Požární bezpečnost staveb a změny v předpisech v České republice

Požární bezpečnost je neoddělitelnou součástí každé stavby a vyžaduje pečlivé plánování a dodržování předpisů. Obor požární bezpečnosti se v posledních desetiletích vyvinul z opomíjené profese v rovnoprávnou specializaci. Na předinvestiční, projektové a realizační fázi stavby se dnes podílí řada projektantů - autorizovaných osob v oboru požární bezpečnosti staveb. Dosažení optimální vyváženosti všech stránek záměru je klíčové pro výsledný efekt každého stavebního díla.

Mezní stavy požární odolnosti

Požadavek požární odolnosti musí splňovat všechny nosné a požárně dělicí konstrukce. Jde o dobu v minutách, po kterou musí být konstrukce schopny odolávat účinkům požáru bez porušení požadované funkce. Těchto funkcí může být několik a určují je tzv. mezní stavy.

Norma ČSN EN 13501-2 definuje řadu mezních stavů. Čtyři nejčastěji používané jsou:

• R (únosnost a stabilita): Platí pro všechny nosné konstrukce, které zajišťují stabilitu objektu - nosnou funkci musí plnit i během požáru. Podobné požadavky mají i nosné konstrukce, které nezajišťují stabilitu celého objektu (např. vestavěné podlaží s větším počtem osob).
• E (celistvost): Platí pro všechny plošné požárně dělicí konstrukce. Během požáru se nesmí v konstrukci vytvořit trhlina, kterou by mohl plamen prošlehnout nebo horké plyny do jiného požárního úseku. Musí splňovat požární stěny a stropy oddělující požární úseky, případně požární předstěny, podhledy a požární uzávěry.
• I (izolační schopnost): Platí pro plošné požárně dělicí konstrukce, které musí zabránit nadměrnému ohřívání prostoru na straně odvrácené od požáru. Nesmí se vznítit ani materiál na neohřívané straně ani v její blízkosti. Mezní stav „I“ je splněn tehdy, pokud průměrná teplota na neohřívané straně nevystoupá oproti počáteční o více než 140 °C s maximálním bodovým vzrůstem teploty v kterémkoli místě o více než 180 °C. Musí splňovat především pevně zabudované plošné konstrukce, jako jsou požární stěny a stropy mezi požárními úseky.
• W (omezení radiace tepla): Platí pro plošné požárně dělicí konstrukce a jde o podobný mezní stav jako „I“, ovšem s méně přísnými požadavky. Není schopen zabránit nárůstu teplot, pouze do určité míry omezuje tepelný tok sálající ze strany konstrukce odvrácené od požáru. Tento sálavý tepelný tok však nesmí způsobit rozšíření požáru nebo ohrozit osoby unikající v blízkosti takové konstrukce, je proto omezen na 15 kW/m2.

Další mezní stavy zahrnují:

• C (samozavírání): Dveře, které jsou z provozních důvodů převážně nebo trvale otevřeny, musí být vybaveny zařízením, které v případě požáru umožní samočinné uzavření, tedy nejčastěji samozavíračem. Tím se docílí, že požárně dělicí konstrukce zůstane v celé ploše celistvá bez slabých míst.
• S (kouřotěsnost): Dveře do zvláště chráněných prostor, které slouží k evakuaci většího počtu osob, musí zamezit proniknutí kouře, aby nemohlo dojít k nadýchání zplodin a ohrožení na životech. Kouřotěsnost je zajištěna instalací požárně odolného těsnění ve funkční spáře dveřních otvorů.

Doba požární odolnosti je měřena v minutách, přičemž je vytvořena stupnice. Požadované hodnoty požární odolnosti se zakreslují do výkresové části požárně bezpečnostního řešení, a to ke všem nosným a požárně dělicím konstrukcím.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Typy stavebních konstrukcí a jejich požární odolnost

Následně jsou popsány jednotlivé typy stavebních konstrukcí, pro které jsou požadovány požární odolnosti:

1. Požární stěny a požární stropy: Jsou plošné konstrukce na hranici požárního úseku uvnitř objektu, popřípadě na hranici dvou objektů.
2. Požární uzávěry otvorů: Jsou otvíravé plošné konstrukce v požárních stěnách a stropech (dveře, okna, poklopy apod.). Požární uzávěry mezi dvěma běžnými požárními úseky musí splňovat mezní stav EW, dveře vedoucí do chráněné únikové cesty musí splnit mezní stav EI.
3. Obvodové stěny: Jsou plošné konstrukce na hranici objektu, za nimiž je volné prostranství. Pokud je obvodová stěna posuzována pouze z vnitřní strany, je možné snížit požadovaný mezní stav na EW, respektive REW u nosných konstrukcí.
4. Nosné konstrukce střech: Posuzují se tehdy, pokud jde o střechu nebo strop, nad nimiž není stálé nebo nahodilé požární zatížení. Prutové prvky musí splňovat mezní stav R, plošné nosné konstrukce musí splnit RE.
5. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu objektu uvnitř požárního úseku: Jsou prutové nebo plošné konstrukce - sloupy, průvlaky, nosníky, pilíře, nosné stěny, stropy vícepodlažních požárních úseků apod.
6. Nosné konstrukce zajišťující stabilitu umístěné vně objektu: Jsou prutové nebo plošné konstrukce - sloupy, průvlaky, nosníky, pilíře, nosné stěny, stropy vícepodlažních požárních úseků apod.
7. Nosné konstrukce nezajišťující stabilitu objektu: Jsou prutové nebo plošné konstrukce vestavěných částí objektu, například vestavěných podlaží. Tyto konstrukce musí splnit mezní stav R, stropy musí splnit RE.
8. Nenosné konstrukce uvnitř požárního úseku: Jsou jakékoliv stabilní konstrukce, které neoddělují dva požární úseky - například příčky uvnitř bytu.
9. Konstrukce schodišť: Platí pouze pro ta schodiště, po kterých uniká více než 10 osob a která nejsou v chráněné únikové cestě. Na takové schodiště je požadavek mezního stavu R.
10. Výtahové a instalační šachty: Obalové konstrukce šachet mají oproti požárním stěnám snížený požadavek požární odolnosti (s výjimkou evakuačních a požárních výtahů a šachet vyšších než 45 m). Obalové konstrukce šachet jsou plošné, mezní stav je tedy požadován EI u stěn a EW u revizních dvířek.
11. Střešní pláště: Jsou řešeny obdobně jako nosné konstrukce střech, zde jde ale výhradně o plošné konstrukce. Jde-li o plášť nosný, pak je požadovaný mezní stav RE, jinak postačí pouze E.

Požární pásy

Požární pásy jsou vodorovné a svislé části obvodové konstrukce na hranici požárního úseku a zabraňují přestupu požáru do jiného požárního úseku přes fasádu (exteriérem). Musí být alespoň 0,9 m široké (vysoké) a musí být z konstrukcí druhu DP1, nesmí mít ve své ploše požárně otevřené plochy a na jejich povrch musí být použity výrobky nešířící plamen po povrchu (is = 0 mm/min.). Požární pásy není nutné navrhovat u objektů s požární výškou do 12,0 m včetně, u objektů, které jsou vybaveny sprinklerovým stabilním hasicím zařízením, popřípadě v dalších specifických případech.

Lehké obvodové pláště tedy mohou být druhu DP3 a lze je libovolně užít u objektů s požární výškou do 12,0 m. U objektů vyšších je nutné kombinovat takový plášť s požárními pásy druhu DP1.

Stanovení požární odolnosti

Požární odolnost konkrétně navržených stavebních konstrukcí musí být minimálně stejná nebo vyšší než je hodnota požadovaná normou. Stanovuje se několika způsoby:

• Požární zkouškou: Zejména u systémových výrobků, jejichž tvar, tloušťka nebo kvalita se nemění. Zkoušky se provádějí v požární peci akreditované laboratoře. V požární peci je vzorek vystaven působení intenzivního plamene a měří se čas, dokud se neporuší zkoumaný mezní stav.
• Z hodnotových norem: Lze vyčíst empirické (většinou konzervativní) hodnoty požární odolnosti pro tradiční konstrukce. Hodnoty v ČSN 73 0821 ed. 2 platí pro všechny konstrukce, stávající i nově navrhované.
• Z publikace „Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů“: Autoři R. Zoufal a kolektiv shrnuli výpočtové hodnoty požární odolnosti z „Eurokódů“ pro základní typy a rozměry konstrukcí. Jedná se o hodnoty předběžné, tj. konzervativní.

