PergolyVápenná omítka: Tradiční materiál s moderními výhodami pro zdravé bydlení a ochranu staveb
Vápenné omítky byly donedávna nejběžnějším typem omítek a v oblasti historických staveb tomu tak dosud je. Přesto nejsou v současnosti tak známé a populární jako například ty hliněné nebo sádrové. A to je škoda, vápenné omítky mají zcela nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti jak pro stavbu, tak i pro její obyvatele.
Co je vlastně vápenná omítka? Jednoduše směs vápna, písku a vody. A to je vše! Žádný cement a jiné materiály! Vyrobena je z přírodních materiálů jako je vápno a písek. Suchá směs obsahuje vápencové plnivo, pucolánové složky a vápenné pojivo na bázi přirozeného hydraulického vápna (NHL Natural Hydraulic Lime) dle EN 459-1, se schopností po zatuhnutí nadále tvrdnout bez přístupu vzduchu, tedy i pod vodou. Doplňující složkou jsou hygienicky nezávadné zušlechťující přísady a vápenný hydrát pro zlepšení zpracovatelnosti.
Historie a vývoj vápenných omítek
Použití vápna jako stavebního pojiva sahá daleko do minulosti. Od nejstarších dob se vápno používalo pro přípravu malt na stavění, omítání ale i pro interiérové a fasádní nátěry nebo dokonce pro maltu na úpravu podlah. Nejstarší písemné zmínky o pálení vápna pro stavební účely se na našem území datují již do 10. století. Celé generace stavitelů i stavebníků tak měly možnost zdokonalovat umění stavět s vápennými maltami. O tom, že naši předkové toto umění přivedli k neobyčejné dokonalosti, svědčí dodnes bohatý soubor našich hradů, zámků, církevních staveb, ale i staveb lidového stavitelství. Dlouhá řada generací stavebníků a stavitelů zdokonalovala umění stavět s vápennými materiály. Nakonec to dokazují mnohé staré hrady, zámky, církevní a jiné stavby.
Ke ztrátě významu vápna jako stavebního pojiva, a tedy i upadání znalostí a dovedností, jak s vápennými materiály pracovat, docházelo na konci 19. století. V té době, když běžela průmyslová revoluce na plné obrátky, kapitál směle konkuroval šlechtě a stavitelé čelili tlaku na rychlost výstavby a stavěly se stále větší stavby. Na řadu proto přišla hydraulická pojiva. Nejprve hydraulická vápna a poté i cementy. Přesto jsou vápenné materiály dodnes nenahraditelné, a to jak v oblasti údržby a obnovy staveb historických, tak i pro stavění staveb, které jsou šetrnější k přírodě.
Právě díky skutečnosti, že se nám do současnosti dochoval poměrně velký soubor historických staveb s původními vápennými omítkami, máme možnost si opakovaně ověřit, že tyto historické stavby jsou hodnotné nejen pro svoji uměleckou výzdobu a architektonickou krásu, ale i proto, že život v nich je příjemnější a zdravější. A to do značné míry i díky vápenným omítkám.
Čtěte také: Sanace a ochrana staveb s Remmers vápennými omítkami
A postupná ztráta významu vápna není jen novodobou záležitostí, začalo to totiž již ke konci 19. století. I přes tento zlom, který snižuje podíl vápna až do dnešních dnů, jsou vápenné materiály mnohde dosud nenahraditelné. A jelikož se nám do dnešních dnů zachovalo ohromné množství historicky cenných staveb s původními vápennými vnitřními omítkami a fasádami, můžeme si význam a kvalitu vápenných materiálů ověřovat doslova na každém kroku. A co víc, život v takových budovách je příjemnější a zdravější.
Jedinečné vlastnosti vápenných omítek
Difuzní otevřenost a regulace vlhkosti
Vápenná omítka je přírodní verze omítek pro exteriér i interiér. Vápenná omítka je vhodná pro difuzně otevřené konstrukce. Velmi dobře propouští vodní páry, což umožňuje stavbám "dýchat" a regulovat vlhkost. Ohromnou vlastností vápenných omítek je po vyschnutí a jejich přirozeném zpevnění značná poréznost a nasákavost. Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva.
