Vše o konstrukci obrubníků z ocelové pásoviny a roxoru pro vaši zahradu

Okraje mezi trávníkem a zahradou mnozí Češi stále podceňují, přitom jde o jednoduchý způsob, jak zabránit trávě v prorůstání mezi květiny i zeleninu. Každý trávník se rád rozrůstá, pokud mu v tom nezabráníte, i na místa, kde ho nechcete. Už během prvního roku po založení ztratí své pravidelné okraje a neomezí ho v tom ani mulč, který někteří zahradníci z tohoto důvodu dávají do záhonů. Proto je při jeho zakládání lepší už předem myslet na to, jak trávník udržet na svém místě. Podobná pravidla neplatí pouze pro trávník. Pásovinu doporučujeme vkládat i mezi výsadbu a okolní porost nebo záhony a chodníky. Kromě klasických plastových či dřevěných obrub, které se běžně používají, můžete vsadit na kov. Kam se nehodí mohutné betonové obrubníky, dřevo či plast, tam vsaďte na subtilní kov s dlouhou životností. Ocelové obrubníky jsou ideální pro udržení rostoucí trávy pod kontrolou.

Typy kovových obrubníků a jejich použití

Kromě záhonů, trávníků a cest se plochá ocel používá také k oddělení bazénu nebo terasy od dalších povrchů. Ocelová pásovina do zahrady je ideální materiál pro výrobu obrubníků, které slouží k oddělení různých povrchů v zahradní i stavební architektuře. Využívá se k ohraničení trávníků, záhonů, cest, chodníků nebo zpevněných ploch. Hliníkové či ocelové obruby jsou na první pohled téměř neviditelné, protože je můžete umístit na úroveň země, nebo dokonce lehce zapustit. Pokud ji správně umístíte nebo i lehce zapustíte do země, horní části obruby si nikdo ani nevšimne. Ocelové obrubníky nejsou vyřezány z již pozinkovaného plechu. K pokovování hran obrubníku dochází až v dalším kroku. Ocelové obrubníky by neměly být zatěžovány pojezdem vozidel.

Ocelová pásovina

Jedná se o plochou ocel válcovanou za tepla, která se prodává v různých rozměrech. Plochou ocel nenajdete jen pod jedním názvem, dalšími názvy jsou jednoduše pásovina nebo plocháč. Nejlevněji ji pořídíte v obchodech s hutním materiálem. Hodí se všude tam, kde potřebujete oddělit různé plochy velmi decentně a skoro neviditelně. Díky vysoké pevnosti a dlouhé životnosti se stává oblíbenou alternativou k plastovým či betonovým obrubníkům. Nejčastěji se pro obrubníky používají pásoviny o šířce 40 až 100 mm a tloušťce 3 mm až 6 mm, v závislosti na požadované pevnosti.

Výběr správné tloušťky a výšky

• Pokud má obruba sloužit k oddělení záhonu a trávníku, můžete sáhnout po tloušťce 3 milimetry.
• V případě, že pásovina má i nosnou funkci, je lepší sáhnout po silnějších pásech, při tvorbě chodníčků a pojezdových ploch například po 6- až 8milimetrových.

Zde platí pravidlo, že čím silnější pás je, tím více za něj zaplatíte. Stejně tak můžete použít pásy různě vysoké, ale podle odborníků stačí výška 10 centimetrů.

Životnost ocelové pásoviny

Ocel je v zemi, bude pracovat, rezavět. Odborník odhaduje, že pás o síle pět milimetrů vydrží v zemi 50 let. Životnost ocelových obrubníků v optimálních podmínkách bývá 20 let i více. Nemusíte se tak obávat, že byste po jedné sezóně museli měnit stávající obrubníky za nové. Pokud je ocelová pásovina do zahrady správně uložená, měla by vydržet minimálně 20 let. V porovnání s plastovými obrubami je ocelová pásovina do zahrady mnohem odolnější a má delší životnost. Cenový rozdíl přitom dnes není již tak velký. Životnost oceli je možné prodloužit zinkováním, a to až mnohonásobně. Zinkování se ale projeví na ceně, která se též zvýší na dvojnásobek. TIP: Někdy se můžete setkat s informací, že jsou obruby galvanicky pokoveny. Jedná se o další označení pro pozinkování. Surová ocelová pásovina je cenově dostupná možnost, kterou lze natřít ochranným nátěrem nebo nechat přirozeně zoxidovat, což jí dává charakteristickou patinu.

Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek

Ocelová samofixační obruba

Díky použitému kovu jde o velmi pevnou obrubu, která je ale díky své délce lehčí než pásovina, a proto je s ní jednodušší manipulace. Ocelová samofixační obruba umožňuje vybudovat i terénní „schod“ vysoký až 10 centimetrů. Nejlepší je použít ji na fixaci obrubníků a při tvorbě záhonů a skalek ve složitém terénu. Tato obruba se vyrábí ve dvoumetrových pásech, které mají na výšku až 20 centimetrů. Každý pás má na obou koncích otvory, které umožní vzájemné snýtování či sešroubování. Galvanicky pokovený plechový obrubník odděluje záhony od trávníku. Jeden kus má délku 100 cm, výšku 14/20 cm, sílu plechu 0,7 mm a hmotnost 0,8/1,1 kg. Díky konektorům a přizpůsobeným hranám můžete jednotlivé kusy ocelového obrubníku jednoduše spojovat a vytvářet z nich elegantní oblouky a libovolné úhly. Ocelový obrubník se ukládá do připravené úzké rýhy a nepotřebujete žádné kotevní prvky.

Hliníkové lišty kotvené ocelovými hřeby

Hliníkový obrubník byl vytvořen za účelem oddělit různé materiály používané při zakládání zahrad, při tvarování záhonů, lemování pojezdových ploch či oddělení trávníku od záhonů. Jeho nespornou výhodou je velmi dlouhá životnost a nízká hmotnost. Instalace do země je jednodušší než v případě ocelových pásů, díky měkkosti materiálu je možné jej tvarovat a dosáhnout tak oblých i přirozených tvarů. Jednotlivé díly jsou lehké, každý váží dvě kila, manipulace s nimi je oproti oceli jednoduchá. I hliníkové pásy se prodávají v různých šířkách, proto zvažte, v jakých místech je budete používat a jak namáhaný materiál bude.

Ať už vás zaujal hliník, nebo ocel, možná vás odrazuje vysoká pořizovací cena. Majitelé zahrad tak často sáhnou po levnějších variantách, jako jsou plastové, dřevěné či betonové obruby. Ty ale nemají tak dlouhou životnost, v případě betonových obrub může dojít i k poškození trávníku v jejich blízkosti. Oproti lemování trávníku z plastových materiálů je to například vyšší cena, protože výroba plastového obrubníku bývá obvykle levnější. V přírodní zahradě můžete zvolit jak obruby z kamene, tak neviditelný obrubník z hliníku či ocele - u ocelové varianty ovšem počítejte s vyšší cenou. Na druhou stranu se jedná o velmi kvalitní, ba až nezničitelné obruby s celou řadu výhod. Levnější řešení nabízejí obrubníky plastové. Setkáte se u nich s nejširší nabídkou, a tím pádem také s velkými rozdíly v technice instalace.

Instalace ocelových obrubníků

Péče o zahradu je časově i fyzická náročná a pokud na začátku podceníme některé detaily, může se i prodražit. V dnešní době existují způsoby, jak udržet trávník, záhony i cesty upravené a na svém místě bez zbytečné námahy. Pokud se rozhodnete pro nový trávník, bez obrub se neobejdete. Pokud již na začátku použijete k ohraničení ocelovou pásovinu, získá pevnou formu a nebude prorůstat do okolí. Kovové obruby vydrží celý váš život, usnadní sekání zahrady, protože přes ně bez problémů přejedete i sekačkou. Lze je nainstalovat i dodatečně, stačí jen vyhloubit dostatečnou rýhu. Instalace obrubníků zajistí, že vymezí výsadbě jasné hranice, za které už neprorůstá trávník. Každá obruba je do určité míry viditelná, příslib „neviditelnosti“ tedy berte spíše s nadsázkou. Pokud se vám podaří nainstalovat ocelovou pásovinu správně (a totéž platí i pro lišty z hliníku nebo oceli), na očích zůstane pouze tenká linie, kterou časem překryje trávník.

Postup instalace ocelové pásoviny s roxory

Je mnoho způsobů, jak pásovinu usazovat. Asi nejčastějším způsobem je svařit jednotlivé pásy do potřebné délky. Pokud s ohledem na vizuál i výslednou nižší cenu zvolíte klasickou ocelovou pásovinu, do země zatlučete roxory, pásy vyrovnáte pomocí laserového zaměřovače a přivaříte je k roxorům. Pro začátečníky může být složité udržet pásy, aby se nevlnily, protože samy o sobě mohou být lehce zvlněné už z výroby. Profíci přivařují další kousek ocele nebo pásy částečně zabetonují. Ocelová pásovina se kotví pomocí betonářské oceli, která se často přivařuje přímo k obrubě. Jen pozor na to, aby se pásy nevlnily, protože samy o sobě mohou být lehce zvlněné už z výroby.

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Instalace ocelových a hliníkových lišt

Ocelovou nebo hliníkovou lištu jistí ocelové hřeby, které se zatlučou šikmo do předvrtaných otvorů. Ocelový obrubník se ukládá do připravené úzké rýhy. Rýha by měla být o něco málo širší než ocelová obruba, abyste ji mohli pohodlně uložit do půdy. Pokud je zemina tvrdá, při hloubení rýhy si můžete pomoci rýčem. Pokud hrany nejsou v rovině (tzn. jedna hrana je o něco výše než druhá), zlehka udeřte do místa přesahu gumovou paličkou nebo kladívkem. Nechce se vám obrubníky spojovat ručně do větších celků? Alternativním řešením pro oddělení ploch je ocelová pásovina.

Důležité detaily správné instalace

• Obruba položená do správné výšky vyčnívá nad úroveň terénu o několik milimetrů. I za splnění této podmínky může obrubník zůstat téměř neviditelný - výškový rozdíl milosrdně překryje navazující trávník.
• Kdybyste obrubu položili nad úroveň okolní zeminy, dopustili byste se velké chyby - seč trávníku by se tak stala nemožnou.
• Zatímco z vnější strany, tedy nejčastěji směrem od trávníku, má terén navazovat téměř k horní linii obruby, ze strany výsadby doporučujeme terén o pět až osm centimetrů nižší - kvůli mulčovacímu materiálu, který by měl pokrývat záhon.

Protože správné fungování obruby závisí na důkladné instalaci, vždy se snažte objektivně posoudit vlastní dovednosti. Pokud máte šikovné ruce, nejspíš si poradíte s každou obrubou - přesto se nestyďte přenechat náročnější postupy odborníkům. Zejména pak pokládku ocelové pásoviny, která se neobejde bez svařování. U kovových lišt se zase méně vybavení kutilové mohou potýkat s jejich zkracováním - provádí se totiž pilkou na železo nebo speciálním nářadím.

Srovnání s jinými materiály

V porovnání s plastovými obrubami je ocelová pásovina do zahrady mnohem odolnější a má delší životnost. Cenový rozdíl přitom dnes není již tak velký. U betonových nebo kamenných obrub hodně záleží na vzhledu okolí. V každém případě jsou poměrně výrazné a nemusí tak vyhovovat každému. Klasické betonové obruby sice nepatří mezi nejkrásnější řešení, běžně se ale používají pro zpevnění okraje zahradních chodníků nebo příjezdové cesty. Podobně se dá využít i obruba ze žulových kostek nebo žulového odseku.

I když tato položka může výrazně navýšit rozpočet na realizaci zahrady, investice se vám vyplatí: ušetří vám totiž každoroční starosti s upravováním okrajů výsadby. V anglické nebo venkovské zahradě, jejíž estetice vyloženě prospěje, když květinové záhony zarámuje mohutnější obruba z cihel nebo žulových kostek. U cihlové obruby ale mějte na paměti, že se pro tento účel nehodí běžné přebytky ze stavby - musí se použít cihly se speciální úpravou, které si poradí i se ztíženými povětrnostními podmínkami. Přiznané obrubníky tedy dávají smysl na zahradě, kde nepůsobí rušivě.

Tabulka srovnávající různé typy obrubníků

Tvar obruby nemusíte nutně brát jako konečný - zda si poradí s dodatečnou změnou, závisí na její flexibilitě a na konkrétním způsobu ukotvení. Nejsnáze se s proměnou popasují kovové lišty, ze kterých snadno vytvarujete pravé úhly, oblouky i kruhy. Potřebujete ohraničit členité záhony, rozdělit dvě různé zahradní plochy nebo zpevnit okraje cestiček a chodníčků? Jednoduché řešení se nabízí v podobě zahradního obrubníku Guttagarden, který vyniká dostatečnou pevností a zároveň se velmi dobře tvaruje. Mezi jeho velké přednosti patří mrazuvzdornost, nemusíte se tedy bát, že by se musel měnit po každé zimě. Navíc skvěle odolává sekačce.

Čtěte také: Dřevostavby: rámové konstrukce

tags: #vše #o #konstrukci #obrubníku #z #ocelové

Oblíbené příspěvky:

• jak správně používat nopovou fólii
• Zjistěte vše o samořezných vrutech do dřeva s Torx hlavou
• Instalace a provoz Protherm Tiger Condens
• Srovnání PUR a PVC pěnových desek
• Průvodce výběrem terária