Ochranné systémy pro zvýšení požární odolnosti

U rekonstrukcí stávajících budov, kdy se zvyšuje požární zatížení, nebo u specifických konstrukcí (např. ocelový či dřevěný skelet) už požární odolnost bez dalších opatření nemusí být splnitelná. Pak je potřeba konstrukci nějak upravit, respektive něčím „zakrýt“ tak, aby se chráněná konstrukce začala zahřívat pomaleji. Mezi tyto systémy patří:

Čtěte také: Kompletní průvodce požární odolností OSB desek

• Požární omítky: Jeden z tradičních systémů ochrany, je však potřeba zhotovit omítku v tloušťce několika cm. Nejvýhodnější z hlediska požární ochrany jsou omítky sádroperlitové nebo sádrovermikulitové.
• Požární nástřiky: Další vývojový stupeň požárních omítek. Stejně jako u omítek se do silikátové báze přidávají další specifická plniva (vermikulit, perlit) a výztuž.
• Požární obklady a podhledy: Jsou trvanlivé. Lze použít materiály deskové, ať již homogenní (např. vápenosilikátové, vermikulitové), nehomogenní (např. cementotřískové), popřípadě desky sendvičové.
• Požární nátěry: Oproti předchozím úpravám se vyznačují subtilností, díky které si mohou konstrukční prvky zachovávat svůj původní tvar, a možností libovolného barevného řešení.
  • Intumescentní nátěry: Z hlediska použití jsou univerzální a používají se nejčastěji, a to zejména pro ocelové, dřevěné, ale i betonové konstrukce. Při tepelné expozici nátěr napění až na 50násobek své původní tloušťky a vytváří masivní tepelněizolační bariéru.
  • Zábranové nátěry: Používají se zejména na kabely a plastové výrobky.
  • Sublimující nátěry: Používají se výjimečně a výhradně na ocelových konstrukcích.

Legislativní rámec a změny v požární bezpečnosti staveb

Požární bezpečnost je legislativně upravena zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Oblast požární bezpečnosti staveb (navrhování, provádění a užívání) je zajištěna vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Změny v autorizaci požárně bezpečnostních řešení od roku 2026

Od 1. ledna 2026 autorizované osoby v oboru pozemní stavby již nebudou moci samy u svých projektů zpracovat požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Konkrétně to platí pro stavby kategorie I a II podle zákona o požární ochraně. Tuto změnu přinesla rekodifikace stavebního práva spojená se současným zněním nového stavebního zákona z roku 2021.

Nově budou muset inženýři s autorizací v oboru pozemní stavby (IP00), tedy několik tisíc projektantů, požádat o zpracování požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) své kolegy s autorizací požární bezpečnost staveb (IH00). Těch je však v České republice jen asi 550. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) dlouhodobě jednala se zástupci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) o zachování dosavadní možnosti zpracovat PBŘ i pro autorizované inženýry v oboru pozemní stavby. Návrh na prodloužení přechodného období o 2 roky, tedy do 1. ledna 2028, bohužel nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou PČR.

Tato situace může způsobit značné problémy v projektování staveb s mírným požárním nebezpečím, jako jsou rodinné domy nebo objekty pro rekreaci. ČKAIT bude i nadále usilovat o návrh změny zákona o požární ochraně, který by umožnil zpracovávat PBŘ staveb I. kategorie pro autorizované osoby podle zvláštního předpisu Komory. Nyní se musíme snažit, aby k prvním autorizačním zkouškám nové specializace došlo co nejdříve.

Kategorie staveb a požární riziko

Stavba je zařazována do kategorie jako celek. U stavby s více nadzemními podlažími se při stanovení výšky stavby a počtu podlaží nepřihlíží k poslednímu nadzemnímu technologickému podlaží nebo půdnímu prostoru, pokud nejsou určeny pro pobyt osob, nenachází se zde pracovní prostor, na němž je pracovník pravidelně přítomen více než 2 hodiny za směnu, nebo neslouží ke skladování nebo ukládání hořlavých látek.

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Stavbou kategorie 0 se pro účely vyhlášky rozumí rovněž udržovací práce nebo stavební úpravy, pokud jejich provedení negativně neovlivní požární bezpečnost stavby nebo nezasáhne trvalý ochranný prostor stálého úkrytu. Takovéto udržovací práce nebo stavební úpravy se bez ohledu na vlastní kategorii stavby, ve které se budou realizovat, posoudí z hlediska požadavků na projektovou dokumentaci nebo dokumentaci stavby jako stavba kategorie 0.

Stavba se zařazuje do kategorie podle kritéria nebo charakteristiky vedoucí k zařazení do vyšší kategorie. Počet osob, pro které je stavba určena, se stanovuje podle navrhované kapacity stavby s přihlédnutím k maximální možné obsazenosti objektu.

Harmonizace s evropskými předpisy

Česká republika vykročila na cestu harmonizace evropských zákonů a norem. Průvodním jevem je zavádění nových pojmů, kritérií, ověřování a klasifikace stavebních výrobků, konstrukcí, provozních instalací a požárně bezpečnostních zařízení s tím, že přednost má evropský systém hodnocení požárně technických vlastností. Český systém prokazování požárně technických vlastností projevujících se při požáru platí pouze tam, kde evropský postup dosud chybí.

Směrnice Rady 89/106/EHS, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, byla nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (Construction Products Regulation - CPR).

Současné české technické normy (ČSN)

V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. České technické normy (ČSN) jsou od 1.1.2000 platné, avšak obecně nezávazné. Harmonizovaná česká technická norma plně přejímá požadavky dané harmonizovanou evropskou normou nebo jiným harmonizačním dokumentem EU.

Příklady relevantních norem zahrnují:

• Projektové normy: ČSN 73 0802 Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Výrobní objekty, ČSN 73 0810 Společná ustanovení, ČSN 73 0834 Změny staveb.
• Zkušební normy: ČSN EN 1363-1 Zkoušení požární odolnosti - Část 1: Základní požadavky, ČSN EN ISO 92391 Zkoušení reakce podlahových krytin na oheň - Část 1: Stanovení chování při hoření užitím zdroje sálavého tepla.
• Klasifikační normy: ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň.

Zkušební normy jsou harmonizovanými evropskými nebo mezinárodními zkušebními technickými normami přebírající plně postupy provádění zkoušek na identických zkušebních zařízeních a jsou začleněny do souboru českých technických norem pod označením ČSN EN nebo ČSN EN ISO apod. Zjištěné hodnoty požárně technických vlastností výrobků a konstrukcí prováděné podle současně platných ČSN EN jsou k dispozici na internetových stránkách výrobců nebo zkušeben.

Dopad na projektovou dokumentaci a veřejné zakázky

Nový stavební zákon prostřednictvím své prováděcí vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, zásadně změnil zvyklosti ve zpracování výkresů železobetonové výztuže. Dříve je v plné podrobnosti zajišťoval většinou zhotovitel stavby v rámci výrobní dokumentace, nyní se diskutuje o tom, jestli by tyto výkresy neměly být součást dokumentace pro provádění stavby. To však může realizaci stavby prodloužit, prodražit, a dokonce vytvářet rozpory se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb (č. 23/2008 Sb.)

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, specifikuje požadavky na konstrukce výškových budov, zejména na vnější plášť budovy, výtahy, dveře, schodiště a šachty. Dále se týká únikových cest, jejich klasifikace a dimenzování. Samostatně jsou řešeny požadavky na elektrická zařízení, rozvody a na zásobování požární vodou.

Konkrétní požadavky vyhlášky

Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami. Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem.

Tabulka 1: Vybrané požadavky na požární odolnost konstrukcí dle Vyhlášky č. 23/2008 Sb. (výběr)

Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem. Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám.

U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem. Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti.

Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami. Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty.

Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než ubytovacího zařízení musí tvořit vždy samostatný požární úsek. Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.

Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou. Z této stavby musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob. Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut.

Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. V případě, že součástí stavby vyhlídkové věže je také prostor jiného účelu, musí být navržena nosná, případně požárně dělicí stavební konstrukce z druhu DP1.

Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování hořlavých a hoření podporujících látek“. Elektrické zařízení ve skladu pyrotechnických výrobků musí být navrženo pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu.

Instalační prostupy a jejich těsnění

Instalační šachty jsou požárně rizikové zejména s ohledem na značné množství prostupů instalací skrz požárně dělicí konstrukci. Požární těsnění instalačních prostupů na hranici požárního úseku hraje klíčovou roli z hlediska šíření požáru v objektu ve svislém i vodorovném směru, a to zejména pro instalace na bázi plastů (riziko odhoření potrubí, kabelů) a kovové potrubní instalace (riziko vysokých povrchových teplot na odvrácené straně od požáru). V místě instalačního prostupu nesmí vznikat „požární most“ jakožto slabé místo v požárně dělicí konstrukci z hlediska její celistvosti a izolační schopnosti.

Systémově utěsněný prostup (ucpávka) musí vykazovat požární odolnost shodnou s požární odolností konstrukce, ve které se ucpávka nachází, mezní stav tedy EI. Ucpávky jsou dle ČSN 73 0810 požadovány zejména pro hořlavé instalace, jejichž třída reakce na oheň je B až F (potrubí, kabely). Pro nehořlavá potrubí (s výjimkou vzduchotechniky, která je řešena podle samostatné normy ČSN 73 0872), postačí obvykle dotěsnění prostoru mezi požárně dělicí konstrukcí a instalací nehořlavou hmotou.

tags: #pozarni #bezpecnost #staveb #zmeny #staveb #12

Oblíbené příspěvky:

• Jak si vyrobit vlastní úl ze dřeva?
• Vše o teakových mísách
• Vlastnosti a využití půlkulatých palubek
• Typy a Použití Gravírovacích Fréz
• Nabídky práce pro truhláře Nová Paka