Kompletní průvodce pokládkou a řezáním dlažby

Keramická dlažba je jedna z nejpraktičtějších podlahových krytin. Snadno se omývá, dlouho vydrží a díky bohaté nabídce různých druhů, barev a vzorů sedne ke stylu každého interiéru. Díky svým dekorativním vlastnostem, ale i vzhledem k dlouhé životnosti a snadné údržbě, reprezentuje dlažba oblíbený architektonický prvek.

Výběr dlažby a souvisejících materiálů

Při výběru se nejprve musíte ujasnit, kam všude se chystáte obklad nebo dlažbu položit. Rozhodněte se, zda budete provádět jen rovné řezy nebo budete řezat i jiné tvary. Zvažte také materiál obkladu nebo dlažby.

Typy dlažeb a jejich použití

  • Interiérová dlažba: Pro použití v interiéru se nejvíce hodí keramické dlaždice s glazovanou povrchovou úpravou. U pochozí dlažby v interiéru se využívá tloušťka dlažby 1 - 1,2 cm a klade se do flexibilního lepidla.
  • Exteriérová dlažba: Při výběru keramické dlažby pro použití v exteriéru vybírejte pouze z dlažeb k tomu určených, které mají deklarovanou mrazuvzdornost danou minimální nasákavostí. Venkovní keramická dlažba je jedním z ideálních řešení pro terasy, balkóny, prostory kolem bazénu apod. U pochozí dlažby v exteriéru se využívá tloušťka kamene 3 cm s kladením do betonu. Dále je možné využít tloušťku kamene 3-5 cm a klást dlažbu na sucho do štěrkového lože. Pro pojezdové plochy a parkovací stání je nutné využít vždy tloušťku 3 - 7 cm a pokládat POUZE do betonu.
  • Slinutá dlažba: Pro extrémně namáhané prostory (např. chodby v kancelářských budovách) zvolte dlažby slinuté. Ty vznikají lisováním přírodního prášku (směs jílu, kaolinu, živce a hlíny), díky čemuž jsou kompaktní a prakticky bez pórů, čímž se snižuje nasákavost (pod 3 %). Masivní venkovní dlažby mají vynikající technické vlastnosti. Slinuté dlažby jsou vysoce odolné, plně mrazuvzdorné.
  • Gres: Velmi oblíbeným podlahovým materiálem je gres. Existují dva typy - glazovaná a klasická kamenina. Velkou výhodou tohoto materiálu je jeho univerzální použití. Gres je velmi pevný a má vysokou odolnost proti změně barvy a praskání. Gres lze použít v místnostech s intenzivním provozem. Materiál, ze kterého byly vyrobeny, je voděodolný a odolný vůči teplotním změnám.

Třídy otěruvzdornosti

Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru:

  • Třída 3: Při nízkém zatížení, jako například v koupelně. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa.
  • Třída 4: Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa.
  • Třída 5: V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5.

Lepidla a spárovací hmoty

  • Cementové lepidlo: Používá se nejvíce. Při výběru hledejte směsi s obsahem syntetických látek, které se snadno připravují a roztírají.
  • Disperzní lepidla: Lze použít přímo z tuby. Práce s ním je díky tomu jednoduchá a maximálně efektivní.
  • Flexibilní lepidlo: Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem.
  • Spárovací hmota: Vyrovnává expanzi materiálu a opticky sjednocuje povrch. Spárovací hmota je velmi mazlavá a snadno se nanáší pomocí gumové stěrky.

