly.
Údržba a opravy zimních výtluků
Správci komunikací proto kondici povrchu silnic pravidelně kontrolují. Podle toho pak určují rozsah oprav. „V jednotlivých oblastech inspekce zajišťují místní cestmistři, kteří jsou za ně zodpovědní“ vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, Jan Rýdl. Četnost kontrol určují na základě vlastních zkušeností, ale třeba i podle doby, která uplynula od poslední opravy. „Logicky nebudou tak často jezdit na silnici, která prošla opravou před rokem, jako na silnici, jejíž povrch je třeba šestnáct let starý,“ dodává Rýdl.
K opravám zimních výtluků se silničáři navíc většinou dostanou až s jarním oteplením. „Klimatické podmínky jsou pro opravy či výstavby silnic důležité,“ říká Kučerová a dodává, že komplikací jsou i zimní odstávky obaloven asfaltových směsí. Kvůli odstávce a nízkým teplotám silničáři během chladných měsíců výtluky často opravují takzvanou studenou asfaltovou směs. „Používá se jako provizorní a krátkodobá oprava drobných poškození,“ vysvětluje Ronald Lauko ze společnosti SG Geotechnika.
Životnost těchto oprav totiž není příliš dlouhá a kvůli těžké dopravě výtluk zase rychle vznikne. „Podle intenzity provozu a stavu podkladních vrstev se pohybuje od jednoho dne až do několika měsíců,“ dodává Lauko. Takto opravené výtluky se pak musí na jaře většinou zase opravovat.
Odškodnění za poškození vozu
Pokud vaše auto přijde k úhoně právě kvůli rozbitým silnicím, máte nárok na odškodnění. Postup je jednoduchý, náhrada škody ale není automatická. Správci silnice totiž musíte škodu doložit. Jednu z možností, jak získat náhradu škody, pro část řidičů představuje havarijní pojištění. Ale ne vždycky. Náhradu za vzniklou škodu však můžete vymoci i z vlastníka dané silnice. Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích jim totiž ukládá povinnost zaplatit škody vzniklé závadami ve sjízdnosti.
Čtěte také: Izolace zdiva a diamantové technologie
Máte na odškodnění nárok?
Dle Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje musí mít závada ve sjízdnosti tři základní vlastnosti, aby jej bylo možné považovat za závadu, z níž plyne nárok na odškodnění:
- Nenadálý výskyt z pohledu řidiče.
- Nadstandardní velikost vzhledem ke stavu komunikace.
- Musí mít takové vlastnosti, aby projetí mohlo způsobit deklarovanou škodu na vozidle.
Kdy se náhrada neuplatní
Zákon č. 13/1997 myslí i na situace, kdy správci silnic nemohou za poškození vozidel odpovídat. Řidiči tak nemají právo na náhradu škody, pokud:
- ... výmol nemá všechny znaky takzvané závady ve sjízdnosti.
- ... prokáže, že závadu ve sjízdnosti označil. Ale pozor - nejde jen o svislé dopravní značení. I jiné označení totiž lze chápat jako adekvátní. Pokud tedy potkáte výmol označený reflexním sprejem, bude správce silnice podmínku označení považovat za splněnou.
- ... prokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit, nebo ji u závady způsobené nepřízní počasí zmírnit.
- ... škoda byla způsobena povětrnostními vlivy. Do toho se počítají například padající stromy nebo kamení.
Kde se k náhradě přihlásit
Podle toho, kde k poškození vašeho vozu došlo, se obraťte na příslušnou instituci. Na komunikacích I. třídy a dálnicích jde o Ředitelství silnic a dálnic, na komunikacích II. a III. třídy pak vaše žádost musí doputovat ke krajským správcům silnic. Řešení škod způsobených vadami silnic mají v běžné agendě, na proces jsou tedy připravené. „Za letošní rok zatím evidujeme třicet šest škod způsobených najetím do výmolu. Sedmnáct z nich jsme uznali jako dostatečně odůvodněné a proplatili,“ popisuje Petra Kučerová z Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje (KSÚS) a dodává, že výše nárokované škody je dosud už více než 125.000 korun.