Hydrofilní vlastnost vápenné omítky umožňuje regulaci vzdušné vlhkosti tím, že pohlcuje nadbytečnou vodní páru v období vyšší relativní vzdušné vlhkosti a opět ji vydává v čase s vlhkostí nižší. Když budete vařit a vznikne hodně páry, vápenná omítka ji pojme, a až bude sucho, zase ji pomalu odpaří. Jednou z výhod použití vápenné omítky je, že se jedná o prodyšný materiál. To znamená, že umožňuje odpařování vlhkosti ze stěny, což může pomoci zabránit vzniku plísní a hniloby.
Antibakteriální a fungicidní účinky
V omítkách obsažené vápno má navíc i antibakteriální účinky, takže pomáhá před vznikem plísní a bakterií. Vápno má antibakteriální vlastnosti, také se jím dříve bílilo, aby byli lidi i dobytek v čistém prostředí. Naši předkové moc dobře věděli, proč provádět hygienu svých obydlí i stájí právě vápnem. Vápno funguje jako fungicid a antibakteriální materiál zároveň. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií. Pokud pak není v místnostech vysoká vlhkost vzduchu, voda se nesráží, nekondenzuje a proto nepoškozuje stavební prvky a opět je minimalizován výskyt škodlivých plísní, ale i bakterií.
Ekologický aspekt
Vtipná věc kolem vápenné omítky je oxid uhličitý. Ten vápenná omítka při své výrobě uvolňuje. A při vysýchání zase absorbuje. Jenže do sebe nenatáhne víc oxidu, než kolik sama vypustila. Takže se dá říci, že je ekologicky neutrální. Vápno jako pojivo je energeticky méně náročné na výrobu než cement, část CO2, který vznikne při výrobě, zase spotřebují chemické procesy při tvrdnutí vápenných malt.
Čtěte také: Vápenné omítky pro moderní i historické stavby
Odolnost a reakce na dilatační pohyby
Sice taková omítka nedosahuje vysoké pevnosti, to jí však naopak pomáhá. Dovede reagovat na přirozené dilatační pohyby historických budov a proto nemá sklony k vzniku dilatačních trhlinek. Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna). Pokud se například na fasády historických budov použijí pevnější materiály (obvykle jde o přídavek cementu, i když v jen malém množství), tvoří se časem doslova síť různých nevzhledných trhlinek a trhlin.
Je to také odolný materiál, který vydrží mnoho let, a to i v náročných podmínkách. Možnost navštěvovat a obdivovat četné stavební památky postavené s využitím vápenných materiálů je důkazem toho, že při správné údržbě staveb jde o materiály velmi trvanlivé. A prověřené staletími.
Vápenné omítky v památkové péči a zdravém bydlení
Ochrana zdiva před vlhkostí a solemi
Vápenné omítky, jak jinak udělat fasádu staré chalupy... Také na fasádách zdiva starých staveb mají vápenné omítky svoji nezastupitelnou roli. Chrání zdivo před mechanickým poškozováním, ale chrání jej velmi účinně také proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět to souvisí s jejich vysokou nasákavostí, tedy schopností přijímat kapalnou vodu. Jak to funguje na fasádě?
Velká většina historických staveb postavených před koncem 19. století na venkově i později není v dnešním smyslu slova izolována proti zemní vlhkosti. Zemní vlhkost tedy může do zdiva pronikat, vsakovat se. Celá stavba byla totiž postavena a uchována tak, že se voda může odpařovat plochou podlahy či okolím stavby. Jen když je opravdu vlhko a mokro, voda pronikne i do zdiva. Ale protože následně může nasáknout až do vápenné omítky či vápenného nátěru odpaří se a v omítce (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli.
Jak je možné, že staré chalupy stavěné před sto až dvěma sty lety dosud bez problémů stojí a slouží, i když nemají prakticky žádnou izolaci proti zemní vlhkosti? Jednoduše za to vděčí vápnu! Naši předci nebyli hloupí a předávali si vědomosti po generace. Stavěli proto tak, aby se voda mohla odpařovat plochami podlah a nebo okolím stavby. Když je pak opravdu vlhko a mokro, voda proniká i do zdiva, zde se však zvenčí (z exteriéru - vápenné fasády) i zevnitř (z interiéru - vápenné omítky) může nasáknout právě až do vápenných omítek, štuků a nátěrů. Následně se odpařuje a v omítkách (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli.
