PergolyJak spočítat, kolik dřeva potřebujete na vytápění
Topení palivovým dřevem coby tradiční způsob vytápění zažívá v době rostoucích cen energií svou renesanci. Abyste na dřevu skutečně ušetřili (a nakoupili jej v době nejvýhodnějších cen), hodí se vědět, kolik polen za sezónu spotřebujete. V následujících odstavcích jednotlivé kroky výpočtu probereme.
Výpočet spotřeby paliva a produkovaných emisí
Nový výpočet nabízí spotřebu paliva, ale také emise pro daný zdroj tepla a danou spotřebu. Pokud znáte potřebu tepla pro vytápění vaší domácnosti, lze pomocí nové pomůcky zjistit, kolik paliva v případě spalovacích zdrojů, či elektrické energie u tepelných čerpadel, váš zdroj tepla spotřebuje na jeho výrobu.
Výpočet naleznete na stránce www.TZB-info.cz a v horní liště zvolte TABULKY A VÝPOČTY. Tam pak v oboru vytápění samotný výpočet pod názvem „VÝPOČET SPOTŘEBY PALIVA A PRODUKOVANÝCH EMISÍ“. Cílem bylo vytvořit jednoduchý a přehledný nástroj pro běžnou veřejnost.
Použitá metodika výpočtu emisí se v maximální možné míře blíží metodikám, které jsou využívány Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým hydrometeorologickým ústavem při inventarizaci celkové dodané energie a emisí ze spalování paliv v domácnostech.
Pro orientační výpočet lze použít známého údaje o tepelné ztrátě vytápěné budovy. U starších budov bez dostupné dokumentace je nutné tyto tepelnou ztrátu budovy nově stanovit. Tepelné ztráty a potřeby tepla pro konkrétní budovu by měl jednoznačně počítat autorizovaný projektant či energetický specialista! Nicméně existují situace, kdy nám postačí orientační výpočet, například pro předběžnou kalkulaci nákladů na zvažovanou rekonstrukci otopné soustavy.
Čtěte také: Modřínové řezivo a jeho cena
Pro tento případ jsme pro vás připravili orientační výpočet tepelné ztráty domu v kW podle podlahové plochy nebo vytápěného objemu. Metodika výpočtu předpokládá, že je dům postaven v souladu s technickými normami z daného období. Na základě znalosti objemu vytápěného prostoru a přibližného období výstavby lze orientačně stanovit tepelné ztráty rodinného domu či menší budovy.
Stanovení měrné tepelné ztráty vychází z tepelně-technických norem a směrnic platných v době výstavby daného objektu, tedy pro standardy z let 1960, 1978, 1992, 1994, 2002, 2011, 2020. Proto je nutné znát období výstavby domu. Základem výpočtu je stanovení vnitřní podlahové plochy vytápěného prostoru nebo vnějšího vytápěného objemu objektu.
Pro výpočet je nutné znát venkovní výpočtovou teplotu lokality, ve které je budova umístěna. Po zadání vytápěné plochy či objemu vytápěného prostoru v m3 se v tabulce objeví přepočtené hodnoty tepelných ztrát pro jednotlivé typy budov a jednotlivé výpočtové teploty.
V tabulce jsou v prvním řádku uvedeny údaje platné pro dům postavený v daném období podle tehdy platných tepelně-technických standardů. Zvláště u starších budov však mohla být dodatečně provedena tzv. „energeticky úsporná opatření“, tedy výměna oken a zateplení obálky. To samozřejmě sníží celkovou tepelnou ztrátu objektu.
Vracíme se zpět ke spotřebě paliva a již můžeme přistoupit k samotnému výpočtu. Předpokládejme například roční potřebu tepla na vytápění 100 GJ, což řádově odpovídá rodinnému domku o tepelné ztrátě 15 kW. Po dosazení do okénka pro roční potřebu tepla se nám automaticky vypočítá spotřeba paliva či elektrické energie odpovídající zadané potřebě tepla u jednotlivých zdrojů tepla.
Čtěte také: Kvalitní dřevěné kolíky z Rychnova
Roční potřebu tepla lze zadávat také v jednotce kWh, v tomto případě je nutné změnit jednotku v okénku napravo. Vypočtené hodnoty spotřeby paliva či elektrické energie jsou udávány v jednotkách typických pro daný zdroj tepla, tedy v plnometrech pro palivové dřevo, v tunách pro pelety a brikety, v m3 pro plyn a MWh pro elektrickou energii u tepelných čerpadel.
Pokud chcete vypočtenou spotřebu palivového převést na prostorový metr rovnaný, je nutné vypočtenou hodnotu vynásobit číslem 1,5.
Jak bylo řečeno již v úvodu, náš kalkulátor počítá nejen spotřebu paliva, ale z této spotřeby také emise, které daný zdroj tepla pro danou spotřebu v průměru vypustí. Pro výpočet emisí ze spotřeby paliva a elektřiny byly použity emisní faktory, které využívá Český hydrometeorologický ústav inventarizaci celkových emisí ze spalování paliv v domácnostech.
U biomasy a plynu byl brán vážený průměr z emisí produkovaných při jmenovitém výkonu a při sníženém výkonu v poměru 50/50. Výpočet je zaměřen na emise, které jsou citovány v zásadních strategických dokumentech týkajících se emisí z lokálního vytápění domácností, tedy oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek, vyjádřených jako celkový prach a karcinogenního Benzo(a)pyrenu.
U těchto druhů emisí neexistují relevantní emisní faktory pro elektrickou energii, respektive jsou zanedbatelné, z tohoto důvodu jsou emise u tepelných čerpadel rovny nule. Emise jsou důležitým parametrem pro vyjádření lokální imisní zátěže daného regionu (České republiky).
Čtěte také: Co ovlivňuje váhu dřeva?
Ovšem pro vyjádření globálního enviromentálního dopadu daného zdroje energie jsou důležité také emise oxidu uhelnatého CO2. Pevná paliva z biomasy jsou v ČR získávána jako odpad z těžby a zpracování dřeva, je na ně tedy v bilancích CO2 pohlíženo jako na palivo tzv. CO2 neutrální.
Nicméně u těchto paliv je nutné zohlednit podíl primární neobnovitelné energie (elektřina, nafta,…) využité při jejich výrobě a distribuci. Pro větší objektivitu byly pro výpočet převzaty emisní faktory, které od listopadu 2021 využívá v sousedním Německu Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu provádění BAFA.
Výhřevnost dřeva a druhy dřevin
Plánujete topit dřevem a zajímá vás, jaká je výhřevnost jednotlivých druhů dřevin? A jaká je tvrdost dřeva na topení? Podívejte se na informace o všech nejpoužívanějších druzích dřeva. Výhřevnost dřeva se dá srovnat s výhřevností hnědého uhlí. Na rozdíl od uhlí je však topení dřevem mnohem ekologičtější a často i ekonomičtější.
Při vytápění dřevem však nemusíme nutně používat pouze jeden druh. Naopak - topit se dá rozmanitými typy dřevin. Co se jejich výhřevnosti týče, obecně platí, že z 1 kg je výhřevnost u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. Rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva.
V rámci sortimentu palivového dřeva rozlišujeme dřevo měkké a tvrdé. Často se můžeme setkat s názorem, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. Není to tak úplně pravda - každý typ má své výhody i nevýhody. Tvrdé dřevo sice hoří déle a stabilněji, ale má vyšší cenu. Měkké dřevo (nejčastěji z jehličnanů) naproti tomu hoří rychleji, ale dobře se z něj dělají třísky vhodné na podpal a seženeme jej za nižší cenu. Z měkkých dřev zmiňme zejména lípu, topol, smrk či borovici.
Tvrdost dřeva
Tvrdost dřeva je hodnota, která vyjadřuje schopnost daného druhu dřeviny odolávat vtlačení tělesa do struktury dřeva. Tvrdost dřeva se zároveň vždy porovnává také s konkrétní vlhkostí dřeva, která tvrdost ovlivňuje.
