Konec motocyklových staveb v Čechách: Důvody a důsledky
Internetem kolují polopravdy a mýty týkající se zákazu spalovacích motorů od roku 2035, což ovlivňuje i motocyklový svět. Podívali jsme se na situaci střízlivýma očima.
Legislativní tlaky a nejistota kolem spalovacích motorů
Hned na úvod je potřeba zmínit, že zákaz prodeje vozů se spalovacími motory je stále hodně projednávané téma, ze kterého mají sami zákonodárci respekt a často dosud neví, jak jej pořádně uchopit. Rok 2035 je v tomto kontextu ještě hodně daleko a níže uvedené se může kdykoliv změnit k horšímu či lepšímu, ať už je váš postoj jakýkoliv. Všeobecnému zmatení nepomáhá skutečnost, že nepřesné informace či dezinformace šíří i řada novinářů, přitom někteří z nich mají desítky let zkušeností v motoristické branži a člověk by očekával, že se nad tím, co sdílejí s ostatními, aspoň zamyslí.
Evropská unie a globální trendy
Začněme Evropskou unií, kde je zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory stále probíraným tématem, přičemž existovat mají různé výjimky, například pro vozy spalující uhlíkově neutrální syntetická paliva. Aktuálně je schválen rok 2035, přičemž podobný termín slibuje i řada dalších států světa. Zavázaly se k němu například i Spojené státy americké nebo Čína, ovšem v obou případech si o zákazu ve výsledku zřejmě budou moci rozhodovat jednotlivé státy, potažmo provincie samostatně. Nehledě na to, že různé formy zákazů přislíbila nebo zavedla světová města a území nad rámec naší mapy.
Mezi země, které se zvlášť zavázaly nebo jinak pozitivně vyjádřily k zákazu prodeje aut se spalovacím motorem (u evropských jde o vyjádření nad rámec rozhodování EU) od roku 2035, patří Dánsko, Hongkong, Chile, Itálie (v poslední době se ale k zákazu EU staví odmítavě), Japonsko (platí pro výhradně spalovací modely, prodej hybridů bude pokračovat), Jižní Korea, Kanada, Macao, Thajsko a Velká Británie (od r. 2030 se spalovacím motorem dostupné jen hybridy). Některé závazky jsou však staršího data a nemusí být z různých důvodů aktuální.
Jiné země ambiciózně hovořily o zákazu aut se spalovacím motorem již od roku 2030, nicméně u řady z nich se jedná o roky staré přísliby, které v současnosti zřejmě neplatí a pravděpodobnější je posunutí termínu. Jde například o Řecko, Izrael nebo Německo. Rok 2030 zmiňoval také Island, ovšem s regionálními výjimkami, Nizozemsko s desetiletou výjimkou pro užitkové vozy, Singapur nebo Švédsko, v jehož případě je zřejmě nejrealističtější.
Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie
Norsko zakáže prodej aut se spalovacím motorem už v roce 2025, přičemž užitkové vozy s tímto pohonem bude možné pořídit ještě deset let poté. Portugalsko se původně vyjadřovalo pro rok 2035, avšak v poslední době toužilo spíše po odsunutí termínu na rok 2040. Belgie, nebo minimálně Vlámsko, uvažovalo o zákazu od roku 2029, ovšem nakonec si dle dostupných informací vystačí s omezením vjezdu vozidel se spalovacími motory do měst.
Tolik země, které se vyjadřovaly ve smyslu zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory nejpozději do roku 2035. Další vlna zákazů pak má přijít v roce 2040, přičemž některé země mluví až o roce 2050 nebo nemají konkrétní plány na omezení spalovacích motorů.
Dopady na motocyklové stavby v Čechách
Ono projde skoro všechno, jen musíš vědět co a jak a není to za pětibábu technikovi z STK. Stavby samozřejmě jezdit budou dál, ale už si to kvůli byrokracii nebude moct dovolit každý, kdo si přestaví moto sám doma v garáži, a to nemyslím nějak zle. Spousta staveb z garáže je pěkná, ale musí se to dotáhnout do konce, aby procházela STKčkem, jinak je to opravdu tak na výstavku.
Problémy s legalizací a homologací
Nedávno jsem procházel inzerci Motopalace a maj tam opravdu pěkný kousky, ale bez TP za nesmysl. Tu cenu to má, jenže co s tím, když nemůžeš do provozu, tudíž neprodejné. A když to protáhneš homologačním procesem a dostaneš STK, tak jsi na ceně jako ten autobus. Napadá mě, jestli třeba nějakej servis nebo zkušenej úpravce nabízí možnost absolvovat proces "legalizace přestavby"? V praxi si to představuju asi tak, že si přestavím motku třeba tak, jak mám tu v profilu, ale bohužel neznám správný lidi, postupy a cesty (případně jsem línej nebo nemám čas to zjišťovat). Tak oslovím firmu (ne dekru), která na tu motku koukne a pokud neshledá, že jsem seřezal půl rámu flexou a dolepil tam nový části vteřiňákem (tedy že ten stav bude po funkční stránce v pořádku) nebo že tam mám "nehomo" díly, vezme si stroj pod svá křídla a za příslušnou cenu se postará, řekněme, o zavedení výjimek do TP (bavím se o změně kapota/naháč, světla, blinkry, řídítka, zrcátka - ne zásahy do rámu...).
Napadlo mě to pár týdnů zpátky, když jsem přemýšlel, co s motorkou. Možná si to představuju jako hurvínek válku, ale když se na to kouknu čistě přes kapsu, tak uvedení motorky do plus mínus fabrickýho stavu mě takových 10 - 15 tisíc bude stát. Upřímně by mi bývalo bylo milejší se s někým dohodnout, že za mě legalizuje ten současnej stav a ty prachy bych mu dal do kapsy. Nevím, jestli je těch 10 - 15 tisíc přiměřených a nejde mi o to, abych chlapům, kteří si to už vyběhali a znají správný cesty bral jejich těžce získaný "knowhow"... Můj stroj už to má spočítaný, bude z něj zase polokapota. Ale do budoucna mě zajímá, jestli se třeba nějaká firma postupem viz výše zabývá?
Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách
Rostoucí zájem o motocykly a související výzvy
Mít v garáži zaparkované nejen auto, ale také motocykl, takový je trend posledních let, navíc umocněný pandemií, kdy šlo jen omezeně cestovat. „Motorku jsme si pořídili před třemi lety. Každé léto vyrážíme zhruba na dva týdny objíždět nejen naši zem, ale i zahraničí. Letos jsme byli v Alpách a přes Rakousko jsme se vraceli zpět. Je to úžasné,“ líčí čtyřicátnice Hana Kolářová z Kladenska. Na štreky vyráží spolu s manželem, ona se veze pouze jako spolujezdec. Zatím. Podobně zřejmě smýšlí i další lidé. V Česku totiž rapidně přibývá motocyklů. Zatímco v roce 2017 majitelé registrovali lehce přes 16 tisíc motorek, v loňském roce to bylo o šest tisíc více. Jarní rozvolňování boom nezastavilo. Naopak. Letošní rok bude co se nových registrací týče opět rekordní. Loňská čísla se podařilo překonat už ke konci září.
Oblíbené značky a ceny
Mezi nejoblíbenější značky motorkářů patří stroje značky Honda. Kupující pro ně sahají v téměř pětině případů. Další v pořadí je CF Moto (8,98 procenta) a Yamaha (6,75 procenta). Prodejní ceny často dosahují stejné výši jako u nových automobilů. Nový motocykl lze sehnat za částku kolem 100 tisíc korun, ale také i přes milion korun. Třeba oblíbený model kubatury „pětset“ Honda CB500F startuje na ceně 159 900 korun, v Evropě velmi prodávaný motocykl BMW R 1250 GS je k mání od částky 570 tisíc korun.
| Značka motocyklu | Podíl na trhu (přibližně) | Orientační cena (od) |
|---|---|---|
| Honda | 19% | 159 900 Kč (model CB500F) |
| CF Moto | 8,98% | Není uvedeno |
| Yamaha | 6,75% | Není uvedeno |
| BMW | Není uvedeno | 570 000 Kč (model R 1250 GS) |
Výzvy pro autoškoly a bezpečnost na silnicích
Zájem o motocykly pociťují i tuzemské autoškoly. „Obecně zájem o investici do motocyklu kopíruje i zájem o řidičské průkazy. Zajímavé je, že se hodně otočila struktura požadovaných kurzů. Před 20 lety to byl hlavně řidičský průkaz na malý motocykl AM, A1 a nyní jsou to nejčastěji osoby ve věku 40 až 50 let na velký motocykl. Právě před splněným dětským snem varují dopravní experti. Již dávno totiž neplatí, že největšími hazardéry s životem za řídítky jsou čerství držitelé řidičského oprávnění. Podle statistik jimi jsou naopak tatínkové. Jedná se o skupinu řidičů ve věku od 35 až 44 let. V loňském roce se na tuzemských silnicích stalo 3129 nehod s účastí motocyklistů, kde tato skupina vede. „Oprášené“ řidičské oprávnění a téměř žádná zkušenost se silnějšími jednostopými vozidly jsou do jisté míry tím největším předpokladem pro havárii. Mnozí řidiči totiž usedají na motorku i po více než desítkách let.
„Kondiční jízdy na skupinu B (osobní automobil) jsou poměrně veliký standard. Nejčastěji jsou to dámy ve věku 40 až 60 let. Nicméně kondičních jízd na motocykl pro někoho, kdo dělal řidičský průkaz před mnoha lety, bych spočítal na jedné ruce. Apelujeme touto cestou na motorkáře, aby si uvědomili všechna rizika. Pro řízení motorky je i nesmírně důležitá fyzická kondice. Váha silných „mašin“ mnohdy čítá i přes 300 kilogramů. „Pokud je na tom motocyklista dobře fyzicky a pohybově, motorku zvládne velmi dobře. Zbývá mu mentální kapacita na vyhodnocení situace v silničním provozu, a to včetně té krizové. Pokud má ale problém s rovnováhou, je v tenzi a soustředí se především na ovládání stroje, pak stěží stihne sledovat a vyhodnocovat dění kolem sebe,“ připomíná vedoucí instruktor Týmu silniční bezpečnosti Jiří Novotný.
Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb
tags: #konec #motocyklovych #staveb #v #cechach #důvody

