Konstrukce dřevěné šikmé střechy
Když se řekne střecha, řada z nás si představí část viditelnou zvenku, to znamená střešní krytinu. Teprve nosná konstrukce se střešním pláštěm tvoří střechu. Dřevostavbám nedává hezký tvar jenom jejich prostorové řešení formou stěn, ale vše dolaďuje střešní konstrukce. Dalo by se říct, že střecha dělá dům. Střešní konstrukce uzavírá rodinný dům z jeho horní části a chrání celou stavbu před venkovními klimatickými vlivy. Mezi tyto vlivy patří srážková voda, sníh a vítr.
Typy střech a jejich charakteristiky
Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Tvar střechy se odvíjí nejen od územního plánu jednotlivých měst a obcí, ale je dán také umístěním stavby podle nadmořské výšky. Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou (dřevo)stavbu.
Střechy můžeme dále dělit na ploché, šikmé a strmé. Do českých vesnic a měst padnou s ohledem na panující klimatické podmínky nejlépe konstrukce šikmých střech, a to ve formě střech sedlových, pultových a stanových.
- Pultová střecha: Dřevostavby s pultovou střechou mají jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty.
- Sedlová střecha: Konstrukce tohoto tvaru má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapními a štítovými hranami. Sedlová střecha je další velmi populární volbou pro dřevostavby. Tato střecha se skládá ze dvou rovinných dílů, které se sbíhají v hřebeni. Díky svému tvaru je velmi stabilní a snadno se na ní může pracovat. Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení.
- Valbová střecha: Střechy tohoto typu mají na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Pro bungalovy jsou nejčastější střechy valbové, které nezvětšují zbytečně hmotu a dobře kopírují členitější půdorys. Pokud se rozhodnete pro valbovou střechu, tato střecha je ideální pro přízemní stavby, jako jsou například bungalovy. Je charakteristická svým tvarem a mohou snadno tvořit také zastíněnou terasu kolem stavby.
- Polovalbová střecha: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
- Mansardová střecha: U tohoto typu střechy jsou čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon.
- Stanová střecha: Jedná se o střechu, která má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu. Taková střecha pak má připomínat tvar čtyřbokého jehlanu.
- Pilová střecha: Jedná se o soustavu opakujících se pultových nebo sedlových střech.
- Plochá střecha: Dřevostavby s rovnou střechou jsou stále populárnější volbou při stavbě nových domů. Jedním z hlavních důvodů, proč se lidé rozhodují pro dřevostavby s rovnou střechou, je možnost využití střechy jako terasy nebo zahrady. Při plánování stavby dřevostavby s rovnou střechou je důležité si uvědomit také několik nevýhod, například vyšší cenu.
- Zelené střechy: Ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy.
Nosné konstrukce střech: Krovy a vazníky
Nejstarším a dosud převažujícím materiálem pro nosnou konstrukci střechy je dřevo. Dřevostavba nemá žádná konstrukční omezení, tedy střechy lze navrhovat v obvyklých tvarech a konstrukcích. Dřevostavba bez problémů přenese zatížení od sněhu a větru a hravě si poradí s těžkou taškovou krytinou.
Krov a jeho součásti
Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Krovy jsou pro rodinné domy tradiční a osvědčenou volbou. Perfektně vám poslouží v případě náročnějších architektonických řešení, u střech s větším sklonem či v případě, že chcete půdní prostor využít k vytvoření originálního designového bydlení.
Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek
Krov se skládá z vazných trámů. Ty jsou kolmé na hřeben a pozednice nacházející se rovnoběžně s hřebenem střechy na obou stranách obvodového zdiva. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny. Mimo vzpěry jsou dalším prvkem ještě pásky podpírající sloupky a ulehčující celkové rozpětí.
Krovové systémy lehkých dřevostaveb (tiny houses) mají trochu odlišnou podobu od těch, které známe u klasických evropských zděných domů. Vyznačují se především krátkými osovými vzdálenostmi mezi jednotlivými krokvemi a jejich profily, které jsou zpravidla stejné jako profily sloupků u obvodových stěn.
Jednotlivé střešní prvky a jejich funkce:
- Vrcholová vaznice: Slouží ke statickému propojení krokví.
