Kolik vrutů na šířku palubky: Průvodce výběrem a montáží

Správně zvolený typ vrutu zajistí dlouhodobou funkčnost spoje, a to i bez případných estetických vad. Při špatně zvoleném typu vrutu se i za velmi krátký čas můžeme dočkat nepříjemných překvapení - například začernání dřeva v okolí hlavy vrutů, bílé nebo červené koroze vrutů, dokonce i ustřižení vrutů.

Výběr správného typu vrutu

Pro správný výběr typu vrutu je potřeba si uvědomit, co vše na vrut působí a jak je namáhán. Na vrut působí nejen mechanické namáhání vyvolané hmotností konstrukce a jejím zatížením, ale i mechanické namáhání vyplývající z vlastností dřevin. Jedná se zejména o objemové změny zapříčiněné vlhkostí a zbytkové pnutí.

Mechanické namáhání

Určitý extrém představuje např. terasová palubka o šířce 140 mm z dřeviny bangkirai. Podle původu se může v závislosti na její vlhkosti roztáhnout nebo smrštit až o 7 mm. Je-li terasová palubka připojena dvěma vruty napřímo (na tvrdo) ke spodní konstrukci, dojde s největší pravděpodobností k ustřižení vrutů a porušení spoje.

To je způsobeno tím, že se tato palubka roztahuje nebo smršťuje až o 3,5 mm od středu a vruty nemají prostor pro pohyb (pro ohnutí) a současně se nemohou z důvodu vysoké hustoty dřeva do něj vtlačit jako v případě měkkého dřeva. Dřevo tak působí na vrut jako nůžky a vystavují jej vysokému namáhání na smyk.

A i přes to, že vruty splňují stanovené minimální hodnoty pro mechanické namáhání, nejsou schopny toto namáhání přenést. Připojením palubky jedním vrutem uprostřed šířky se sice dá vyhnout namáhání na smyk, ale přináší to jiný problém. Protože nejen v tropickém dřevu je vysoké pnutí, může při tomto připojení docházet ke zkroucení palubek (prohnutí do misky).

Čtěte také: Modřínové řezivo a jeho cena

Riziko stříhání vrutů se výrazně sníží při použití dilatačních dílů (např. terasová lišta), které vytváří mezeru mezi spodní konstrukcí a palubkami. V této mezeře mají vruty možnost se ohýbat a lépe tak odolávat namáhání, které do nich přenáší roztahující se nebo smršťující se palubky.

Chemické namáhání

Na vlastní vruty působí chemické namáhání vyplývající z okolního prostředí (interiér, exteriér) a chemických vlastností dřeva. Toto chemické namáhání může způsobovat korozi vrutu. Prostředí (interiér, exteriér), ve kterém se spoje nachází, klade na vruty různé nároky, zejména z pohledu korozivní odolnosti.

Vlivem kondenzace vlhkosti nebo srážkové vody vzniká okolo vrutu vyluhováním tříslovin ze dřeva agresivní prostředí, kterému musí vrut dlouhodobě odolávat. Není-li vrut schopen odolávat tomuto chemickému namáhání, začne korodovat a zabarvovat dřevo v jeho okolí. Na počátku se jedná jen o estetickou vadu spoje.

Na vrut však nemusí působit jen základní prostředí a chemické vlastnosti vlastního dřeva, ale mohou spolupůsobit i specifické vlastnosti blízkého okolí, vyvolané např. přítomností bazénu, sauny, výskytu posypové soli, atd.

Třídy provozu

  • Třída provozu 1: Vlhkost materiálů odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 65 % pouze po několik týdnů v roce. Průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin nepřesahuje 12 %.
  • Třída provozu 2: Vlhkost materiálů odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 85 % pouze po několik týdnů v roce. Průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin nepřesahuje 20 %.
  • Třída provozu 3: Klimatické podmínky vedoucí k vyšší vlhkosti než ve třídě provozu 2. (Dřevěné prvky jsou zcela vystaveny působení povětrnosti).

Materiály vrutů a jejich použití

  • Pozinkované vruty: Pro venkovní použití nedoporučujeme, pro dřevěné obložení domů a terasy jsou nevhodné.
  • Vruty s povrchovou úpravou: Odolnější než běžný zinek, ale ani tak nevyhovují požadavkům pro dřevěné obložení domů a terasy. Je ale možné použít pro dočasné stavby.
  • Vruty z martenzitické nerezové oceli: Mají podobné mechanické vlastnosti jako vruty z uhlíkové oceli. Nejsou vhodné do agresivního prostředí. Jsou vhodné pro třídu provozu 1, 2 a 3.
  • Vruty z austenitické nerezové oceli: Jsou vhodné pro třídu provozu 1, 2 a 3. U dřevin bohatých na třísloviny (dub, akát) je bezpodmínečně nutné použít nerezovou ocel A4, protože ocel A4 je velmi odolná vůči kyselinám. Materiál A2 má nižší odolnost vůči kyselinám a solím. Jak materiál A2 tak A4 není vhodný pro použití v prostředí s obsahem chlóru, např. bazény. V prostředí s výskytem chlóru, čpavku aj. je nutné použít nerezovou ocel A5.

Při volbě materiálu vrutu je vždy nutné zohlednit agresivitu prostředí. Vruty z austenitické nerezové oceli jsou vhodné pro třídu provozu 1, 2 a 3. Mají sice dobrou korozní odolnost, ale velmi špatné mechanické vlastnosti. Budeme-li je chtít použít bez předvrtání, pak je riziko ukroucení vrutů i u měkkých dřevin poměrně vysoké a u tvrdých dřevin je ukroucení vrutů téměř jisté. Proto při používání vrutů z nerezu A2, A4 a A5 doporučujeme předvrtávat a zahlubovat. Předvrtání zajistí bezpečné zašroubování vrutů a zabrání prasknutí dřeva.

Čtěte také: Kvalitní dřevěné kolíky z Rychnova

Důležité otázky pro správný výběr vrutu

  1. Kde se nachází připojovaný díl?
  2. Jaké dřevo bude připevňováno?
  3. Vyskytují se na místě přídavné vlivy podporující korozi? Umístění stavby v blízkosti moře?

Na základě odpovědí na výše uvedené otázky lze pak v tabulce vyhledat správný materiál vrutu.

Jak nezaměnit dřevěné podlahové palubky za obkladové

Podlahu neměníme každý den ani rok. Je to v ideálním případě součást domácnosti na dlouhé roky. Vybrat si při nákupu kvalitní dřevoprodej a zvolit správné podlahové palubky se proto skutečně vyplatí. Při nákupu nezaměňujte podlahové palubky s těmi obkladovými. Rozdíl je totiž v jejich tloušťce neboli výšce a pevnosti.

Tloušťka a použití

  • Podlahové palubky: Tloušťka začíná na 19 mm a může být až 40 mm. Na podlahu je nejužívanější tloušťka 28 mm, je dostatečně pevná a vydrží i větší zatížení. Pokud však pokládáte podlahu na místa s extrémním zatížením, určitě bude lepší zvolit šířku větší, tedy 40 mm.
  • Obkladové palubky: Obvykle se dodávají v tloušťce 12-24 mm a používají se na obkládání stěn a stropů. Nikdo po nich „necupitá“, ani se na ně nepokládá nic těžkého. Není tedy nutné, aby splňovaly výrazné nároky na zatížení. Z toho důvodu ani jejich tloušťka nemusí být nikterak velká. U obkladových palubek je pak ještě nutno rozlišovat, zda se jedná o vnitřní obkladové palubky, které dosahují obvykle 12-19 mm nebo o fasádní obkladové palubky, které by měly mít tloušťku 19-24 mm.

Vzhled a vlastnosti

Podlahové palubky poznáte podle toho, že mají na obou stranách vyfrézované pero a drážku. Zbytek profilu má úhel 90° a je bez zkosení. Na spodní straně pak mají stabilizační drážky, které slouží k zajištění větší tvarové stálosti.

Podlahové palubky mají nejčastěji k tloušťce 19 mm šířku 121 mm a k tloušťce 24, 28 a 40 mm pak šířku 146 mm. To zajišťuje jejich dostatečnou pevnost a stabilitu. Univerzální šířka podlahových prken činí 100 mm. Pokud zvolíte úzké podlahové palubky, měl by k tomu sedět celkový styl místnosti.

Tip: Pokud chcete minimalizovat hluk v místnosti, podložte podlahové palubky izolačními deskami, které jsou odolné vůči tlaku. Nezapomeňte pod podlahovou podlahu umístit rošt, ideálně složený z latí 40x60 nebo hranolů 60x60.

Čtěte také: Co ovlivňuje váhu dřeva?

Rozměry

Běžná délka podlahových palubek je kolem 4 metrů. Standardně se vyrábí v rozmezí 2-6 metrů. Samozřejmě na zakázku si můžete nechat vyrobit prkna přesně podle vašich potřeb, ať už výrazně kratší nebo delší. Ovšem nezapomínejte na to, že nadstandardní rozměry může být problém sehnat.

Důležité kroky před pokládkou

Před pokládkou prken doporučujeme zkontrolovat jejich vlhkost. Zabráníte tím možné následné deformaci konstrukce vlivem změn teploty a vlhkosti. Vlhkost můžete změřit pomocí elektronického vlhkoměru.

Pro doporučenou šířku prkna od 90 do 120 mm bychom měli při pokládání dodržet spáru kolem 7 mm (doporučuje se spára min. 6 % šířky prkna).

Montáž terasových prken

Nosnou konstrukci terasového obložení a zároveň i připevnění na podklad je nutno dobře rozměřit, popř. provést tak, aby odolaly případnému zborcení způsobenému bobtnáním nebo sesycháním terasových prken. Latě nebo lišty nemohou v dostatečné míře zaručit odolnost vůči deformačním silám.

Pro nosné konstrukce se nejlépe hodí dřeviny se zvýšenou přírodní odolností (např. modřín, dub, robinie). Pod terasovým prknem smí být nosný hranolek široký max. 50 mm. U větších šířek by se měl dodržet odstup min. 7 mm mezi obloženími a spodní konstrukcí pomocí prokladů (např. položený ocelový drát).

Odstupy mezi nosnými hranolky jsou závislé na tloušťce prkna a měly by činit 40 až 60 cm (doporučuje se maximalně 20-ti násobek tloušťky prkna). Prkna mohou přesahovat max.

Existují nejrůznější terasové konstrukce. Už samotnou montaží musíme zajistit, aby se co nejrychleji odvedla vlhkost pod terasovym obložením a nosnou konstrukcí (např. pomoci lehkého spadu nosné konstrukce cca 2 %). Dostatečné odvětravaní pod terasovým obložením je nutné k tomu, abychom zajistili rychlé vysušení dřeva. Přičinou hromadění vlhkosti mohou být na zemi upevněné stojany na slunečníky, květináče atd.

Délka šroubu: tloušťka prkna + min. Průměr šroubu: min. Na každou nosnou konstrukci se prkna připevňují seshora minimálně dvěma šrouby. Předvrtaním (nepatrně větší než průměr šroubu) a hrubovaním (u šroubů s vrtací špičkou) docílime toho, že se nebudou tvořit trhliny.

Hlavička šroubu musí přesně lícovat s povrchem. Vzdálenost od okraje každého šroubu musí být min. 15 mm. Z čela se doporučuje odstup maximálně 1/2 šíře prkna. Při čelnim sesazování prken by měly být použity 2 latě pod každým koncem prkna.

  • upevňovací vzdálenost ke konci čela by měla být min. 50 mm, max.
  • vzdálenost podpor
  • montáž odstupů (roztečí)

Třídy kvality palubek

Při výrobě se dbá na to, aby minimálně jedna strana (= pohledová strana) splňovala všechny kritéria třídění.

Třída A

Dovoleno: černé tužkové suky do 5 mm; zdravé srostlé suky, částečně srostlé suky, křídlové suky; ojediněle vypadlé a poškozené hranové suky, není-li porušeno krytí; sukové zátky u max. 10% dílců; vytrhaná vlákna v okolí suků do 20% plochy suku; ojediněle smolníky do 2x25 mm nebo stejné plochy; vlasové trhliny; dřeň na 1/3 délky o šířce max. 5mm; obliny na rubové straně není-li porušena drážka nebo pero; zárost kůry ojediněle do rozměru 5mm x 50 mm nebo stejné plochy.

Nedovoleno: díry po sucích a shnilé suky; napadení houbami a plísní; poškození hmyzem; stopy po prokladech.

Třída B

Dovoleno: jako třída A navíc mohou obsahovat: ojediněle vypadavé suky, díry po sucích a shnilé suky do 15 mm; zátky po sucích z téhož dřeva; hranové suky bez omezení; smolníky 2x35 mm nebo stejné plochy neomezeně; tři smolníky 6x150 mm na 1m délky; pronikající trhliny (max. 1 mm šířky) do 300 mm; na lícové straně slabé zbarvení; na rubové straně neomezeně.

Nedovoleno: odlupčivé trhliny; napadení houbami a plísněmi; poškození hmyzem.

Třída C

Třída C obsahuje dílce, které nesplňují požadavky třídy B.

Péče o terasová prkna

Je řada dřevin, ze kterých se vlivem povětrnostních podmínek vyplaví po delším čase tmavý odstín. Při „normálním“ zatížení by se terasy měly čistit jedenkrát za rok na jaře. Nachází- li se terasa ve stínu jako např. na severní straně domu, pod vysokými stromy, atd., mělo by čištění následovat častěji. Stejně jako u jiných materiálů můžeme čištěním předcházet tvorbě řas. Nehodné jsou vysokotlaké čističe.

tags: #kolik #vrutů #na #šířku #palubky

Oblíbené příspěvky: