Nastavení fosny přeplátováním: Postup a tipy

Nevíte si rady se spojováním hranolů ze dřeva? Možná se vám zdá, že je to nad vaše síly a přemýšlíte, že to vzdáte. Ale nebojte se, s trochou cviku a správným postupem to zvládnete. Ať už se dřevem pracujete často, nebo se jen chcete přiučit něčemu novému, tento článek vám ukáže jeden z nejspolehlivějších způsobů spojování hranolů - přeplátování.

Nepotřebujete k tomu nic zvláštního. Stačí vám zdravé ruce a klasická ruční okružní pila. Závitové tyče mají pouze pomocnou funkci. Plátování je vhodné pro začátečníky i pokročilé.

Plátování pro začátečníky i pokročilé

V principu je postup plátování jednoduchý. Ruční okružní pilou vyrobíte v dřevěném hranolu drážku. Její okraje by měly být kolmé na osu hranolu a mít konstantní hloubku. Drážka může být ve středu nebo na konci hranolu, podle potřeby.

Jak na to krok za krokem

  1. Příprava: Označte si na hranolu šířku a hloubku drážky tužkou.
  2. Nastavení pily: Nastavte hloubku řezu na pile.
  3. První řez: Proveďte první řez do hranolu. Posouvejte pilu dopředu tak, abyste mohli provést další řez co nejblíže prvnímu řezu.
  4. Další řezy: Takto vytvořte více řezů.
  5. Odstranění zbytků: Odstraňte zbytky dřeva z drážky.
  6. Dokončení: K dokonalosti již mnoho nechybí. případné nerovnosti můžete vyhladit smirkovým papírem.

Může se stát, že vaši práci zhatí šikmý řez. V takovém případě problémový hranol po opravě nastavení pily zkraťte a začněte opět od píky. I spojování dřevěných hranolů může být zábava!

Pokud ano, pomoci může jeden z našich nátěrů na dřevo, například olejová lazura Saicos HOLZ-LASUR nebo vosk Saicos COLORWACHS. Preferujete sibiřský nebo klasický smrk? Možností je mnoho. Hranoly vás ohromí svým masivním provedením, jsou vyrobené ze smrkového dřeva a následně si prošly čtyřstranným hoblováním. Seříznuté hrany při práci určitě oceníte. Hranoly mají univerzální využití.

Čtěte také: Dřevostavby: rámové konstrukce

Rekonstrukce trámového stropu a možnosti oprav

Stropy ze dřeva jsou náchylné na řadu vad a poruch. Rekonstrukce trámového stropu tak jednou dostihne řadu majitelů starších domů, u kterých se v minulosti dřevěné stropy hojně používaly. Příčin poruchy trámového stropu může být hned několik, mezi nejčastější patří degradace způsobená hnilobou, dřevokazným hmyzem, houbou (například konioforou sklepní či dřevomorkou domácí) nebo jiným biologickým činitelem.

Aby bylo možné navrhnout způsob a postup rekonstrukce trámového stropu, je nejprve nutné provést sondu, která ukáže, v jakém stavu jsou stávající dřevěné trámy. Dřevěné trámy mohou být narušené v celé délce, ale také pouze lokálně. Tuhost stropu a vibrace stropu lze ověřit obyčejným „poskočením“ na stávajícím stropě.

Způsobů, jak opravit trámový strop, je více. Nejlepší varianta je ta, že se všechny staré neúnosné či napadené trámy odstraní a nahradí novými únosnými a „zdravými“ trámy. Mnohdy se jedná o nejjednodušší, nejrychlejší a také nejlevnější variantu. Vše však záleží na konkrétních podmínkách. Ne vždy lze strop rekonstruovat tímto způsobem. Například v případě památkově chráněných objektech se jedná až o krajní řešení v případě narušené statiky objektu.

Výměna trámů probíhá tím způsobem, že se ve zdivu okolo trámů vyseká kapsa, aby se zhlaví trámu uvolnilo. Na jedné straně trámu se ve zdivu nad trámem vyseká svislá drážka, aby bylo možné trám vyjmout. Před montáží nového trámového stropu je třeba provést úpravu kapes pro uložení trámů. Kapsy by měly být tak velké, aby mezi zdivem a novým trámem byla po všech stranách mezera minimálně 50 mm. Pod trám je potřeba umístit vhodnou podložku, která jej bude oddělovat od zdiva. Ta může být buď z impregnovaného tvrdého dřeva, nebo z hydroizolačního pásu.

