Komín pod úrovní střechy: Normy, požadavky a správné řešení

Využívání ohně v obydlích sahá až do pravěku a s vývojem způsobů spalování se neustále mění i požadavky na odvod spalin. Na rozvoj výpočetních postupů, konstrukčního a materiálového řešení a celkový přístup k navrhování komínů reagují také změny v legislativě a normalizaci. Správný návrh komína závisí na výšce nad střechou, průměru, typu spotřebiče a dodržení normy ČSN 73 4201.

Obecně závazné právní předpisy a normy

Základní požadavky na stavební konstrukce jsou obsaženy ve Stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. a souvisejících vyhláškách. Normy ČSN EN 1443 a ČSN 73 4201 vytvářejí nová pravidla pro domovní komíny, zahrnující všechny známé typy a způsoby jejich provozování. Jejich závaznost je dána vazbou na právní předpisy.

Vybrané právní předpisy:

• Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška mimo jiné ruší vyhlášku o obecných technických požadavcích na výstavbu. Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. musí být spalinová cesta navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2 a splňovat požadavky ČSN 74 4201. Dále definuje, že spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Konstrukce stěny komínu musí odpovídat normovým hodnotám. Bezpečný a trvalý přístup (např. lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni) musí být zajištěn k ústí komínu.
• Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Toto nařízení platí od 1. 11. 2010.
• Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Odvody spalin jsou zařazeny ve smyslu tohoto zákona mezi konstrukční části, které podléhají certifikaci.

Klíčové normy ČSN a ČSN EN:

• ČSN EN 1443 (734200) Komíny - Všeobecné požadavky: Norma z září 2004 reaguje na technický vývoj v oblasti domovních komínů a vytváří nová pravidla pro všechny známé typy. Zahrnuje požadavky na systémové i individuální komíny.
• ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv: Norma platí od října 2010 a zabývá se navrhováním, prováděním, kontrolou a čištěním komínů a kouřovodů. Stanovuje požadavky pro novostavby i modernizaci stávajících komínů. Nově připouští odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší.
• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty: Norma z května 2009 se týká požární bezpečnosti nevýrobních objektů.
• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty: Norma z února 2010 se týká požární bezpečnosti výrobních objektů.
• ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb - Změny staveb: Norma z března 2011 platí pro změny staveb, které podléhají stavebnímu povolení.
• ČSN EN 13501-1 Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň: Norma z února 2010 klasifikuje stavební výrobky podle reakce na oheň.
• TPG 941 02 Řešení odtahů spalin od spotřebičů na plynná paliva: Tato technická pravidla navazují na vyhlášky č. 268/2009 Sb., č. 91/2010 Sb. a normu ČSN 73 4201 : 2010.

Spalinová cesta

Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komínu, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády, nad střechu budovy a jejich rozptyl do volného ovzduší. Tím se zabrání jejich hromadění a překročení přípustných koncentrací škodlivin v ovzduší. Zároveň musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází. Nesprávně provedená spalinová cesta navíc snižuje účinnost spotřebičů. Střední rychlost proudění spalin ve spalinové cestě, při nejnižším jmenovitém výkonu spotřebiče paliv, nesmí být nižší než 0,5 m/s.

Konstrukce stěny komínu musí umožňovat tepelnou roztažnost komínového průduchu, aby nedocházelo k porušení těsnosti komínového průduchu a dalších částí konstrukce komínu. Spalinová cesta musí být rovněž navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. Je nutné umožnit bezpečný a trvalý přístup k příslušným otvorům pro kontrolu, čištění a k ústí komínu.

Identifikační štítek

Každá dokončená spalinová cesta musí být trvalým způsobem označena identifikačním štítkem (např. kovovou destičkou s vyrytými údaji). Informace, které identifikační štítek obsahuje, jsou minimálně tyto:

Čtěte také: Vše o komínu v hřebeni střechy

• identifikace výrobce systémového komínu nebo komínových vložek,
• označení výrobku podle ČSN EN 1443 (např. požární odolnost a u plastových vložek i třída reakce na oheň),
• identifikace montážní firmy (jméno, adresa, telefon),
• datum instalace komínu.

Při revizi spalinové cesty je jednou z povinností revizního technika zkontrolovat, zda je identifikační štítek spalinové cesty správně vyplněn. Důležité je rozklíčovat označení uvedené na štítku vedle čísla normy. Význam jednotlivých symbolů v označení komínů je následující:

• Tlakové třídy: N (přirozený tah), P (přetlakové), H (vysokopřetlakové)
• Třídy odolnosti proti kondenzátu: W (mokrý provoz), D (suchý provoz)
• Odolnost proti korozi: 1, 2, 3 (u zemního plynu povoleny všechny třídy)
• Odolnost proti vyhoření sazí: O (postačuje u plynových spotřebičů), G (s udáním vzdálenosti od hořlavých materiálů)

Požární bezpečnost spalinové cesty

Spalinová cesta musí splnit požadovanou požární odolnost také při požáru v prostorech, kterými prochází (norma zavádí pojem „požární odolnost z vnějšku ven“ - tzn. proniknutí požáru z jednoho požárního úseku do druhého přes průduch komínu). Požadovaná požární odolnost je klasifikována třídou EI podle ČSN EN 13501-2:2008. Toho může být dosaženo těmito způsoby:

• spalinová cesta sama vykazuje požadovanou požární odolnost,
• spalinová cesta je vestavěna do šachty, jejíž stěny mají požadovanou požární odolnost,
• spalinová cesta společně s opláštěním jako celek mají požadovanou požární odolnost.

Tepelná expozice je dána působením stálé teploty 1000 °C, udržované po dobu 30 minut (po tom, co bylo po 10 minutách dosaženo úrovně 1000 °C). Povrch komínu, který je vedený uvnitř budovy nebo po její vnější stěně, musí vyhovovat požadavku izolace. To znamená, že při teplotě okolí 20 °C maximální teplota přilehlých materiálů nepřesáhne 100 °C. Pokud výše uvedeným kritériím komín vyhoví, použije se pro označení odolnosti při vyhoření sazí písmeno G s údajem o vzdálenosti v mm od hořlavých stavebních materiálů (např. G60). V opačném případě je komín označen písmenem O.

Typy komínů a jejich třídění

Komíny se třídí podle počtu připojených spotřebičů paliv na:

• Samostatný komín: Odvádí spaliny od spotřebičů v jednom podlaží budovy.
• Společný komín pro jedno podlaží: Varianta se společným nebo samostatnými kouřovody.
• Společný komín pro více podlaží: Varianta se samostatnými kouřovody.

Konstrukční uspořádání komínů:

• Jednovrstvý zděný komín: Navrhuje se jen pro občasně využívané stavby a převážně s přirozeným tahem pro suchý provoz, zejména pro spotřebiče na pevná paliva. Vnější povrch jednovrstvého zděného komínu má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem z nehořlavých hmot, zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (tj. v hořlavých stropních konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny). V místech, kde jsou kolem komínového tělesa konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot, musí být zdivo komínu omítnuto nebo vyspárováno.
• Vícevrstvý komín: Musí být proveden z materiálů podle požadavků čl. 6.3 ČSN 73 4201:2008 tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační oddělení komínové vložky od komínového pláště.
• Pojistný (rezervní) komín: Zřizuje se v bytových nebo rodinných domech s centrálním vytápěním, u kterého může dojít k dlouhodobému výpadku dodávky. Tento pojistný komín je určen pro připojení lokálního spotřebiče na pevné palivo, který po nezbytně dlouhou dobu umožní vytápění alespoň jedné místnosti bytu. Není nutný v bytech nebo rodinných domech, kde je jiný spotřebič na pevné palivo s odvodem do komínu, např. uzavíratelný krb na dřevo.

Materiály komínů

Komíny a komínové vložky se navrhují z materiálů:

Čtěte také: Jak na izolaci komína a dřevěného stropu

• nehořlavých, popř. hořlavých (pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin a pro mokrý provoz),
• s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti - celá konstrukce komínu,
• odolných proti mrazu - části konstrukce přímo vystavené atmosférickým vlivům a v půdním prostoru,
• odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátům.

Materiály komínového průduchu (komínový plášť jednovrstvého komínu nebo ochranné pouzdro, komínová vložka) musí být třídy reakce na oheň A2 podle ČSN EN 13501-1:2007. Pro konstrukce komínů teplotní třídy odpovídající dosažené zkušební teplotě a pro mokrý provoz mohou být použity i vhodné materiály z plastů, laminátů apod.

Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída G) musí mít bod tání vyšší než 1000 °C. Izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou může nově tvořit také vzduchová mezera nebo sypký materiál.

Odolností proti účinkům spalin se rozumí zejména odolnost při namáhání teplem, odolnost proti degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti teplotám při vznícení sazí apod. U spotřebičů na pevná paliva je nutné přihlížet i k abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách.

Nové vydání normy umožňuje používání plastů na výrobu systémových komínů a komínových vložek. Obvykle se používají materiály z polypropylenu (PP, PPs) a polyvinylidenfluoridu (PVDF), a to pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz.

Komínový plášť

Komínový plášť musí být z konstrukce druhu DP1 podle ČSN 73 0810:2005. U přistavěných komínů platí podmínka pro teplotu vnějšího povrchu zděného komínového pláště (neměla by být vyšší než 52 °C) do výšky 2500 mm nad terénem nebo jinou přístupnou plochou. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle ČSN 73 0802.

Čtěte také: detail napojení střešní fólie na komínový systém HELUZ

Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště jednovrstvých komínů se stanoví podle ČSN 73 3150, minimálně však musí být 50 mm. Pro systémové komíny nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být deklarována výrobcem. Nejen systémový komín, ale také individuální komín, který prochází hořlavou stěnou, musí být opatřen průchodkou nebo ochranným krytem.

Komíny nad střechou a výška vyústění

Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.

Výpočet výšky komína

Správná výška komína je klíčová nejen z hlediska bezpečnosti, ale i účinnosti celého topného systému. Při návrhu výšky komína je nutné zohlednit několik klíčových faktorů:

• Typ spotřebiče a paliva: Každý typ má jiné nároky na tah a výšku.
• Průměr a systém komínu (materiál): Výška, průměr i samotný systém komínu mají zásadní vliv na jeho funkčnost. Příliš velký průměr může tah komínu oslabit a zhoršit spalování.
• Konstrukce a tvar střechy: Komín musí ústit v určité výšce nad hřebenem nebo plochou střechou, přičemž se zohledňuje i sklon střechy a vzdálenost od hřebene - podle ČSN 73 4201.

Klíčová je především norma ČSN 73 4201, která stanovuje minimální výšku nad střechou v závislosti na sklonu, vzdálenosti od hřebene a dalším. Uvedeme si to přehledně podle typu střechy.

a) Šikmá střecha (sklon větší než 20°)

• Komín do 2 metrů od hřebene: Musí vyčnívat alespoň 65 cm nad hřebenem střechy.
• Komín dále než 2 metry od hřebene: Používá se pomyslná čára pod úhlem 10° od vodorovné roviny hřebene směrem dolů. Ústí komínu musí být alespoň 65 cm nad touto čárou.
• Okna vikýřů obytných místností ve střešní rovině: Výška ústí komínu nad nejvyšším bodem okna nejméně 1000 mm u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než 1500 mm.
• Střešní okna: Oblast, kde nesmí být umístěn komín, je vymezena plochou 1000 mm do stran, 2000 mm pod oknem a 1000 mm nad oknem.

b) Plochá střecha (sklon do 20° včetně)

• Minimální výška komínu nad atikou (nad rovinou střechy) je stanovena na 100 cm.
• U přetlakových a vysokopřetlakových komínů, u kterých je doloženo, že spaliny v ústí komína jsou odváděny přetlakem, může být výška nad rovinou střechy snížena až na 500 mm. Stejná podmínka platí i pro podtlakový komín, kde je podtlak v komíně vytvořen ventilátorem namontovaným na ústí komína.
• Pokud se komínové těleso na ploché střeše vyskytuje v místě, které je ovlivněno překážkami (budovou, skálou, střešní nástavbou apod.) ve vzdálenosti menší než 15 m, musí být ústí komínu s přirozeným tahem nejméně 1 000 mm nad větrným úhlem překážky (10° od střešní atiky nástavby). U přetlakových komínů nejméně 500 mm.

Vliv okolních překážek

Vliv sousední budovy nebo jiné, např. přírodní, překážky na ústí komínu se podle ČSN 73 4201:2008 uvažuje pokud:

• vodorovná vzdálenost (L) mezi ústím komínu a budovou je menší než 15 m,
• při pohledu od ústí komínu na vodorovnou šířku se vytvoří úhel větší než 3° (úhel alfa),
• při pohledu od ústí komínu je převýšení nad vodorovnou rovinou pod úhlem větším než 10° (úhel beta).