Příprava pokládky dlažby

Výpočet materiálu a plánování

Před samotnou stavbou si pečlivě vyměřte, kolik dlaždic bude třeba použít a jak široká vyjde spára. Tento krok nikdy nepřeskakujte, domýšlení „za běhu“ se vám vymstí. Dlaždice objednejte ve větším množstvím - počítejte s prořezem, který bývá většinou 10-15 %. Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Vnitřní prostor si řádně změřte a popřemýšlejte, kde s pokládkou dlažby začít a jak vyjdou „dořezy“ na druhé straně místnosti. Vyhnete se tak tomu, že na protilehlé straně vám vznikne nevzhledný 2 cm široký proužek dlažby. Nezapomeňte do rozměru dlažby započítat také šířku zmíněné spáry. Ta má většinou 3-4 mm. Při dvaceti spárách se už jedná o 6-8 cm. Před pokládkou kamenné dlažby je vhodné zpracovat kladečský plán dlažby, který ušetří materiál i čas. Volným rozložením dlažby je možné získat představu o prostorovém uspořádání. Podle předem připraveného plánu pokládky si vyznačte hlavní linii. Probíhá v maximálním odstupu přesně dvě dlaždice od stěny. Pro velké prostory velké formáty, pro malé místnosti spíše střední formáty nebo mozaiky.

Příprava podkladu

  1. Čištění povrchu: Prvním konstrukčním krokem je příprava povrchu. Pomocí kartáčku a vody s trochou saponátu jej zbavte veškerých nečistot, sutin a mastnosti.
  2. Vyrovnání nerovností: Následně pomocí samonivelační nivelační stěrky opravte veškeré nerovnosti. Po předchozí penetraci pomůže v nouzových případech k dosažení roviny nanesení samonivelační stěrky. Nechte vyschnout. Nové potěry je před nanášením lepidla obvyklé nutné zbrousit, aby lepidlo dobře přilnulo.
  3. Hloubková penetrace: Následuje pečlivá hloubková penetrace. Nejlépe se aplikuje válečkem, použít můžete i gumovou stěrku. Po aplikaci musí povrch znovu schnout, někdy to trvá i více než 48 hodin.

Pokládka dlažby

Postup pokládky dlažby

  1. Nanášení lepidla: Rozmíchejte lepidlo a začněte jej nanášet pomocí zubaté stěrky. V závislosti na rychlosti tuhnutí směsi postupujte spíše po malých úsecích, jinak vám lepidlo vytuhne a dlaždice nebudou držet. Lepidlo nanášejte ozubeným hladítkem, přičemž základní linie by měla být pořád patrná. Důležité je, aby byl úhel postavení hladítka zachován stále stejný. Zuby nesmějí dosednout na podklad.
  2. Pokládka dlaždic: Obklady pokládejte vtlačením do lepidlové vrstvy a poklepáním gumovým kladívkem. Nezapomeňte dodržovat předem vyměřenou spáru. V praxi si ji můžete označit tesařským provázkem, případně laserem. Při pokládce používejte plastové obkladačské distanční křížky, které vám pomohou udržet spáru v konstantní tloušťce a nestane se tak, že by se vám dlažba začala časem rozevírat, nebo sbíhat.
  3. Vyrovnání dlažby: Občas se může stát, že vám se dlažba bude tzv. utápět - tedy že některé rohy budou vůči ostatním níže. S tím vám elegantně pomůžou nivelační spony (klipy) a plastové klíny, které do nich podle potřebí zarazíte. Po položení dlažby se zaspáruje - částečně nebo celoplošně.
  4. Spárování: Nakonec už zbývá jen obloženou plochu vyspárovat. Spárovací hmota je velmi mazlavá a snadno se nanáší pomocí gumové stěrky. Nejprve ji rozetřete po celé ploše, ujistěte se, že jsou všechny spáry plné a následně odstraňte veškeré přebytky houbovou stěrkou.
  5. Impregnace: Po kompletním očištění a odstranění nečistot se dlažba impregnuje proti vodě a mastnotě.

Pokládka dlažby na terče

Díky masivní tloušťce dlaždice 2 cm je možná pokládka dlažby na terče bez použití lepidel i spárovacích hmot. Kromě toho, že je možné ji pokládat na plastové terče, může být uložena do štěrkového lože nebo přímo do zatravněné plochy. Správně provedená pokládka dlažby na terče zajistí stabilní a únosnou konstrukci, která snadno odvede vodu z povrchu. Výhodou může být i její snadná rozebíratelnost.

Čtěte také: Jak položit zámkovou dlažbu na beton

Potřebné materiály: Pokud nás čeká pokládka dlažby na terče, budeme samozřejmě kromě 2 cm venkovní dlaždice potřebovat také zmíněné podložky - rektifikační terče. Vybírat můžeme z těch nejjednodušších s pevnou výškou, ale také můžeme zvolit terče pod dlažbu výškově nastavitelné, nebo dokonce samonivelační. Terče s pevnou i nastavitelnou výškou kopírují spád podkladu. Samonivelační terče pod dlažbu mají výkyvnou hlavu, která umožňuje vyrovnat spád podkladu až do 10% sklonu (podle typu terče). Vrchní část je rozdělena na čtvrtiny pomocí vymezovacích křidélek, která vymezují šířku spáry mezi jednotlivými dlaždicemi a zároveň je fixují.

Postup pokládky na terče:

  1. Příprava podkladu: Před zahájením pokládky 2cm keramické dlažby na terče si připravte podklad. Měl by mít sklon 2 % směrem od objektu. Na srovnaný povrch bez nečistot doporučujeme položit hydroizolační fólii podloženou geotextilií. Terče se pak pokládají přímo na folii.
  2. Rozmístění terčů: Pokládka dlažby na terče může začít z libovolného rohu vymezené plochy. Pracovní postup zahájíme tím, že si připravíme terče, které rozmístíme podle potřeby (dle rozměru venkovní dlažby 2cm). U terčů, které klademe podél stěn nebo v rozích odřežeme překážející části. Další terče pokládáme tak, aby byly umístěny v rozích jednotlivých dlaždic, které na ně budeme pokládat. Na formát 60×60 cm stačí většinou umístění pouze v rozích, pro větší formáty může být výrobcem doporučeno umístění terče i do plochy.
  3. Kontrola roviny: Před vlastní pokládkou keramické dlažby 2 cm zkontrolujme rovinu a spád rozmístěných terčů.
  4. Řezání dlažby: Pokud rozměr plochy nevychází na celé dlaždice, čeká nás řezání keramické dlažby 2 cm. Provedeme naměření dořezů a pomocí vhodné pily s diamantovým kotoučem na slinutou dlažbu potřebné dlaždice nařežeme.
  5. Usazení dlaždic: Na připravené terče postupně usazujeme jednotlivé dlaždice. Začínáme z vybraného rohu budoucí plochy.

Řezání a vrtání dlažby

Pokud se chystáte položit dlažbu nebo obklad svépomocí, potom se určitě nevyhnete jejich řezání. Řezání dlaždiček není nic těžkého a se správným nářadím to zvládnete i napoprvé. Zřídka existují takové povrchy, kde můžete pokládat dlaždice, aniž byste je museli ořezávat. Stěny a podlahy v interiérech mají ohyby, výklenky, zídky, které nutí ořezávat dlaždice na konkrétní velikost.

Příprava na řezání

Přesně změřte potřebnou délku, úhel nebo tvar řezu a označte je na materiálu, který budete řezat. K měření použijte laser. Pokud nejste profesionál a laser nemáte, naprosto postačí i vysouvací metr. Řez nebo tvar řezu si naznačte buď tužkou, nebo fixem. Každý materiál má odlišné vlastnosti. Některý je tvrdý a pevný, zatímco jiný je křehký. Pro správný výběr pracovního nářadí je důležité tyto vlastnosti znát. Tento fakt je klíčový i při výběru kotoučů pro elektrickou řezačku. Dále musíte zvážit, jestli budete provádět pouze rovné řezy nebo i řezy pod úhlem do různých tvarů.

Nástroje pro řezání dlažby

Ruční řezačky

Jsou to nejjednodušší nástroje pro řezání dlažby a obkladu. Práce s ruční řezačkou je snadná, efektivní, přesná a bezprašná. V základní výbavě je určena pouze pro rovné řezy. Ruční řezačka dlaždic je přesná, precizní a snadno použitelná. Zaručuje čistý řez jakéhokoliv typu obkladu nebo dlažby. Pokud se chystáte obkládat jen jednorázově či výjimečně, vystačíte si i s jednodušší řezačkou. Princip řezání pomocí řezačky obkladů spočívá v rovnoměrném narušení povrchu s glazurou. Obklad či dlaždici vložíte do řezačky a pomocí úhelníku nastavíte potřebnou vzdálenost. Poté obklad naříznete a nakonec rozlomíte. To, že řezačka projela při řezání po glazovaném povrchu obkládačky či dlaždice poznáte podle toho, že uslyšíte jasný svištivý zvuk. Dutý zvuk naopak znamená, že použitý obkladový materiál je pro řezačku příliš tvrdý. Řezání velkých dlaždic může člověka postavit před netušené výzvy. U řezání dlažby 2 cm silné většinou běžné ruční pákové řezačky nestačí. Dochází pak často k nepravidelnému lomu keramické dlaždice.

Čtěte také: Dlouhá životnost střechy se šindelem

Elektrické řezačky

  • Úhlová bruska (flexa): Nejběžněji používanou, obzvlášť mezi domácími kutily, je úhlová bruska. Práce s ní bude dost možná rychlejší, ale je třeba počítat s tím, že je hlučná a vytváří hodně prachu. Je vhodná k řezání různých tvarů a oblouků. Při řezání velkoformátové dlaždice, dejte pozor, aby byla podlaha zakrytá a okolo byl dostatek místa, aby se zabránilo poškození předmětů i dlaždice. Pro řezání keramické dlažby 2cm poslouží ruční úhlová bruska. Pokud budete řezat dlažbu flexou, zvolte kvalitní tenký diamantový kotouč na dlažbu, který zvládne za sucha i nejtvrdší slinuté dlažby a neštípe. Pozor musíme dát u menších průměrů jen na to, aby se nám při řezání keramické 2 cm dlažby nepřehřál.
  • Mostová řezačka: Řez se provádí pohybem kotouče nad stolem a dlažbou. U dobře zvoleného kotouče bez problémů zvládne proříznout klasickou keramickou dlažbu, terakotu, ale například i mramor a žulu. Kotouč je chlazený vodou, čímž je zaručena optimální pracovní teplota, delší životnost kotouče, ale také čistší a přesnější řez.
  • Stolní řezačka: Kotouč je napevno a pohybujete dlaždicí. Proto je důležité povrch, po kterém dlaždici posouváte, udržovat očištěný od hrubších nečistot. Díky naklápění pracovního stolu zvládne rovné řezy, řezy po úhlopříčce i pod různými úhly. Stolní řezačka také funguje za pomoci ochlazování kotouče vodou. Hravě zvládá rovné řezy, ale i řezy pod různými úhly. Ideálním řešením jsou obkladačské pily s vodním chlazením a s pojízdnou řezací hlavou. Dosáhneme přesného rovného řezu a voda pomáhá diamantový kotouč chladit proti přehřátí.
  • Elektrická nebo akumulátorová ruční řezačka: Představte si kotoučovou pilu, ovšem určenou pro obklady a dlažby. V podstatě se jedná o nástroj velice podobný kotoučové pile, jen s tím rozdílem, že tato je určena pro řezání dlažby a obkladů.

Diamantové kotouče a vrtáky

Vyberte vhodnou pilu a především správné diamantové řezné kotouče pro obkladače. Řezný kotouč musí být kvalitní, určen na tvrdou dlažbu, aby čistě a relativně rychle řezal. Levný kotouč na obkladačky vám zejména u takto náročných keramických materiálů starosti ani peníze neušetří. Do těchto pil můžeme doporučit speciální řezný kotouč na dlažbu venkovní i vnitřní. Diamantové vrtáky budou užitečné pro další zpracování dlaždic. Naštěstí existují diamantové vrtáky do dlažby a obkladů, které to zvládnou bez obtíží. Bohatý nános diamantových zrn si cestu i tou netvrdší dlaždicí rychle a přitom šetrně vybrousí. Diamantová vrtací korunka se upíná do úhlové brusky a umožňuje vyvrtání čistého a přesného otvoru i za sucha, bez chladicí vody.