Část zmíněných organizací má formulář, který je potřeba pro náhradu škody vyplnit, umístěný přímo na webových stránkách. Formulář obsahuje všechny detaily, které organizace potřebují k prokázání nároku škody. Například KSÚS už používá čistě on-line formulář (www.ksus.cz/nahrada-skody), kam stačí vepsat všechny detaily, případně přiložit fotografie nebo videa. Přesto se jí domáhat můžete. Žádost o odškodnění totiž můžete napsat i sami, stačí ji pak správci silnic odeslat elektronicky nebo poštou. Musí ale obsahovat všechny důležité informace:
- Datum, čas a místo nehody
- Údaje o řidiči a kontaktní informace
- Údaje o vozidle
- Okolnosti nehody - popis a nákres
- Kontakt na případné svědky
- Číslo protokolu policie, pokud nehodu vyšetřovala, nebo kopii záznamu o dopravní nehodě
- Rozsah poškození vozidla a požadovaná výše náhrad (v případě, že oprava už proběhla, přiložte i kopii faktury ze servisu)
- Fotodokumentaci místa nehody, kopii řidičského průkazu, kopii (velkého) technického průkazu a kopii dokladu o uzavření povinného ručení
Jak škodu prokázat
Jelikož se náhrady škody domáhají řidiči, leží na nich také povinnost způsobenu újmu doložit. Po nehodě tedy vyfotografujte způsobené poškození, ale i konkrétní výmol. Při dokazování je také velmi užitečný záznam z palubních kamer. „Jsou případy, kdy mi někdo pošle záznam, ve kterém jsou souřadnice GPS a čas. Navíc je díky zvuku slyšet i rána, která se ozve v momentě poškození,“ popisuje Vrba a dodává, že v takových případech je nárok v podstatě nepopiratelný. „Svědci už jsou problematičtější. Zvykli jsme si, že ta vizuální stránka je nejsilnější,“ uzavírá právník.
Čtěte také: živičné opravy silnic
S policií, nebo bez?
K nehodě způsobené závadou ve sjízdnosti (tedy právě například výtlukem) je vždy lepší zavolat policii. Pomůže vám totiž bezpečně identifikovat lokaci provinilého výtluku a tím pádem i vlastníka dané silnice. Při dokazování nároku škody u správce dané silnice je navíc policejní protokol o nehodě nebo havárii výhodou, protože dodává žádosti váhu.
Hlášení závad ve sjízdnosti
Kontroly silnic, které mají odhalit případné vady, probíhají pravidelně, většinou jednou měsíčně. „Na jejich základě pak operativně odstraňujeme závady,“ vysvětluje Petra Kučerová z Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Hlásit rozbité silnice však můžou i sami řidiči. Například ve Středočeském kraji na webu správce silnic nebo v mobilní aplikaci Hlášení závad, kterou používají i některá města.
Stav a kvalita silnic v regionech
Správa silnic ve Středočeském kraji loni opravila 171 úseků o délce téměř 197 kilometrů. Náklady se vyšplhaly na téměř 883 milionů korun, tedy skoro dvojnásobek proti předchozímu roku. Letošní zima však nebyla tak vydatná jako ta předchozí. Dá se tedy očekávat, že náklady na opravu silnic budou nižší. Právě silnice ve středních Čechách jsou v porovnání se zbytkem republiky dlouhodobě v nejhorším stavu. „Spravujeme zhruba 8500 kilometrů silnic, což znamená, že naše silniční síť je největší v republice,“ upozorňuje Kučerová. „Peněz na opravy samozřejmě není dostatek. Na kompletní opravu středočeské silniční sítě bychom potřebovali zhruba 80 miliard korun,“ dodává.
Jak se zjišťuje stav či kvalita silnic
Na tvorbu výtluků má největší vliv přílišné zatížení od projíždějících vozidel, na které není vozovka stavěná. Pak se v ní právě tvoří trhliny, do kterých vniká voda. Kvalita vozovek a jejich schopnost přenášet dopravní zatížení se zjišťují laboratorním posuzováním vyvrtaných vzorků. „Lze určit, zda jsou použité materiály v konstrukci správně uloženy, zda je jich dostatečné množství nebo správně plní svou předepsanou funkci,“ popisuje Petr Neuvirt z nezávislé akreditované silniční laboratoře Viakontrol. Každá silnice se skládá z několika vrstev, které mohou jít i více než do metrové hloubky pod povrch. „Nejníže je podloží upravené s ohledem na plánované dopravní zatížení. Následuje několik konstrukčních vrstev z drceného kameniva nebo tmelených materiálů. Kryt vozovky může tvořit asfaltová vrstva, cementobetonová úprava nebo třeba dlažba,“ vyjmenovává Neuvirt. Celková tloušťka konstrukce se pohybuje od 45 centimetrů po 1,2 metru a dá se v ní učinit jádrový vývrt.
Inovativní technologie pro údržbu silnic
Snížit náklady a navíc prodloužit životnost silnic by však mohla významně pomoci mikrovlnná technologie. Asfaltový povrch se během takové opravy nahřívá mikrovlnami, aby změkl a spojil se s čerstvou směsí. Díky tomu, že není potřeba povrch frézovat, tak nevznikají spáry, kterými by se dovnitř mohla opět dostat voda. „Po opravě nedochází k opakované tvorbě výtluků, které nejsou zaceleny dokonale,“ vysvětluje Jiří Rušikvas, majitel společnosti Futtec, která technologii „mikrovlnného cestáře“ vyvinula. Oprava navíc trvá jen několik desítek minut, okolní provoz tedy ovlivňuje jen minimálně.
Technologie ale zatím má jedno omezení, které znemožňuje nasazení na některých zničených silnicích. „Primárně je vyvinutá pro preventivní opravu výtluků asfaltových vozovek do rozměru šedesát krát osmdesát centimetrů,“ uzavírá Rušikvas. Zkulturnit takové silnice tedy zvládne jen klasická celoplošná oprava, která ale trvá nejdéle a stojí nejvíc peněz. Do té doby je na rozbitých silnicích potřeba řídit s větší dávkou obezřetnosti.
Hluk z dopravy a tichý asfalt
Hluk z dopravy nás venku provází prakticky na každém kroku a navzdory zavřeným oknům často i doma. Někdy si jej už ani neuvědomujeme, ale i tak jde o významný rizikový faktor pro naše zdraví. Podle Státního zdravotního ústavu je hluková zátěž naší populace způsobena přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava.
Na hluku ze silniční dopravy se podílejí zejména tři zdroje. Při nižších rychlostech dominuje hluk motoru. Při vyšších rychlostech než 30 km/h u osobních aut a 50 km/h u nákladních automobilů však už začíná převažovat valivý hluk vznikající při kontaktu pneumatiky s vozovkou. Aerodynamický hluk narůstá úměrně s rychlostí vozidla a nejvíce se projevuje mimo obydlené aglomerace. Na hodnoty vnějšího hluku ze silniční dopravy v reálném provozu má vliv i řada dalších faktorů. ŘSD uvádí, že „závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění, odrazech zvuku a meteorologických podmínkách.“
Řešení proti hluku
Výrobci mohou snížit hluk zejména úpravami vedoucími k co nejtiššímu chodu motoru, vhodnou konstrukcí a dezénem použitých pneumatik, správně řešenou geometrií či odpružením podvozku. Hlučnost silniční dopravy lze omezit také změnami, které vedou k jejímu zklidnění. Může jít například o snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky či omezení rychlosti jízdy. Uvažovat je také možné o zákazu vjezdu některých druhů vozidel (typicky nákladních), ale je přitom nutné mít pro ně alternativní objízdné řešení. V úvahu dále připadají pásy zeleně, ideálně stromů a keřů. Stále oblíbenější jsou i tramvajové pásy s travním porostem, které však hlavně absorbují hluk generovaný provozem na kolejích. V tomto případě jsou asi nejviditelnější protihlukové stěny či valy mezi komunikací a zástavbou. Jde však také o udržování vozovek v co nejlepším stavu, protože hluk zvyšují různé výtluky, nerovnosti a praskliny. Proto by z hlediska snížení hlukové zátěže byla vhodná i výměna městské dlažby („kočičí hlavy") živičnými povrchy, avšak z důvodu ochrany památkových zón, jako je například Pražská památková rezervace, toto řešení nelze aplikovat ve všech lokalitách.
Na konec tohoto výčtu doplňme, že existuje ještě další a velice efektivní možnost, a to snížit hluk z provozu na silnicích v duchu „méně aut, méně hluku". Spočívá v nabídce komfortnější veřejné dopravy, kterou lidé ve velkém upřednostní před osobními automobily.
Tichý asfalt
V místě styku kol s vozovkou vznikají vibrace a tření, které se pak přenášejí jako valivý hluk do okolí. Míra tohoto hluku úzce souvisí s povrchem vozovky a vzorkem pneumatik. Pokud je na vozovce položen „tichý asfalt“, může klesnout hladina valivého hluku o čtyři i více decibelů oproti běžnému asfaltovému povrchu. Asfaltové směsi, které snižují valivý hluk, mívají kromě speciálních složek i více vzduchových mezer.
Tichý povrch vozovky je oproti klasickému nejen o něco dražší, ale zejména je nutné ho kvůli ucpávání pórů 2krát ročně nákladně čistit vysokotlakým splachem a příměsí čističe (a to nad rámec běžného úklidu prováděného 1-2krát týdně). Při této řádné péči pak mohou protihlukové vlastnosti tichému asfaltu vydržet až osm let. Pořízení tichého asfaltu a jeho údržba je tedy nákladnější než v případě běžného asfaltu.
Nízkohlučný asfalt v Praze slouží od roku 2010, kdy byl položen hned ve dvou lokalitách. Konkrétně šlo o ulici Slezskou v úseku U Vodárny - náměstí Míru a Poděbradskou ulici v úseku Hloubětínská - Kolbenova (později byl prodloužen až k Milovické). Dnes se už „tichý asfalt“ v hlavním městě nachází na celkem 19 komunikacích.
Příklady řešení a dopravní situace
Silnice přes Bludovský kopec, která patří co do počtu obětí k nejrizikovějším úsekům v regionu, bude ještě letos bezpečnější. V současné době se v celém úseku dokončuje pokládka nového asfaltového mikrokoberce se speciální protismykovou vrstvou. „Na některých místech budeme instalovat nová svodidla nebo ta stávající prodlužovat a upravovat. Mezi další opatření patří kácení stromů v zatáčkách. Výrazně se také zkrátí předjížděcí pruhy. Z bludovské strany začnou až na konci obce. „K benzince v Bludově jezdí spousta řidičů, protože je tam levné palivo. Když je hustší provoz, tak trvá dost dlouho, než mohou odbočit. Podobné to bude i na straně od Šumperka. Zde se bude moci předjíždět až od ostré levotočivé zatáčky v polovině kopce. Ty odbočovací pruhy jsou určitě potřebné.
„V posledních desetiletích vznikala různá hnutí ničitelů asfaltu, kteří se chlubí, z kolika nehostinných ploch opět nadělali trávníky. Zní to nesmírně přitažlivě - zničit ten ošklivý, šedý asfalt, který je nepřítelem života. Pojďme ale o krok dál. Málo se staráme o estetiku asfaltu, protože jej považujeme za banální a spíš negativní materiál. Asfalt má ještě jednu skvělou vlastnost - dá se jednoduše a dost účinně recyklovat.“ Asfalt nemusí být z vizuálního hlediska jen nuda a šeď, jak ukazuje například pokládka zeleného asfaltu v Banské Bystrici.
tags: #nasledky #projeti #autem #na #novem #asfaltu