Jestliže lze předpokládat úlet jisker z komínu (např. při topení dřevem), které by mohly v jeho okolí způsobit požár hořlavých materiálů, montuje se na ústí komínu lapač jisker. Norma doporučuje montovat lapač jisker i na komíny volně stojících nebo přistavěných zahradních krbů.

Účinná výška komínu

Účinná výška komínu je výška od sopouchu (místa napojení spotřebiče) až po ústí komínu. Jedná se o klíčový parametr pro výpočet komínového tahu. Nejmenší dovolená účinná výška komínu s přirozeným tahem je 5 m, pokud není doložen výpočet pro konkrétní stavbu s daným spotřebičem a komínem, nebo pokud není tah zajištěn jiným způsobem (např. odtahovým ventilátorem na ústí komínu). Změnou tahu komínu se mění i hmotnostní průtok spalin.

Krátký komín může mít řadu negativních dopadů:

• nefunkční nebo nestabilní provoz spotřebiče,
• zpětný tah spalin - kouř se může vracet do místnosti,
• usazování dehtu a sazí,
• snížení životnosti komínu.

Komín funguje na principu komínového efektu. Teplý vzduch (spaliny) stoupá vzhůru, protože má nižší hustotu než chladnější okolní vzduch. Čím větší je výška komínu, tím delší je tahová dráha a větší rozdíl tlaků, což napomáhá plynulému odvodu spalin.

Tah komínu ovlivňuje i řada dalších faktorů:

• účinnost spotřebiče,
• přívod spalovacího vzduchu,
• nadmořská výška.

Kondenzační kotle a moderní spotřebiče

Komíny pro plynové kotle představují v dnešní době jasnou cestu a tou je připojení kondenzačních kotlů. U moderních spotřebičů s nízkou teplotou spalin - například kondenzačních plynových kotlů, kotlů na pelety či uhlí - je situace z hlediska návrhu komínu citlivější. Nízká teplota spalin znamená menší přirozený tah a zároveň vyšší riziko kondenzace uvnitř komínového tělesa. Proto je nezbytné použít systém odolný vůči vlhkosti a kyselému kondenzátu, například komín s izostatickou keramickou vložkou nebo vhodnou nerezovou variantou. U kondenzačních kotlů (plyn/pelety) nehraje výška komínu hlavní roli pro tah (ten je zajištěn ventilátorem), ale je kriticky důležitá pro správný odvod kondenzátu. Komín musí být navržen se správným spádem a odolností vůči kyselému kondenzátu, což je klíčové pro dlouhou životnost.

Odvod spalin stěnou fasády

ČSN 73 4201:2008 nově připouští odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší, a to pouze pro spotřebiče na plynná paliva do jmenovitého výkonu 7 kW. Výjimka umožňuje odvod spalin stěnou fasády i při vyšších výkonech, např. při rekonstrukci bytových domů a u rodinných domů, kdy nelze zajistit odvod spalin komínem nad střechu budovy, do jmenovitého výkonu spotřebiče 14 kW, při dodržení určitých podmínek. Jednou z těchto podmínek je, že od vyústění nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál do vzdálenosti 0,5 m ve vodorovném a svislém směru, nad vyústěním do vzdálenosti 1,5 m.

Kontrola a čištění komínů

Výkonnost a bezpečnost spalinové cesty závisí na řádném a pravidelném provádění kontroly a čištění spalinové cesty. Nové lhůty kontrol a čištění jsou uvedeny v příloze E ČSN 73 4201:2008. Každou kontrolu je nutné dokumentovat provozní revizní zprávou, kterou provádí odborně způsobilá osoba (revizní technik komínů). Za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu. Povinnosti majitelů, správců a uživatelů budov a dalších objektů i uživatelů spotřebičů paliv ve vztahu k čištění a kontrole komínů platí Nařízení vlády č. 91/2010 Sb.

Pravidelně kontrolovaný a dostatečně čištěný komín je základem pro bezpečný a efektivní provoz topného systému. Pokud je komín vložkován např. původní AL (hliníkovou) rourou vznikají tkz. silice (šupinky), které spolu s prachem z venkovního prostředí mohou ucpat spalinovou cestu a zapříčinit unik CO (oxid uhelnatý) do prostoru, kde je kotel umístěn.

Lhůty kontrol a čištění spalinových cest

Pozn.: Kontrolu a čištění spotřebičů na kapalná a plynná paliva provádí servisní pracovník s osvědčením příslušného výrobce spotřebiče paliv na základě jeho pokynů.

