Dřevěný šindel: Tradiční střešní krytina s dlouhou historií a moderním využitím

Dřevěné šindele nejsou ani zdaleka novinkou na našem trhu, spíše naopak. Jedná se o střešní krytinu využívanou od počátku středověku. V minulosti byly šindele hojně využívány jako střešní krytina na všech druzích lidových staveb. Dříve se dřevěný šindel využíval spíše na honosnější typy staveb, dnes ho můžeme vidět jen zřídka u lidových staveb v Čechách a na Moravě.

Šindel, tradičně vyráběný z jedlového a smrkového dřeva, byl považován za kvalitní krytinu, odolnější a trvanlivější než došky. Avšak měl jednu velkou slabinu - byl hořlavý. „Protipožární přepisy, které se začaly hojně uplatňovat v době vlády Marie Terezie a později i jejího syna Josefa," vysvětluje Jana Tichá z Národního památkového ústavu, „používání hořlavých, tedy „spalných" krytin - včetně šindele - na nových stavbách zakazovaly nebo výrazně omezovaly a přikazovaly je nahrazovat keramickými taškami." Lidé však i nadále šindele používali a platili za to pokuty nebo žádali o povolení výjimek.

Dnes je šindelářské řemeslo provozováno dodnes, i když již zdaleka není tak rozšířené jako kdysi. „Překvapivě je tato krytina hojně užívána i na zcela nových domech a poměrně moderních objektech," říká výrobce šindelů Jan Spěváček. „Samozřejmě nelze opomenout časté použití šindele na drobných doplňkových stavbách, jako jsou pergoly, garáže, dřevníky, ale i turistické přístřešky a podobně." Dřevěné šindele se tedy hojně využívaly v dávných dobách jakožto levnější varianta střešních krytin. I dnes je ale můžete spatřit jak u lidových domů, tak i u moderních dřevostaveb. Stejně tak se využívají i na fasádách veřejných budov či výrobních objektů.

Výběr dřeva a výroba dřevěného šindele

Při výrobě šindelů je velmi důležitý výběr správného dřeva. Pro výrobu používají jehličnaté dřeviny, zejména smrk, modřín anebo jedle. Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručují větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Oko zkušeného šindeláře pozná, který strom bude vhodný na výrobu šindelů.

Stromy pro výrobu dřevěného šindele jsou pečlivě vybírány, jelikož musí mít vysokou hustotu letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné. Stromy se kácejí v zimních měsících, kdy neobsahují mízu. Nejkvalitnější dřevo bez suků je v prvních pěti metrech od země. Po dopravení kulatiny do šindelárny se dřevo nařeže na špalky v délkách 52 cm, někdy 62 cm. Poté se špalky rozštípnou na čtvrtiny a dále na jednotlivé destičky tloušťky cca 2,3 cm a šířky 5-15 cm.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Štípe se ručně nebo na speciálně upravené štípačce. „Štípaný šindel se pořád opracovává pořízem na geniálním vynálezu našich předků - dědkovi či strýčkovi," dodává Jan Spěváček. „Samozřejmě se na štípání používají štípačky, pero a drážka se frézují, ale z principu věci nelze vyrobit stroj, do kterého by se na jednom konci vložila kláda a na druhém by vypadávaly hotové šindele." V oboru šindelářství je velký podíl práce doslova v rukou pracovníků. Nepoužívají se zde stroje tolik jako v jiných odvětvích.

Typy dřevěných šindelů

V dnešní době rozeznáváme především dva základní typy dřevěného šindele, které se od sebe liší hlavně napojením. Dřevěné šindele můžeme rozdělit hned podle několika kritérií. V České republice se vyrábějí dva základní typy dřevěných šindelů, a sice šindel valašský a šindel alpský. Na trhu se také objevují stěnové rustikální šindele a šindele do interiéru. Podle použitého dřevního materiálu potom rozlišujeme šindele z modřínového nebo smrkového dřeva. V neposlední řadě máme rozdělení podle způsobu výroby. Častěji se vyrábí štípané šindele, neboť je po nich větší sháňka díky lepším vlastnostem.

Valašský šindel

Valašský dřevěný šindel můžete zpravidla vidět nejčastěji v Beskydech, kde se i odehrává jeho značná výroba. Valašský šindel má pero-drážku (jedna strana - pero, je zúžená, a zasouvá se do drážky vedlejšího šindele). Jedná se o klasický šindel, který je rozšířen po celých Čechách i na Moravě. Můžeme ho využít jak na střechu, tak i jako obklad vnitřní stěny. Valašský šindel se hojně používal v minulosti na zastřešení zemědělských stavení.

Alpský šindel

Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva. Jejich pokládka spočívá ve vzájemném překrytí jednotlivých kusů (natřikrát), tzv. spoj na rybinu. Důležité je, aby se nepodcenila jejich výroba, jelikož musí dobře přiléhat na podklad střechy a také k sobě navzájem. Výroba alpského šindele je velice podobná výrobě šindele kanadského (je využito červeného cedrového dřeva). V alpských zemích (Rakousko, Německo, Švýcarsko) se používá na střechy i fasády.

Štípaný vs. řezaný šindel

Výroba obou typů šindele probíhá obdobně a oproti minulosti se postupy tolik nezměnily. Štípaný šindel se opracovává na štípačce, spoje pero a drážka se frézují. Protože je výroba štípaného šindele velmi pracná, začal se vyrábět šindel řezaný - rychleji a levněji - z prken řezaných po délce kmene. Takto však dojde k přerušení dřevních vláken a šindel neplní dobře svou funkci. „Podle našich zkušeností kvalita a vyzrálost kulatiny a pečlivost a vedení štípání ovlivňuje trvanlivost šindele více, než samotný druh dřeviny," vysvětluje Jan Spěváček.

Čtěte také: Trámová střecha

Vlastnosti a výhody dřevěného šindele

Dřevěný šindel je vysoce kvalitní produkt, který nabízí trvanlivost a krásu dřevěné střešní krytiny. Z ekologického hlediska tím nijak nezatížíte přírodu, jelikož jde o přírodní materiál. Navíc vaše stavba perfektně zapadne do okolní scenérie, čímž zde poukazujeme na další výhodu, a sice jeho estetickou hodnotu. Jak bylo již zmíněné, dřevěný šindel se využívá již od středověku, a stále má dobré mechanické vlastnosti a vysokou kvalitu (v případě porovnání s došky). U štípaných šindelů mluvíme zejména o nízké nasákavosti. S dřevěným šindelem máte rozšířené možnosti v oblasti krytí i složitějších typů střech.

Tradiční dřevěná střešní krytina překvapí svou odolností i životností - při dobré údržbě vám vydrží až 60 let a přežije i drsné podmínky v prostředí hor. „Kvalitní šindel je poměrně trvanlivá krytina," potvrzuje Jana Tichá, „štípaný vydrží i 40 let, levnější strojově vyráběný šindel řezaný však třeba jen 15 let."

Údržba a životnost šindelové střechy

Životnost Vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípání a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na Vaší střeše až 50 - 80 let.

Impregnace šindele

Správně ošetřený šindel může sloužit desítky let. Šindele impregnujeme přípravkem BOCHEMIT QB Profi, který chrání dřevo proti dřevokazným houbám, plísním a hmyzu. Proto věnujeme velkou pozornost jeho účinné ochraně před napadením škůdci a před dalšími riziky. Dřevěný šindel na autobusové zastávce v I. etapě je impregnován bezbarvým Bochemit QB Profi. Dřevěný šindel na stříšce na studni v I. etapě je impregnován hnědým Bochemit QB Profi.

Nátěr šindele

Novou střechu je nejlepší nechat cca měsíc na slunci a dešti "vyblednout" - celá šindelová střecha dostane jednolitou barvu - zešedne. Hned poté provádíme první nástřik nebo nátěr. Nátěr se aplikuje v době, kdy je dlouhodobě teplé počasí. Šindel je seschlý a nátěr pronikne do hloubky dřeva. Většinu střech stříkáme Karbolineum Extra s Lněnou Fermeží nebo Dřevním térem. Nástřik provádíme tlakovou pistolí. Tímto způsobem se dostane barva do všech záhybů a nejvíce do drážky, než kdyby se střecha natírala štětkou. Druhý ochranný nástřik od pokrytí nové střechy by se měl opakovat po třech letech a poté každých 3 - 4 let. Tím je zaručena dlouhá životnost šindelové střechy. Pokud se jednou nátěr vynechá, nebo se prodlouží doba mezi nátěry, bude to mít nevratné důsledky na životnost šindelové střechy. Zcela nevhodné jsou nátěry silnovrstvými lazurami a laky, které na dřevu nevydrží a začnou se loupat. Dřevěný šindel na autobusové zastávce v II. etapě je opatřen nátěrem olejem Karbolineum Extra (jantar). Dřevěný šindel na stříšce na studni v II. etapě je opatřen nátěrem olejem Karbolineum Extra (hnědý).

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

Mějte na paměti, že šindelová krytina potřebuje svou pravidelnou péči. Střecha by neměla být dlouhodobě zanesena spadaným listím, mechem a jinými nečistotami, které udržují vlhkost, takové nečistoty se musí mechanicky odstranit a až potom natřít.

Specifika nátěrů pro různé dřeviny

• Smrkový šindel: Střešní šindel má v případě valašského typu kratší životnost, proto je třeba impregnace každých 5 let.
• Modřínový šindel: Zde vzniká zajímavý paradox, kde skoro žádný šindelář nedoporučuje nátěry, jelikož modřín sám o sobě obsahuje velké množství smůly ve dřevě, a tím je velmi dobře chráněn před povětrnostními vlivy. Naopak výhodou u modřínového alpského šindele je jeho vysoká životnost. Není zde tedy nutné chemické ošetření nebo nátěr. U modřínového šindele doporučujeme nátěr každých 10 let.

Srovnání s asfaltovými a plastovými šindely

Asfaltový střešní šindel, někteří z Vás je znají pod názvem bonský šindel, je lehká bitumenová střešní krytina určená pro pokrývání střech nových i rekonstruovaných objektů. Její nepopíratelnou výhodou je její nízká hmotnost (není potřeba mít robustní krovy), snadná pokládka i na členitou střechu, velmi bohatý výběr tvarů a barev a příznivá cena. Šindele obsahují kvalitní skelnou nosnou vložku, modifikovaný asfalt a jako vrchní vrstvu kamenný čedičový posyp.

Na bednění je třeba před pokládkou šindelů instalovat podkladní pás, který slouží jako hydroizolace i vyrovnávací vrstva. Samotný šindel se upevňuje pomocí hřebíků - lepenkáčů, následně pak dochází k jeho vzájemnému slepení v místě termobodů.

V nabídce máme i plastové šindele, které věrně imitují klasický šindel dřevěný. Na krytiny EUREKO se poskytuje záruka 30 let.

Výpočet spotřeby dřevěného šindele

Při počítání kolik m² dřevěného šindele je potřeba na plochu střechy, tak nesmíme zapomínat na překrytí krytiny. Dřevěný šindel se balí do balíku po 1 m², dvojité pokládky (tedy 4 bm).

Přehled pokládky šindele

Doporučujeme přesah okolo 23 - 24 cm. Přesah 25 cm je max. Doporučujeme použít difúzní folii, která nám zajistí 100% voděodolnost.

Příklad: Pokud na papíře spočítáte plochu střechy na 200 m², dvojitého položení, při přesahu 25 cm = budete potřebovat 200 bal. Potud je to logické. Ale pokud toto neřeknete i pokrývači a ten Vám ze zkušenosti udělá přesah 24 cm (jelikož, je to lepší než 25 cm). Což znamená, že budete potřebovat na 200 m² = 208 bal., tím pádem proděláte 8 balíků (8 m²).

Proto neváhejte a využijte nabídky rozpočtu ZDARMA, ať předejdeme zbytečnému nedorozumění. Pro žádost o cenovou nabídku ZDARMA pro dřevěný a plastový šindel EUREKO DDS II zašlete prosím co nejkompletnější rozměry, čím přesněji údaje zadáte, tím přesnější bude výpočet spotřeby materiálu. Dále připojte fotografie/výkresy a Vaše kontaktní údaje. Nabídky jsou standardně zasílány do 5 pracovních dní. Kromě přesného výpočtu spotřeby krytiny a potřebných doplňků získáte zároveň návrh ideálního řešení, naše dlouholeté zkušenosti + odborné poradenství + školení zdarma.

tags: #dřevěný #šindel #střešní #krytina

Oblíbené příspěvky:

• Důležitost parozábrany pro životnost podlahy
• Více o zábraně Lindam s posuvnou lištou
• vybavení pro dům a zahradu v Litomyšli
• Zvědavá Ulička v Jilemnici
• Vše o výběru samolepicích materiálů