Metody řezání

  • Ruční řezání nožem nebo kleštěmi: Začněte vyznačením čáry řezu. Můžete ji nakreslit tužkou na dlažbě pomocí dříve provedených zaměření. Poté pomocí nože nebo kleští na dlažbu proveďte řez na povrchu dlaždice - podél dříve označené čáry. Odřezávaný kousek mírným tlakem odlomte. Pokud jste dlažbu neodlomili rovně, odstraňte nerovnosti wolframovým pilníkem. Zbytkových prvků se můžete zbavit pomocí kleští na dlažbu.
  • Řezání gilotinou: Speciální řezačka - gilotina je oblíbeným nástrojem pro řezání keramických dlaždic. Začněte jako dříve - vyznačením linie řezu. Poté položte dlaždici na řezačku, která má řezací kotouč, který se pohybuje podél vodítka. S jeho pomocí proveďte mělký a rovný řez - podél dříve označené čáry. Poté přitlačte nohu gilotiny ke dlaždici a odlomte ji podél viditelného řezu.
  • Řezání kotoučovou pilou: Kotoučová pila poskytuje nejhezčí a nejpřesnější řez. Okraje dlaždice jsou rovnoměrné a nevyžadují obroušení. Bohužel kotoučová pila na dlaždice není levná. V případě pily s pohyblivým řezacím kotoučem dlaždice je nepohyblivá - je na vás, abyste zařízení správně nasměrovali. Pokud používáte pilu s pevným řezacím kotoučem, musíte sami pohybovat dlaždici podél řezacího kotouče.
  • Řezání velkoformátových dlaždic: Velkoformátové dlaždice představují pro pokladače často velkou výzvu. Doporučujeme řezat takové formáty dlaždic pomocí dělicího systému s vodicí lištou, který navíc ještě umožňuje odsávání a upevnění vodicí lišty pomocí dvojitého přísavkového držáku (Gecko) na dlaždici. Dále doporučujeme pracovat s 36mm hadicí kvůli množství vznikajícího prachu.
  • Kruhové otvory: Pro kruhové otvory, například pro zástrčky, použijte vykružovací korunku, kterou snadno nasadíte na úhlovou brusku nebo na vrtačku.

Broušení hran

Občas se může stát, že vám se dlažba bude tzv. utápět - tedy že některé rohy budou vůči ostatním níže. S tím vám elegantně pomůžou nivelační spony (klipy) a plastové klíny, které do nich podle potřebí zarazíte. Po řezání keramické dlažby můžeme hrany začistit či zaoblit pomocí ruční diamantové houbičky nebo vhodného dia nástroje do úhlové brusky. Těmi jsou například brusné diamantové lamelové kotouče nebo diamantové leštící kotouče určené pro jemné broušení.

Vrtání dlažby

V rámci pokládky se většinou neobejdete bez vrtání. Zvlášť v případě, budete-li potřebovat vytvořit otvor na elektroinstalační krabici nebo na vodoinstalaci. Vrtání je však o poznání jednodušší než řezání. Pokud to lze, vrtejte do spár mezi dlaždicemi. Při vrtání přímo do glazury si dlaždičku nejprve zaměřte a zakreslete daný otvor. Na malý otvor můžete použít běžnou elektrickou ruční vrtačku s regulací otáček. Klíčové je šetrné narušení povrchu dlaždice v místě otvoru například důlčíkem. Vrtejte vždy pomalu, trpělivě a s přestávkami, aby se vrtací hrot ani dlaždice příliš nezahřívaly. Místo důlčíku můžete použít i kalený hřebík.

Důležité tipy a bezpečnost

  • Při práci si dejte pozor na správné vyměření a přípravu povrchu.
  • Důkladní buďte i při výběru dlažby a stavební chemie.
  • Při řezání křehkého materiálu nesmíte příliš tlačit, aby se dlažba nebo obklad nepoškodily. Naopak se musíte ještě více soustředit na přesný řez.
  • Při zvedání velkých dlaždic doporučujeme pracovat s dvojitým přísavkovým držákem (Gecko). Usnadňuje zvednutí a přemístění dlaždice.
  • Ať už se chystáte řezat dlažbu či lišty, dbejte zvýšené opatrnosti a nezapomínejte na bezpečnost.

Čtěte také: Průvodce pokládkou betonové dlažby

tags: #kladeni #rezane #dlazby #navod

Oblíbené příspěvky: