Kotvení dřevěného plotu do betonové vyzdívky: Podrobný návod

Pokud chcete ohraničit svou zahradu plotem, dřevěný plot je vynikající volbou, která vaší zahradě propůjčí přírodní vzhled a může sloužit i jako protipohledová bariéra. Na výběr máte z různých druhů dřeva, jako je modřín, smrk nebo douglaska, což vám umožňuje zvolit si z široké škály barev a textur.

Proč se rozhodnout pro dřevěný plot?

Dřevěné ploty už dávno nejsou výsadou lidových stavení. Majitelé moderních domů v dnešní době čím dál častěji upřednostňují dřevo před betonem či pletivem, uvědomujíce si praktičnost, eleganci i dlouhou životnost dřevěného oplocení. Dřevěné ploty představují v podstatě rám pro váš dům. Nabízíme vám široký výběr plotů, jak na vesnici, tak i do města. Jsou vyrobeny z přírodního dřeva, bez dalších úprav, s výjimkou tyčkového plotu, který je tlakově impregnován. Jako materiál je použito smrkové dřevo.

Dřevěné plotové dílce jsou tlakově impregnovány a jsou určeny pro venkovní použití. Slouží k oplocení rovných pozemků jako výplně mezi vyzděné pilíře nebo sloupky, lze je však využít i jako klasický plot s ukotvením na dřevěné sloupky. Nelze je použít na svažitý terén (tvar je neměnný), v tomto případě doporučujeme nakoupit polotovary.

Dnešní ploty vyžadují elegantní tvarování ve vrchní části plotovky, které za pomocí fázek odvádí vodu a oddaluje tak proces hniloby. Zahradní dřevěné ploty jsou dodávány v tloušťkách plaňky 18 mm a 22 mm. Při volbě vyšších plotů je lepší volit sílu plotové plaňky 22 mm. Důležité je znát i vlhkost dřeva, ze kterých jsou plotová pole vyrobena, a vyhnout se vlhkosti vyšší než 15%.

Plotové sloupky

Nezbytnou součástí každého plotu jsou také plotové sloupky. Jednotlivá plotová pole se dají nainstalovat jak mezi sloupky betonové, tak mezi sloupky dřevěné. Jelikož prioritou je dřevovýroba, dodáváme širokou škálu plotových sloupků dřevěných. Profily plotových sloupků jsou 7x7 cm a 9x9 cm. Délky sloupků jsou 90 cm, 110 cm, 130 cm, 150 cm, 190 cm a 240 cm. Typy zakončení sloupků jsou: plotový sloupek Hranol, plotový sloupek Oblouk, plotový sloupek Špice, plotový sloupek Úkos a plotové sloupky Kulaté. Každý z těchto plotových sloupků mimo sloupků kulatých jsou vyrobeny z hladce hoblovaného smrkového dřeva. Plotové sloupky mají čtyřstrannou fazetu. Pokud si vyberete plotové sloupky Hranol, lze tyto plotové sloupky doplnit o ozdobná zakončení.

Čtěte také: kotvení polystyrenu přes izolant do Ytongu

Co budete potřebovat pro stavbu dřevěného plotu

Před stavbou samotného plotu je nutné nakoupit potřebný materiál a nářadí. Zde je seznam:

• Dřevěné plotové dílce, dřevěné zástěny, tyčky na plot
• Plotové laťky, desky nebo zástěny, plaňky na plot (plotovky)
• Branka (pokud je součástí plotu)
• Spojovací materiál: vruty, šroubky, šroubovák
• Nářadí: pila (ruční nebo elektrická), brusný papír nebo bruska na dřevo
• Kotevní patky, zemní kotvicí hroty nebo kotevní trny
• Beton (pro nosné sloupky vrat/vrátek a dle potřeby pro kotvení)
• Rýč nebo lopata (v případě betonování)
• Vodováha, metr (pásmo), provázek
• Aku-vrtačka, vrtáky, bity, stranový klíč
• Odřezky palisád na zatloukání trnů (pokud se používají zemní vruty/kotvicí hroty)

Plaňky na plot, aneb plotovky, jsou jednotlivé díly, které se navzájem spojují spojovacím materiálem. Prkna na plot bývají smrková nebo také plastová či směsí dřeva a plastu. Smrková prkna jsou z neošetřeného dřeva, které budete muset po namontování natřít a ošetřit lakem. Jsou velmi pěkná a práce s nimi je praktická a jednoduchá.

Varianty kotvení

Kotevní patky jsou ocelové prvky navržené tak, aby přenášely zatížení z nadzemních konstrukcí do betonového základu. Na trhu naleznete kotevní patky několika druhů a typů. Výběr kotevních patek musíme zvážit již při projektování stavby. Patky je možné do podkladu vložit již při jeho budování, nebo je lze ukotvit do již hotového podkladu. Podle toho zvolíme buď kotevní pilíře nebo patky do betonu.

Patky do betonu (při tvorbě základu)

Tyto patky se do podkladu vkládají již při jeho tvorbě, tzn. nejčastěji při betonování základové desky. Součástí takové patky je nejčastěji ocelový trn (roxor, betonářská tyč), který zalijete betonem. Přibližně ¾ délky roxoru přitom musí být zabetonované a zbylá ¼ bude viditelná nad podkladem. Pokud dbáte na estetiku, je možné tuto vyčnívající část zasypat kačírkem nebo štěrkem.

Při této variantě, kdy základ není hotový a budeme jej teprve betonovat, můžeme využít kotevních patek s trnem, kdy trn kotevní patky přímo zabetonujeme do základového pilíře. Beton v okolí kotevního trnu by měl být zhutněn na min. C16/20. Tato varianta je nejrychlejší, bez potřeby dalších nástrojů, nářadí a kotevních prvků. Je však potřeba vyšší zručnosti a pečlivosti při betonování patek, aby všechny patky byly přesně zabetonované kolmo k základu, ve správné výšce a ve správné poloze.

Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech

Kotevní pilíře (do hotového betonového podkladu)

Na rozdíl od patek do betonu použijete kotevní pilíře do již připraveného podkladu. Součástí kotevního pilíře je deska, kterou k podkladu přichytíte pomocí kotevního materiálu. V závislosti na zatížení pilíře použijete buď klasické hmoždinky a vruty (v případě nízkého zatížení), nebo ocelové svorníkové kotvy odpovídající vyššímu zatížení (například o průměru 10 mm).

Pokud již máme hotový betonový podklad, lze také použít výše uvedené kotevní patky s trnem, ale musíme nejdříve do betonu vyvrtat kotevní otvor pomocí stavebního vrtáku SDS. Do vyvrtaného otvoru potom trn kotevní patky upevníme ve správné poloze pomocí chemické malty.

Kotvení do betonu - další možnosti

Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy. Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor.

Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.

Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování. Můžeme jej ale použít i pro kotvení patek s kotvící deskou. K tomuto způsobu kotvení se používají závitové svorníky (nařezané závitové tyče na požadovanou délku), které se pomocí chemické malty upevní do vyvrtaných otvorů.

Čtěte také: Efektivní turbošrouby pro stavebnictví

Typy kotevních patek

Tak jako existuje několik způsobů uchycení patek k podkladu, existují i různá uchycení kotveného dřeva. Při uchycení dřeva je dobré, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu s vodorovnou částí kotevní patky.

• Kotevní patka tvaru U: Nejpoužívanější typ kotevní patky, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120, 140, 160 mm. Tato kotevní patka je univerzální a nevyžaduje žádné specifické uchycení ani spojovací materiál.
• Kotevní patky tvaru U s prolisem: Patka s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti.
• Kotevní patky tvaru L: Tento tvar patky se využívá pro podepření rohových spojů trámků, nebo v případech, kdy nechceme, aby patka byla viditelná z pohledové strany konstrukce. Po těchto patkách sáhneme, pokud potřebujeme ukotvit velmi rozměrné trámy či hranoly.
• Kotevní patky tvaru T: Patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Na trhu můžete narazit i na kotevní patku s vrchní částí ve tvaru písmene „T“. Takovou patku použijeme, pokud máme vysoké nároky na estetiku. Patku „zasekáme“ do trámu, takže zvenčí bude téměř neviditelná.
• Patka pilíře s pevnou deskou: Patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
• Patka pilíře s volnou deskou: Patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.

Další typy kotevních patek

Zde je přehled dalších specifických typů kotevních patek:

Zemní vruty

Stavby nemusíme nutně kotvit pouze do betonu. Často stačí některé konstrukce upevnit pouze do země bez betonování. Toho docílíme pomocí zemních vrutů nebo kotvících hrotů. Zemní vruty jsou moderní náhradou za klasické kotvení betonováním. Jejich využití je snadné a velmi rychlé. Odpadá nutnost výkopových prací, bednění a následného betonování. Zemní vrut, jak jeho název napovídá, je velký dutý šroub, který se montuje přímo do země.

Typy zemních vrutů

• Univerzální zemní vrut: Tento typ patří mezi nejpoužívanější. Je opatřen trubovým závitem pro kvalitní ukotvení a kuželovým tělem.
• Zemní vrut s patkou tvaru U: Jedná se o produkt výhradně používaný pro kotvení dřevěných konstrukcí. V nabídce jsou hned tři různé šířky pro konkrétní rozměry dřevěných trámů. U patka je součástí vrutu, což zvyšuje její pevnost. Vrut je opatřen kuželovým závitem.

Montáž zemních vrutů

Stejným způsobem, jako se šroubuje vrut do dřeva, montují se také zemní vruty. Velkým a snad jediným rozdílem je použité nářadí. Jako první použijeme ocelovou tyč k zavrtávání zemních vrutů, vhodná také pro vytvoření vodícího otvoru. Před montáží je vhodné s ní "předvrtat" zeminu. Zaražením tyče v první řadě zjistíme, zda v cestě není nějaký kámen. Hlavním důvodem je ale vedení vrutu přímo směrem, kterým jsme tyč zatloukli. Nyní je čas na zašroubování vrutu do připraveného otvoru. Při prvních několika otáčkách je nutné vrut dostatečně tlačit do země. Šroubovice by mohla zeminu vydrolit a vytahovat z vrtu pryč. Zde přijde opět na řadu tyč. Každý námi nabízený zemní vrut je opatřen otvory, kterými tyč provlékneme. S přibývající hloubkou vzrůstá také odpor při šroubování a je potřeba vynaložit větší úsilí. Páku tedy využijeme na maximum. V kvalitní zemině se nezřídka stává, že 50 cm dlouhá tyč je málo. V tomto případě je nutné použití delší páky.

Univerzální vrut se montuje tak, aby bylo možné obsluhovat jistící šroub. U vrutů s patkou se výška většinou stanovuje konstrukcí stavby.

Spojovací materiál

Variantou číslo jedna, kterou my doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.

Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.

U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku, je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 -11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pro montáž dřeva musíte zvolit nerezové vruty. Některé dřeviny totiž uvolňují látky, které způsobují oxidaci vrutů. U WPC plotu vám budou stačit vruty 3.

Volba materiálu kotevních patek

Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba záleží na zamýšleném využití. Ve většině případů bude stačit pozinkovaná patka, ale v náročnějším prostředí je lepší použít patku z nerezu.

• Galvanicky pozinkované patky: Vypadají sice moc pěkně a "září", ale z dlouhodobého hlediska oceníte žárově zinkované patky.
• Žárově zinkované patky: Nejsou sice tak pěkné, ale vydrží vám mnohem déle! Žárové zinkování je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí. Má velmi dlouhou životnost a vyznačuje se stejnoměrnou ochranou v ohybech i na hranách.
• Nerezové prvky: Jak již název napovídá, jsou vyrobeny z nerezavějící oceli. Nerezovou ocel dělíme do několika tříd, podle několika norem. Na trhu běžně narazíte na nerezovou ocel A1 až A4, ale nejčastěji se setkáte s prvky typu A2 nebo A4.
  • Nejodolnější nerez A4 (AISI 316): odolává korozi i kyselinám a je možné ji použít i tam, kde je v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou.
  • Nejpoužívanější nerez A2 (AISI 304): lze použít bez jakýchkoli obav z koroze i ve venkovním prostředí.

Nerezové patky jsou zpravidla velmi drahé, a proto se moc nepoužívají. Pro běžné použití rozhodně doporučujeme žárově zinkované kotevní patky.

Důležité aspekty při kotvení

Kvalitu a pevnost patek udává mimo jiné tloušťka plechu. V ideálním případě by tloušťka materiálu měla být alespoň 4 mm. Spojovací materiál, který zvolíte na upevnění dřeva do kotevní patky, by měl odpovídat celému projektu. Pokud například volíme nerezové patky, kombinujeme je nejlépe s nerezovými vruty. Závitové tyče, kterými lze dřevo do patky též ukotvit, musíme v místě řezu ošetřit před korozí například zinkovým sprejem. Pro vyšší odolnost vůči vlhkosti (a hnilobě dřeva) doporučujeme dřevo ošetřit vhodným nátěrem nebo impregnací. Zároveň je vhodné použít patky s prolisem, kde nedochází ke kontaktu dřeva s vodorovnou plochou kotevní patky. Při betonování základů pro patky, lze pro usnadnění použít buď betonové ztracené bednění, nebo odpadní KGEM (KG) trubku.