Faktory ovlivňující spotřebu dřeva
Výpočet spotřeby dřeva závisí na mnoha faktorech, jako je velikost vytápěné plochy, izolace a požadovaná vnitřní teplota. Zásadní vliv na spotřebu má samozřejmě délka topné sezóny. V mírném podnebí s krátkými zimami, kam patří také Česko, trvá topná sezóna 5 až 6 měsíců. Naopak v horských oblastech se může protáhnout až na 8 měsíců.
Důležitým faktorem je i způsob využití topného systému. Spotřeba dřeva se liší v závislosti na tom, zda dřevem pouze přitápíte k jinému zdroji, nebo zda jím vytápíte celou místnost či dům. Posledním dílkem je pak účinnost samotného topidla. Kachlová kamna vynikají schopností akumulovat teplo. Jejich účinnost se pohybuje mezi 70 a 85 %. Kotel na dřevo má účinnost až 90 %.
Výpočet spotřeby na základě spotřeby jiného paliva
Spotřebu dřeva můžete odhadnout na základě vaší dosavadní spotřeby jiného paliva, jako je plyn nebo elektřina. Tímto výpočtem si můžete orientačně spočítat spotřebu palivového dřeva při přechodu z topení plynem.
V první řadě musíte zjitit budoucí spotřebu energie na vytápení - tzv. energetickou náročnost domu. Pokud se jedná o novostavbu, je zákonem dána povinnost mít průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Z něj tuto informaci vyčtete. Pokud se jedná o novější stavbu, která ale ještě průkaz nemá, je možné energii potřebnou pro vytápění spočítat jednou z kalkulaček na internetu.
Poté vypočtené kWh vydělíte číslem 4,2 (výhřevnost dřeva) a vynásobíte účinností kotle (krbu, kamen), zpravidla 0,7-0,95.
Přechod z plynu na dřevo
Pokud vodu ohříváte elekřinou a plynem topíte (vaření je zanedbatelné), můžete celou roční spotřebu plynu v m3 dle vašeho plynoměru přepočíst na kWh a následně, dle kWh zjistit spotřebu palivového dřeva při přechodu na vytápení dřevem. Například: pokud máte za rok spotřebovaných 2000 m3 plynu, je to 21 000 kWh (2000 * 10,5), coz odpovídá teplu ze 5 000 kg palivového dřeva (21 000 / 4,2).
Můžete namítat, že plynové kotle mají vyšší účinnost, kterou jsme nevzali do úvahy. Dnešní plynové kotle mají účinnost kolem 90%, tedy přibližně stejnou jako dřevoplynové kotle, účinnost se tedy nezmění. Naopak pokud máte doma plynový kotel starší než 10 let (litinový stacionární nebo Turbo kotel, jeho účinnost je kolem 50-65%. Ve výsledku to znamená že přechodem ze starého plynovýho kotle na moderní dřevoplynový snížíte bez problému náklady na vytápění na 1/3.
Pokud plynem ohříváte vodu i topeníte (vaření je opět zanedbatelné), musíte odečíst z roční spotřeby plyn spotřebovaný na ohřev vody. Nejjednodušeji to zjistíte dle spotřeby v letních měsících, kdy se běžně netopí, ale pouze se ohřívá voda. Dále postupujete dle výše uvedeného postupu.
Kubík dřeva - výpočet a objem
Jednou z častých otázek, kterou si lidé kladou při nákupu palivového dříví, zní: "Kolik je kubík dřeva?". Ve skutečnosti můžete tento objem jednoduše vypočítat, pokud máte správné informace a trochu matematických dovedností. V tomto článku se dozvíte, jaký je výpočet kubíku dřeva.
Výraz "kubík" je obecně používaný k popisu množství palivového dříví. Je to standardní název označující objem a využívá se pro měření v lesnictví a dřevařském průmyslu. Jeho převod na metry je přímočarý, protože 1 kubík dřeva je roven 1 m3 neboli metru krychlovému. To znamená, že pokud máte k dispozici 10 kubíků dřeva, pak to odpovídá 10 m³.