Založení a konstrukční řešení komínu

Založení komínu

Komín se obvykle osazuje na hrubou podlahu. Pro založení a zajištění do výšky čisté podlahy se použije 1. tvárnice, do které se osadí zakládací podstavec komínu. Poté se teprve osadí kondenzační jímka, mřížka. Základ musí být únosný a opatřený hydroizolací. Použijte výztuž po celé výšce komínu + každé 3 výškové metry komínu se komín musí ukotvit pomocí kotvící objímky.

Rozdílné je založení nerezového komínu, který z důvodu své nízké hmotnosti nepotřebuje základ. Možnosti osazení jsou:

• osazení pomocí teleskopické vzpěry na podlahovou plochu,
• osazení na konzoli (komín se založí pomocí konzole a základové desky),
• osazení jako kouřovod s funkcí komínu (komín je osazen nad spotřebičem, nejčastěji na nejbližší stropní konstrukci nad spotřebičem).

Nadstřešní část komínu

Nadstřešní část komínu je velmi důležitá pro jeho správnou funkci. Komín je celý postavený ze základních tvárnic a nad střechou se upraví pomocí výztužné tkaniny, vhodného fasádního lepidla a vrchní omítky. Je možné také použít zateplovací systém.

• Výška nadstřešní části nad 1,5m: Je nutné na celou výšku komínu použít výztuž. Ta se osazuje do rohů tvárnic a zapouští se do základu komínu. Je vhodné ji doplnit i zavětrovací sadou do krovu. Maximální výška nadstřešní části s ohledem na statiku u tohoto typu je 2,5m.
• Výška nadstřešní části nad 2,5m: Je nutné na celou výšku komínu použít výztuž. Ta se osazuje do rohů tvárnic a zapouští se do základu komínu. Je vhodné ji doplnit i zavětrovací sadou do krovu. Maximální výška nadstřešní části s ohledem na statiku u tohoto typu je 3,5m.

Při plánování novostavby je klíčové navrhnout výšku komínu již ve fázi projektu. Dodatečné prodlužování kvůli slabému tahu nebo nedostatečné výšce nad střechou není ideální řešení, i když je to technicky možné. U zděných komínů s vnitřní keramickou vložkou se například pro dodatečné navýšení používá vícevrstvý izolovaný nerezový nástavec.

Sopouchy

Sopouchy mají být co nejkratší a přímé. Světlý průřez komínového průduchu nesmí být zmenšen. Jsou z nehořlavého materiálu. Svislá vzdálenost mezi sopouchy nesmí být menší než:

• 300 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy menší než 90°,
• 600 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy větší než 90°.

Kontrolní, čisticí a vybírací otvory

V komínovém plášti, komínové vložce a kouřovodu musí být vytvořen dostatečný počet otvorů pro kontrolu a čištění spalinové cesty po celé její délce. Umístění kontrolních, čisticích, vymetacích a měřicích otvorů je dovoleno pouze v místech, kde není nebezpečí požáru nebo exploze. Nejmenší průřez vybíracího otvoru je 0,028 m2 (nejméně 120 mm a výška menší než 180 mm). Dvířka vybíracího otvoru musí být z nehořlavého materiálu.

Pro komíny na pevná paliva se navrhují vybírací otvory tak, aby bylo možné půdici komínového průduchu bezpečně vyčistit. Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komínu a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových dvířek na obě strany.

Kouřovody

Kouřovod by měl být napojený do hrdla keramické vložky z vnější strany, s použitím vhodné redukce a dilatačního spoje, který umožní přirozený pohyb materiálů při provozu. Kovový materiál se při provozu tepelně roztahuje více než keramika, a může tak dojít k prasknutí nebo roztržení vložky.

Kouřovod v provedení pružné kovové hadice nesmí být delší než 1500 mm a musí být zajištěný proti samovolnému vysunutí ze sopouchu a kouřového hrdla spotřebiče. Kouřovod v tomto provedení nesmí být zabudovaný do prostoru, kde nelze provádět jeho kontrolu. Svislá část kouřovodu nad přerušovačem má být nejméně 400 mm od přerušovače tahu ke spodnímu líci vodorovné komínové vložky.

tags: #komin #nizsi #uroven #strechy #normy

Oblíbené příspěvky:

• Využití plastových palubek
• Jak brousit podlahu
• Dřevěné podlahy Meister: Recenze
• Tepelný komfort v dřevostavbách s Isover UNI
• Jak vybrat korunkový vrták do betonu 80mm