Kdy lze novou dlažbu zatížit nábytkem a jak na správnou pokládku

Při realizaci nového domova či rekonstrukci toho stávajícího se často setkáváme s otázkou, jak dlouho počkat, než na čerstvě ulitou betonovou podlahu položíme krytinu, případně kdy lze novou dlažbu zatížit nábytkem. Tato otázka je zásadní nejen z estetického hlediska, ale i z hlediska funkčnosti a dlouhověkosti podlahy.

Doba zrání betonu a pokládka dlažby

Jednou z nejčastějších otázek, které se v souvislosti s novými betonovými podlahami objevují, je: "Jak brzy mohu na beton položit dlažbu?" Odpověď může mnohé překvapit. Díky rychlému zrání betonu teorie říká, že je možné dlažbu pokládat již 48 hodin po dokončení betonářských prací. Osobně bychom raději doporučovali počkat trochu déle - alespoň 5 dnů, už jenom z toho důvodu, že samotný beton je pochozí po cca 3 dnech. Pro pokládku ostatních typů krytin, jako je vinyl, parkety nebo koberce, je klíčové dodržet základní pravidlo čekání až do úplného vyzrání betonu. Běžně se doporučuje čekat přibližně 28 dní, aby beton řádně vysychal a dosáhl požadované pevnosti. Pro ty, kteří hledají způsoby, jak urychlit proces a nechtějí čekat celých 28 dní, existuje řešení. Speciální chemické přísady a úpravy betonu mohou výrazně zkrátit dobu nutnou pro zrání betonu - v některých případech až na 7 dní. Tyto produkty nejen urychlují proces zrání, ale také zvyšují finální kvalitu a odolnost betonové podlahy. Při rozhodování o načasování pokládky krytiny na novou betonovou podlahu je nezbytné zvážit typ krytiny a specifické požadavky vašeho projektu. Zatímco dlažbu je možné pokládat téměř ihned, pro ostatní materiály je klíčové počkat, až beton plně vyzraje. Využití moderních chemických řešení může tento proces urychlit a poskytnout vám tak rychlejší cestu k dokončení vašeho vysněného domova.

Pokládka nové dlažby na staré obklady

Chystáte se na renovaci koupelny, ale odrazuje vás pracné odstraňování staré dlažby a obkladu? Řešením je položit novou dlažbu na tu původní. Pokládání nových obkladů na staré je poměrně populární postup. V první řadě šetří čas, který by vyžadoval zdlouhavé štípání starých obkladů. Ani pokládka nových obkladů nemusí být tak náročná - na staré obklady můžete úspěšně položit obklady nové, stejně jako dlažbu. Pokud jsou staré dlaždice stabilní a neopadávají, mohou poskytnout dobrý povrch pro novou vrstvu. Stará vrstva obkladů musí splňovat určité podmínky, aby byla vhodná pro pokládku nové vrstvy na ní. Keramické obklady musí v prvé řadě tvořit stabilní povrch - obklady se nesmí posouvat ani spadnout ze zdi. Když na nestabilní dlaždici nalepíte novou, obě vrstvy rychle odpadnou a veškeré vaše pracovní nasazení a investice přijdou nazmar. Důležitý je také stav spár - spáry v původním obkladu by měly být čisté a neměly by být přespříliš poškozené. Ty které jsou špinavé je nutné vyčistit. Před pokládkou obkladů se ujistěte, že je podklad pevný, suchý, rovný a čistý. Důkladná příprava podkladu rozhoduje o úspěchu celé pokládky.