- Krokev: Základní nosný prvek střechy.
- Ztužení krokví: Slouží k zamezení pohybu krokví.
- Montážní lať: Pomocí této latě připevníme parozábranu k vnitřní straně krokví. Na tuto lať následně uchytíme interiérové obložení.
- Interiérové obložení: Palubkové obložení uchytíme na montážní latě.
- Parozábrana: Zamezí průniku interiérové vlhkosti do tepelné izolace. Opačným směrem vlhkost naopak propustí.
- Pojistná hydroizolace / paropropustná fólie: Zamezí průniku exteriérové vlhkosti dovnitř konstrukce, naopak vlhkost z konstrukce do exteriéru propustí.
- Kontralatě: Pomocí těchto latí vytvoříme provětrávanou mezeru mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací.
Vazníkové konstrukce
Vazník byl původně pojem pro vazný trám, který ve stavebnictví a tesařství označuje hlavní nosník krovu (tj. nosné konstrukce střechy). Jedná se o příčný vodorovný trám, na kterém zpravidla spočívá váha všech ostatních částí střechy. Nosník by tedy měl být jeden prvek a vazník by měl být složen z více prvků. V praxi se však tyto pojmy směšují, používají se oba termíny.
Dřevěné vazníkové konstrukce jsou pro rodinné domy dalším oblíbeným a spolehlivým typem střešní konstrukce. Jejich výhodou je obrovská variabilita, neboť se hodí pro různé typy a velikosti střech. Dřevěná vazníková konstrukce je vyrobena ze dřeva, přírodního a obnovitelného konstrukčního materiálu, který s sebou přinese do vašeho prostoru nejen bezpečí, vysokou funkčnost, ale i jedinečnou atmosféru.
Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy
Pro konstrukci nosné části střechy se v ČR často používají příhradové vazníky/nosníky, které jsou moderní alternativou klasických vázaných krovů. Mohou být tvaru trojúhelníkového, sedlového, lichoběžníkového i dalších. Příhradové vazníky se styčníkovými deskami se používají od roku 1955, na trhu se objevily pod názvem „gang nail". Dřevěné vazníkové konstrukce znamenají úsporu času, materiálu i financí. Řeší potřebu rychle, efektivně a poměrně levně zastřešit téměř jakoukoli stavbu.
Velkou výhodou dřevěných vazníků je možnost realizace atypických staveb prakticky libovolného tvaru. Krovy z masivu i lepeného dřeva jsou dnes synonymem moderní tesařiny. Tradiční řemeslný fortel spojený s inovativními technologiemi dává prostor běžným realizacím střech rodinných domů, značný potenciál mají dřevěné krovy také při výrobě těžkých skeletů, atypických dřevostaveb a okrasných či uměleckých doplňků.
Nosníky z lepeného lamelového dřeva (LLD / BSH)
V polovině minulého století se pro nosnou konstrukci střech začaly vyvíjet plnostěnné nosníky vyráběné z lepeného lamelového dřeva (LLD, používá se i německá zkratka BSH - Brettsperrholz). Nosníky tak mají délku omezenou jen přepravními možnostmi. Pro svoji estetickou hodnotu se ponechávají viditelné v podhledu konstrukcí. Používají se na velkorozponové halové konstrukce nejrůznějších tvarů.
Rozměry jsou u jednotlivých výrobců různé, každopádně jde rovněž o materiál rozměrově přesný a hlavně pevný (dvojnásobně více než řezivo), proto se používá na nosníky, průvlaky, případně na sloupy a pruty příhradových konstrukcí. Jedná se o přířezy napojované zubovitým spojem, takže lze délku variabilně přizpůsobit, standardně až do 13 metrů. Jednotlivé lamely mohou být před lepením ohýbány, takže lze vyrobit nosníky zakřivené, vyklenuté nebo obloukové.
