Požadavky na rovinnost podkladu pro korkové dlaždice a správná metodika pokládky

Korkové podlahoviny jsou pro své výjimečné vlastnosti stále vyhledávanějším typem krytin. Korkové dlaždice lze doporučit jako podlahovinu do všech obytných prostorů, především do dětských pokojů, kuchyní a chodeb, kde se nejvíce uplatní jejich schopnost tlumit hluk, tepelně izolovat a vytvářet hygienicky nezávadné prostředí. Korková podlaha snižuje riziko vzniku alergických onemocnění. Dále se používají v obývacích pokojích, jídelnách, kancelářích, pracovnách, ložnicích a v některých případech i v koupelnách. Základem dokonalé korkové podlahy a jejího vysokého efektu je dodržení několika stručných rad. Pokud se jimi budete řídit, korková podlaha splní Vaše požadavky, jak z hlediska funkčního, tak i estetického.

Co je korková podlaha a její vlastnosti

Korkovou podlahu tvoří hlavně korek (izolační korková podložka, aglomerovaný korek, dekorativní vrstva). Tento 100% přírodní, recyklovatelný a biologicky rozložitelný materiál se shromažďuje z kůry korkového dubu, který byl poprvé objeven ve středomořské oblasti. Prvními výrobci korku byli Portugalsko, Španělsko a Alžírsko. Kůra korkového dubu má zvláštní vlastnost: strom nemusí být řezán, aby získal korek, protože k jeho výrobě se používá pouze mrtvá stromová kůra. První osekávání se koná, když je strom starý 25 let.

Korek je rostlinná tkáň, kterou tvoří uskupení mrtvých buněk se zvláštní 5vrstvou strukturou a speciálním uspořádáním. Na 1 cm³ připadá až 40 milionů buněk. Kubík korku obsahuje asi 40 miliónů odumřelých buněk, které jsou naplněné vzduchem.

Hlavní přednosti korku:

• Dobré tepelně izolační a akustické vlastnosti.
• Schopnost akumulovat teplo.
• Vysoká odolnost vůči (malé) vlhkosti.
• Tvarová stálost a elasticita.
• Měkký a pružný povrch, pohodlný pro chůzi.
• Jednoduchá údržba.
• Estetická variabilita.

Technické parametry korkové dlaždice STANDARD:

Druhy korkových podlah

Korkové podlahy se vyrábí hned v několika variantách. Nejčastěji se můžeme setkat s tzv. korkovými dlaždicemi zpravidla o velikosti 30 x 30 cm. Jejich tloušťka se pohybuje od cca 3 do 8 mm. Platí přitom, že čím silnější je vrstva korku, tím kvalitnější podlaha bude.

Další variantou jsou plovoucí korkové podlahy. Ty jsou tvořené deskami s korkovým povrchem. Jejich tloušťka se většinou pohybuje mezi 10 až 12 mm. Cenově vycházejí levněji, ale zpravidla se prodávají bez povrchové úpravy, takže je potřeba je po pokládce ještě navoskovat nebo naolejovat.

Čtěte také: vlastnosti a využití pásů Isover

Korkové podlahy jsou nabízeny ve dvou variantách - lepené a plovoucí. Plovoucí systém je rychlý a čistý - dílce se spojují pomocí click systému bez lepidla.

Kde se korkové podlahy používají?

Korková podlaha bývá doporučována především v obývacím pokoji, v ložnici nebo v pracovně. Ošetřené korkové podlahy (s olejovanou, voskovanou nebo lakovanou vrstvou) lze doporučit i v kuchyni, jídelně nebo dětském pokoji. Ovšem, hodí se do všech místností, ať v bytech či veřejných prostorách. Právě v kuchyních jsou korkové podlahy snad nejčastější, protože se na nich příjemně stojí a snadno se myjí. V koupelnách se korková lepená podlaha hodí proto, že je na dotek teplá a lidské pokožce velmi příjemná. Do suterénů doporučujeme korkové plovoucí podlahy.