Příprava podkladu při pokládce na staré obklady

Než začnete pokládat nové obklady, měli byste pečlivě zkontrolovat stav staré dlažby. Dlaždice by měly dobře přilnout k podkladu - jinak nová vrstva brzy odpadne spolu s tou starou. Je třeba každou dlaždici na podlahu nebo stěnu zkontrolovat pomocí kladívka tj. jemně na ni poklepejte kladívkem (nejlépe dřevěnou rukojetí, snížíte tím riziko poškození dlaždice). Když neslyšíte dutý zvuk, znamená to, že lepidlo pod dlaždicí drží správně a vrstva je připravená na pokládku nových dlaždic. Pokud jsou po celé ploše jedna nebo dvě dlaždice, které nedrží dostatečně pevně, odstraňte je. Chcete-li to provést, nejprve se zbavte okolní spárovací hmoty a poté dlaždice z několika stran jemně vyndejte - pokud byla malta slabá, dlaždice by měla odpadnout. Prázdné místo po dlaždici vyplňte rychleschnoucím cementovým lepidlem, tak aby doplnilo prostor. Udělejte to jak pro obklady, tak pro dlažbu na podlaze. Po zaschnutí opravné vrstvy (zkontrolujte obal a řiďte se doporučením výrobce - na štítku najdete přesnou dobu schnutí lepidla) povrch obkladů důkladně očistěte čistou vodou. Pokládejte obklady jen na čistý a odmaštěný povrch, jinak se nová vrstva může rychle odloupnout. Keramické obklady nejdřív pečlivě odstraňte od prachu, umyjte a odmastěte. Na odolnou špínu použijte prostředek na mytí nádobí nebo vhodný čisticí koncentrát rozpuštěný ve vodě. Aby nové obklady dobře držely, nejdřív zmatněte starou vrstvu obkladů. To platí hlavně pro lesklé a hladké obklady nebo dlažbu - na takovém povrchu by spárovací hmota nemusela správně přilnout a nové dlaždice by mohly rychle odpadnout. Dlaždice zbruste brusným papírem a povrch třete, dokud nedosáhnete požadovaného efektu. Starou vrstvu obkladů můžete také překrýt základním potěrem, ideálně s přídavkem křemičitého písku. Jelikož staré obklady mají zpravidla hladký nenasákavý povrch, naneste na ně základní penetrační nátěr. Pokračujte až po jeho zaschnutí.

Výběr lepidla a dalšího materiálu

Při pokládce věnujte zvláštní pozornost při lepení obkladů nebo dlažeb. Lepicí maltu naneste opatrně na zadní stranu dlaždice a dlaždici pevně přitlačte. K pokládce si připravte správné nástroje, které vám práci usnadní, a nezapomeňte je včas pořídit. Při nanášení lepící malty dbejte na to, aby předchozí opravná vrstva byla suchá. Počkejte také, až základní nátěr zaschne. Mokrý nebo ne zcela suchý podklad může způsobit odpadávání dlaždic. Postarejte se o všechny potřebné k pokládce prvky - lepící maltu, spáry- spárovací hmotu a příslušenství pro pokládku keramických obkladů. Spolu s výběrem dlažby vybíráme také vhodné lepidlo a to pak musíme mísit s vodou ve správném poměru. Pokud od podlahy očekáváte větší vibrace, je třeba si připlatit za hmotu flexibilní, standard by mohl popraskat. To samé platí i pro spárovací hmotu. Důležitým aspektem je také snadná čistitelnost. Z tohoto důvodu se dlaždice velice snadno čistí a lze je nadměrně zatížit.

Čtěte také: Průvodce pokládkou nové střechy

Kvalitní lepidlo na dlažbu je základem dlouhodobě pevného a stabilního povrchu. Pro venkovní terasy se doporučuje mrazuvzdorné lepidlo na venkovní dlažbu minimálně C2. Pro koupelny je ideální flexibilní lepidlo s certifikací pro mokré prostory. Vždy se vyplatí zvolit spíše kvalitnější lepidlo, než je minimální požadavek. Při nákupu dlažby a obkladů vždy dbejte na to, aby bylo zboží vyrobené v souladu s normou EN. Tato evropská norma stanovuje minimální požadavky na kvalitu pórovinových a kameninových dlaždic a představuje tak pro zákazníka důležitou pomůcku při orientaci v sortimentu.

Zátěžová dlažba

Zátěžová dlažba se většinou používá v exteriérech, na terasách, balkonech, či obložení okolo bazénu. Dále se také zátěžová dlažba používá v průmyslových prostorách jako podlaha v dílnách, výrobních závodech nebo prodejních plochách se zvýšenou zátěží. Zátěžové dlažby mají zpravidla tloušťku střepu 1,5-2cm. Tato tloušťka střepu zajišťuje dostatečnou pevnost jak pochozí, v případě suché pokládky do štěrku nebo na terče, tak v případě nalepení na betonový podklad kvalitním flexibilním lepidlem. V privátních prostorách se používá zátěžová dlažba nejčastěji ve formátu 60x60 cm nebo 60x120 cm v kombinaci suché pokládky do štěrkového lože a gumových nebo stavitelných terčů. V průmyslu se zátěžová dlažba používá z pravidla v menších formátech 10x10cm až 40x40 cm. Tyto dlažby jsou vyrobeny z té nejkvalitnější slinuté keramiky, která má jednak téměř nulovou nasákavost, vysokou tvrdost a pevnost (7-8 stupňů Mohsovy stupnice, což je více než mají ty nejtvrdší žuly a povrch je tedy velice odolný proti poškrábání), ale jsou navíc absolutně chemicky odolné běžně používaným chemikáliím k čištění nebo desinfekci. Podmínkou pro dlouhodobého zachování již zmíněných výhod zátěžových dlažeb je kvalitní a odborná pokládka. Při nedodržení správných technologických postupů při pokládce, hrozí, že dlažba nebude plnit funkci pro kterou je určena a časem bude poškozena nebo úplně zničena.

Příklady zátěžových dlažeb

Dlažba Reverse White ve formátu 60x120x1,6 cm, je klasickým zástupcem zátěžových dlažeb používaných v privátních projektech pro suchou pokládku do štěrkového lože nebo na terče. Jedná se o nádhernou velkoformátovou dlažbu s designem imitujícím otisk dřeva na šalovaném betonu. Dlažby ze série Rock Industrial ve formátu 30x60x1,5 cm, jsou naopak klasickým zástupcem zátěžových dlažeb používaných jak v průmyslových prostorách, tak v nákupních centrech, autosalonech a všude tam, kde je dlažba extrémně zatěžována a je zde kladen velký důraz na dostatečný protiskluz a zároveň dobrou čistitelnost. Na našem eshopu si v sérii Rock Industrial můžete vybrat ze šesti univerzálních barevných odstínů.

Celoplošné lepení vs. plovoucí instalace

Pamatujte také, že položením nových obkladů na starou vrstvu dlažby se úroveň podlahy v interiéru zvedne o několik až několik desítek milimetrů. Podobné to bude se stěnami - místnost se může zmenšit cca o dva, tři centimetry. Stojí za to pamatovat, zvláště když jste si pořídili nábytek do kuchyně nebo koupelny. Po obkladech již nemusí zařízení do místnosti celkově pasovat. Tento problém znají zejména nájemníci stěhující se do nového bytu: V krásném, čerstvě vymalovaném bytě často narazíte na starou nevzhlednou dlážděnou podlahu. Její odstranění obvykle není pro pronajímatele možné, a proto je alternativou položit na stávající dlaždice tvrdé podlahové krytiny. Těmi jsou parkety nebo laminát, stejně jako je možné použít elastické designové podlahové krytiny.

Nejprve je třeba si povšimnout výšky požadované konstrukce podlahy. Podlaha s novou krytinou nesmí být příliš vysoká, jinak by došlo k narušení podlahy, zejména v oblasti dveří, ale i na jiných místech v místnosti. V ideálním případě by podkladová deska měla být rovná a bez výškových rozdílů mezi jednotlivými dlaždicemi. Je proto nezbytné zkontrolovat rovnost staré krytiny. Pro dokonalý výsledek nesmí nerovnosti dlaždic překročit 5 mm a výškový rozdíl jednotlivých dlaždic nesmí překročit 2 mm. Pokud zjistíte praskliny ve spárách, obvykle to znamená nedostatek dilatačních spár nebo vadný potěr. Trhliny můžete snadno utěsnit pryskyřicí pro větší pevnost. Možné nerovnosti můžete vyrovnat pomocí izolačních podložek nebo vyplněním.

Čtěte také: Výhody gumové podložky pod WPC

Vinylové podlahy

Lepené vinylové podlahy, zámkové vinylové podlahy a PVC podlahy jsou velmi vhodné pro pokládku na staré podklady. Předem je ale třeba připravit různé přípravky, aby se předešlo jakýmkoli rizikům. Celý elastický vinyl je přilepen přímo k podkladu, což slibuje vynikající stabilitu a robustnost. Před pokládkou lepeného vinylu vyžaduje podklad stabilní a hladkou vrstvu plniva, aby struktura dlaždic a spáry nebyly plné nerovností. Na rozdíl od instalované lepené vinylové podlahy má zámkový vinyl tloušťku 8 až 12 mm a pokládá se plovoucím způsobem na pěnový podklad nebo na izolaci proti kročejovému hluku přes dlaždice. To znamená, že hotová konstrukce může dosáhnout celkové výšky přes 15 mm a například narušit otevírání dveří v místnosti. Mezi další nevýhody plovoucí instalace vinylu na dlaždice patří možné tahání podlahy pod kolísající vlhkostí nebo velké teplotní rozdíly. Stejně tak i možná nestabilita na nerovných místech v podlaze. Při pokládání vinylu musíte také myslet na dilatační spáry, protože elastické podlahové krytiny mají tendenci se rozpínat a mohou se vydouvat nebo dokonce trhat, pokud není dostatečná vůle.

Dřevěné podlahy a parkety

Dřevěné podlahové desky, ať už jsou to masivní parkety nebo prefabrikované parkety, jsou vhodné také pro pokládku na staré dlaždice. Nejdůležitějším krokem je i zde vhodná příprava podkladu. Odborníci doporučují celoplošné lepení plovoucí instalace, protože přímé připojení nevyžaduje žádné další použití izolace proti kročejovému hluku, je bezpečná pro chůzi a také snižuje hluk při chůzi. U dubových parket se vždy rozhodnete správně, protože toto dřevo má relativně nízké bobtnání a smršťování, a proto je robustnější a odolnější. Na rozdíl od plovoucí instalace „cvakacích“ parket eliminuje celoplošné lepení s obkladem dlaždice potřebu parozábrany. To znamená, že celá konstrukce je méně vysoká, podobně jako v případě lepeného vinylu. Kromě toho není vhodné pokládat parkety volně na dlaždice s podlahovým vytápěním, protože všechny další vrstvy mají silný tepelně izolační účinek a snižují tepelnou vodivost Vaší nové dřevěné podlahy.

Postup pokládky dlažby

Pokládka dlažby patří mezi náročnější kutilské práce, ale s dobrým návodem a trpělivostí ji zvládnete i svépomocí. Správně položená dlažba vydrží desítky let a výrazně zvýší hodnotu i vzhled vašeho domova. Ať už plánujete položit dlažbu v koupelně, kuchyni nebo na terasu, základní principy pokládky zůstávají podobné. Klíčem k úspěchu je důkladná příprava, správné lepidlo na dlažbu a dodržení osvědčených postupů.

Příprava podkladu

Příprava celistvého, pevného a rovinného podkladu bez nečistot a mastnoty je pro pokládku dlažby zásadní. Nikdy se nespoléhejte jen na to, že je plocha nově vybetonovaná. Je třeba zkontrolovat rovinnost podkladu a případně plochu alespoň místy vystěrkovat a nechat před pokládkou dlažby stěrku pořádně vyschnout. Stejně tak je důležitá vzájemná kolmost ploch. Určitě se nesnažte vyrovnávat nerovnosti lepidlem. Pro ně je přímo určena maximální možná tloušťka vrstvy. V mnoha případech je nejlepší nejprve vystěrkovat betonový podklad, poté pořádně napenetrovat gumoasfaltovou penetrací (v interiérech volíme zásadně hmotu bez zápachu) s přesahem alespoň 5 cm na stěny (v koupelnách se penetrace a hydroizolace někdy aplikují až ke stropu). Poté aplikujeme stěrkovou hydroizolaci, která se obvykle nanáší dvakrát, čili po prvním nanesení, kdy materiál nejprve důkladně promícháme, musí hydroizolace uschnout a poté ji nanášíme podruhé, abychom měli naprostou jistotu vodotěsnosti hydroizolační vrstvy. Nakonec použijeme samonivelační hmotu, pomocí které dosáhneme dokonalé rovinnosti podkladu. Ano, je to pracné, drahé a trvá to s technologickými přestávkami dlouhou dobu, ale výsledek je pak dokonalý. A bezpečnost podlahy před úniky vody také. Správná aplikace samonivelační hmoty je obzvláště náročná, je třeba přesně dodržovat předepsaný postup a mít s touto činností zkušenosti. Při kladení dlažby na dlažbu použijte oddělovací podložku. Pokud jsou v dlažbě praskliny, musíte je zaplnit pružným lepidlem. Lepidlo naneste i na dlažbu na uchycení oddělovací podložky. Naneste další vrstvu lepidla a přetřete zubatou stěrkou. Na tuto plochu položte dlaždice. Tip: Před penetrací ověřte savost podkladu - pokápněte vodou. Pokud voda rychle vsákne, podklad je savý.

Nářadí a pomůcky

K pokládce kamenných, gresových nebo keramických obkladů si připravte správné nářadí. Určitě využijete distanční křížky, hladítko s plochým hrotem a případně i hladítko se zuby (velikost zubů přizpůsobte velikosti dlaždic - čím větší obklady, tím větší zuby). Nezapomeňte na řezačku na dlaždice, vodováhu a gumovou paličku. Vybíráme také vhodné pomůcky, především nivelační spony, klínky a kleště, pomocí kterých se sponami a klínky pracujeme (levelingový systém). Kdo má trochu pod čepicí, zainvestuje do těchto propriet na úkor laciných plastových křížků, ty jen vymezují spáry, ovšem nivelační (levelingovou) sadou vyrovnáváme povrch. Dále je většinou třeba zakoupit hydroizolační stěrku a gumoasfaltovou penetraci (zásadně volíme penetraci bez zápachu), dále samonivelační hmotu. A nářadí? Vlastně potřebujeme spoustu věcí. Potřebujeme dlaždice něčím řezat a brousit, dále potřebujeme gumovou paličku, vodováhy včetně dvoumetrové, kterou kontrolujeme rovinnost pokládané plochy, zubaté hladítko pro nanášení lepidla, míchací nástavec na vrtačku, případně rovnou míchací stroj na lepidlo, zednickou lžíci, špachtli a nakonec i nějaké hadříky pro potřebu utírání lepidla z dlažby. Tip: Nivelační systém (spony a klínky) výrazně usnadní práci začátečníkům.

Čtěte také: Výběr lepidla na dlažbu

Plánování a pokládka

Podrobné plánování by mělo zahrnovat typ dlažby, která se bude pokládat, způsob, jakým tak bude činěno, a samozřejmě i výpočet potřebného množství dlaždic (jistá rezerva je vždy žádoucí) i stavební chemie, která k tomu bude potřeba. Kromě nakoupeného materiálu by měl být konkrétním výsledkem také detailní kladečský plán. Velmi užitečným pomocníkem je také 3D grafický návrh a vizualizace. Ten vám umožní lepší představu o tom, jak bude prostor nakonec vypadat. To je samozřejmě užitečné i pro plánování pokládky. Po pečlivém naplánování pokládky a nákupu materiálu musí přijít na řadu neméně důsledná příprava prostoru pro pokládku dlažby. Ta by měla zahrnovat všechny potřebné práce, které zajistí, že bude povrch pevný, rovný, suchý a také čistý. Případné nerovnosti bude nutné vyspravit vhodným tmelem. Další nedílnou součástí pokládky je penetrace podkladu a případně také hydroizolace. V některých případech, zvláště u koupelen s odtokem v podlaze, je nutné zajistit dostatečný sklon kvůli odvodnění. Správné rozmístění dlažeb ušetří materiál a zajistí estetický vzhled. Před lepením otevřete několik kartonů najednou a střídejte dlažby z různých balení. Tip: U dlažby s dekorem dřeva nebo kamene může být odstín v každém kartonu mírně odlišný. Miksujte obaly, abyste zajistili rovnoměrný barevný odstín. Než se pustíte do lepení, vyplatí se porozmýšlet, jak položit dlažbu a pokládat ji nejdříve na sucho, abyste viděli rozložení jednotlivých kusů. To je důležité, protože spárovací hmota nové vrstvy by se neměla shodovat se spárou staré vrstvy. Pokud se rozhodnete zvolit gresové obklady, které mají jiné rozměry než má stará vrstva.

Dlažbu pokládáme zásadně se spárami, které je po vytvrdnutí lepidla nutné vyspárovat (vyplnit) speciální spárovací směsí. Spáry jsou nezbytné, bez spár to nejde, i když mohou být jen minimální. Nesmíme zapomenout, že u keramických obkladů dojde k určitému nárůstu objemu. Ten je způsoben penetrací vody do obkladů. Navíc by se bez spáry a spárovací hmoty poškozovaly hrany dlaždic. Při pokládání si dejte záležet, aby dlažba navazovala na obklad. Dodržujte dilatační spáry. Před spárováním nejdříve odstraňte všechny křížky a klíny. Rozmíchejte si spárovací hmotu podle návodu na obalu. Začněte od stěn. Spárovací stěrkou natřete hmotu úhlopříčně na plochu, aby se dostala do spár. Podlahu důkladně umyjte a následně naneste spárovací hmotu. Po zaschnutí hmoty dlažbu znovu umyjte. Spáry v rozích a u podlahy můžete po zaschnutí lepidla spárovat silikonem. Po zaschnutí lepidla (nejméně 24-48 hodin) můžete přistoupit ke spárování. Odstraňte zbytky cementového povlaku. Důležité - kdy umýt dlažbu po spárování: Počkejte minimálně 24 hodin před prvním důkladným mytím. Pokládka dlažby na terče je moderní metoda vhodná pro terasy, balkony a střešní zahrady. Tato metoda nevyžaduje spárování - mezi dlažbami zůstávají otevřené spáry pro odvod vody.

Dlažbu pokládáme na podlahy nejčastěji v hygienických prostorách (koupelna, WC), chodbách, technických místnostech a kuchyních. Vhodně zvolená dlažba se však hodí třeba i do garáže, na balkón, lodžii či terasu. Výsadami kvalitní dlažby jsou poměrně dlouhá životnost a odolnost. Aby ale dlažba opravdu dobře sloužila a vydržela co nejdéle, je třeba nejen vybrat vhodný typ především ve smyslu maximální odolnosti, ale musíme dlažbu také správně položit. V interiérech nepotřebujeme dlažbu s nejvyšší odolností vůči mrazu. Na druhou stranu je ale hlavní vlastností takové dlažby nenasákavost, respektive nízká či minimální nasákavost. A takovou vlastnost potřebujeme především v koupelnách, na toaletách a v kuchyních v prostoru okolo kuchyňských linek. Navíc se vyloženě vyplatí i pojistná hydroizolace podkladu vytažená i kousek na stěnu. Jednoduše proto, abychom nevytopili při havárii nižší podlaží, respektive snížili riziko takových škod na minimum. Co nás pak u interiérové dlažby zajímá nejvíce, to je odolnost vůči otěru. Především v chodbách, předsíních a kuchyních jsou na odolnost povrchu dlažby kladeny vysoké nároky. Všechny potřebné technické údaje o dlažbě najdeme na každém balení. Nejlepší je volba takzvané rektifikované dlažby (viz výše). Rektifikované dlaždice jsou po výpalu přesně seřezávány (kalibrovány) na přesný rozměr. Rektifikovanou dlažbu pak můžeme pokládat na minimální spáru. A pozor, pokládka zcela bez spáry je nesmysl, prostě to nejde.

Kontrola a skladování dlažby

Pokud jsme si dlažbu již vybrali a objednali, je třeba zkontrolovat stav dodávky tohoto stavebního materiálu. Ještě před pokládkou je prostě dobré celou dodanou sérii zkontrolovat. Kontrolujeme kvalitu dlažby, odstín a rozměry jednoduchým porovnáním dlaždic. Zároveň porovnáváme dlažbu z různých obalů (krabic). Často můžeme zjistit, že sice některé krabice není třeba vracet, ale musíme promíchat dlaždice z více krabic, aby se obložený povrch barevně nelišil na více místech. A nakonec může dojít i k omylu a v některých krabicích může být zcela odlišná dlažba. Na každém obalu (balení) by měly být uvedeny veškeré důležité informace (identifikační údaje produktu). Katalogový název, formát (rozměr), kvalita, barevný odstín, kalibrace, datum výroby a další. Především kvalita produktu je pak definována normou. Pokud v dodávce najdete více jak 5 vadných dlaždic na 100, nelze již takovou kazovost tolerovat. Chcete-li skutečně kvalitní dlaždice a neobjednali jste si vědomě podřadné zboží nižší jakosti, kvalitu požadujte a kontrolujte! Zakoupené obklady a dlažbu lze skladovat i venku (v exteriéru), musíme však celou dodávku ochránit před vlhkostí. Navíc je třeba za chladného počasí umístit materiál alespoň týden před pokládkou do interiéru, aby se ohřál.

Pokud je podklad pod dlažbou vystaven deformacím, je nutné použít speciální elastické lepící malty. Pokud prostor vyžaduje dilatační spáry, musí se tyto spáry shodovat ve vrstvě obkladů s dilatací v podkladu. Neglazované obklady je třeba povrchově ošetřit před ušpiněním. Neglazované a slinuté dlažby však nejsou podle tohoto kritéria hodnoceny. U glazované dlažby se nejčastěji setkáme s 3., 4. a 5. stupněm otěruvzdornosti.

tags: #kdy #lze #novou #dlazbu #zatizit #nabytkem

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem paddleboardu
• ideální útočiště pro křečka s modrou střechou
• Inovace a tradice v cihelně HELUZ
• Výroba lamino karet
• vliv tvrdé vody na čistotu prádla