Váha kubíku dřeva se může lišit v závislosti na druhu stromu a obsažené vlhkosti. Například 1 m³ smrkové dřevní hmoty může vážit kolem 450 kg v případě, že došlo k dokonalému vysušení pro účely topení. Oproti tomu surovina, která pochází z průběžné těžby, stále obsahuje vysoké množství vody, a proto má váhu až do 700 kg. Tyto hodnoty jsou jen orientační a mohou se lišit v závislosti na ročním období, ve kterém byl strom vytěžen nebo na jeho druhu.
Prostorový metr rovnaný neboli PRMR je označení pro kvádr zaplněný špalky, mezi nimiž jsou malé mezery vzduchu. Toto měření je běžné při prodeji palivového dřeva pečlivě vyrovnaného na paletách. Obsahuje 0,7 m³ biomasy.
Prostorový metr sypaný PRMS označuje objem dřeva, které je nasypané do krychle s rozměry 1x1x1 m s rozsáhlými volnými mezerami. Obecně platí, že jde o zhruba 0,4 m³ dřevní hmoty, tudíž o 0,3 m³ méně než v případě vyskládaných polen.
Během kalendářního roku dochází k pravidelným výkyvům dostupnosti a cen u všech druhů pevných paliv. Nejvyšší poptávka je v zimním období, proto nejde o příliš výhodný nákup. Vyplatí se předzásobení koncem jara a začátkem léta, kdy je vhodná doba pro pořízení několika kubíků dřeva. Cena dřeva je před začátkem sezóny na nejnižší úrovni a přitom má většina dodavatelů plné sklady.
Cena palivového dřeva a jak ušetřit
Cenu palivového dřeva definuje druh dřeva (konkrétní dřevina), skutečnost, jestli se jedná o dřevo štípané či neštípané, a taky to, jak je složené. Základní jednotkou dřeva je jeden plnometr (1 PLM). Plnometr si lze představit jako dřevěnou krychli o velikosti strany 1 metr, která je kompletně vyplněna dřevem.
Při koupi palivového dřeva se však s prodejem dřeva na plnometry nikdy nesetkáte. Proto se v praxi používají dvě přesnější měrné jednotky: prostorový metr rovnaný (skládaný) a prostorový metr sypaný.
Prostorový metr rovnaný, někdy též nazývaný jako prostorový metr skládaný, si můžete představit jako hromadu naštípaných polen přesně naskládaných do krychle o objemu 1 m3 s minimálními mezerami. Prostorový metr sypaný si můžete představit jako hromadu naštípaných polen volně nasypaných do krychle o objemu 1 m3. Je tedy jasné, že prázdného prostoru tak v krychli bude více.
Prostorový metr sypaný dle dřevařských tabulek obsahuje 45 % dřevní hmoty a 55 % prázdného prostoru. Rozdíl mezi výhřevností jednotlivých dřevin je takřka nepodstatný. Některé druhy jako třeba dub (17 MJ/kg) mají nižší výhřevnost a jiné jako bříza (19,9 MJ/kg) ji mají vyšší. Přesto se však pro topení používá méně výhřevný dub, který má zase oproti bříze vyšší objemovou hmotnost. Obecně je výhřevnost jakéhokoliv suchého dřeva 18,5 MJ/kg.
Obecně platí základní pravidlo: čím je dřevo sušší, tím vyšší má výhřevnost. U vzduchosuchého dřeva (dřeva o vlhkosti 20 % a méně), neboli dřeva sušeného ve větraném dřevníku dva roky, je v přepočtu v 1 kg dřeva obsaženo cca 4 kWh energie (3,6 MJ/kg = 1 kg).
Pro topení je vždy lepší suché dřevo (20 % vlhkosti a méně), jak kvůli výhřevnosti, tak kvůli menšímu množství emisí a riziku dehtování. Pokud byste topili čerstvě pokáceným dřevem (vlhkost 60-90 %), tak v 1 kg dřeva bude 2,8-2,3 kWh.