Stavba dřevěného oplocení krok za krokem

1. Přípravná fáze: Měření a plánování

Nejdříve se rozhodněte, odkud kam samotný plot povede. Při výběru je nutné zohlednit právní předpisy týkající se staveb. Vyměřte, kde bude plot stát. Pomocí kolíků si vyznačte začátek i konec plotu. Jestliže se váš plot bude skládat z několika úseků, které na sebe navazují přibližně v pravém úhlu, tak si označte i tyto rohy. Pokud je vaším cílem situovat plot, aby byl do oblouku, tak si vyznačte body pro umístění jednotlivých průběžných sloupků. Pokud terén vašeho pozemku není v rovině, ale klesá nebo stoupá do svahu, tak je na něm nutné vyměřit převýšení, přes které plot povede. Na měření použijte hadicovou vodováhu.

Z naměřených hodnot vypočítejte počet segmentů plotu (info: segment obsahuje 1 sloupek a desky). Počet segmentů úseku na rovině vypočítáte snadno. V případě svahu budete muset délku úseku nejprve spočítat pomocí Pythagorovy věty. Výsledné číslo ještě zaokrouhlete na celé číslo směrem nahoru a máte počet segmentů. Následně spočítejte počty koncových a rohových sloupků - pro každé zakončení úseku počítejte koncový sloupek a pro střet dvou úseků v pravém úhlu počítejte rohový sloupek.

Podél každého celého úseku plotu napněte lanko, které vám zaručí, že plot bude v jedné linii. Lanko by mělo být umístěno tak, že lícuje s přední stranou plotu, přesněji řečeno s přední stranou sloupků.

2. Hloubení jam a betonování sloupků

Když máme vyměřené rozptyly jednotlivých tyčí a označená místa pro jejich umístění, vykopeme jámy. Ty musejí být dostatečně hluboké i široké - tyče budeme zalévat betonem. Sloupky se standardně osazují na osovou vzdálenost u hladkých sloupků 2,05 m, u vzorovaných sloupků 2,07 m. Hloubka, která se pro sloupek vyhloubí, se vždy rovná délce části sloupku, která je bez drážky. Díra by měla mít v průměru 30-50 cm šířku, záleží na podloží, do kterého sloupky osazujete. Pro většinu realizací postačí průměr díry cca 40 cm, pro skalnaté podloží cca 50 cm. Ideální možností je udělat v díře pod sloupkem betonové lůžko, což znamená mít díru pro sloupek ještě o pár centimetrů hlubší, než je přesah sloupku bez drážky. Následně se vám bude samotný sloupek lépe osazovat do správné úrovně.

S montáží plotu je nejlepší začít buď od konce, nebo od rohu. Vyhlubte díru, naházejte malé množství betonu jako betonové lůžko a osaďte první sloupek. Zafixujte sloupek dalším betonem, ideální je, pokud vám asistuje druhá osoba, která vám sloupek podrží v nastavené váze. Při zasypávání betonem jej udusávejte a kontrolujte, zda sloupek neklesá, nestoupá, nebo se nenaklání do stran. Po vykopání jam zapustíme tyče do země a zalijeme betonem. Ten je nutné nechat dle návodu řádně vyschnout. Zabetonování sloupků je ta nejdůležitější část montáže.

Do vyhloubené díry nejprve umístíme cca 20-30 cm betonu, následně vložíme sloupek a zasypeme zbytkem betonu. Sloupek by měl být zhruba 50 cm zabetonovaný a neměl by se dotýkat země. Důležité je dodržet rozteč 200 cm mezi drážkami ve sloupcích. K tomuto rozměru si připočtěte vůli, která by měla být minimálně 5 mm. Maximum je pak 12 mm.

3. Montáž plotových dílců

Po osazení sloupků a vytvrzení betonu přichází fáze nasouvání betonových desek. U roviny to je jednoduché - desky nasouvejte po jedné do drážek. Každou desku situujte v drážce vzorem na kraj sloupku (v drážce je vůle) a zafixujte cementovým lepidlem (můžete fixovat až po nasunutí všech desek). Desku shora namažte cementovým lepidlem a nasuňte další desku. U svahu je nasouvání desek trošku komplikovanější - máte-li vytvořen odskok, je drážka na každé straně v jiné výšce. Co s tím? Jednoduchá pomoc - do betonové desky vyřízněte zub. Výšku zubu určíte jako podíl převýšení a počtu segmentů v daném úseku. Tuto vůli je třeba vymezit pomocí plastových čtverečků s různou tloušťkou, které se zatloukají do sloupků v místech, kde na sebe navazují jednotlivé desky. Tím je plot dokončen.

Pokud se rozhodnete pro stavbu plotu z plotových prken, musíte počítat s prací navíc. Prkna je třeba nařezat do potřebné délky a vytvořit na nich půlkulaté nebo zkosené horní zakončení, aby z plotu snáze odtékala voda. Řezné hrany je pak nutné ošetřit speciálním voskem, který dřevo naimpregnuje.

Pořízení hotových plotovek vám ušetří spoustu času i námahy. Pokud si navíc vyberete materiál předem ošetřený kvalitní impregnací, zajistíte svému plotu nejen pěkný vzhled, ale i delší životnost. Lesoservis plotovky ze smrkového a borového dřeva ošetřuje vysoce kvalitní vakuotlakovou impregnací WOLMANIT, díky které není třeba dřevo nadále natírat ošetřujícím přípravkem.

4. Ošetření dřevěného plotu

Barva na dřevěný plot je v různých provedeních, hezké je podpořit strukturu dřeva a nenanášet velké vrstvy neprůhledných barev na dřevo, přes které nejde kresba dřeva vidět. U dřevěného plotu je péče nutná. Řezné hrany jsou nejchoulostivější částí plotu - tudy dřevo přijímá nejvíce vlhkosti. Vosk na řezné hrany je proto nutností. Ale pozor, tento vosk je čirý a nemůžete ho už přetřít lazurou. Proto nejdříve naneste lazuru na celý plot (vždy po směru vláken dřeva) a až poté přetřete řezné hrany tímto speciálním voskem.

Horizontální montáž plotovek - rady profesionála

Pan Luňáček, profesionál se zkušenostmi se dřevem, doporučuje pro horizontální montáž plotu následující rady pro kutily:

U WPC plotů je důležité brát v potaz dilataci plotovek, která je při letním období cca 3 - 4 mm na 4metrové prkno, a to jak na délku, tak na šířku. Kromě toho dojde i ke změknutí materiálu. To má velký vliv na prohnutí WPC plotovek. Mezera mezi WPC plotovkami by proto neměla být menší než 5 mm. Dřevěný plot pak může být bez mezer.

Aby nedošlo k prohnutí plotovek, je potřeba plotovky vždy předvrtávat. Pokud použijeme tex vruty 4,8 x 32 mm, musíme plotovky předvrtat vrtákem 5,5 mm. Pokud použijeme vratové šrouby o průměru 6 mm, měli bychom plotovky předvrtat vrtákem 7 mm. Před montáží se musíme zamyslet nad upevněním plotového pole. WPC plotovky jsou několikrát těžší než často používané smrkové. Pokud se pak do plotového pole s dvoucentimetrovými mezerami mezi plotovkami opře silnější vítr, může působit na 1 m2 plotu síla až 50 kg. Plot je proto důležité pořádně ukotvit, aby měl dostatečnou nosnost a odolal vyvrácení. Doporučuju využít úchytky jeklu 75 x 35 x 30 mm, které se postarají o fixaci plotu ve všech směrech, včetně vysazení plotového pole.

Z vlastní praxe doporučuju mít plotové pole o maximální šířce 2 m. Eliminujeme tím dilataci a prohnutí prken. Prkna delší než 1,4 m by pak měla být vždy ukotvená další kolmou vzpěrou. Ta musí být nejen ukotvená, ale i zafixovaná. Upevnění na prknech nestačí. Jinak se s velkou pravděpodobností v letních měsících prohnou. Pokud chcete mít pohledovou stranu plotu do ulice, upevnění vzpěry by mělo být z vnitřní strany plotu. Vzpěra může být i z obou stran.

Pro snadnější montáž je pak jednodušší prkna pokládat zespodu. Bude se vám lépe držet vodorovná poloha - na prkno si před montáží můžete položit vodováhu. Při svislé montáži si většinou hlídám maximální přesah plotovek od kovových nosníků 15 cm, a to z horní i spodní strany. Jinak by mohlo dojít k prohnutí. Mezi nosníky se snažím vždy nedělat větší mezeru než 1,4 m. Jestli plánujete plot vysoký třeba 2 m, doporučuji použít tři vodorovné nosníky.

tags: #kotveni #dreveneho #plotu #v #betonove #vyzdivce

Oblíbené příspěvky:

• Oživení kuchyňské linky z dřevotřísky
• Stropní konstrukce
• Výběr fasádní barvy
• Dveře v dekoru Ořech Alaska
• Klíčové informace pro kvalitní omítání