Protézování trámů

V případě, že se v trámovém stropu nachází trámy lokálně zasažené a narušené, lze je opravit tzv. Protézování trámů je metoda založená na náhradě poškozené části trámu novým zdravým a únosným dřevem. Zasažená část trámu se odřízne a pomocí tesařského spoje se na ní naváže nový trám požadované délky. Spoj se pro zvýšení tuhosti doplní většinou o 2 - 3 svorníky za závitových tyčí. Pro ještě vyšší tuhost lze využít hmoždinky buldog, které se umístí mezi trámy a zabrání tak jejich vzájemnému pootočení.

Čtěte také: Fosna jako kuchyňská deska

Uhnilé zhlaví trámu lze řešit jednak náhradou za trám ze stejného dřeva napojené na původní trám přeplátováním se svorníky, využít však lze také ocelových trámových patek, které se zabetonují do původní kapsy ve stěně. Trám se poté uloží do této patky a ukotví pomocí několika šroubů, příp.

Mnohdy jsou staré trámové stropy sice zdravé, ale jsou málo únosné a poddimenzované, což se projevuje na jejich zvýšeném průhybu při zatížení a nadměrném kmitání při vyvozování dynamického zatížení stropu. Z obou stran stávajícího trámu se pomocí hřebíků či vrutů uchytí dřevěné fošny tl. 40 mm a výšky nejlépe shodné s výškou trámu. Příložky by měly být nejlépe zapuštěné do stěny. Je tedy třeba počítat s vysekáním kapsy pro uložení těchto příložek. Příložky se mohou na trám ukotvit v místě zhlaví, čímž se zvýší smyková únosnost trámu (vyztužení zhlaví), příp. Příložka nemusí být nutně ze dřeva, lze ji zhotovit i z ocelové pásoviny, příp. z ocelového profilu U. Nejúčinnější je však v tomto případě zkrácení zatěžovací šířky (zmenšení rozteče trámů), a to vložením nových trámů mezi stávající trámy.

Spřažení trámového stropu

Další metodou rekonstrukce trámového stropu je spřažení trámového stropu. To lze provést v případě, že je strop únosný, ale nevyhovuje na průhyb a kmitání. Spřažení trámů lze provést až poté, co proběhne sanace stávajících trámů, tedy výměna napadených částí, příp. Spřažení trámů dřevěného stropu se provádí dvojím způsobem:

  • Suchá metoda
  • Mokrá metoda

Suchá metoda je přijatelnější volba, jelikož se během stavebních prací do stavby nevnáší vlhkost, která by mohla podpořit vznik hniloby, plísní a hub. Spřažení se provádí pomocí křížem položených fošen, které se do trámů kotví hřebíky nebo vruty. Místo fošen lze využít také OSB desky, překližku či CLT panely. Na takto ztužené konstrukci lze poté provést skladbu podlahy s ohledem na vnitřní akustiku.

Mokrá metoda je založena na zhotovení betonové desky přímo na trámovém stropu. Jako bednění poslouží dřevěný prkenný záklop. Do trámů se z vrchní strany zatloukají hřeby, které se nechají nad deskami mírně vyčnívat a posléze se přilijí betonem.

Čtěte také: Kde výhodně prodat dřevo?

Výroba krovu svépomocí a pokládka šindele

Dnes se podíváme na výrobu krovu a pokládku šindele u zahradního domku. A i když jsme původně plánovali KVH hranoly, nakonec jsme se z důvodu aktuálních cen rozhodli ze surového dřeva vyrobit krov kompletně svépomocí. Nakonec jsme tedy nakoupili surové řezivo a kompletně ho opracovali přímo na stavbě. Pozednice bude tvořena hranoly o rozměru 12×12 cm, složená bude ze dvou trámů délky 3 a 4 m, které k sobě spojíme přeplátováním. Na pozednicích budou krokve o rozměru 6×14 cm položené nastojato a rozmístěné přibližně po 75 cm. Rozměry trámů je třeba předem konzultovat s projektantem nebo statikem.

Postup při výrobě krovu

  1. Příprava řeziva: Řezivo jsme nechali doručit a na stavbě jsme postupně všechny hranoly ohoblovali.
  2. Pozednice: Trámy pro pozednice jsme nejprve na jedné straně seřízli tak, abychom vytvořili rovnou hranu. Řezání jsme prováděli aku okružní pilou, tzv. maflíkem. Trám jsme po každém řezu otočili o 90°.Po vytvoření rovné hrany jsme si odměřili potřebnou délku a seříznutím poloviny výšky trámu vytvořili plátový spoj.
  3. Usazení pozednic: Pozednice jsme poté usadili na věnce v zahradním domku se stejným přesahem na obě strany a urovnali je podle provázku. V místě plátového spoje jsme pozednice zatím pracovně spojili hřebíky. Do věnce je budeme kotvit pomocí závitových tyčí až po kompletním vyřezání a nalakování krovu.
  4. Krokve: V dalším kroku jsme začali s postupným kladením trámů, které budou sloužit jako krokve. Nejprve jsme usadili krajní trámy, které budou na obou stranách umístěny za obvodovým zdivem. Po naměření vzdálenosti mezi krajními trámy a vydělením vzdálenosti počtem trámů jsme získali rozteč potřebnou k určení pozic všech krokví uvnitř zahradního domku.
  5. Sedla a číslování: Krokve jsme na pozednice pokládali postupně jednu po druhé a nakreslili rysky pro vyříznutí sedel. Krokve jsme současně číslovali, aby po následném rozebrání a opětovném sestavení krovu bylo možné vrátit je na stejné místo.
  6. Seříznutí a žlaby: Jakmile jsme měli celý krov sestaven takto „nanečisto“, provedli jsme seříznutí hran na čelní a zadní straně krovu a také vytvoření žlabů pro umístění žlabových háků DEKRAIN.
  7. Nátěr: Pro nátěr jsme záměrně zvolili stejnou olejovou lazuru jako v případě krovů pro rodinný dům, aby k sobě vše pěkně ladilo. Dvě vrstvy nátěru jsme provedli také na palubkách, které budou tvořit pohledový záklop krovu.
  8. Finální montáž: Když bylo dřevo kompletně natřené, opět jsme na věnce položili nejprve pozednice a na ně do vyřezaných sedel usadili jednotlivé krokve a po vyrovnání vše sešroubovali. Pomocí závitových tyčí jsme následně pozednice ukotvili do věnce a pustili se do dokončení zdiva a jeho seříznutí podle sklonu střechy.

Okapový systém DEKRAIN

Před instalací žlabových háků jsme jednotlivé háky nejprve vyskládali vedle sebe a připravili si rysku pro ohyb. První značku provedeme přibližně 4 cm nad nýtem a následně dodržíme sklon 0,5 cm na jeden hák. Dále si jednotlivé háky očíslujeme a podle nakreslené rysky ohneme.

Na krov našroubujeme první a poslední hák, mezi kterými natáhneme zednickou šňůru. Podrobný postup instalace okapového systému DEKRAIN si můžete připomenout v samostatném videu.

Polystyren, palubky, OSB desky

Jakmile máme dokončený okapový systém, nalepíme za pozednice extrudovaný polystyren na pěnu DEKFOAM ETICS. Polystyren jsme předem seřízli pod úhlem krovu, stejně, jako jsme tento detail řešili v případě rodinného domu. Záklop krovu bude tvořen palubkami klasik výšky 15 mm, které jsme z pohledové strany natřeli dvakrát a z nepohledové jednou vrstvou olejové lazury Remmers.

Na krov jsme palubky připevnili pomocí hřebíků a až na nepříznivé počasí šla práce díky šikovným pomocníkům skvěle od ruky. Po konzultaci s odborníkem na střešní šindele nám bylo doporučeno, abychom na palubky našroubovali ještě OSB desky, které zamezí případnému kroucení palubek a díky tomu nebude hrozit možné poškození šindelů na střeše.

OSB desky tloušťky 12 mm o velikosti 2,5×1,25 m jsme přes palubky našroubovali do krovu. Jednotlivé šrouby jsou od sebe vzdáleny přibližně 30 cm. Na obou stranách střechy jsme naměřili stejný přesah a provedli seříznutí palubek a OSB desek do roviny.

Hydroizolace

Na spodní část střechy připevníme pomocí hřebíků okapní plech. Ten umístíme tak, aby po něm voda mohla bezpečně odtékat do okapového žlabu a poté můžeme na střechu připevnit pojistnou hydroizolaci v podobě podkladního pásu IKO ARMOR BASE PRO PLUS. Pás je na obou stranách vybaven samolepícími páskami, takže jednotlivé pruhy fólie jsou k sobě slepeny.

Fólie připevňujeme na střechu galvanizovanými hřebíky IKO, které by měly na rozdíl od sponkovačky zamezit protečení vody v případě, že by se na fólii nějaká dostala. I přesto, že má fólie samolepící pásky, na okapní plech ji přilepíme tmelem IKO. Po položení fólie připevníme z obou stran střechy závětrné lišty a můžeme se vrhnout na pokládku střešních šindelů.

Střešní šindele

První, tzv. startovací řadu vytvoříme z tří- nebo čtyřtabulového šindele, např. IKO ARMUR GLASS PLUS 01. U startovacích šindelů odřízneme jednotlivé tabule a takto upravený šindel připevníme hřebíky na střechu. Pod startovací šindel naneseme tmel IKO, kterým ho přilepíme k pojistné hydroizolaci a na okrajích také k oplechování.

Dále již pokračujeme pokládkou šindele IKO CAMBRIDGE EXTREME 9,5°. Z šindele odstraníme fólii chránící asfaltový pás a šindel položíme na střechu. Každý šindel připevníme ve vyznačeném pruhu 4 hřebíky. První hřebík je od okraje šindele vzdálen přibližně 2 cm. V místě okapních plechů seřízneme horní hranu šindele a pod šindel naneseme tmel.

U pokládky dalších řad šindelů kontrolujeme, aby spodní hrana lícovala s výřezy předchozí řady šindelů a současně, abychom dodrželi převazbu spojů minimálně ve vzdálenosti 10 cm. Při pokládce si poté vystačíme již jen s nožem, kladivem a hřebíky. U bočního oplechování nezapomínáme šindel seříznout a nanést pod něj tmel IKO.

Laminovaný šindel IKO CAMBRDIGE EXTREME 9,5° nevytváří téměř žádný odpad a téměř všechny odřezky se použijí zpět na střeše.

Truhlářské spoje

Než se pustíme do vyjmenování všech jedenácti truhlářských spojů, se kterými se můžeme setkat při práci s truhlářským řezivem, je nutno říci, že existuje ještě jedno malé dělení, na truhlářské spoje lepené a nelepené. Zda použijeme to, nebo ono záleží na vlastnostech dřeva. Dřevo je „živý“ materiál, který neustále pracuje, a spoje musí vždy zajistit, aby dřevo nepraskalo a nepohybovalo se nežádoucím způsobem. Je tedy dobré dávat pozor, jestli se právě pro ten daný spoj lépe hodí jeho lepená nebo nelepená varianta.

Spoj vhodný ke spojování rámových konstrukcí, například u žebříků, lubů a noh u stolů a židlí nebo příček v okenních rámech. Když jej u spojování jakéhokoli typu truhlářského řeziva použijeme nasucho, tedy bez lepení, je vhodné ho určitě zajistit ještě kolíkem. Docílíme tak větší pevnosti. Často používaný truhlářský spoj, především na rámové dveře, dvířka od skříní, okenní rámy.

Tento spoj se využívá zejména při pokládce dřevěných a parketových podlah, obložení, k výrobě větších desek ke stolům a k nábytku. Další využití najde při pobíjení vrat prkny a k výrobě svlakových dveří, a to nasucho bez lepení. Díky tomu nevzniknou otvory a průhledné mezery. Truhlářský hmoždík je spoj, který slouží ke spojování větších ploch - desky stolů, víka truhel a lavic, deskových dveří apod.

Přeplátování je starý jednoduchý způsob spojování dřeva. Není příliš náročný na výrobu, avšak jeho nevýhodou je jeho malá pevnost. Proto je nutné jej vždy slepit nebo zajistit kolíky či hřebíky, aby dobře držel. Jednoduchá stará dřevěná konstrukce, která byla nejčastěji využívána k vytváření stěn a příček v hospodářských budovách. Kombinace perka na konci prkna a na něj navazujícího čepu.

Truhlářský spoj na svlak můžete použít ke zpevnění a zabránění kroucení širokých desek nebo také jako konstrukční spoj nábytkových korpusů. Svlak se v truhlářské praxi hojně uplatňuje, protože dokonale využívá vlastnosti dřeva. Ovšem aby tomu tak mohlo být, je potřeba pamatovat na to, že svlak se k desce nikdy nelepí! Ozuby jsou základním rohový spojem, který vyniká svou pevností. Lidově se tomuto spoji říká cinky.

tags: #nastavení #fosny #přeplátováním #postup

Oblíbené příspěvky: