Kombinace štěrku a kůry v zahradě: Průvodce pro krásnou a snadno udržovatelnou zahradu

Při návrhu designu a následné úpravě zahrad mnoho majitelů domů řeší problém, čím vyplnit některé plochy, například okolo solitérních keřů či stromů, tak, aby bylo co nejmenší množství práce s následnou údržbou a zároveň aby celek vypadal co nejlépe. Udržet zahradu v co nejlepším stavu však nemusí být vždy snadný úkol. Neustálé sekání věčně dorůstající trávy, pletí záhonků - na všechny tyto činnosti má málokterý zaměstnaný člověk čas. Kamenivo je nedílnou součástí přírody a nemělo by proto chybět ani na vaší zahradě. Je krásné, dekorativní a každý kus je neopakovatelný originál. Nestárne, neopotřebovává se a vypadá stejně krásně za jakéhokoli počasí. Díky své trvanlivosti navíc vyjde velmi levně - nikdy ho totiž nebudete muset vyměňovat. Snižuje riziko zaplevelení, hraje důležitou roli díky schopnosti zamezit nadměrnému odpařování vody, zabraňuje erozi a navíc může i dobře vypadat. Zahradu bez něj si sotva dovedeme představit. Aby ovšem plnilo svou funkci tak, jak od něj očekáváme, musíme zvolit správný typ a neošidit vrstvu.

Co je mulčování a proč je důležité?

Mulčování je technika, při níž pokrýváme půdu vrstvou materiálu (mulče). Tato vrstva omezuje růst plevelů, chrání půdu před vymrzáním, nadměrným vysycháním i erozí a zároveň ji obohacuje o důležité živiny. Mulčovací vrstva snižuje výpar a udržuje vláhu v půdě. Zabraňuje zhutňování půdy a tvoření škraloupu v důsledku deště. Chrání půdu proti erozi. Mulč také udržuje příznivé mikroklima - omezuje přehřívání povrchu půdy v létě a v zimě naopak chrání kořeny rostlin před mrazem. Zpomaluje rozklad organických látek a zvyšuje biologickou aktivitu půdy. Jakmile se záhony zamulčují v potřebné vrstvě, sníží se potřeba pletí, není nutné tak často zalévat, půda není ohrožená vodní a vzdušnou erozí, což se cení hlavně v případě půdy ve svahu, a navíc má pozitivní vliv na procesy odehrávající se v půdě.

Kdy a jak správně mulčovat?

• Kdy mulčovat na jaře: jakmile definitivně pominou mrazy a půda není promrzlá.
• Kdy mulčovat na podzim: jakmile je půda relativně suchá (aby mulč nezahnívala), ale před příchodem mrazů.

Před mulčováním je důležité nejprve zbavit plochu plevele - vytrhejte ho i s kořeny. Velmi důležitá je také správná vrstva mulče. Optimální výška mulče je kolem 7 až 10 cm. Pokud jde jen o symbolické „pocukrování“, efekt se nedostaví. Naopak příliš silná vrstva může začít fermentovat, přehřívat se, bránit přístupu vzduchu a vody a stát se útočištěm pro hlodavce, kteří pak ožírají kořeny stromů nebo zeleninu. Při vlastním mulčování dbejte na to, aby rostliny nebyly zasypané příliš. Zejména drobné trvalky může nešetrné mulčování snadno poškodit. Keře a stromy mulčujeme vrstvou o mocnosti cca 10 cm, u trvalkových výsadeb postačí vrstva cca 5 cm.

Druhy mulčovacích materiálů

Na trhu jsou dostupné dvě skupiny mulčovacích hmot.

Organické mulče (kůra, štěpka, sláma, listí)

Organické mulče se rozkládají a uvolňují do půdy organickou hmotu, která je pomyslným prostřeným stolem pro půdní mikroorganismy. Ty ji pak přeměňují na živiny přijatelné pro rostliny. Organické mulče je nutné doplnit jednou až dvakrát ročně, protože se postupně rozkládá. První skupinou jsou mulče organické, které vznikají zpracováním rostlinné hmoty. Může se jednat o nejčastěji využívanou mulčovací borku, štěpku, dřevitou drť, piliny, posečenou trávu nebo dokonce slámu. Zatímco některé jsou běžně v prodeji, jiné mohou vzniknout třeba jako zahradní odpad. Mulčovací borka, například smrková, borová nebo modřínová, se doporučuje ve vrstvě 10 až 15 cm a doplňuje se přibližně po třech letech. Pro pokrytí půdy v záhonech růží a trvalek je třeba sáhnout po jemné kůře, která je výrobcem drcena. Výsadby dřevin lze pak mulčovat i hrubšími materiály. Nejméně kvalitní bývá borka obsahující značně rozdílné částice. Kromě jemného prachu se v ní objevují i dlouhé kusy kůry. Pozor na zapaření mulčovací kůry, která se pak stane spíše substrátem pro rozvoj hub. Zapaření se projevuje změnami struktury a mnohdy i výskytem našedlého mycelia. Jejich výskyt může být tak vysoký, že je nutné borku ze záhonů úplně odstranit a nahradit ji novou.

Čtěte také: Výběr stropního svítidla

Nevýhody organických mulčů:

• Silnější vítr ji může rozfoukat po zahradě, takže vznikne nepořádek.
• Rozpadá se vlivem vlhkosti a ztrácí barvu vlivem slunečního světla. Je proto nutné ji po několika letech vyměnit.
• Spotřebovává velké množství dusíku v případě degradace slámy a borky.
• Mulče dřevité povahy (borka, piliny nebo štěpka) půdu okyselují, proto se při jejich použití musí uvažovat nad tím, zda se vůbec pro pěstované rostliny hodí. Jsou skvělým řešením spíše pro kyselomilné rostliny v podobě druhů vřesovištních, jinak je opět nutné do půdy zapravit vápenec a další potřebné složky.
• Barvené dřevní štěpky nebo výrazně zbarvené štěrky nejsou dobrým řešením, protože na sebe strhávají příliš velkou pozornost. V okrasné zahradě musí tento materiál dovolit vyniknout kompozici, zahradním prvkům a rostlinám.
• Listí - levný a dostupný materiál pro podzimní mulčování, do zimy se rozloží. Problém nastává hlavně tam, kde se vytváří příliš silné vrstvy, které se špatně rozkládají, brání přístupu vzduchu k půdě a pod nimi může docházet k zahnívání. Vyhněte se vlhkému, zaplevelenému nebo škůdci napadnutému mulči (například listy napadené strupovitostí jabloní nebo rzí hrušňovou, nebo listy pajasanu či akátu, které obsahují toxiny).
• Posekaná tráva - aplikujte v tenké vrstvě (cca 3-5 cm). Pokud ale řešíte neustálou otázku likvidace jemně posečené trávy, zkuste mulčovat zeleninové záhony.

Použití organických mulčů v různých typech zahrad:

• V ekologických, přírodních i užitkových zahradách: mulč zde bude plnit hlavně praktickou funkci. Materiály by měly ideálně půdu obohacovat o organickou hmotu, ale změna pH půdy bude tentokrát výrazně na škodu. Zcela tedy zapomeňte na použití mulčovací borky.
• V jedlém lese nebo jiných výsadbách drobného ovoce nebo ovocných stromů: je přípustná štěpka.
• V permakulturní zahradě: se můžete setkat s mulčováním za pomoci krabicového kartonu.
• Pro všechny typy pěstebních zahrad, které slouží k produkci zdravé zeleniny nebo k pěstování jiných jedlých rostlin: je běžné použití mulče v podobě slámy. Ani ta ale není tak úplně bezchybná, protože obsahuje obilky, které výsadby mírně zaplevelují.

Minerální mulče (štěrk, kamenná kůra, drtě, kačírek)

Druhou skupinu představují materiály minerální povahy. A jak už označení napovídá, do této kategorie patří kačírky, drtě či štěrky. Minerální mulče se nerozpadají a není tedy třeba materiál doplňovat. Okrasné kameny navíc brání prorůstání plevele mnohem lépe, než organická mulčovací kůra. V nabídce je široké spektrum pohledově atraktivních materiálů různých barev i zrnitosti. Na exponovaných plochách doporučujeme používat raději ostrohranný štěrk, který lépe drží při sobě než oblázky. Většina minerálních materiálů bývá volně ložená a k sehnání bude ve sběrných dvorech, které kromě likvidace organického odpadu zajišťují i prodej těchto hmot.