Čtěte také: výhody štukových omítek v interiéru
Když se omítka solemi nasytí (obzvláště v případě soklů nízko nad terénem), otluče se a nahodí nová. A opět vápenná. Když se omítka solemi nasytí, což se zpravidla dělo a děje v tzv. soklové časti dobře udržovaného zdiva, tedy nízko nad terénem, omítka se ze soklu otluče a nahradí se novou vápennou omítkou. Vlastní zdivo se solemi nekontaminovalo, ochránila jej omítka. Zdivo tak není solemi kontaminováno, netrhá se a domy stále stojí a slouží.
Řada neizolovaných historických staveb takto funguje i dnes. Tedy za předpokladu, že plochy pro odpařování zemní vlhkosti jsou ve stavbě a v jejím okolí dochovány alespoň v původním rozsahu. Právě na takových stavbách mají vápenné nasákavé omítky své místo. Mohou výše uvedeným mechanismem zdivo chránit před jeho kontaminací solemi až do vyřešení problému. A navíc, protože projevy vlhkosti jsou na nasákavých omítkách velmi dobře vidět, lze na rozsahu vlhkostních map sledovat, zda jsou odvlhčovací opatření úspěšná. Nasákavé omítky se v těchto případech přímo nazývají omítkami obětovanými. Jsou dočasnou vrstvou na povrchu zdiva, kterou lze poškodit a zasolit (na rozdíl od zdiva), a tedy obětovat do doby, než bude problém vyřešen.
Příznivý vliv na zdraví člověka
Vápenné omítky zlepšují vnitřní klima, takže začínají být moderní, mnozí si totiž vyměnili okna za plastová a rázem mají doma plíseň. Všechny tyto výše uvedené vlastnosti vápenných omítek mají příznivý vliv na zdraví člověka. Vápenné omítky jsou něčím, nač nedají dopustit moudřejší z majitelů starých domů a chalup. Obzvláště pak těch se špatnou či zcela chybějící hydroizolací základů, kde hrozí vlhké stěny a plísně a také zasolování zdiva. Kde prostě zdivo vlhne zdola. A navíc jde právě i o zdravé bydlení.
Výše uvedené vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení. To lze velmi dobře vysvětlit na příkladu vápenných interiérových omítek. Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy. Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé jak např. pro historický nábytek, knihy nebo obrazy, tak i pro lidi nebo domácí mazlíčky. Prostě vápno prospěje doslova všem a všemu.
Aplikace a zpracování vápenných omítek
Příprava materiálu a povrchu
Než se vápenná malta použije, měla by projít procesem zrání. Když suchý vápenný hydrát namočíte, vznikne vápenná kaše - pojivo, které s pískem a vodou tvoří maltu. Když namočenou kaši necháte pár měsíců odležet, zlepší se její vlastnosti. Procesů přípravy vápenných malt přitom bylo dříve vícero, především pak šlo o to, v jaké formě se vápno používalo (vápenná kaše, čili hašené vápno, suchý vápenný hydrát, který je dnes nejdostupnější a také vápno nehašené, čili kusové).
Prvním krokem při použití vápenné omítky pro rekonstrukci stěn je příprava povrchu. To znamená odstranit všechny staré omítky nebo nátěry a zajistit, aby byla stěna čistá a suchá. Podkladní jádrové omítky musí být vyzrálé a objemově stálé. Musí být dostatečně pevné a soudržné, zbavené volných částí, především prachu, mastnot a nesmí být zmrzlé.
K namíchání vápenné omítky budete potřebovat hydratované vápno, písek a vodu. Hydratované vápno je prášek, který se vyrábí z vápence a je k dostání ve většině obchodů s domácími potřebami. Poměr směsi bude záviset na typu omítky, kterou chcete vyrobit. Pro tradiční vápennou omítku byste měli použít tři díly písku na jeden díl hydratovaného vápna. Vodu přidávejte postupně a míchejte tak dlouho, dokud směs nebude mít hladkou a dobře zpracovatelnou konzistenci. Dobu míchání volíme tak, aby došlo k úplnému promíchání suché směsi a vody.
Postup nanášení
Jakmile je vápenná omítka smíchaná, můžete ji nanést na stěnu pomocí hladítka. Počet vrstev, které budete potřebovat, závisí na stavu stěny a typu povrchové úpravy, které chcete dosáhnout. Maltu nezpracovávejte za teplot vzduchu a zdících prvků pod +5°C. Čerstvé zdivo je třeba chránit proti předčasnému vysychání, vyloučením průvanu. Je zakázáno dodatečné přidávání cizích látek a prosévání směsi, nezpracovávat již tuhnoucí směs.