Na výrobu korkových podlah se zaměřuje firma Wicanders, která se stala světovým lídrem ve výrobě těchto ekologických podlah. Zejména plovoucí podlahy z korku jsou velmi odolné, a proto je možné jejich využití nejen v domácnosti, ale i v komerčních i průmyslových prostorách. Wicanders poskytuje záruku na opotřebení povrchu 25 let pro domácnosti a 15 let pro průmyslové prostory.

Požadavky na rovinnost podkladu

Při pokládce korkových dlaždic určených k celoplošnému lepení je opravdu velice důležité docílit rovný podklad, a to především z důvodu, že korkové dlaždice se vyrábějí v tloušťce 4 nebo 3,2 mm a snadno kopírují nerovnosti podkladů. Velmi důležitý je rovný podklad beze spár, výstupků a nečistot. Původní podlahovinu je nutno odstranit. Nerovné podlahy je třeba vyrovnat stěrkovými hmotami. Doporučujeme použít samonivelační stěrkové hmoty. Po aplikaci stěrky je nutné nechat podlahu dokonale vyschnout. Doba potřebná k vyschnutí stěrky závisí na teplotě okolí a činí zpravidla 5-7 dní. Před lepením korkových dlaždic je nutné zkontrolovat kvalitu stěrky. V případě špatné manipulace se stěrkou (penetrace, rozmíchání, usazení, separace apod.) může dojít k jejímu oddělení od podkladu. Vlhkost podkladu by měla být nižší než 2,5% CM.

Porovnání norem ČSN 74 4505 a DIN 18202

V aktuálně platných normách je hodnocení rovinnosti průmyslových podlah popsáno v ČSN 74 4505 Podlahy, společná ustanovení. Na některé podlahy, zejména pokud jsou investory německé společnosti, jsou však i u nás kladeny požadavky německých norem, které jsou uvedeny v DIN 18202 Toleranzen im Hochbau - Bauwerke. Český i německý systém požadavků a hodnocení jsou rozdílné jak co do metodiky měření, tak co do požadavků. Jednoduché srovnání obou systémů jen podle velikosti přípustných odchylek je proto velmi nepřesné až zavádějící. Naskytla se poměrně vzácná příležitost hodnotit rovinnost podlahy, jejíž povrch byl zaměřen jak podle ČSN 74 4505, tak podle DIN 18202.

Čtěte také: Přírodní korkové obklady pro váš domov

ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení

Tato norma definuje pojem místní rovinnost povrchu. Sleduje se při něm jednak odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvoumetrovou latí a jednak mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře. Ani jedna hodnota nevypovídá nic o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale jsou důležité pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. V normě jsou uvedeny pouze požadavky na nášlapnou (vrchní) vrstvu, protože ty jsou pro uživatele rozhodující. Odchylky místní rovinnosti se stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejíž koncích jsou podložky o půdorysné ploše 10 mm × 10 mm až 20 mm × 20 mm. Výška podložek se zvolí podle potřeby. Pomocí odměrného klínu se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním lícem latě. Délka odměrného klínu je 220 mm, tloušťka 20 mm. Jeho výška (sklon) se zvolí podle potřeby. Tato norma sleduje místní rovinnost na kontrolní přímce opět dlouhé 2 metry. Odchylky od této přímky se zjišťují v pěti místech ve vzdálenosti 500 mm po délce lati, tedy na jejích koncích, uprostřed a ve vzdálenosti 500 mm od konců. Nevýhodou tohoto postupu je, že nemusí zachytit místa s maximálními odchylkami. Výhodou pak je teoretická možnost automatizace. Z obecné definice pojmu odchylka vyplývá, že změřená hodnota odchylky může být jak kladná, tak i záporná. Při položení lati přímo na povrch je možné měřit hodnoty pouze s jedním znaménkem. Odměrná přímka by měla být sečnou povrchu podlahy, což odpovídá ČSN 74 4505. Jediný rozdíl tedy je v tom, že ČSN 74 4505 hledá u konkrétního proložení úsečky největší a nejmenší hodnotu, zatímco ČSN 73 0212-3 hodnoty v předem daných místech.

DIN 18202 Toleranzen im Hochbau - Bauwerke

V Německu se pro měření rovinnosti podlah používá norma DIN 18202. V kapitole Měření norma uvádí: „Dodržení tolerancí je třeba kontrolovat jen když je to potřebné. Kontrolu je třeba provést, z důvodu deformací závislých na čase a zatížení, co možná nejdříve, nejpozději však při přejímce stavební části nebo stavby dodavatelem následující zakázky, nebo bezprostředně po dokončení stavby. Volba postupu měření je ponechána na kontrolorovi. Použitý postup měření a s tím spojenou nejistotu měření je třeba deklarovat a zohlednit při posuzování.“ (překlad z němčiny není oficiální). Měření se provádí buď pomocí lati příslušné délky, nebo geodeticky v síti bodů - plošnou nivelací. Při měření latí se lať pokládá na namátkově vybraná místa, přímo na povrch podlahy a hledá se maximální vzdálenost mezi latí a povrchem podlahy. Uvažují se pouze měření mezi body dotyku lati s podlahou, na převislých koncích ne. Teoreticky lze použít lať libovolné délky, prakticky však je manipulace s latí délky 4 m (lať musí být dostatečně tuhá, aby její průhyb byl zanedbatelný) již obtížná a s delší prakticky nemožná. Při geodetickém měření se v hodnoceném prostoru vytyčí síť bodů s poloviční vzájemnou vzdáleností než je požadovaná odměrná vzdálenost. Pro mezilehlé hodnoty vzdálenosti měřících bodů se lineárně interpoluje.

Srovnání metodik

Postupy měření podle ČSN 74 4505 a ČSN 73 0212-3 jsou metodicky podobné. V obou případech je podlahou proložena sečna délky 2 metry. ČSN 74 4505 je o trošku přísnější, protože hledá největší odchylku od proložené úsečky, zatímco ČSN 73 0212-3 hledá odchylky ve třech předem daných bodech, které však nemusí být ty největší. DIN 18202 definuje dva metodicky odlišné postupy. Při geodetickém zaměření jsou podlahou prokládány sečny a hodnoceny uzlové body geodetické sítě. Při použití latě jsou na povrch podlahy pokládány tečny a hledány maximální vzdálenosti mezi tečnou a povrchem podlahy (v úvahu se bere pouze část tečny mezi body dotyku s podlahou). Postup dle obou ČSN je metodicky odlišný od obou postupů dle DIN a na základě jednoho měření rovněž nelze usuzovat na výsledek měření dle druhé normy. Geodetické zaměření dle DIN má výhodu v tom, že lze relativně snadno plošně zaměřit celou podlahu. Zaměření se obvykle provádí v síti po 1 m nebo po 2 m. Nevýhodou je, že hodnoceny jsou pouze vybrané body podlahy (průsečíky geodetické sítě) a nerovnosti v jiných bodech nejsou měřením zachytitelné. Metoda dle DIN pomocí lati umožňuje zahrnou do hodnocení libovolný bod podlahy. Vzhledem k tomu, že lať se při měření pokládá přímo na měřený povrch a hodnotí se vzdálenost od povrchu mezi body dotyku, neumožňuje metoda zachytit boule na podlaze. Metoda dle ČSN je zdánlivě podobná metodě DIN pomocí latě. Tím že se při ní lať pokládá na podložky, jejichž výška se od zjištěné hodnoty odčítá, umožňuje zachytit nerovnosti jak v podobě prohlubní, tak i boulí.

Postup při pokládání korkových dlaždic

1. Úprava povrchu podkladu

Velmi důležitý je rovný podklad beze spár, výstupků a nečistot. Vinyl, linoleum, stávající podlahové krytiny nebo původní korkové dlaždice je nutno odstranit. Nerovné podlahy je třeba vyrovnat stěrkovými hmotami. Doporučujeme použít samonivelační stěrkové hmoty. Po aplikaci poslední (druhé) vrstvy je nutné ponechat podlahu dokonale vyschnout. Doba potřebná k vyschnutí stěrky závisí na teplotě okolí a činí zpravidla 5-7 dní. Před lepením korkových dlaždic je nutné zkontrolovat kvalitu stěrky. V případě špatné manipulace se stěrkou (penetrace, rozmíchání, usazení, separace apod.), může dojít k jejímu oddělení od podkladu. Před lepením korkové podlahy bychom doporučovali aplikovat vhodnou penetraci.

2. Stabilizace korkových dlaždic

Pro stabilitu rozměrů je důležité vyrovnání teploty korkových dlaždic s prostředím, ve kterém je budeme pokládat. Dlaždice necháme stabilizovat vybalené pouze z přepravních obalů a ponecháme je v PE fólii cca 48 hodin v místnosti kladení. Ideální teplota je 20° C. Relativní vlhkost vzduchu 50-60%. Vlhkost podkladu by měla být nižší než 2,5% CM.

Čtěte také: Korkové podlahy a ideální lišty

3. Rozměření dlaždic v místnosti

Suché nenatřené dlaždice (cca 1m²) si rozložíme v místnosti a vyměříme je podle zvoleného bodu (rovná zeď, skříň, dveře, střed místnosti apod.). Po vyměření zvedneme jednu dlaždici z řady, natřeme ji lepidlem, natřeme místo na podlaze a po zaschnutí vložíme dlaždici zpět do řady a zaklepeme. Ostatní suché dlaždice sebereme a připravíme k nánosu lepidla. Před nalepením je nutné opticky prověřit stav a kvalitu korkových dlaždic. Dále je možné dlaždice srovnat z hlediska požadavků zákazníka na výsledný povrch podlahy. Odstínové rozdíly a rozdíly ve struktuře povrchu jsou součástí přírodního korku.

4. Lepidlo

Doporučujeme použít kaučukové lepidlo typu Alkaprén 50. Tento materiál pro pokládku považujeme za velmi vhodný. Proč lepit korkové podlahy disperzním lepidlem? Disperzní lepidla na lepení korkových podlah prošla svým vývojem a dnes se řada z nich nejenže vyrovná v pevnosti spoje rozpouštědlovým, ale předčí je i dalšími výhodami. Pro lepení korkových dlaždic je vhodné jedině kontaktní disperzní lepidlo a cementový podklad. O typu podkladu a typu lepidla nemůže být vedena žádná diskuze, pokud nechcete řešit po několika málo letech odlepování dlaždic.

5. Princip lepení pro Alkaprén 50

Lepidlem se natírají dlaždice a podlaha. Lepidlo je nutné nechat zavadnout. Po zavadnutí lepidla je možné dlaždici „přimáčknout“ na podlahu. V případě, že není lepidlo dobře zavadlé, dojde k odlepení a zkroucení korkové dlaždice. Každou dlaždici zlehka, v celé ploše i na okrajích, zaklepeme gumovou paličkou. V neprofesionálních podmínkách je možné dlaždici přitlačit válečkem na nudle či fotoválečkem. Při lepení korkové podlahy jednotlivé dílce důkladně zaklepáváme v celé ploše, může se ovšem stát, že někde zapomeneme a tam pak není přilepená.

6. Nános lepidla na dlaždice

Dlaždice si vyskládáme do stohu a lepidlo nanášíme štětcem zásadně vždy od středu směrem ke krajům.

7. Odvětrání

Po pokládce dlaždic je nutné před lakováním nechat podlahu vyvětrat od výparů rozpouštědla minimálně 7 dní.

8. Lakování (pouze pro korkové dlaždice přírodní)

Doporučujeme použít dvousložkový epoxidový lak SINDAT 1300 (výr. SINDAT Plzeň). Provádíme tři, až čtyři nátěry v intervalech 24 hodin při 20°C (dle návodu výrobce). První nátěr doporučujeme naředit a aplikovat štětcem. Další nátěry provádět válečkem a lak již neředit. Možno též použít disperzní vodou ředitelné laky od firmy LOBA, nejlépe L - 1 nebo L - 2. Jednotlivé nátěry zasychají již po dvou až třech hodinách, ale doporučujeme časový odstup mezi nátěry 8 hodin. Po posledním nátěru je možné plně podlahu zatížit až po 10 dnech v tomto období tzv. „zrání laku“ je dobré se chovat k podlaze šetrněji.

9. Dodatečné lakování (pouze pro korkové dlaždice lakované)

Dlaždice povrchově upravené lakem je možné (ale není nutné) lakovat. Dlaždice po pokládce, pokud je to nutné, zlehka přebrousíme jemným smirkem zrnitost 200. Odstraníme dokonale prach a nečistoty a nalakujeme jedním nebo dvěma nátěry laky od firmy LOBA. Doporučujeme použít vodou ředitelný lak L - 1 nebo L - 2 v příslušné povrchové úpravě. Výhody této úpravy již lakovaných dlaždic spočívají v zacelení spár mezi dlaždicemi a v celistvějším vzhledu plochy.

10. Úprava spár (pouze pro korkové dlaždice lakované)

Po položení lakovaných korkových dlaždic je nutné, pokud nebudeme podlahu lakovat, ošetřit spáry mezi dlaždicemi. K ošetření použijeme přípravek pro impregnaci spár, od firmy Sírius Impo, s. r. o. Toto ošetření zabraňuje pronikání vlhkosti do podlahy ve spárách mezi korkovými dlaždicemi. Ošetření provedeme cca 7 dní po nalepení dlaždic. V případě korkové podlahy v kuchyni, je tato úprava bezpodmínečně nutná, pokud nebyly dlaždice přelakovány dle bodu 9.

11. Voskované korkové dlaždice

Dlaždice povrchově upravené voskem není nutné dále upravovat.

Čištění a údržba korkových podlah

Čištění a údržba korkových podlah je velmi jednoduchá. Podlahy myjeme vodou s přísadou běžných saponátů. U lakovaných korkových podlah použijeme přípravek Péče o korek, od firmy Sírius Impo, s. r. o. Přípravek aplikujeme dle návodu. Ošetření tímto přípravkem má za následek vytvoření tenké akrylátové vrstvy, která chrání podlahu před vlivy prostředí. Přípravek aplikujeme nejlépe na noc, aby vrstva na podlaze mohla dokonale vyzrát cca 12h. U voskovaných dlaždic doporučujeme mytí cca 1x měsíčně vodou s přísadou roztoku CC - Mýdlo na voskované povrchy, které podlahu chrání vrstvičkou pasty. Při důkladnějším úklidu můžeme pro dokonalejší vyčištění podlahy použít přípravek Základní čistič na parkety a korek od firmy Sírius Impo, s. r. o. Povrchy lze ochránit před oděrem styčných ploch židlí, stolů apod., podlepením těchto ploch plstí nebo slabou vrstvou korku.

Korkové dlaždice jako takové nelze renovovat. Vrchní vrstvu korkové dlaždice tvoří ve většině případů jen velmi tenká korková dýha, kterou byste během renovace broušením poškodili. Pokud tedy dlaždicím poskytnete potřebnou ochranu v podobě dalších minimálně dvou vrstev laku, můžete dlaždice po čase snadno zrenovovat. Jedinou korkovou dlaždicí, kterou můžete renovovat, myšleno tím zbrousit i povrch dlaždice, je tzv. masivní dlaždice. Tu poznáte velmi snadno protože na povrchu nemá žádnou korkovou dýhu a je to vlastně masivní kus korkového granulátu.

Důležité dodatečné informace

• Korkové dlaždice nesmí být použity na vlhkém a nepevném podkladu.
• V trvale vlhkém a nevětraném prostředí (koupelny) je nutná povrchová úprava lakem.
• Podlaha nesmí být vystavena přímému působení UV záření.
• U podlahových korků typu sandwich, může být součástí vzoru (sukovitost) tj. větší pórovitost povrchu.
• Odstínové rozdíly a rozdíly ve struktuře povrchu jsou součástí přírodního korku.
• Korkové podlahy jsou vhodné pro podlahové topení a velmi dobře vyhovují všem předepsaným normám, nedochází k energetickým ztrátám.

tags: #korkove #dlazdice #pozadavky #na #rovinnost

Oblíbené příspěvky:

• Protiradonová izolace pro váš dům
• řešení pro pórobetonové příčky
• Kompletní návod na realizaci zhlaví studny
• Ozelenění střech
• Vše o hydroizolaci sprchového koutu