PergolyKatalog odpadů a jeho správné zařazování
Pokud chceme přiřadit jakožto původce námi vyprodukovaného odpadu tento odpad do Katalogu odpadů podle jeho druhu, postupujeme postupně. Nejdříve jasně určíme odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vzniknul.
Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině vybereme poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení našeho odpadu.
Primárně upřednostňujeme výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách nevybereme, dále vybíráme ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde nenalezneme vhodné určení, projdeme poslední skupinu č. 16.
Pokud ani zde nakonec nevybereme, můžeme použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.
Legislativa a definice
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 6 odst. 2, § 7 odst. 5, § 28 odst. 6, § 29 odst. 6, § 74 odst. 7 a § 76 odst. 2 a 7 zákona č.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Katalog odpadů je uveden v příloze č.
Zařazování odpadů podle katalogu
(1) Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.
(3) Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu.
(6) Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.
(1) Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
(2) Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností zařadí přijaté vozidlo s ukončenou životností pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 04 01*.
(3) Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20.
(5) Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.
Nebezpečné vlastnosti odpadů
(2) Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm.
(3) Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č.
Čtěte také: Vyložení prostoru pro uskladnění dřeva
(4) Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3) jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách5) nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány.
Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č.
(6) Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.
(1) Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č.
(2) U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4).
(4) Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami. Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č.
(6) Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.
Vzorkování a hodnocení odpadů
(2) Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu je stanoven v příloze č.
(3) Vzorkování, laboratorní zkoušky a ekotoxikologické nebo mikrobiologické testy se provádí pro daný účel vhodnými ověřenými vědeckými metodami. Pokud není stanoveno jinak, požadavek podle věty první je splněn, pokud je pro daný účel použita vhodná metoda uvedená v příloze č.
Zdroje, z nichž osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „pověřená osoba“) vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně.
Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby.
(2) Pro osobu, která absolvovala školení podle odstavce 1, je dostačující, pokud se účastní v pravidelných nejvýše 14měsíčních intervalech školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož obsahem jsou aktuální informace o změnách týkajících se základních informací, které jsou obsahem školení podle odstavce 1.
Sdělení a dokumentace
(3) Sdělení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) až l). V rámci náležitostí podle odstavce 1 písm. f) musí sdělení vždy obsahovat výsledek hodnocení jedné nebo více nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4), které byly u odpadu při hodnocení zjištěny, nebo které nebylo možné vyloučit.
a) části obsahující hodnocení podle odstavce 1 písm.
b) částí podle odstavce 1 písm.
(5) Náležitosti obsahu dokumentační zprávy jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přílohy dokumentační zprávy se nevkládají do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Přechodná ustanovení
(1) Odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. V roce 2024 se místo poddruhu odpadu zařazuje odpad do příslušného druhu odpadu.
(2) Nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č.
Výstražná etiketa pro nebezpečný odpad
Výstražná etiketa pro značení nebezpečného odpadu je klíčovým prvkem pro zajištění bezpečnosti při skladování, přepravě a manipulaci s odpady obsahujícími nebezpečné látky. Tato etiketa odpovídá veškerým legislativním požadavkům a standardům pro značení obalů, včetně pravidel stanovených nařízením CLP a globálně harmonizovaným systémem GHS.
Obsahuje přehledné a srozumitelné výstražné symboly nebezpečnosti, které slouží k jasnému upozornění na chemická rizika a minimalizaci nebezpečí při manipulaci. Díky vysoce odolnému materiálu je etiketa vhodná i do náročných prostředí, kde odolává mechanickému poškození, chemickým látkám, vlhkosti i extrémním teplotám.
Použití těchto etiket přispívá k ochraně zdraví pracovníků, snížení rizika úrazů a k lepšímu dodržování bezpečnostních pravidel. Jsou nezbytné pro průmyslové provozy, laboratoře, skládky a další pracoviště, kde se nakládá s chemickými odpady.
Tato výstražná etiketa je zárukou přesného a důsledného značení nebezpečného odpadu, což je nezbytné pro ochranu lidí i životního prostředí.
Příklady katalogových čísel odpadů
- 04 02 10 Organické hmoty z přírodních produktů
- 06 07 04* Roztoky a kyseliny obsahující
- 10 11 11* Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovy
- 11 01 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů
- 15 01 11* Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu
- 16 01 10* Výbušné součásti
- 16 09 01* Manganistany
- 16 09 02* Chromany
- 16 09 03* Peroxidy
- 17 09 02* Stavební a demoliční odpady obsahující PCB
- 19 02 Odpady z fyzikálně-chemických úprav odpadů
- 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené
- 19 12 09 Nerosty
Solidifikační procesy a autovraky
Solidifikační procesy jsou ty, kterými se mění pouze fyzikální skupenství odpadu pomocí přísad beze změny chemických vlastností odpadu. Autovraky a odpady z autovraků se standardně zařazují do podskupiny 16 01. Provozovatel zařízení, které může sbírat autovraky, zařadí přijatý autovrak pod katalogové číslo 16 01 04* Autovraky.
Komunální odpady
Komunálními odpady se rozumí odpady, které jsou primárně produkovány obyvatelstvem, čili občany obce. Odpady, které nevznikají při výrobní činnosti právnických osob, tedy firem, nebo osob oprávněných k podnikání. Tyto odpady zařazujeme do skupiny č.
Mikrobiologická agens
a) mikroorganismy - mikrobiologická agens, buněčná nebo nebuněčná, schopná rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu. Mikrobiologická agens zahrnují řasy, bakterie, plísně, parazity, plasmidy, priony, viry a jejich geneticky modifikované varianty.
b) životaschopné mikroorganismy - podle stavu organismu v místě a čase produkce odpadu.
1.4. Toxiny z mikroorganismů jsou hodnoceny stejně jako chemické látky porovnáváním míry rizika, a jsou jim přiděleny kódy označující jejich rizikové vlastnosti.
1.5. Při hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční u upravených odpadů je nutné popsat technologický proces, metodu dekontaminace (fyzikální, chemickou nebo biologickou) a prokázat účinnost úpravy odpadů nebo dekontaminace validací technologie nebo metody.
1.6. Indikátory účinnosti úpravy odpadu nebo dekontaminace odpadu jsou mikrobiologická vyšetření.