Rozmíchaná směs se natahuje ručně hladítkem, kterým se zároveň roztírá. Po lehkém zavadnutí se omítka za současného zkrápění vodou zahladí filcovým nebo pěnovým hladítkem. Omítky historických staveb má proto smysl chránit. Při nanášení vápenné omítky je důležité používat rukavice a ochranný oděv, protože vápno může dráždit pokožku.
Můžete ji ale realizovat na novostavbách i klasických rekonstrukcích. Nemusíte se bát, že váš dům vypadat jako ze skanzenu. Vápennou omítku jsme již realizovali v nejrůznějších interiérech, od moderních po tradiční. V koupelně ji můžete mít taktéž, ovšem v místech kontaktu s vodou doporučujeme třeba marocký štuk.
Doporučené produkty
Aplikuje se na vápenný postřik Salith NHL SPRITZ, vrchní omítkovou vrstvou systému je vápenný štuk Salith NHL FEINPUTZ. Vlastnosti omítky umožňují tenkovrstvé nanesení a zahlazení povrchu jako konečné štukové úpravy s výslednou více hrubozrnější strukturou ve srovnání se Salith NHL FEINPUTZ. Směs lze použít i pro přímé provádění vnitřních jednovrstvých omítek.
Výzvy a budoucnost vápenných omítek
"Omítka, byť je barokní nebo dokonce gotická, není podle našeho památkového zákona uměleckořemeslné dílo. S omítkou pracují běžní zedníci, kteří s opravou památek nemusejí mít žádnou zkušenost, takže je to velmi ohrožená skupina materiálů. Navíc jsou omítky na každé stavbě na první dobrou vidět", říká v rozhovoru s památkářkou a vedoucí technologické laboratoře NPÚ Ing. Dagmar Michoinovou, Ph.D. "Většina firem není vyškolena v tradičních postupech, stavaři a architekti tyto prostředky znají jen zcela ojediněle. Navíc, lidé se postupně odtrhávají od údržby domu. Koupili si starou chalupu, logicky nebyli u toho, když se stavěla, a na opravy si objednají firmu, která problematiku starých domů nezná", říká Ing. Dagmar Michoinová. Ph.D.
Bohužel byly dříve vápenky doslova na každém rohu a kdekdo si doma na svém pozemku udržoval vápennou jámu, ovšem sehnat dnes kvalitní a staré vápno není již tak snadné. Všudypřítomné jsou pouze pytle s vápenným hydrátem a u lepších prodejců si koupíte i vápenný nátěr. Ovšem o stáří a vyzrálosti vápna nemůže být vůbec řeč. Vápno se u nás dá sehnat snadno, jsme vápenná velmoc. Téměř v každých stavebninách lze koupit vápenný hydrát a není těžké sehnat ani pytlovanou vápennou omítku.
V dnešních dobách už se bohužel zapomíná na krásu i kvalitu vápenných omítek. Střídají je omítky hliněné nebo sádrové. Ačkoliv se později s vápennými materiály přestalo pracovat, dochoval se nám dodnes velmi cenný soubor historických staveb, které dokazují krásu a praktičnost vápenných omítek. Navíc dnes vápenným omítkám konkuruje novodobá móda v podobě omítek hliněných a také sádrových. Doba mění vše. Ovšem zrovna hliněné omítky se nemusí každému líbit a vyhovovat a ty sádrové se už vůbec nehodí všude. Všudypřítomná jsou také různá stavební lepidla a někteří novodobí „lepidelníci“ (zedníci se jim říkat nedá) zalepí doslova vše, co mohou a co je napadne. Vápenné omítky přitom mají naprosto nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti.
Celkově je vápenná omítka univerzální a odolný materiál, který lze použít pro širokou škálu projektů rekonstrukce stěn. Nejčastěji se používá v památkově chráněných objektech. Omítky jsou u starých objektů velmi ohrožená skupina materiálů. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější. Lze ji přirovnat k historickému obrazu, který již dlouho nebyl přemalován a ze kterého se můžeme poučit, jak a co se v minulosti malovalo, ale i jaké materiály a postupy se k tomu používaly. Omítky historických staveb má proto smysl chránit.
tags: #co #je #kap #02 #vapenna #omitka