Kamenná kůra

Její výhody jsou zřejmé - téměř nikdy ji nemusíte vyměňovat a díky tomu je tato úprava terénu z dlouhodobého hlediska mnohem levnější. Okrasné kameny navíc brání prorůstání plevele mnohem lépe, než organická mulčovací kůra. Jedná se o kameny o podobné velikosti, jako mají kousky organické mulčovací kůry. Hlavním nerostem, ze kterého se okrasná kamenná kůra vyrábí, je rula - druh krystalické břidlice, který patří mezi horniny, u kterých proběhla intenzivní metamorfóza. Za vysoké teploty a tlaku v hlubinách země došlo ke změně struktury nerostu, který tak působí, jako by měl vrstvy. Složení ruly je podobné jako u žuly, to znamená, že většinou obsahuje křemen, slídu a živec v různém poměru. Obvykle jsou v rule přítomny i další minerály, například grafit, slídy a podobně. V závislosti místě vytěžení rula obsahuje i další příměsi, které mohou pozměnit její barevný odstín od stříbřitě šedý, přes zlatavý až k nahnědlému. Díky vrstevnaté struktuře a viditelnému žilkování připomínají kusy tohoto dekorativního kamene skutečnou kůru, která se lehce leskne a vypadá dokonale za mokra i za sucha. Po kamenné kůře můžete bez obav chodit, nevadí jí déšť, mráz ani sluneční žár. Pokud jako povrchovou úpravu do vaší zahrady zvolíte kamennou kůru, je to prakticky napořád. Přestože se k výrobě kamenné kůry používá většinou hornina rula, je možné se setkat i s jinými nerosty. Jedná se navíc o přírodní materiál, takže i přesto, že se bude jednat o stejný typ kamene, barevný odstín může být odlišný. Odlišné jsou také různé frakce - velikosti jednotlivých kamenů. Díky tomu si můžete s úpravou povrchu pomocí kamenné kůry opravdu vyhrát. Kamenná kůra má i další výhodu, kterou oceníte zejména v případě, že vytváříte skalku, na které máte v úmyslu pěstovat teplomilnější rostliny. Kamenná kůra totiž skvěle akumuluje teplo, kterého pojme opravdu hodně.

Štěrk

Štěrk "pracuje" protichůdně. Půdní povrch ochlazuje, což by se mohlo zdát jako nevýhoda, ale tuto vlastnost oceníte hlavně v létě, kdy se tento efekt podepíše na minimalizováním výparu vody. Štěrk je na první pohled nezajímavým materiálem. Dokáže však zastat úlohu mulče, nahradit trávník, v kombinaci s rostlinami může být dekorativní a nevyžaduje údržbu. Výsadby ve štěrku jsou atraktivní i praktické. Na suchém a slunném místě zastane štěrk roli minerálního mulče, který při dostatečné vrstvě brání vysychání půdy a růstu plevelů a chrání kořeny rostlin před velkými teplotními výkyvy. Je rovněž alternativou k hojně užívané drcené kůře, která je k trvalkám nevhodná, a na rozdíl od kůry je trvalý. Štěrk se osvědčil jako mulč zejména pro prérijní druhy trvalek, kterým vyhovuje dobré odvodnění povrchu. Hrubší štěrk je při nášlapu hlučnější a nepohodlnější, jemný se zase snáze roznáší do okolí. Na záhony se používá velikost 6-10 mm. K dostání bývá štěrk v zahradních centrech, stavebninách, příp. rovnou v lomu.

Nevýhody štěrkového mulče:

• Bez dostatečně vysoké obruby záhonů se štěrk snadno roznáší do okolí, např. do trávníku. S tím souvisí i jeho průběžné doplňování.
• Při nesprávném založení štěrkové plochy nebo nízké vrstvě štěrkového mulče mohou materiálem prorůstat také plevele, a zvláště ty vytrvalé a odnožující se mohou stát nezničitelnými.
• Chůze po štěrku může být pro někoho nepříjemná.

Typy kameniva a jejich využití:

Geotextilie a mulčovací textilie

Mulčovací textilie - brání prorůstání plevele, ale nijak neobohacuje půdu. Někteří odpůrci ji hanlivě nazývají „černý hadr“. Přestože se k výrobě kamenné kůry používá většinou hornina rula, je možné se setkat i s jinými nerosty. Pokud upravujete s její pomocí část rovného terénu, není nutně kamennou kůru podkládat geotextilií, i když jejím položením nic nezkazíte. Je možné také pod kamennou kůru podsypat vrstvu písku. Textilie se běžně používají jako podklad pod mulčovací vrstvu. Ne vždy je ale jejich použití opodstatněné. Textilie se nehodí do trvalkových výsadeb. Zabraňuje totiž nejen růstu plevelů, ale také přirozenému rozšiřování trvalek. Naopak dobře poslouží v plochách mulčovaných kačírkem, který by se jinak postupem času promísil s podkladem. Zde textilie výrazně usnadňuje pletí. Pamatujte však na to, že na pýr a jiné odolnější plevele je i textilie krátká. Na trhu jsou také rozložitelné varianty mulčovacích textilií. Pomohou překlenout nejtěžší období po výsadbě a během cca 3 let se rozloží. Jedná se o rohože ze slámy, kokosu, juty.

Využití kameniva v zahradním designu

Vzhledem ke svým vynikajícím užitným vlastnostem, odolnosti a vzhledu je kamenná kůra vhodná k úpravě jakékoliv části zahrady. Můžete z ní vytvořit povrch v okolí solitérního keře, stromu, pochozí cestičku či ji nasypat do květináče.

Čtěte také: praktická a elegantní kombinace dlažby a mlatu

Zahradní cesty a chodníky

Základním spojovacím prvkem každé zahrady jsou zahradní cesty, chodníčky a pěšiny. Nejenže spojují důležité části zahrady a domu a poskytují stabilní platformu pro bezpečnou chůzi, ale také dokážou nenuceně napovědět vašim návštěvám, kde na zahradě mohou šlapat, a kde naopak nikoli. Kromě toho, tyto kamenné chodníčky mohou opticky oddělovat jednotlivé části zahrady a při pohledu z horních pater domu vytvářet působivé vzory, které pozvednou její styl. Můžete vytvořit buď cestu z jednoho druhu kamenné kůry, nebo vytvořit cestu, která obsahuje více než jeden druh kamene. Velkou výhodou cestiček z kamenné kůry je jejich schopnost odvádět vodu. Štěrk je ideálním materiálem k doplnění dlažby nebo cihel. Dokáže opticky spojit pevné i volné plochy nebo je naopak přirozeně rozčlenit - často se používá na zahradní cesty. Vzhledem ke své životnosti je relativně levný a dobře se s ním pracuje. Jelikož rychle propouští vodu, je vhodný k rostlinám citlivým na přemokření.

Skalky

Dekorace z okrasných kamenů se mohou například stát základem pro nádhernou skalku. Skalničky jsou nenáročné rostliny, uvyklé životu v drsných horských podmínkách, takže pokud jim připravíte ideální prostředí z drobných i větších dekorativních kamenů, získáte téměř bezúdržbovou skalku, kterou budou všechny vaše návštěvy obdivovat. Na záhonu ve svažitém pozemku lze kromě štěrku použít i větší kameny, a tím vytvořit suťoviště. Jeho cílem je napodobit drolící se skálu - kombinace několika kamenných frakcí je zde proto namístě. Do nejjemnějších se vysazují rostliny, hrubější se umísťují do blízkosti větších kamenů. Velké kamenné solitéry je nutné zapustit částečně do půdy. Ve výsadbě fungují jako tzv. sluneční past, což znamená, že množství tepla, které do sebe absorbují za horkého letního dne, ze sebe v noci zase uvolňují do okolí. Oblázková zahrada funguje ve všech měřítkách, velkých i malých, a je relativně snadné se o ni starat. Také proto mají štěrkové záhony stále více příznivců. Pokud je v zahradě v některých částech použit na stavbu kámen, zkuste sehnat minerální drť ze stejné horniny, jedině tak se povede sladit barevný tón.

Gabiony

Skvělým využitím dekorativních kamenů jsou i takzvané gabiony - speciální drátěné koše ve tvaru krychle či kvádru, které se naplní dekorativními kameny a vytvoří například podpůrnou či ozdobnou zídku. Na vaší zahradě tak vytvoříte odvážný a stylově výrazný prvek, který je navíc všestranný a praktický.

Místa na grilování

Z dekorativního kamene je možné vybudovat i například praktické místo na grilování. Zatímco z větších kusů kamene je možné vybudovat podstavec pod zahradní gril a posezení okolo, z drobnější kamenné kůry pak vytvoříte povrch, který bude nejen krásný, ale také praktický a bezpečný.

Zenové zahrady

Pokud rádi meditujete a chtěli byste mít na své zahradě místo jen pro sebe, zkuste s pomocí dekorativních kamenů a kamenné kůry vytvořit relaxační zenovou zahradu. Pokud máte rádi východní kulturu, možná jste již slyšeli o zahradách Rjóandži. Jde o proslavené zenové zahrady v Japonsku, které obsahují pouze písek, štěrk, říční kameny a skály. Za touto mysl uklidňující zenovou skalní zahradou však nemusíte cestovat do Japonska - můžete si na vlastní zahradě postavit s využitím dekorativních kamenů takzvanou japonskou suchou zahradu. Vybranou plochu nejprve pokryjte plastovou fólií, která zabrání prorůstání plevele. Z kamenů různé velikosti poté sestavte působivé vzory. Díky plastovému podkladu žádný plevel neproroste skrz a vaše zenová zahrada tak bude prakticky bezúdržbová. Vaši zenovou zahradu můžete samozřejmě doplnit několika okrasnými jehličnany.

Čtěte také: Šedá a zelená fasáda: Moderní vzhled vašeho domova

Zakrytí nevzhledných ploch

Každá zahrada má plochy či místa, na která její majitel není právě pyšný. Místa, kde se nedaří květinovému záhonku a ani tráva tam příliš neprospívá. Tyto zanedbané či holé plochy ideálně skryje povrch z kamenné kůry.

tags: #kombinace #štěrku #a #kůry #v #zahradě

Oblíbené příspěvky:

• bezpečné úpravy dřeva
• Jak Ceresit AERO 360° funguje?
• Vše o hliníkových lištách na podlahy
• Vše o okenních ukončovacích lištách
• Kouřovod a sádrokarton – bezpečnost