Stojina je tvořena různými deskovými materiály na bázi dřeva. Může jít například o tvrdou dřevovláknitou desku, dříve u nás známou jako „sololit". Efektivní a bezpečné řešením pro difuzně otevřené konstrukce střech a stěn představují panely NOVATOP OPEN. Konstrukce je tvořena nosnou spodní vícevrstvou deskou (SWP), na kterou jsou nalepeny hranoly (KVH, DUO, TRIO, BSH, I-nosníky) v základní osové vzdálenosti 625 mm, plnící nosnou funkci. K vyztužení po obvodu a kolem stavebních otvorů se vkládají příčná ztužující žebra.
Čtěte také: Dřevostavby: rámové konstrukce
Materiály a vlastnosti dřeva
Zastřešení masivní dřevostavby by mělo být realizováno rychle, efektivně, levně a kvalitně. Šikmou střechu dřevostavby nelze například projektovat jako střechu zděného domu, neboť by neplnila funkce, které plnit má.
Tepelněizolační vlastnosti a vlhkost
Součinitel tepelné vodivosti udává schopnost vést teplo, přesněji rychlost šíření tepla ze zahřáté části konstrukce do chladnější oblasti. Další základní tepelněizolační vlastností je měrná tepelná kapacita. Tento koeficient udává množství tepla, potřebného k ohřátí 1 kg látky o 1 stupeň teploty v Kelvinech (případně stupních Celsia).
Nejzásadnější posuzovanou vlastností dřeva je vlhkost. Je obecně známo, že čím vyšší je vlhkost materiálu, tím lépe vede teplo. Tento fakt bohužel platí i pro prvky ze dřeva. Před zabudováním by měla být elektrickým vlhkoměrem změřena vlhkost dřeva a v případě vysokých hodnot je nutno dřevěné prvky vhodným způsobem vysušit.
Vlhnutí dřevěných konstrukcí způsobuje také kondenzace vody, k níž může docházet na povrchu stavebních konstrukcí při nedostatečné tepelné izolaci, klesne-li povrchová teplota konstrukce pod teplotu rosného bodu okolního vzduchu. Uvnitř stavebních konstrukcí dochází ke kondenzaci vody, jestliže difuze vodních par jednotlivými vrstvami konstrukce není dostatečná. Ke srážení vody dochází také na tepelných mostech, například na ocelových nosnících či kovových úchytech. V takovém případě je třeba zabránit srážení vody vhodnou tepelnou izolací. Je nezbytné zabránit také dodatečnému zvlhnutí zabudovaných dřevěných konstrukcí dešťovou vodou. Zde je namístě odpovídající konstrukční řešení.
| Materiál | Vlhkost | Tepelná vodivost |
|---|---|---|
| Dřevo (smrk) | 12% | 0.13 W/mK |
| Dřevovláknitá deska | 8% | 0.05 W/mK |
Tesařské spoje
Pokud jde o tesařské spoje, v praxi jsou dodržována dvě základní pravidla, jež zabezpečí správné chování a přípustné zatížení nosné konstrukce šikmé střechy. Ve většině případů se napojují vaznice v místech sloupu, což ze statického hlediska není správné (tento spoj je povolen pouze tehdy, je-li zajištěn prvek proti působení ohybového momentu).
Druhým základním pravidlem je maximální znalost vlastností dřeva z hlediska sesychání a bobtnání. Dřevo v podélném směru sesychá zhruba desetkrát více než v příčném, což může způsobit nemalé problémy. Pokud máme čep dlouhý 100 mm a dlab také 100 mm, pak dojde k vyzvednutí čepu z dlabu z důvodu sesychání, proto musíme kvůli rozdílnému sedání vnést do konstrukce rezervu. Ta se uvádí jako minimálně deset procent délky (případně hloubky) prvku.
Údržba střechy
Střecha není jen krytina, ale systém, který vyžaduje pravidelnou údržbu - ať už jde o kontrolu komínu, solárních panelů nebo odklízení nečistot. Střecha je, podobně jako u člověka vlasy, pomyslnou korunou krásy domu, a vyžaduje tak patřičnou péči. Střecha se také stará o bezpečné a rychlé odvádění vody. Dále o to, aby nedocházelo k její kumulaci a následnému poškození střechy či růstu plísní a dřevokazných hub. Střecha navíc musí být natolik odolná, aby zvládla unést i tu sebevětší a sebetěžší sněhovou pokrývku.
tags: #konstrukce #drevena #zesikmena #strecha