Podíl čisté dřevní hmoty je u PRMr v průměru o 25 % vyšší než u PRMs. Objemová hmotnost se u jednotlivých druhů dřeva různí. Podle dřevařských tabulek má kubík smrkového dřeva při vlhkosti 12 % objemovou hmotnost 440 kg/m3. U bukového dřeva je tato hodnota 720 kg/m3. Hodnota měrné objemové hmotnosti (hustoty) dřeva závisí na jeho vlhkosti.
Pokud se pídíte po tom, které dřevo je na topení nejvýhodnější v poměru cena/výhřevnost, nemusíte složitě zadávat údaje do kalkulačky. Spočítali jsme to za vás. Nejvýhodněji vychází nákup PRMr smrkového dřeva (měkké dřevo), které necháte alespoň dva roky proschnout. Při současných cenách cca 1 100 Kč za 1 PRMr vychází celková cena 0,66 Kč/kWh.
Může se stát, že narazíte na prodejce, jehož praktiky budou podezřelé. Nejčastější případy podvodů se týkají jak kvality dřeva (vlhkost a složení dřeva), tak dovezeného objemu. To, jestli má dřevo pevnou konzistenci a nejsou to jen piliny a kůra, pozná člověk už od pohledu. Vlhkost si poté lze jednoduše ověřit pomocí vlhkoměru na dřevo. Objem přivezeného dřeva se také dá velmi jednoduše ověřit. Pokud jste si objednali například 10 kubíků PRMs a kontejner je podezřele prázdný, změřte si vnitřní rozměry kontejneru (délku, šířku a výšku).
Skladování dřeva
Základním aspektem správného skladování dřeva je zajistit dobrou ventilaci. Je důležité neskladovat čerstvě nařezané dřevo v uzavřených prostorách, aby si uchovalo schopnost vyschnutí. Uchovávání dřeva v uzavřených prostorách by mohlo vést k hnilobě a znehodnocení. Stejný princip platí i pro velká dřevní polena.
Vyberte na svém pozemku místo, které je dobře větrané, dostatečně osvětlené sluncem a blízko místa, kde budete topit. V ideálním případě můžete postavit dřevník, který umožní dřevu krásně vysychat. Pokud plánujete vyskládat dřevo na otevřeném prostranství, nedoporučuje se zakrývat ho igelitem, který by mohl zbytečně udržovat dřevo vlhké.
V případě čerstvého dřeva z vlastního zdroje je nutné nechat jej vysychat alespoň jeden rok, přičemž tvrdé dřevo vyžaduje dokonce až čtyři roky. To je nezbytné pro dosažení vnitřní vlhkosti kolem 20 %. Při skladování po delší dobu může vnitřní vlhkost klesnout na maximálně 12 %.
Důležitým parametrem u dřeva je energetická vlhkost, která výrazně ovlivňuje jeho výhřevnost. Čím více vody obsahuje dřevo, tím hůře hoří, protože výpar vody ochlazuje spalovací komoru. Čerstvé dřevo může obsahovat až 50 % vody. Správným skladováním lze tuto hodnotu snížit na minimální doporučenou vlhkost pro topení, která je 20 %.
Níže je tabulka s převodními procenty, které umožní interpretaci naměřených hodnot.
Tipy pro efektivní topení dřevem
Pro dobré rozhoření spalovadla vám mohou posloužit třísky z měkkého dřeva, drobné suché větvičky, suché hobliny nebo piliny. Pro krb: Na horní stranu měkkého dřeva položte tuhý podpalovač, okolo vytvořte pyramidu z třísek a zaklopte pár kusů měkkého dřeva. Jakmile se oheň rozhoří, přikládejte měkké kusy dřeva, aby se uvnitř spalovací komory dosáhlo dostatečné teploty.
Ekonomické a ekologické aspekty topení dřevem
Topení dřevem přináší výhody v podobě vynikající ekonomiky provozu a šetrnosti k životnímu prostředí. Dřevo zároveň patří mezi obnovitelné zdroje, což znamená, že pokácené stromy lze nahradit vysazením nových sazenic. Tento cyklus je trvale udržitelný, a proto dřevo určené k topení nikdy nedojde.
tags: #kolik #dřeva #na #vytápění #spočítat
