Kalkulace a provedení fasádního soklu: Důležitý průvodce

Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Často, hlavně při rekonstrukcích a renovacích fasád, jí není věnována dostatečná pozornost. Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku nebo jiné zpevněné ploše. Je namáhán především odstřikující srážkovou vodou, sněhem, ale také mechanicky pohybem osob. U starších staveb, které nemají dostatečné hydroizolace, je soklová část stavby exponována též vzlínáním vody z podzákladí. Voda stékající z fasády musí být odváděna od stavby správnou úpravou přilehlého terénu nebo pomocí drenážního systému.

Sokl je ve stavebnictví částí domu mezi povrchem terénu a přízemím. Nejčastěji pak tvoří přechod mezi suterénem a přízemím domu. Chceme-li však, aby sokl domu řádně plnil svou funkci, nevyhneme se ani pojmům jako hydroizolace, tepelná izolace a drenáž. Dešťová voda stékající po povrchu fasády musí být někam svedena. Do oblasti soklu nesmí zatékat, jinak by došlo ke vzlínání vlhkosti do fasády a zdiva. Fasáda v patě domu by se nakonec po krátké době poškodila. Nežádoucím únikům tepla zase brání kvalitní tepelná izolace v oblasti soklu, jinak by se mohl vytvořit rozsáhlý tepelný most.

Sokl je též přirovnáván k botám domu a podíváme-li se na překlad tohoto výrazu do cizích jazyků, setkáme se například i s výrazem nohy. Stejně jako může být chození naboso velmi bolestivé a často působí až nesnesitelné pocity chladu, setkáme se s podobnými problémy u neobutých domů. Sokl domu přitom stejně jako lidská obuv dokáže dům odspodu nejen ochránit, ale zároveň může podtrhnout celou fasádu. Proto také téma soklu domu v našem seriálu na fasádu navazuje. Často se setkáme s řešením, kdy sokl domu není vidět, na druhou stranu jsou však běžné obklady kamenem, umělým kamenem, mramorem, keramikou, dřevem, plastem a dalšími materiály.

Vzhledem ke konstrukcím budov by sokl měl z fasády opticky vystupovat, často je tomu však přesně opačně. Záleží na konkrétním projektu, volbě materiálů a řešení. Změříme-li si stavbu termokamerou, často odhalíme nedostatečně zateplené stěny domů právě až na jejich sokl. Nejčastější je tento nedostatek u starších budov, kdy je sokl pouze obložen rozličnými materiály (kámen, keramika, ale i kvádry rozličných vzorů a reliéfů), není však zateplen. Zateplení nosného obvodového zdiva jen k úrovni soklu a nikoli soklu samotného je samozřejmě chybou a to platí i u novostaveb. Mezi soklem a zdivem tak vznikne rozsáhlý tepelný most a jeho důsledky jsou nasnadě. Prostupování chladu tímto tepelným mostem v zimě a následné vzlínání vlhkosti až do fasády a zdiva, opadávání fasády a vznik plísní. Přitom největším a prvotním nebezpečím je ochlazování spodní partie vnitřní strany obvodové zdi. Je-li pak budova dostatečně zateplena (až na sokl), dům přestane přirozeně dýchat a postupně se zvýší koncentrace vlhkosti v konkrétních místnostech objektu. A vlhkost samozřejmě nahrává právě vzniku plísní. Mnozí stavitelé si neuvědomují riziko, které s sebou špatné zateplení soklu domu nese. Řešení je přitom jednoduché, musíme posunout gradient prostupu chladu níž, čili mimo oblast vnitřních stěn. Právě proto je nezbytné posunout tepelnou izolaci vnějších stěn až na sokl. Vždy pak záleží na tom, v jaké výšce je umístěna podlaha přízemních místností domu.

Řešení soklových částí staveb

Řešení soklových částí staveb může být provedeno pomocí:

Čtěte také: Jak správně rozpočtovat stavební projekty

  • kontaktního zateplovacího systému
  • provětrávaného zateplovacího systému

Kontaktní zateplovací systém (ETICS)

Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast. Kalkulačka pro kutila ETICS zateplovací systém - izolace, lepidlo, kotvy, perlinka, omítka. Roční úspora + NZÚ.

Typický postup zateplení kontaktním systémem

  1. Příprava podkladu: Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracech.
  2. Zakládací lišta: Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Kolem soklu nainstalujte zakládací ALU lištu s odkapkou.
  3. Lepení desek: Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty).
  4. Kotvení hmoždinkami: Po 24 h dokotvit talířovými hmoždinkami 708 ks (6/m²). Hloubka dle tloušťky izolace. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Počet hmoždinek na 1 m² fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci.
  5. Broušení a vyrovnání: Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
  6. Použití lišt a profilů: Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Rohovníky ALU s perlinkou. Všechny rohy, ostění, špalety olemujte rohovníky s perlinkou.
  7. Výztužná vrstva (stěrka): Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Následně se po vytvrzení první vrstvy natahuje druhá srovnávací vrstva pouze tmelem (bez vložené tkaniny). NEJPOZDĚJI DO 48 HODIN po nanesení 1. - TIP: V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou. Základní vrstva se zatahuje min.
  8. Finální omítka: Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m². Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. - POZOR: Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. Vhodné je použít tenkovrstvou omítku weber.pas akrylát, weber.pas silikon, weber.pas top dry, weber.pas extraClean nebo weber.pas marmolit včetně podkladního nátěru. Jako nátěr je vhodné použít fasádní nátěr weber.ton micro V včetně podkladního nátěru. Fasádní deska Aquaroc se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weber.pas, případně fasádním nátěrem weber.ton. Hrany desky se opatří fasádním nátěrem weber.ton.
  9. Parapety a klempířina: Osazení hliníkových parapetů s koncovkami. Oplechování přechodů na střechu.

Nepodceňujte zateplení soklu. K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Základem je výběr kvalitního materiálu s vhodnou strukturou. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu. V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek. Pro celoplošná lepení se používají např.

Příklad kalkulace materiálu pro ETICS zateplení (120 m² obvodové plochy)

Položka Množství Jedn. Cena
EPS šedý (grafitový) tl. 160 mm (λ = 0.031, třída E) 124 83 328 Kč
Lepidlo ETICS (pytel 25 kg, 5 kg/m²) 24 ks 10 080 Kč
Talířové hmoždinky s ocel. trnem (Celkem 708 ks · 6 ks/m²) 8 bal. po 100 3 040 Kč
Armovací stěrka (pytel 25 kg) 19 ks 9 120 Kč
Sklovláknitá perlinka (role 50 m²) 3 ks 3 750 Kč
Rohovníky ALU s perlinkou 15 m 1 275 Kč
Silikátová / silikonová omítka (bal. 25 kg, Zrn. 1,5 nebo 2 mm) 17 ks 16 150 Kč
Okenní parapety (hliník + koncovky) 12 m 7 800 Kč
Zakládací lišta ALU (soklová lišta) 48 m 5 760 Kč
Penetrace pod omítku 10 bal. 15 kg 7 800 Kč
Celkem materiál 148 103 Kč

Zateplení fasády je nejúčinnější způsob, jak snížit náklady na vytápění - typicky o 30-50 %. Pro rodinný dům 120 m² obvodové plochy počítejte 180-280 tisíc Kč v materiálu a dalších 100-200 tisíc v práci. Požadavek ČSN 73 0540-2: U ≤ 0,30 W/m²K. Doporučená: 0,25. - 200 mm EPS → U 0,18 (nZEB, NZÚ bonus). Dotace Nová zelená úsporám nabízí 500-1 300 Kč/m² zateplené plochy podle dosažené U-hodnoty. Pro RD cca 60-150 tis. Kč. Podmínka: výkresy, měření U před a po, autorizovaný energetik. Lepení desek zvládne kutil. Armování a omítka ale chce zkušenost - špatná technika = praskliny do roka. Konzultujte s tepelným technikem. Při správné montáži ETICS vydrží 40-60 let.

Provětrávaný zateplovací systém

Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:

Čtěte také: Jak na kalkulaci nátěrů podlah garáží

  • fasádního obkladu
  • nosného roštu
  • kotevních prvků
  • tepelné izolace

Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Provětrávaná mezera se běžně navrhuje v tloušťce od 20 do 50 mm.

Komponenty provětrávaného systému

  • Tepelná izolace: Jako tepelný izolant se použijí desky z hydrofobizované minerální vlny určené pro odvětrávané fasády. Tloušťka desek je dána projektovou dokumentací. Izolační desky jsou k podkladu kotveny min.
  • Nosný rošt: Nosný rošt se vytváří z hliníkový L profilů 50 × 30 × 1,5 mm. Profily jsou většinou délky 2 m. Nosné profily roštu se osazují do kotevních profilů a připevňují se samořeznými vruty. Běžně se profily nosného roštu osazují ve vzdálenosti 600 mm. Nosný rošt se kotví do podkladu pomocí kotevních profilů. Pro upevnění kotevních profilů k podkladu se používají vruty ø 8 mm se šestihrannou hlavou a hmoždinky ø 10 mm.
  • Fasádní desky: Fasádní deska Aquaroc se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weber.pas, případně fasádním nátěrem weber.ton. Hrany desky se opatří fasádním nátěrem weber.ton. K nosnému roštu se deska Aquaroc šroubuje speciálními vruty. Desky se šroubují tak, že krajní vrut musí být umístěn min. 50 mm od vodorovné hrany desky a 30 mm od svislé hrany desky.

Materiály pro obklad soklu

Lícové cihly a pásky

Lícové cihly a pásy dělíme podle způsobu výroby na ražené a tažené. Ražené lícové cihly se vyrábějí ve speciálních formách. Před vložením do formy se cihlářská hlína promísí s pískem, který zajistí, aby se hlína nepřilepila na stěnu formy. Písek se rovněž umisťuje do formy. Právě díky jeho barevnosti cihla později získá různorodé zabarvení. Hlína je do formy vtlačována a následně se cihly vypalují při teplotě okolo 1 000 °C. Pokud je hlína pro maximální naplnění do formy vtlačována raznicí, zůstává po ní specifická vanička. Takto vyrobené cihly disponují vysokou odolností vůči mrazu. Jsou vždy plné a mají 4 pohledové strany.

Pásky, které se lepí nebo zavěšují pomocí kotev, vytvářejí dojem vyzdívaného lícového zdiva. Tento způsob se používá i u rekonstrukcí stávajících staveb, kde není možné provést klasickou přizdívku z lícových cihel. Samozřejmě je běžná i aplikace u novostaveb. Obložení pásky se řeší buď lepením nebo zavěšením pomocí speciálních příponek a roštů. Rychlejší a levnější způsob je lepení, které však má v porovnání se zavěšením kratší trvanlivost. Dalším handicapem může být paropropustnost, která je u lepení nižší. Ideální je lícové zdivo upevňovat kotvami nebo rošty na předsazenou nosnou konstrukci. V tomto případě vzniká vzduchová mezera, která zajišťuje provětrání obvodového zdiva a má pozitivní vliv na vlhkost stěn. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn a brání kondenzaci vodních par.

V případě, že je navržena obezdívka cihlami, provádí se přizdívka většinou v kombinaci s vkládáním tepelné izolace, čímž se zvyšují tepelně technické vlastnosti obvodového zdiva. I u tohoto způsobu je možné vytvořit vzduchovou odvětrávací mezeru, která zajistí provětrávání. Při vyzdívání obezdívky z lícových cihel se toto zdivo musí kotvit k nosné zdi, aby byla zajištěna stabilita. Kotvy se buď zazdívají při současném zdění obvodového a lícového zdiva, nebo se pro dodatečné uchycení používají speciální zarážecí hmoždinky.

Přírodní kámen

Přírodní kámen je ideálním stavebním materiálem, především pro svou odolnost vůči povětrnostním podmínkám a trvanlivost. Nabízí nekonečnou škálu barev, tvarů a textur, vzniklých působením minerálů při vytváření hornin. Dekorativnost přírodního kamene umožňuje jeho využití v exteriéru i v interiéru. Kombinace přírodního kamene s jinými materiály a výrobky působí vždy přirozeně a příjemně. Vybrat si můžeme mezi andezitem, pískovcem, břidlicí, žulou, travertinem či čedičem.

Čtěte také: Kompletní průvodce Ytong kalkulací

Přitom základním a nejhojněji užívaným druhem horniny vhodné pro obklady je právě andezit. Vznikal v třetihorách jako sopeční vyvřelina a je vhodný pro použití nejen v běžných, ale i v extrémních klimatických podmínkách, má totiž vynikající fyzikální i mechanické vlastnosti - odolnost proti mrazu, pevnost v tlaku bez ohledu na vlhkost a téměř nulovou nasákavost. Lepší vlastnosti má už jen žula. Andezit se upravuje ručním štípáním, štípe se na plotny nepravidelných tvarů a průměrů a třídí se podle tloušťky a druhu použití.

Pískovec je velmi tvrdá vápenatá usazenina žlutavé barvy a je vhodný ke všem účelům, stejně jako andezit. Jelikož není porézní, prachové částice nechytá a nevyžaduje žádnou povrchovou úpravu ani při použití právě v exteriéru.

tags: #kalkulace #fasadniho #soklu #navod

Oblíbené příspěvky: