PergolyKompletní průvodce obkládáním schodiště keramickou dlažbou: Detaily a postup
Pokládání dlažby na schody se může na první pohled zdát obtížné, ale ve skutečnosti to není tak složité. Nepotřebujete k tomu pomoc profesionála nebo dokonce zkušenosti - stačí správné nářadí, kvalitní materiály a vhodná příprava. Při pokládce keramické dlažby je nejdůležitější pečlivost a přesnost.
Výběr materiálu a jeho vlastnosti
Bez ohledu na to, zda plánujete dokončit venkovní nebo interiérové schodiště, optimálním řešením budou dlaždice. Proč? Jsou pevné, odolné proti vlhkosti a snadno se čistí. Na schody se používají prakticky stejné druhy dlaždic jako na podlahy a obklady. Na schody je nejčastěji doporučována keramická dlažba nazývaná gres. Tedy neglazované slinuté dlaždice s vysokou tvrdostí, hutným střepem a nízkou nasákavostí. Kvalitní výrobci mají u jednotlivých sérií velký výběr rozměrů, díky tomu můžete udělat základní prostory a podesty. Skvěle také vypadají velkoformátové dlaždice, jejichž plocha vystačí na celou plochu stupnice, a tím se minimalizuje množství spár, v nichž se často mohou držet nečistoty. Krom toho, že se snáz udržují, zároveň působí velmi luxusně.
Speciální dlažba pro schody (schodovky)
Je však třeba vědět, že ne všechny keramické dlaždice jsou vhodné pro obkládání schodů. Musí mít vysokou třídu otěru, mít protiskluzový povrch a vydržet intenzivní používání. Pokud budou schody využívat také senioři nebo malé děti, vyplatí se uvažovat o nákupu nášlapných dlaždic se speciálními drážkami na hranách, aby se snížilo riziko uklouznutí. Na trhu jsou k dispozici speciální schodová dlažba s nosem. Řady výrobků, které jsou určeny speciálně pro schodiště, mají rozšířenou nabídku nejrůznějších speciálních tvarovek, s nimiž je dosažení bezchybného výsledku mnohem jednodušší, a navíc pak existuje menší riziko odštípnutí hran. Dlaždice pro obložení stupnic, říká se jim schodovky, se oproti klasické dlažbě pro plošné použití liší „nosem“ neboli zaobleným okrajem, který tvoří hranu schodu. Někdy bývají také opatřeny protiskluznou drážkou nebo reliéfem na okraji dlažby. Kromě dlaždic na obložení podstupnic pak lze ve stejném designu pořídit také soklové lišty, rohové díly a podobně. I když je u těchto tvarovek vyšší cena, lze s jejich pomocí dosáhnout naprosto dokonalého výsledku. Na nášlapnou vrstvu se používají dlaždice s protiskluzovými drážkami - schodovky. Měly by se dát koupit v jakémkoli druhu a dekoru keramické dlažby. Rozdíl oproti klasické dlažbě je jen v dodatečně lisovaných nebo frézovaných drážkách. V komerčních prostorách zákazníkům doporučujeme ověřit si, jestli není předepsáno první a poslední schod barevně oddělit od zbylé části schodiště. Poslední schod je barevně odlišný od hlavní části schodiště.
Odolnost a bezpečnost
Schodiště patří k nejfrekventovanějším komunikačním prostorům v domě. Tomu by měla odpovídat i dlažba, již zvolíme pro jeho obložení. Otěruvzdornost se označuje PEI 1-5, přičemž nejvyšší hodnota znamená nejlepší kvalitu. Do chodby, kam se často na botách zanesou nečistoty, písek a kamínky, by toto označení nemělo být nižší než 4. Pro interiéry a veřejný prostor doporučujeme materiály min. Schodiště v exteriéru je vhodné realizovat z materiálů s min. V případě venkovních schodů by měla být dlažba navíc přizpůsobena náročným povětrnostním podmínkám, jako je déšť, sníh, velmi nízké teploty a silné UV záření. Bude-li dlažba vystavena povětrnostním vlivům, zaměřte se na její nasákavost a mrazuvzdornost. Nasákavost se udává v procentech a na ní přímo závisí mrazuvzdornost dlažby. Dlažba, kterou si vyberete do interiéru či exteriéru, může být vhodná i na schody za použití schodové lišty či kamenického rohu. Dlažba v obytných prostorech, a zvláště na schodech, by měla mít co nejvyšší stupeň protiskluznosti. Toho se dá dosáhnout nejen mechanicky - přidáním protiskluzových drážek, ale i fyzikálně - sklonem dlaždice. Podélná drážka při vnější hraně zabraňuje uklouznutí. Vhodné je také volit dlažbu s protiskluzovou úpravou, díky níž bude schodiště bezpečnější. Keramická či kamenná dlažba patří mezi nejodolnější řešení. Výborně snáší vlhkost, zátěž i časté čištění, proto se často používá na venkovní schodiště, do zádveří nebo technických prostor. Na rozdíl od jiných materiálů nepodléhá opotřebení, nebledne a vydrží i dlouhodobé namáhání. Dlažba je ale chladná na dotek a kluzká, zejména nemá-li protiskluzovou úpravu. U vnitřních schodů je dobré vybírat dlaždice s matným nebo strukturovaným povrchem.
Příprava podkladu a plánování
Obložení schodů můžete schodiště zrenovovat, sjednotit jeho vzhled se zbytkem interiéru i zlepšit protiskluzové vlastnosti. Obklad navíc zvyšuje komfort při chůzi a může také tlumit kročejový hluk. Obložit se dá téměř každé schodiště, pokud je dostatečně pevné a má nosnou konstrukci v dobrém stavu. Nejčastěji si lidé obkládají betonová nebo stará dřevěná schodiště, která mají vyrovnané stupně. Před samotným obkladem je důležité zkontrolovat výšky jednotlivých stupňů, stabilitu celé konstrukce, odstranit nerovnosti a případně provést povrchové opravy velkých trhlin či odštípnutých rohů. Záleží také na tom, zda byt rekonstruujete nebo pokládáte dlažbu na čerstvě zhotovenou betonovou základnu. Plán pokládky, neboli spárořez, je dobré udělat před začátkem jakékoli podkládky. Pro jednoduché obklady není nutné pořizovat detailní dokumentaci, ale vždy je dobrá příprava postupu práce, typ podkladu, tmelu a spárovací hmoty. Při komplikovanější pokládce se pak zpracovává výkresová dokumentace, dnes již zejména pomocí počítače. Projektant musí vycházet jak z definice daného prostoru, tak také z vlastností materiálů uvedených výrobcem. Nejprve důkladně očistěte povrch schodů od všech nečistot, písku a prachu. Další fází je penetrace podkladu, která má za cíl zvýšit savost, a tím také přilnavost povrchu. První vrstvou je penetrační nátěr, díky kterému se uzavřou póry a nedojde tak k odsátí vody z vrstvy naneseného lepícího tmelu. Penetrací se tedy sníží savost podkladu a zvýší jeho soudržnost. Pokud bychom stěnu nenapenetrovali, mohli bychom se dočkat opadávání obkladu. Než začnete pokládat gres na schody je potřeba udělat návrh. Než sáhnete po lepící maltě, naplánujte si rozložení obkladů a označte si na nich tužkou místa řezu. Z vizuálních důvodů se obklady na schody většinou umisťují tak, aby plná dlažba byla na vnějším okraji a pokud možno ve středu osy schodiště.
Čtěte také: Keramické obklady a dlažby: Průvodce sortimentem HORNBACH
Postup pokládky keramické dlažby
Při pokládce dlažby by okolní teplota neměla být nižší než 5 stupňů Celsia. Obklad schodů znamená, že asi 3-4 dny nebudou použitelné. Zatímco v případě pokládky dlažby na venkovní schody by to neměl být problém, schody v interiéru vyřazené z užívání mohou členům domácnosti značně zkomplikovat život. Posazení schodiště začínáme zásadně odspodu u prvního stupně a pokračujeme směrem nahoru. Při nákresu však postupujeme shora dolů. Lepící maltu připravte dle pokynů od výrobce (lepidlo můžete co nejrychleji smíchat s vodou pomocí elektrické míchačky). Dlažbu začněte lepit od horních schodů. Na podklad a na spodní stranu každé dlaždice nanesete zubovou stěrkou vrstvu lepidla o tloušťce nejvýše 5 mm. Poté dlaždice přitiskněte k podkladu a jemně nimi zatočte - odstraníte tak vzduchové bubliny pod nimi a zvýšíte účinnost lepící malty. Při lepení dlaždic nezapomeňte ponechat rovnoměrné dilatační spáry pomocí distančních křížků (při pokládání dlažby na venkovní schodiště by měla být šířka spár o něco větší, od 8 do 14 mm).
Spárování a čištění
Spárovaní lze zahájit až po zaschnutí malty použité pro pokládku dlažby. Po uplynutí doby doporučené výrobcem dlaždice očistěte, otřete a poté začněte vyplňovat dilatační spáry spárovací hmotou. Profilujte spáry mezi dlaždicemi tak, aby byly mírně vyhloubené - nejlépe to zvládnete prstem, případně použijte plastovou nebo silikonovou šablonu. Pokud mají dlaždice hladký povrch, klidně s čištěním zbytků malty počkejte několik dní. U dlaždic s nerovným povrchem ale začněte s čištěním raději už po čtvrt až půl hodině po dokončení spárování. TIP: Šedé šmouhy od cementu lze ještě po hodině otřít suchým hadrem, nepoužívejte však vlhký hadr, či houbu. Ne dříve než den po spárování můžete zahájit poslední fázi pokládky dlažby na schodech. V závislosti na tom, jaké nášlapy jsou na okrajích (s nebo bez nosku) a zda spárování vypadá esteticky, můžete namontovat ozdobné rohové lišty, které změkčí ostrou hranu a sníží riziko zakopnutí.
Alternativní materiály pro obložení schodů
Přemýšlíte, který materiál použít na obložení schodů? Můžete schodiště obložit vinylem, dřevem, kobercem, schodovými nášlapy nebo speciálními protiskluzovými páskami. Každé řešení se liší vzhledem, cenou, odolností a nároky na údržbu.
Vinyl
Obložení schodů vinylem je moderní a praktické řešení, které spojuje estetiku s funkčností. Povrch bývá měkčí než u laminátu, a tak se po něm chodí tiše a pohodlně. Na trhu jsou dostupné různé systémy pokládky - od celoplošného lepení až po click systémy uzpůsobené pro schody.
Dřevo
Dřevo na podlaze patří mezi tradiční a vizuálně nejpůsobivější materiály pro obkládání schodů. Výhodou je široká nabídka odstínů a povrchových úprav - od světlých tónů až po tmavě mořené varianty, lakované, olejované nebo voskované. Na druhou stranu je potřeba počítat s vyšší cenou a nároky na údržbu. Dřevo může být citlivé na mechanické poškození i vlhkost. Pro vyšší odolnost je dobré použít tvrdší dřeviny a kvalitní povrchovou úpravu. Hodí se do rodinných domů, mezonetů i reprezentativních prostor. Jestliže hledáte ekologičtější či cenově dostupnější variantu, než je masivní dřevo, můžete zvážit i bambusové obklady schodů. Bambus je tvrdý, odolný a při správném zpracování má podobné vlastnosti jako dřevo. Působí moderně.
Čtěte také: Přečtěte si o Novoker Bamboo do koupelny
Koberec
Koberec na schody patří k cenově dostupným a praktickým řešením. Na výběr máte dvě hlavní možnosti: celoplošné pokrytí schodů nebo kobercové nášlapy. Nevýhodou kobercového obložení může být obtížnější údržba koberců. Koberec zadržuje prach, chlupy a drobky, proto je potřeba časté vysávání. U alergiků je lepší zvolit podlahy s hladkým povrchem.
Laminát
Laminátové podlahy se staly oblíbenou alternativou ke dřevu díky dostupné ceně a široké nabídce dekorů. Na schody se však nesmí používat běžné laminátové dílce - pro tento účel existují speciální schodové prvky s vyztuženou hranou a vhodným protiskluzovým profilem. Na druhou stranu má laminát i svá omezení - patří mezi tvrdší a hlučnější materiály, což je znát při každém kroku. Také je náchylnější k poškození vlhkostí nebo při neopatrném použití, například při stěhování těžších předmětů.
PVC a linoleum
Pokud hledáte měkčí a tišší variantu schodového obložení, můžete zvážit také použití PVC podlahy. Tento materiál je příjemný na došlap, snadno se udržuje a poměrně dobře tlumí kročejový hluk. PVC je zároveň odolné vůči vlhkosti a vhodné i pro domácnosti se zvířaty nebo malými dětmi. Linoleum, například Marmoleum, se na schody využívá zcela výjimečně - kvůli menší pružnosti a náročnější pokládce v ohybu.
Korek
Korkové obložení je příjemné na dotek, tiché a teplé, což oceníte hlavně v domácím prostředí. Jako přírodní materiál dobře tlumí hluk a zajišťuje měkký došlap. Nevýhodou je nižší mechanická odolnost korku - při častém používání se mohou objevit známky opotřebení, hlavně v exponovaných místech. Důležité je i kvalitní lepení a ochrana hran, které bývají náchylné k poškození.
Plastové a textilní nášlapy
Kromě běžně používaných materiálům jako vinyl, dřevo, koberec nebo lamino, se občas využívají i méně rozšířená řešení. Plastové schodové nášlapy zase mohou sloužit jako dočasné nebo levnější řešení. Textilní povrchy, například kobercové pásy nebo textilie s protiskluzovou úpravou, se používají spíš dekorativně nebo jako dodatečná vrstva komfortu na již hotové schodiště.
Čtěte také: Postup při stěrkování starých keramických obkladů
Důležité detaily a doplňky
Při obkládání schodů jsou důležité i detaily. K dispozici jsou přechodové lišty, rohové profily i protiskluzové hrany, které si vyberete podle typu povrchu a způsobu montáže. K montáži se vám budou hodit vhodná lepidla, tmel nebo montážní pásky, u koberců i napínací lišty či oboustranné lepicí pásky. Poté připravíme podkladovou vrstvu a přistoupíme k samotnému lepení nebo montáži obkladu. Můžete namontovat ozdobné rohové lišty, které změkčí ostrou hranu a sníží riziko zakopnutí. Pohledová část schodů může být ukončena také lištou, oblíbenými materiály jsou nerez a hliník. Lišt na schody je, samozřejmě, ještě mnohem více. Jinou možností je vytvoření kamenického rohu, které se provádí přímo z dlažeb, jejichž hrany se uříznou pod úhlem 45°. Hotovo!
Hledáte jednoduchý způsob, jak zvýšit bezpečnost chůze na schodech i bez kompletní výměny nebo obložení? Nalepíte je přímo na povrch schodových stupňů a pomáhají zamezit uklouznutí - zejména na hladkých materiálech, jako je dřevo, kámen nebo dlažba. Tento typ ochrany je ideální tam, kde po schodech chodí děti, senioři nebo domácí mazlíčci.
Příklad realizace betonového schodiště
Hrubá konstrukce se ve venkovním prostředí mnohdy obkládá přírodním kamenem. Rozměry jednotlivých kamenných obkladových desek jasně určuje betonový sokl v určitém rámu. Schodiště je samonosné, z jedné strany je zasekané do nosné zdi. Začal jsem tím, že během stavby betonového stropu jsem v místě napojení schodiště na strop udělal do konstrukce před zabetonováním stropu věnec a z něj jsem vyvedl 10 ks ocelových drátů o průměru 10 mm pro horní řadu armatury schodiště. Tesař přenesl z projektu míry na stěnu. Zhotovil dřevěné bednění a podpěry spodní strany schodiště. Pak se na vyvedené ocelové dráty z podlahy navařily podélné ocelové dráty a naohýbaly se ve tvaru schodiště až dolů. Stejně tak se udělala jako první spodní řada, která se přivařila na ocelový nosník otvoru pro schodiště. Na tyto podélné ocelové dráty se na šířku schodiště navázaly na krátko nařezané ocelové dráty. Tak aby konstrukce vytvořila ocelovou vyztužovací síť, přesně ve tvaru schodiště. Každá vyztužovací ocelová síť se provázala vázacím drátem v místě křížení drátů jako u věnce. Aby obě vyztužovací sítě neležely na sobě, vložil jsem mezi ně kousky betonových tašek. To samé jsem udělal při vypodložení spodní ocelové vyztužovací sítě aby se nedotýkala spodního bednění schodiště. Po délce nosné zdi byla vybouraná drážka o hloubce 15 cm, aby pravá strana schodiště zasahovala do nosné zdi a opírala se o ni. Levá strana je ve vzduchu jako samonosná. Aby se ocelové dráty v provázané vyztužovací síti nehnuly, tak jsem je místy ještě přivařil. Celkem se do schodiště vešlo 30 ks ocelových drátů o délce 6 m. Tesař udělal dřevěné stupně a já mohl začít z betonáží schodiště. Schodiště jsme vybetonovali betonem s drtí B 25, který nám přivezli z betonárky. Beton jsme pěchovali palicí. Schodiště je ve tvaru písmene C a výška mezi hrubou podlahou a spodní hranou stropu je 275 cm. Do schodiště se vešlo cca. 2 m3 betonu.
Náklady na hrubé betonové schodiště
- Zaplacení práce tesaře za zhotovení dřevěného bednění a ocelové vyztužovací armatury + materiál na bednění: 10 000,- tis. Kč
- Ocelové roxory o průměru 10 mm + vázací drát: cca 4 000,- tis. Kč
- Beton B 25 + doprava: cca 5 000,- tis. Kč
- Obklad schodiště: asi 3 000,-Kč
- Nerezové zábradlí: 34 000,-Kč
Na schodiště jsem položil dlažbu - litý kámen a nechal zhotovit nerezové zábradlí. Obklad schodiště vyšel asi na 3.000,-Kč.
tags: #keramicky #obklad #schodiste #detail #postup
